Alianční závazek 

Závazek států NATO přispívat na obranu nejméně 2 % hrubého domácího produktu (HDP) pochází z roku 2006, kdy jej odsouhlasili ministři obrany členských zemí Aliance. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 nicméně řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6).

V roce 2014 na summitu NATO ve Walesu poté čelní představitelé členských zemí Severoatlantické aliance platnost a aktuálnost zmíněného závazku potvrdili. Dohodli se tehdy také na třech bodech, kterými se mají řídit státy, které ještě závazek neplní. Konkrétně dané země přislíbily, že zastaví případný další pokles výdajů na obranu, budou usilovat o reálné navyšování obranných výdajů v poměru k HDP a o naplnění závazku do deseti let, tedy roku 2024. 

V červnu 2021 vláda Andreje Babiše avizovala, že příslib 2 % HDP na obranu nebude schopna splnit. V tehdejším návrhu rozpočtu na rok 2022 a v předběžném plánu na další roky konkrétně počítala s tím, že výdaje na obranu v roce 2024 nepřekročí 1,5 % HDP.

Navyšování výdajů

Zmíněný návrh rozpočtu na rok 2022, který připravila Babišova vláda, počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 93,5 miliard korun (.pdf, str. 8, 159 z 530), což představovalo 1,45 % HDP. Sněmovna, tehdy již v novém složení vzešlém z voleb z října 2021, nicméně daný návrh rozpočtu neschválila. 

Kabinet Petra Fialy na začátku února 2022 schválil svůj návrh státního rozpočtu na rok 2022, a to s nižším celkovým deficitem a nižšími výdaji na obranu ve výši 88,1 mld. Kč (.pdf, str. 8 z 534). Poslanecká sněmovna pak v březnu 2022, tedy už po začátku ruské invaze na Ukrajinu, návrh odsouhlasila v upravené podobě, ve které kvůli tomuto konfliktu nakonec Ministerstvu obrany navýšila finance o jednu miliardu korun na 89,1 mld. Kč. Celkově tak tato rozpočtovaná částka v roce 2022 odpovídala 1,35 % HDP a stejné byly i konečné výdaje (.xlsx). Jak ukazuje graf níže, v porovnání s výdaji z roku 2021 ve výši 1,39 % HDP se dle dat ministerstva i Severoatlantické aliance jednalo se o meziroční pokles.

Premiér Petr Fiala (ODS) už v březnu 2022 na summitu EU ve francouzském Versailles označil alianční závazek za „absolutní nezbytnost“. V září stejného roku pak vláda ve Sněmovně předložila návrh státního rozpočtu na rok 2023, podle jehož schváleného znění měly výdaje Ministerstva obrany odpovídat 111,8 mld. Kč (.pdf, str. 7, 154 z 516), tedy 1,53 % HDP (.xlsx). Konečné výdaje za rok 2023 nakonec podle státního závěrečného účtu činily přibližně 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9), což dle resortu obrany odpovídalo 1,37 % HDP (.xlsx).

Data o výši výdajů na obranu v poměru k HDP, které uvádí Ministerstvo obrany, se nicméně drobně liší od dat Severoatlantické aliance. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Legislativní ukotvení 

Vláda Petra Fialy na začátku roku 2023 schválila návrh (.pdf) zákona, který dle tiskové zprávy Ministerstva financí „garantuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP“, přičemž této hranice se mělo dosáhnout od roku 2024 (.pdf, str. 23). 

Poslanecké sněmovně vláda tento návrh předložila v lednu 2023. Poslanci jej ve třetím čtení schválili v dubnu 2023 (.pdf), kdy se proti jeho přijetí vymezilo pouze hnutí SPD. Poté návrh schválil i Senát a v červnu 2023 jej podepsal prezident Petr Pavel, a celý zákon tak byl vyhlášen ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2023.

V praxi pak toto legislativní ukotvení 2% závazku funguje tak, že vláda při přípravě rozpočtu musí na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně 2 % HDP. Podle vyjádření Ministerstva obrany poté poslanci při projednávání a schvalování rozpočtu ve Sněmovně nebudou moct výdaje pod tato 2 % snížit. 

