Martin Šebestyán
Ministr zemědělství
REDAKTOŘI: Ústavní soud před měsícem řešil případ Kosteleckých uzenin a opět potvrdil, že firma dotace čerpala neoprávněně. Že na ně neměla nárok. Martin ŠEBESTYÁN. Ale to se nevztahuje k žádným nárokovým dotacím.
Případ Kosteleckých uzenin se týkal nenárokové projektové dotace z Programu rozvoje venkova. Ústavní soud stížnost společnosti zamítl a potvrdil, že firma kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše neměla na dotaci nárok. K nárokovým dotacím se ale nevyjadřoval.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odpovídá na otázky o vymáhání dotací vyplacených holdingu Agrofert kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Redaktoři připomínají, že předchozí vedení Ministerstva zemědělství zvažovalo vymáhání i nárokových dotací, zatímco současné vedení to odmítá. Poté zmiňují, že Ústavní soud ve svém rozhodnutí týkajícím se Kosteleckých uzenin potvrdil, že Agrofert dotace čerpal neoprávněně. Šebestyán namítá, že se tento případ netýkal nárokových dotací.
Nenárokové a nárokové dotace
Zemědělské firmy mohou čerpat více druhů dotací (.pdf). V případě, že chce podnik získat nenárokovou dotaci, musí nejprve zpracovat vlastní projekt. Popis projektu pak musí přiložit k žádosti o dotaci, která následně prochází hodnocením ze strany úředníků (.pdf, str. 3).
Naproti tomu na nárokovou dotaci má právo každý vlastník či uživatel zemědělské půdy a chovatel konkrétního druhu hospodářských zvířat, vlastní projekt přitom zpracovávat nemusí (.pdf, str. 1). Výše těchto nárokových (přímých) dotací se odvíjí od výměry půdy, na které podnik hospodaří.
Dotace pro Kostelecké uzeniny
Společnost Kostelecké uzeniny z holdingu Agrofert uzavřela v roce 2018 se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) smlouvu o poskytnutí dotace ve výši až 70 milionů korun na projekt (.pdf, str. 2) z Programu rozvoje venkova. Po dokončení projektu v roce 2021 firma požádala o proplacení dotace, SZIF ale zůstal nečinný.
Ministerstvo zemědělství po přezkumu v květnu 2024 smlouvu zrušilo. Při zrušení smlouvy vycházelo z auditu Evropské komise a zákona o střetu zájmů, který zakazuje poskytovat dotace obchodním společnostem, které ovládá člen vlády. Podle auditu Andrej Babiš i po převedení Agrofertu do svěřenských fondů holding nadále nepřímo ovládal, a společnosti z holdingu proto na dotace neměly nárok.
Kostelecké uzeniny se proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství bránily u soudů. S žalobou neuspěly u Městského soudu v Praze a pozdější kasační stížnost Nejvyšší správní soud zamítl. Oba soudy potvrdily, že příjemce dotace odpovídá za splnění zákonných podmínek po celou dobu administrace projektu. Kostelecké uzeniny přitom tyto podmínky dle soudů nesplňovaly.
Ústavní soud
Společnost Kostelecké uzeniny následně podala ústavní stížnost. Namítala například nerovné zacházení kvůli politické aktivitě Andreje Babiše, nesprávný výklad pojmu „ovládaná osoba“ v zákoně o střetu zájmů nebo to, že právo na dotaci získala v dobré víře.
Ústavní soud tuto stížnost odmítl jako neopodstatněnou. Poukázal na to, že už dříve odmítl obdobné stížnosti dalších společností z holdingu Agrofert, a potvrdil předchozí závěry soudů, podle nichž Andrej Babiš naplňoval znaky ovládající osoby. Dodal, že i kdyby společnost Kostelecké uzeniny v době žádosti o dotaci jednala v dobré víře, soukromý zájem musí v tomto případě ustoupit tomu veřejnému.
Jak jsme výrok ověřili?
Případ Kosteleckých uzenin se týkal projektové dotace z Programu rozvoje venkova, tedy nenárokové dotace. Soudy dospěly k závěru, že společnost nesplňovala podmínky pro její získání, protože Andrej Babiš jako člen vlády ovládal holding Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů. Ústavní soud se v tomto sporu skutečně nevyjadřoval k nárokovým dotacím. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.