Martin Šebestyán
Ministr zemědělství
DENÍK N: Vraťme se k době, kdy jste šéfoval zemědělskému fondu a kdy to v roce 2022 řešila Fialova vláda. Říkal jste tehdy, že pokud se celá věc začne posuzovat z hlediska zákona o střetu zájmů, fakticky se tím uznává interpretace, že Agrofert neměl nárok ani na nárokové dotace. Martin ŠEBESTYÁN: Ne. Řekl jsem, že tam je riziko. A to je rozdíl. Řekl jsem také, že chci, aby Česká republika nepřistoupila na úzus, že se tady něco dokončí podle právně nezávazného auditu Evropské komise.
Analýza, kterou SZIF pod Šebestyánovým vedením v roce 2022 zpracoval, uvádí, že zahájení řízení dle zákona o střetu zájmů by de facto znamenalo uznání dopadu na všechny dotace, které Fond poskytuje.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán mluví o střetu zájmů Andreje Babiše a jeho holdingu Agrofert, který podle soudů neoprávněně čerpal řadu dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dodává, že rozhodnutí soudů se týkala pouze investičních dotací, které SZIF pozastavil v reakci na audit Evropské komise. Nárokové dotace (tzv. přímé platby) však vyplácet nepřestal.
Redaktoři upozorňují na Šebestyánova vyjádření z roku 2022, podle nichž by Agrofert při aplikaci zákona o střetu zájmů neměl nárok ani na přímé platby. Šebestyán namítá, že zmiňoval pouze možné riziko této interpretace. Dodává, že se rovněž ohrazoval proti vyvozování závěrů z auditu Komise, který Babišův střet zájmů potvrdil.
Nenárokové a nárokové dotace
Zemědělské firmy mohou čerpat více druhů dotací (.pdf). V případě, že chce podnik získat nenárokovou dotaci, musí nejprve zpracovat vlastní projekt. Popis projektu pak musí přiložit k žádosti o dotaci, která následně prochází hodnocením úředníků (.pdf, str. 3). SZIF tento typ dotací označuje také jako projektové nebo investiční dotace (.pdf, str. 4).
Na nárokovou dotaci má právo každý vlastník či uživatel zemědělské půdy a chovatel konkrétního druhu hospodářských zvířat. Vlastní projekt přitom zpracovávat nemusí (.pdf, str. 1). Výše těchto dotací se odvíjí od výměry půdy, na které podnik hospodaří. Součástí nárokových dotací jsou tzv. přímé platby, které jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU, jejíž cílem je zabezpečení evropských zemědělců mj. skrze stabilní příjem.
Audit Evropské komise
Evropská komise v dubnu 2021 zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu, který prověřoval střet zájmů Andreje Babiše v období 2014–2020. Podle této zprávy měl Babiš ve sledovaném období přímý vliv na firmy z holdingu Agrofert skrze svěřenské fondy, čímž došlo k porušení zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 51 z 242). Ten stanovuje, že firma, v níž má člen vlády minimálně 25% podíl, nesmí získat veřejné zakázky ani dotace podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla. Podle zprávy jsou tak dotace, které holding čerpal od února 2017, neoprávněné.
SZIF kvůli probíhajícímu auditu už v roce 2019 preventivně pozastavil společnostem z holdingu Agrofert vyplácení nenárokových dotací, protože se obával, že Evropská komise odmítne tyto dotace proplatit. Některé firmy z holdingu se proti jejich pozastavení a nevyplacení soudně bránily. České soudy ale později opakovaně rozhodly, že na tento druh dotací společnosti nemají právo.
Nárokové dotace SZIF holdingu vyplácet nepřestal s odůvodněním, že audit Evropské komise se týkal pouze investičních dotací (.pdf). Fond zároveň zastával stanovisko, že se na jím vyplácené dotace zákon o střetu zájmů vůbec nevztahuje, protože dotace vyplácí podle zákona o SZIF, a ne podle zákona o rozpočtových pravidlech (.pdf, str. 2). SZIF se na základě vlastní právní analýzy koncem dubna 2026 rozhodl přímé platby po Agrofertu zpětně nevymáhat.
Analýza SZIF
Martin Šebestyán působil jako ředitel SZIF od roku 2013 do srpna 2022. Fond přitom v roce 2022 zpracoval analýzu možného postupu při vymáhání dotací od Agrofertu. Vláda Petra Fialy se na jejím základě rozhodla stáhnout žalobu (.pdf), kterou Česká republika podala na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací pro Agrofert. Analýza mj. vyčíslila výši dotací, kterou měl Agrofert vracet. Ministerstvo zemědělství později nicméně tvrdilo, že analýzu nemá.
V srpnu 2025 se dokument podařilo získat serveru Seznam Zprávy. O necelý měsíc později zveřejnil jeho plný text analytický tým Pirátů s komentářem, že ji pro ministerstvo zpracoval právě Šebestyán (.pdf). Analýza v souvislosti s vymáháním dotací od Agrofertu – včetně těch nárokových – uvádí, že: „Pokud však SZIF zahájí jakékoliv správní řízení z důvodu porušení ust. § 4c zákona o střetu zájmů, tak de facto akceptuje, že se předmětné ustanovení vztahuje na poskytování dotací SZIF. Poté se SZIF ocitne v obtížné situaci, jelikož ust. § 4c zákona o střetu zájmů dopadá na všechny dotace bez rozdílu“ (str. 46 z 56).
Dokument podotýká, že samotná Evropská komise uvedla, že střet zájmů se může týkat i nárokových dotací. SZIF nicméně zdůrazňuje, že stanovisko Komise k auditu je právně nezávazné a upřednostňuje obrátit se ohledně výkladu zákona o střetu zájmů na Soudní dvůr Evropské unie (str. 46, 48 z 56).
Proč je výrok nepravdivý?
Analýza, kterou zpracoval SZIF v době, kdy v jeho čele stál Martin Šebestyán, skutečně říká, že audit Evropské komise je právně nezávazný, a že Fond preferuje počkat na stanovisko Soudního dvora EU. Zároveň říká, že pokud Fond zahájí vymáhání dotací od Agrofertu na základě zákona o střetu zájmů, de facto tím akceptuje nutnost požadovat vrácení také nárokových dotací, protože zákon mezi jednotlivými typy podpory nerozlišuje. Parafráze reportérů je tedy správná, a Šebestyánův výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.