Minimální mzda v minulosti

Minimální mzdu zákoník práce definuje jako „nejnižší přípustnou výši odměny za práci zaměstnance“. Mzda nebo odměna z dohody tedy nesmí být nižší než právě minimální mzda. Před zavedením automatické valorizace určovala její základní výši vláda nařízením zpravidla na začátku roku.

Minimální mzda se propisovala do zaručených mezd, které podle dřívějšího znění zákoníku práce představovaly nejnižší mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce při plném úvazku s týdenní pracovní dobou 40 hodin. Úroveň zaručené mzdy byla rozvržena do osmi skupin, kdy mzda v nejnižší 1. skupině nesměla být nižší než částka stanovená jako základní sazba minimální mzdy. Nejvyšší 8. skupina zároveň musela představovat alespoň dvojnásobek minimální mzdy. 

Automatická valorizace minimální mzdy

Záměr projednat automatickou valorizaci minimální mzdy avizovala vláda již v lednu 2022, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že chce záležitost projednat v první polovině roku a poté o ní diskutovat se zástupci tripartity. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru 2022 uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

V říjnu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že do meziresortního připomínkového řízení poslalo návrh novely zákoníku práce, který zavedl valorizační mechanismus u minimální mzdy (.docx). Návrh v březnu 2024 schválila vláda, v červnu 2024 i Poslanecká sněmovna a o měsíc později také Senát. Prezident novelu podepsal na konci července 2024, kdy vyšla ve Sbírce zákonů, a to s účinností od 1. srpna 2024. Valorizační mechanismus byl poprvé použit pro stanovení minimální mzdy na rok 2025, kdy je nastavená na 20 800 Kč za měsíc nebo 124,40 Kč za hodinu.

Nový mechanismus stanoví minimální mzdu součinem predikce průměrné mzdy na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy, který nastavuje vláda nařízením vždy na období dvou let (.pdf, str. 4–5 ze 178; .pdf, str. 4–5). Výši koeficientu pro roky 2025 a 2026 schválil Fialův kabinet v září 2024 a podle ministra Jurečky je nastavil tak, aby se minimální mzda do roku 2029 postupně dostala na úroveň 47 % průměrné mzdy (.pdf, str. 1).

Novela upravila také zaručenou mzdu. Od roku 2025 platí pouze pro zaměstnance ve veřejném sektoru, a formálně tak existuje jen zaručený plat (.pdf, str. 5 ze 178; .pdf, str. 5). Původních osm skupin se snížilo na čtyři a odstupňované jsou podle kvalifikační náročnosti (.pdf, str. 6). Výdělek v nejvyšší skupině přitom představuje 1,6násobek minimální mzdy (.pdf, str. 5).

Směrnice EU

Evropský parlament (EP) se v červnu 2022 předběžně dohodl s Radou EU na směrnici, která zavedla nová pravidla pro minimální mzdy zaměstnanců v členských státech EU. V září 2022 pak EP tuto směrnici přijal a v říjnu tak učinila i Rada. Podle orgánů EU by minimální mzda měla mj. dosáhnout 50 % průměrné mzdy a měla by být navázána na kupní sílu a pohyb cen. Směrnici (.pdf) musejí členské země EU splnit, ovšem rozhodnutí, jak formulovat příslušné vnitrostátní zákony a jak dosáhnout cílů, je ponecháno na jednotlivých vládách. Na provedení směrnice měly členské státy dva roky.

Podle údajů Eurostatu, který sleduje úroveň minimální mzdy v jednotlivých členských státech a jehož data se týkají července 2025, patří minimální mzda v Česku v rámci EU mezi ty nižší. Ještě nižší mzda je pak na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.

Závěr 

Vláda Petra Fialy si dala za cíl zavést automatickou valorizaci minimální mzdy. Tento krok je v souladu se směrnicí EU o minimálních mzdách, kterou orgány EU definitivně přijaly v říjnu 2022. Vláda v březnu 2024 odsouhlasila návrh novely zákona, který mechanismus valorizace zavádí, v červnu téhož roku pak novelu schválila Sněmovna a v červenci také Senát. Novelu podepsal i prezident, a vyšla tak ve Sbírce zákonů. Slib proto hodnotíme jako splněný.