Hranice odchodu do penze

Podle současného znění zákona o důchodovém pojištění se hranice odchodu do penze liší v závislosti na roku narození a pohlaví a u žen i na počtu dětí. V době nástupu vlády Petra Fialy platila jednotná hranice 65 let, kterou zákon stanovoval pro lidi narozené po roce 1971.

Při odchodu do důchodu hraje roli také doba pojištění daného člověka – tedy počet odpracovaných let, případně doba tzv. náhradní doby pojištění, kam spadá např. doba rodičovské dovolené nebo doba podpory v nezaměstnanosti.

Nárok na penzi vzniká tomu, kdo dosáhl důchodového věku a splnil podmínku, že u něj doba pojištění trvala nejméně 35 let. Dále může člověk odejít do penze, pokud dosáhl důchodového věku a pojištění u něj trvalo nejméně 30 let bez započítání náhradní doby (zjednodušeně řečeno odpracoval 30 let).

Pokud někdo tyto podmínky nesplnil, mohl v době nástupu vlády Petra Fialy získat nárok na důchod o pět let později, než byl standardní důchodový věk stanovený pro muže. Doba pojištění musela v takovém případě odpovídat nejméně 20 rokům, případně 15 letům bez započítání náhradní doby.

„Dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod“, o které mluví vládní programové prohlášení, tak chápeme jako potřebnou dobu pojištění.

Změny v důchodech z května 2023

O nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let (.pdf). Postupně docházelo k úpravám některých parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizace penzí. Kromě Nečasovy vlády, jejíž reforma byla později zrušena, se však ucelenou reformu financování důchodového systému do nástupu Fialovy vlády žádnému kabinetu prosadit nepodařilo. První i druhá vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že o důchodovou reformu budou usilovat. Ani jedna Babišova vláda ji ovšem nevypracovala.

Nynější Fialova vláda během svého funkčního období v oblasti důchodů prosadila řadu změn. Změn zákona o důchodovém pojištění se týkala např. novela představená v roce 2022, kterou ale vláda popisovala jen jako „technickou novelu“ předpisů z oblasti důchodového pojištění. Uvedený dokument, který v říjnu 2023 prošel Parlamentem, důchodový věk nebo nutnou dobu důchodového pojištění nikterak neupravil (.doc).

V květnu 2023 Fialův kabinet představil ozdravný plán pro veřejné finance, jehož součástí byl návrh konsolidačního balíčku (.docx) a návrh důchodové reformy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve svém komentáři k této reformě uvedl (.pdf), že vláda navrhne, aby nutná doba pojištění pro odchod do předčasného důchodu byla 40 let. To je přitom o pět let více oproti předchozí právní úpravě.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), který přinesl mj. i tuto změnu, odsouhlasila v červenci 2023 Poslanecká sněmovna. Následně ji schválil také Senát a podepsal prezident Petr Pavel. Část novely, která prodlužuje nutnou dobu pojištění pro odchod do předčasného důchodu, nabyla účinnosti až v říjnu 2024.

Jurečka už na konci května 2023 pro web České důchody řekl, že součástí reformy není snížení potřebné doby pojištění u řádných důchodů z 35 na 25 let, o kterém se ve vládě diskutovalo v roce 2022. „U tohoto opatření (…) nedošlo v rámci koalice ke shodě,“ uvedl.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy (.doc). Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024 a následně předložila Poslanecké sněmovně, která jej schválila v listopadu 2024. Návrh později schválil i Senát a podepsal prezident a některá opatření nabyla účinnosti v lednu 2025.

Ani důchodová reforma nicméně nezavedla snížení potřebné doby pojištění u řádných důchodů (.pdf). Naopak zvýšila zastropování důchodového věku. Věk odchodu do důchodu, který byl dříve zastropován na 65 let, nyní postupně roste, a to každoročně o jeden měsíc. Růst se zastaví u lidí narozených v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku ve svých 67 letech.

Tato reforma nicméně zmírnila podmínky pro seniory, u nichž doba pojištění neodpovídá požadovaným 35 letům. Ti měli podle předchozího znění zákona nárok na přidělení penze až pět let po dosažení standardního důchodového věku mužů, pokud u nich pojištění trvalo alespoň 20 let. Důchodová reforma Fialovy vlády však zavedla, že tito lidé od roku 2025 nově čekají místo zmíněných pěti let jen dva roky. Pro lidi, kteří nedosáhli nutné doby pojištění, se tak potřebná doba pro získání nároku na penzi zkrátila o tři roky.

I v případě zvýšení maximálního důchodového věku znamená zkrácení z pěti let na dva roky dřívější odchod do důchodu. Pokud někteří lidé nesplňovali standardní dobu pojištění v době, kdy byl nejpozdější věk odchodu do penze stanoven na 65 let (a tento důchodový věk by se jich za splnění podmínek týkal), museli na důchod čekat do svých 70 let. Ze zavedených změn vyplývá, že v případě nejvyššího důchodového věku, kdy se jeho růst zastaví na 67 let, budou lidé čekat pouze do 69 let.

Závěr

Součástí změn v důchodovém systému není zkrácení potřebné doby důchodového pojištění z 35 na 25 let, o čemž Fialova vláda diskutovala v roce 2022. Namísto toho v rámci důchodové reformy prosadila, aby mohli lidé s dobou pojištění nižší než 35 let získat nárok na penzi (při splnění alespoň 20 let pojištění) nikoli až po pěti, ale jen po dvou letech od dosažení standardního důchodového věku. Parlament reformu schválil během roku 2024 a tato změna nabyla účinnosti na začátku roku 2025. Slib tak hodnotíme jako částečně splněný.