Biopaliva

Biopaliva 1. generace se vyrábí z plodin potravinářského charakteru, přičemž u nás se jedná především o řepku. Původním záměrem podpory biopaliv bylo omezit dovoz ropy a snížit emise u pohonných hmot. Výroba biopaliv 1. generace, která se v Česku začala přidávat do pohonných hmot od roku 2007, však není zcela bezproblémová.

Pěstování plodin pro tyto účely totiž zabírá ornou půdu, kterou pak nelze využít například k produkci jiných důležitých plodin, jež se poté musí pěstovat jinde. Podle některých studií tak při započítání emisí, které souvisí s tzv. nepřímou změnou ve využívání půdy (označováno jako ILUC; .pdf, str. 6), produkuje řada biopaliv 1. generace větší či srovnatelné množství emisí skleníkových plynů jako fosilní paliva (.pdf, str. 233–234).

Výroba tohoto typu biopaliv má také negativní dopad na lokální biodiverzitu (.pdf). Například řepka vyžaduje velké množství chemických postřiků, které kontaminují vodu v krajině. Podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky z roku 2022 (.pdf, str. 28) se v roce 2021 k pěstování biopaliv 1. generace využívalo 12 % obhospodařované orné půdy v Česku.

Zrušení povinných biosložek

Povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot bylo v Česku zavedeno v září 2007. Tehdy museli prodejci začít přidávat biopaliva do motorové nafty a od roku 2008 se povinnost začala vztahovat i na motorový benzin. Minimální podíl biosložek byl tehdy stanoven na 2 %. Později se zmíněný podíl navýšil, od roku 2010 tak činil 4,1 % u benzinu a 6 % v případě nafty. Tyto poměry následně zachoval i nový zákon o ochraně ovzduší z roku 2012.

Vláda Petra Fialy se v lednu 2022 ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 45) zavázala podporu biopaliv 1. generace ukončit a v dubnu 2022 předložila Sněmovně návrh novely, který tuto povinnost ruší (.pdf, str. 20). V květnu 2022 novelu schválil Parlament a podle aktuálního znění zákona tak už od 1. července 2022 dodavatelé nemusí biopaliva do pohonných hmot přidávat.

Distributoři pohonných hmot se však nadále musí řídit povinností snižovat emise v benzinu a naftě (.pdf, str. 20), přičemž přimíchávání biopaliv je stále nejlevnější alternativou. „I když nám stát řekne, že biosložku nemusíme přimíchávat, tak ji přimíchávat budeme,“ uvedl v roce 2022 předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Přesto tehdy rozhodnutí vlády hodnotil jako správné: „K tomu, abychom snižovali CO₂, může v budoucnu vést celá řada cest. Ve chvíli, kdy nemáte povinnost přidávat biosložky, máte motivaci hledat jiné, lepší, efektivnější a rychlejší cesty.“

Bioplynové stanice

Bioplynové stanice fungují na principu přeměny biomasy na bioplyn, tedy směs metanu, CO₂ a dalších plynů (.pdf, str. 10, 14). Z bioplynu poté stanice vyrábí elektrickou energii, teplo, případně biometan (který se řadí mezi paliva 2. generace). Biomasu lze rozdělit do několika kategorií (.pdf, str. 103), především na biomasu ze zemědělství nebo z lesnictví a biomasu z průmyslových a komunálních odpadů. Bioplynové stanice používají jako vstupní surovinu z velké části cíleně pěstované plodiny (.pdf, str. 14), jednou z nejvíce využívaných rostlin je kukuřice.

Není zcela jasné, co přesně má vláda ve svém slibu „technickými plodinami“ na mysli. Český statistický úřad (.pdf; .pdf; .xlsx) ve svých přehledech řadí mezi technické plodiny např. řepku nebo slunečnici, nikoli ale kukuřici. Podobně ji mezi technické plodiny nezařazují ani dostupné dokumenty Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 11). Ministerstvo životního prostředí naopak v některých dokumentech kukuřici za technickou plodinu označovalo (.pdf, str. 33). Někdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula v únoru 2022 pro Hospodářské noviny řekl, že mu vadí, kolik ploch orné půdy slouží k pěstování kukuřice, která pak směřuje do bioplynových stanic. Více podrobností k tomuto tématu však nedodal.

