Jan Jakob
Poslanec
Bylo třeba v roce 2023 vynaloženo přes dvě miliardy na pozemkové úpravy, tedy včetně mezí, poldrů (...), 245 projektů ve stejném roce na obnovu rybníků a malých vodních ploch.
Podle zprávy o plnění Koncepce ochrany před následky sucha bylo v roce 2023 na pozemkové úpravy, jejichž součástí jsou i meze či poldry, opravdu vynaloženo 2,18 mld. Kč. Ve stejném roce bylo také podpořeno 245 projektů zaměřených na obnovu rybníků a malých vodních nádrží.
Pozemkové úpravy
Pomocí pozemkových úprav se podle Státního pozemkového úřadu „prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí, (...) zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha“. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) mají úpravy zlepšit využitelnost a přístupnost pozemků.
Součástí návrhu úprav pozemků je plán společných zařízení, který podle Ministerstva zemědělství tvoří základ uspořádání zemědělské krajiny. Resort uvádí, že jde především o opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, např. polní nebo lesní cesty. Podle zákona o pozemkových úpravách se jedná mj. také o protierozní opatření pro ochranu půdního fondu v podobě mezí nebo o vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod včetně poldrů.
Obě čísla, která Jan Jakob zmiňuje, pocházejí z Poziční zprávy (.docx) o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha za rok 2023 (.pdf). Celkem se podle ní na opatření proti suchu v roce 2023 vydalo 26,8 mld. Kč, z čehož na pozemkové úpravy připadlo 2,18 mld. Kč (.docx, str. 42, 74).
Nutnost vypracování Poziční zprávy vychází z vládního usnesení přijatého v květnu 2023, které „ministrům zemědělství a životního prostředí ve spolupráci s prvním místopředsedou vlády a ministrem vnitra, místopředsedou vlády a zdravotnictví, s ministry průmyslu a obchodu“ ukládá povinnost každoročně zpracovat informace o naplňování zmíněné koncepce a předložit ji vládě (.pdf). Tehdejší Fialův kabinet ji projednal v březnu 2024, přičemž koordinaci prací na Poziční zprávě zajišťuje meziresortní komise VODA-SUCHO založená v roce 2014. Tato komise zajistila přípravu zprávy i v jiných letech (.pdf; .pdf).
Rybníky a malé vodní nádrže
Poziční zpráva uvádí také údaje o dotačním programu pro opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích (.docx, str. 67). Podle zprávy byl tento program zaměřen na podporu rekonstrukcí a oprav potoků v obcích, ale také na „rekonstrukci a opravu nerybochovných rybníků a malých vodních nádrží za účelem posílení zadržení vody v krajině“ (str. 67). V rámci toho programu bylo v roce 2023 skutečně podpořeno 245 akcí celkem za 436,4 milionu korun.
Jedním z dalších programů byla i podpora výstavby, rekonstrukce a odbahnění rybníků, které jsou větší než dva hektary (.docx, str. 68). Počet akcí za rok 2023 ve zprávě chybí, jelikož v průběhu roku dle zprávy nebyla proplácena většina faktur a výsledky tak nelze spolehlivě určit. Ve Zprávě o stavu vodního hospodářství nicméně stojí, že v roce 2023 byly z tohoto programu čerpány finanční prostředky ve výši 102,09 milionu korun a financováno bylo 17 akcí (.pdf, str. 107).
Jak jsme výrok ověřili?
Na pozemkové úpravy stát v roce 2023 podle Poziční zprávy o pokroku při plnění Koncepce ochrany před následky sucha za rok 2023 vydal 2,18 miliard korun. Součástí návrhů úprav pozemků je plán společných zařízení, mezi které se dle zákona řadí mj. meze či poldry. Program, jehož cílem bylo podpořit obnovu nerybochovných rybníků nebo malé vodní nádrže, v roce 2023 podpořil 245 projektů. Výrok Jana Jakoba tak hodnotíme jako pravdivý.