Toto pravidlo, které by se vztahovalo přímo na Sněmovnu, ale vládní návrh do zákona výslovně nevložil (.pdf). To dříve kritizoval např. Nejvyšší kontrolní úřad (.docx, str. 1), který uvedl, že „návrh zákona představuje pouze nevymahatelný politický závazek“, protože nezaručuje, že obranný rozpočet bude skutečně nakonec dosahovat 2 % HDP. Podle úřadu totiž bude záležet na dolní komoře, jestli rozpočet schválí ve verzi navržené vládou. Ústavní právník Jan Kudrna k tomu v odborném časopise Vojenské rozhledy, který vydává Ministerstvo obrany, naopak napsal, že porušení tohoto pravidla ze strany Sněmovny by znamenalo porušení ústavnosti.

Rozpočet na rok 2024

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správě státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jednalo o 159,8 mld. Kč. Poslanecká sněmovna tento návrh rozpočtu na rok 2024 schválila v listopadu 2023 a prezident rozpočet podepsal v prosinci téhož roku.

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila nakonec Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč, z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73). Částka 166,8 mld. Kč přitom odpovídá 2,08 % HDP –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stejné číslo uvádí ve své výroční zprávě také Severoatlantická aliance (.pdf, str. 56).

Rozpočet na rok 2025

Pro rok 2025 vláda v rozpočtu počítala s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358). Vláda rozpočet schvalovala v září 2024, kdy tehdy aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí předpovídala, že dvě procenta HDP by v roce 2025 odpovídala přibližně 167,86 mld. Kč (.pdf, str. 3).

Podle pozdější makroekonomické predikce ze srpna 2025 by dvě procenta HDP v roce 2025 odpovídala přibližně 169,08 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 8 mld. více, než kolik na obranu vyčlenil státní rozpočet. O tom, že plánované výdaje na splnění aliančního závazku nestačí, informovala už v únoru Česká televize, která obdobnou informaci přinesla i v červenci 2025.

Podle vyjádření premiéra Petra Fialy i ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) plánuje vláda navýšit rozpočet ministerstva obrany do konce roku tak, aby dvou procent HDP nakonec dosáhl. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v červenci 2025 uvedla, že navýšení výdajů na úroveň závazku vůči NATO by mohl zajistit plánovaný nákup tanků Leopard.

Kabinet k 1. září 2025 nicméně obranný rozpočet neupravil. Na začátku března pouze rozhodl o tom, že se obranné výdaje budou od roku 2026 postupně zvyšovat o 0,2 % ročně tak, aby Česko v roce 2030 na obranu vynakládalo minimálně tři procenta HDP (.pdf).

Závěr

V porovnání s rokem 2021, kdy ještě vládl kabinet Andreje Babiše, vláda Petra Fialy v roce 2022 výdaje na obranu meziročně snížila z 1,39 % HDP na 1,35 %. Konečné výdaje na obranu v roce 2023 podle závěrečného účtu dosáhly 100,7 miliard Kč, což odpovídalo 1,37 % HDP.

Fialův kabinet v lednu 2023 schválil zákon, který legislativně ukotvil, aby vláda v návrhu státního rozpočtu vždy musela stanovit výdaje na obranu nejméně ve výši 2 % HDP, což odpovídá závazku států NATO. Návrh poté schválila i Poslanecká sněmovna a po podpisu prezidentem byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Vláda tak již od roku 2024 musí na obranu alokovat nejméně 2 % HDP. 

To vláda potvrdila při návrhu rozpočtu na rok 2024, během kterého šlo na obranu 166,8 mld. Kč, z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany. Celkové obranné výdaje podle dat Ministerstva financí a NATO v roce 2024 odpovídaly 2,08 % HDP.

Pro rok 2025 vláda Ministerstvu obrany přidělila 154,4 mld. Kč, přičemž celkové výdaje na obranu mají dle státního rozpočtu činit 160,8 mld. Kč. Tato částka ale podle odhadovaného HDP ke splnění 2% aliančního závazku nestačí, jelikož podle makroekonomické predikce resortu financí z dubna 2025 by tato hranice odpovídala cca 167,82 mld. Kč. Fialův kabinet k 1. září 2025 obranný rozpočet neupravil, a slib tak hodnotíme jako částečně splněný.