Zavedli jsme nový operační program životní prostředí, tam jenom v roce 2022 byly výzvy za 24 miliard korun. To jsou právě ty kanalizace, čistírny, zadržování vody v krajině, vodovody.

Poslanec Jan Jakob (TOP 09) v debatě kritizuje současnou vládu za omezení prostředků na boj se suchem. Tvrdí, že současná vláda seškrtala rozpočet na projekty ochrany životního prostředí, které mají pomáhat zadržovat vodu v krajině. Zároveň uvádí příklady projektů, na které vynaložila prostředky minulá vláda. V této souvislosti zmiňuje Operační program Životní prostředí (OPŽP). Dle jeho slov bylo v programu jen v roce 2022 celkem 24 miliard korun na výzvy určené na podporu vodohospodářské infrastruktury a opatření pro zadržování vody v krajině. 

Operační program Životní prostředí

OPŽP je dotační program pro ochranu životního prostředí, který je financován z fondů EU (.pdf). Vznikl na základě usnesení vlády Jiřího Paroubka (ČSSD) z února 2006 (.pdf, str. 9). Od roku 2007, kdy odstartoval, program podpořil přes 28 tisíc projektů a v současnosti probíhá jeho již třetí programové období. Pro období 2021–2027 počítá přibližně s 61 miliardami korun a věnuje se šesti specifickým oblastem – energetickým úsporám, obnovitelným zdrojům, adaptaci na změnu klimatu, vodovodům a kanalizacím, oběhovému hospodářství a tématu přírody a znečištění.

Návrh programového dokumentu OPŽP 2021–2027 předložil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a vláda Andreje Babiše jej schválila 4. října 2021. První výzvu nového programu otevřelo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) až po nástupu vlády Petra Fialy, a to 25. února 2022. Výzva se týkala tzv. kotlíkových dotací a byla určena pro nízkopříjmové domácnosti (.pdf, str. 1, 4–5). Spuštěna byla ještě před schválením samotného programu Evropskou komisí, ke kterému došlo 18. července 2022.

Výzvy a alokace v rámci OPŽP 2021–2027

Podpora vodohospodářství, kterou Jan Jakob zmiňuje, spadá v OPŽP především pod dva specifické cíle – cíl 1.4 Voda, který se zaměřuje na vodohospodářskou infrastrukturu, jako jsou vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod, a cíl 1.3 Klima, který zahrnuje mj. opatření pro zadržování vody v krajině, hospodaření se srážkovou vodou nebo ochranu před povodněmi.

V srpnu 2022 oznámilo MŽP novou vlnu dotací z OPŽP na vodovody či zadržování vody v krajině ve výši 24 miliard korun. Podle Anny Hubáčkové mělo být 14 miliard korun vyhrazeno na technická opatření, jako jsou nové zdroje pitné vody, přivaděče nebo čištění vody, a dalších téměř 10 miliard korun mělo směřovat na zadržování vody v krajině. Podle doprovodné prezentace MŽP byly ovšem tyto částky vyhrazeny na celé období programu, nikoli pouze na rok 2022 (.pdf, str. 8). Stejné informace uvádějí i informační letáky MŽP ze srpna 2022, podle kterých bylo v plánu vyhradit pro specifický cíl Voda 14,1 miliardy korun (.pdf, str. 1) a pro cíl Klima 10,2 miliardy korun (.pdf, str. 1).

V roce 2022 bylo v rámci těchto dvou cílů vyhlášeno celkem dvanáct dotačních výzev (.pdf). Jejich celková alokace podle dat z prosince 2023 dosahovala pouze 16,74 miliardy korun (.pdf). Částky vyhrazené na dvě z těchto výzev byly podle aktuálního přehledu MŽP v následujících letech navýšeny (.pdf), ovšem i při zohlednění tohoto navýšení dosahuje souhrnná alokace všech 12 výzev pouze 17,5 miliardy korun (.pdf).

Proč je výrok nepravdivý?

Operační program Životní prostředí pro období 2021–2027 schválila ještě vláda Andreje Babiše, ale první výzvy byly spuštěny až za vlády Petra Fialy v roce 2022. Ministerstvo životního prostředí v srpnu 2022 informovalo přibližně o 24 miliardách korun určených na vodohospodářská opatření a zadržování vody v krajině. Tato částka nicméně představovala alokaci pro dané oblasti na celé programové období 2021–2027, nikoli pouze pro výzvy vyhlášené v roce 2022. Výzvy, které byly v rámci těchto cílů vyhlášeny v roce 2022, měly souhrnnou alokaci přibližně 16,7 miliardy korun. Výrok Jana Jakoba proto hodnotíme jako nepravdivý.