Podpora bioplynových stanic

Podle zákona o podporovaných zdrojích energie se na bioplynové stanice vztahuje několik druhů podpory. Konkrétně jde o podporu formou garantovaných výkupních cen elektřiny (.pdf, .pdf, str. 5), tzv. aukční bonus na elektřinu, a zelený bonus, který se vztahuje jak na vyrobenou elektřinu, tak i na teplo a biometan. Pokud se elektřina či teplo vyrábí z bioplynu vzniklého rozkladem biomasy, je mezi podporované suroviny zařazena i kukuřice či další plodiny pěstované na orné půdě aj.

Výkupní ceny, za které elektřinu z obnovitelných zdrojů kupuje od výrobce obchodník určený zákonem nebo ministerstvem, stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ). V posledním cenovém výměru ze září 2024 (vše .pdf) i v návrhu pro rok 2026 (.pdf, str. 3) ERÚ uvádí výkupní ceny pro elektřinu, která je vyráběna v bioplynových stanicích zprovozněných do konce roku 2013. Stanice mohou výkupní ceny využívat jen po dobu své životnosti, která byla už před nástupem kabinetu Petra Fialy omezena na 20 let. Bioplynové stanice uvedené do provozu v roce 2006 sice v roce 2026 už výkupní ceny nebudou moci využívat, mladší stanice z let 2007–2013 ovšem tuto možnost stále ještě mají (.pdf, str. 6; .pdf, str. 3).

Také zelené bonusy na výrobu elektřiny a tepla z bioplynu mohou stanice získat jen po dobu své 20leté životnosti. Během Fialovy vlády došlo k prosazení novelizace zákona, která zelený bonus na teplo omezila. Využít jej mohou bioplynové stanice zprovozněné do konce roku 2021, které spalují bioplyn vyrobený nejméně ze 70 % ze statkových hnojiv, vedlejších produktů živočišné výroby a biologicky rozložitelného odpadu (.pdf, str. 6, 10). Zbývajících 30 % musí představovat jiné podporované suroviny, přitom používání technických plodin zakázáno není. Podobná je situace i u zeleného bonusu na elektřinu. V průběhu vlády Petra Fialy bylo mj. rozhodnuto o zkrácení doby životnosti, po kterou mohou bonus využívat modernizované bioplynové stanice, a to z 20 na 15 let. Ani v tomto případě ale legislativa nezakazuje využívání technických plodin.

MPO v letech 2022–2024 vyhlašovalo aukce na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které se týkaly modernizovaných bioplynových stanic. Jejich prostřednictvím by bylo možné získat aukční bonus, podle dokumentů na webu ministerstva se ovšem do aukcí na elektřinu z bioplynových stanic nepřihlásil žádný zájemce (vše .pdf). V roce 2025 nakonec ministerstvo aukce pro bioplynové stanice nevypsalo. Jak jsme ale zmínili výše, výkupní ceny elektřiny a zelené bonusy na výrobu tepla i elektřiny stále fungují (.pdf, str. 6; .pdf, str. 3–6), k úplnému ukončení podpory bioplynových stanic využívajících technické plodiny tedy nedošlo.

Závěr

V roce 2022 vláda skutečně zrušila povinnost přimíchávat biosložky do pohonných hmot. V případě bioplynových stanic Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2025 ustoupilo od vypisování aukcí, jejichž prostřednictvím by mohli výrobci získat aukční bonus na elektřinu. Během vlády Petra Fialy také došlo např. ke zkrácení doby, po kterou mohou některé bioplynové stanic využívat zelený bonus na elektřinu. Výkupní ceny i zelené bonusy ale stále fungují a počítá s nimi i návrh cenového výměru pro rok 2026. K výrobě elektřiny i biometanu stále mohou bioplynové stanice používat mj. kukuřici a další plodiny pěstované na orné půdě a čerpat přitom podporu. Využívání těchto „technických plodin“ zcela omezeno nebylo. Z uvedených důvodů proto slib hodnotíme jako částečně splněný.