Snahy o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se v české politice objevují opakovaně, docházelo k nim i během vlád Petra Nečase, Bohuslava Sobotky či Andreje Babiše. Zahrnutí České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) jakožto veřejnoprávních médií mezi kontrolované subjekty bylo součástí všech těchto návrhů (vše .pdf, str. 2), žádný z nich se však prosadit nepodařilo.

Působnost NKÚ

Na základě Ústavy vykonává NKÚ dohled nad hospodařením se státním majetkem. Česká televize je přitom ze zákona právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem. Stát tak neodpovídá za závazky ČT a NKÚ Českou televizi nemůže kontrolovat. Stejná situace platí také u Českého rozhlasu. Kromě nich NKÚ nemůže dohlížet na hospodaření například obcí, krajů nebo vysokých škol.

Dle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu tak Úřad vykonává kontrolu:

1. hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,
2. státního závěrečného účtu,
3. plnění státního rozpočtu,
4. hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal stát záruky,
5. vydávání a umořování státních cenných papírů,
6. zadávání státních zakázek.

Organizace s expertizou v mediální oblasti – jmenovitě šlo o Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu, Rekonstrukci státu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky – na konci října 2022 společným prohlášením vyzvaly zákonodárce k rozšíření působnosti NKÚ na veřejnoprávní média. Zároveň ocenily předloženou – a později i úspěšně prosazenou – vládní novelu zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase, ve které se mimo jiné navrhovalo (.pdf, str. 2 a 5 z 48), aby se Senát zapojil do voleb mediálních rad. Tímto krokem měla být podpořena reprezentativnost navrhovaných kandidátů (.pdf, str. 9 z 48).

Mediální novela

V září 2023 vládní koalice představila tzv. velkou mediální novelu, která mimo jiné zvýšila poplatky za veřejnoprávní média. Předseda poslaneckého klubu (tehdy stále vládních) Pirátů Jakub Michálek v souvislosti s touto novelou na tiskové konferenci zmínil i téma rozšíření pravomocí NKÚ: „Považuji za důležité, že se nám podařilo vyjednat, že hospodaření České televize a Českého rozhlasu bude kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, což posílí transparentnost veřejnoprávních médií (…). Věřím, že i opozice toto jednoznačné posílení transparentnosti veřejných prostředků podpoří, jelikož se jedná o změnu Ústavy, kde bude nutná shoda napříč opozicí a koalicí.“ Dle Ústavy České republiky může být Ústava „měněna pouze ústavními zákony“. K její změně je přitom zapotřebí souhlasu 3/5 všech poslanců a 3/5 všech přítomných senátorů.

To, že by novela měla možnost kontroly hospodaření veřejnoprávních médií ze strany NKÚ obsahovat, avizoval v září 2023 i ministr kultury Martin Baxa (ODS). Součástí návrhu, který schválila vláda (.docx), nicméně takové opatření nakonec nebylo a neobjevilo se ani v návrhu (.pdf) předloženém Poslanecké sněmovně v červnu 2024. Krátce po předložení návrhu Sněmovně ministr Baxa uvedl (video, čas 43:04), že vláda tuto ústavní změnu připraví. Podle něj bylo potřeba, aby takovému opatření předcházela změna zákona, která upraví poplatky, a tím dle něj zlepší financování veřejnoprávních médií.

Do návrhu novely nicméně koalice rozšíření pravomocí NKÚ nezahrnula ani později a opoziční pozměňovací návrhy Marka Nováka (ANO) a Vladimíry Lesenské (SPD) (.pdf, str. 4, 19–20), jejichž cílem bylo zavést kontrolu ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem, v hlasování neuspěly. Novela tak byla na jaře 2025 schválena ve znění bez této úpravy. Poslanci pouze schválili jeden z bodů doprovodného usnesení Tomia Okamury, podle kterého dolní komora „po vládě České republiky vyžadovala, aby do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení předložila návrh zákona, který zajistí pravidelné audity těchto institucí prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem“.

Pirátské návrhy

Na začátku října 2024, tedy v době, kdy si Piráti po odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj již odhlasovali odchod z vlády, poslal tehdy končící pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun do připomínkového řízení návrh novely ústavního zákona, který rozšiřoval působnost NKÚ (.docx, str. 2). Zároveň předložil související návrh novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, který NKÚ explicitně umožňoval i kontrolu ČT a ČRo (.docx, str. 2). Šalomoun předložení návrhů odůvodnil právě svým koncem ve vládě a snahou učinit první legislativní krok k zavedení změny. Zároveň dodal, že „pak bude záležet na tom, zda bude vláda v dalším procesu pokračovat, či nikoli“.

Návrh tehdy slovně podpořily STAN a TOP 09. Jak vládní, tak opoziční poslanci nicméně byli k šancím na přijetí ústavních změn skeptičtí a argumentovali, že pro přijetí ústavních změn už nezbývá dost času. Vláda k oběma návrhům k 1. září 2025 žádné stanovisko nezaujala a ani jeden návrh se nedostal do Poslanecké sněmovny.

V prosinci 2024 změny Ústavy a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, které by pravomoci NKÚ rozšířily také na ČT a ČRo, navrhli i pirátští poslanci (.pdf, str. 3–4 z 18). Zatímco k úpravě Ústavy vláda v lednu 2025 zaujala neutrální stanovisko (.pdf), návrh na změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu odmítla (.pdf). Oba návrhy následně k projednání v Poslanecké sněmovně doporučil Organizační výbor, dolní komora ovšem ani jeden z nich neprojednala.

Senátní návrh ústavní novely

Na konci března 2025 předložilo návrh ústavní novely rozšiřující pravomoci NKÚ na kontrolu ČT i ČRo (.pdf, str. 3) také 37 senátorů. Podle iniciátorky novely Hany Kordové Marvanové z klubu ODS a TOP 09 s úpravou souhlasili jak právníci Ministerstva kultury, tak NKÚ. V květnu Senát tento návrh schválil. Úpravu následně posvětila i vláda, k souhlasnému stanovisku nicméně připojila poznámku o tom, že senátoři nepředložili související návrh novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a návrh tak nešlo komplexně posoudit (.pdf).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová v červnu 2025 doporučila projednání návrhu a navrhla jej přikázat k projednání Ústavně-právnímu výboru (.pdf). K 1. září 2025 se Poslanecká sněmovna nicméně návrhem nezabývala.

Závěr

Podle vyjádření vládních politiků měla možnost kontroly hospodaření veřejnoprávních médií ze strany NKÚ zavést mediální novela, dané opatření se v ní ovšem nakonec neobjevilo. Rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejnoprávní média později obsahovaly návrhy v té době již opozičních Pirátů, ani jeden z nich ovšem vláda nepodpořila. Senátní návrh ústavní novely z března 2025 Fialův kabinet následně schválil, upozornil přitom ale na absenci souvisejícího návrhu novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová později doporučila projednání návrhu, ten ale k 1. září 2025 nevstoupil ani do prvního čtení, a vláda tak změnu neprosadila. Slib proto k tomuto datu hodnotíme jako porušený.