My jsme v něm byli tři měsíce (v rozpočtovém provizoriu, pozn. Demagog.cz).

Ministr obrany Jaromír Zůna v kontextu výroku označuje rok 2026 z hlediska státního rozpočtu jako „přechodový“. Vláda podle něj po svém nástupu musela přepracovat rozpočet připravený předchozí Fialovou vládou, což dle jeho názoru přispělo k tomu, že letos nebylo možné dosáhnout dvouprocentního podílu výdajů na obranu. Dodává, že Česko v rozpočtovém provizoriu fungovalo tři měsíce. 

Rozpočtové provizorium

Rozpočtové provizorium nastává v případě, kdy zákon o státním rozpočtu není schválen k 1. lednu nového roku. Stát potom hospodaří v nouzovém režimu podle posledního schváleného rozpočtu. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kapitoly závazné měsíční limity a platí pravidlo, že v každém měsíci se může čerpat nejvýše jedna dvanáctina celkových ročních výdajů předchozího státního rozpočtu. Cílem provizoria je udržet plynulý chod státu do doby, než bude schválen nový rozpočet (.pdf, str. 17).

Předchozí vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun v září 2025. Tento návrh předložila Poslanecké sněmovně, která jej však vzhledem ke končícímu volebnímu období již neprojednala. Identický návrh poté v listopadu 2025 znovu předložila nové Sněmovně. Ta jej hlasy nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrátila k přepracování. Fialův kabinet ovšem odmítl rozpočet přepracovat, což zdůvodnil tím, že před vypršením lhůty stanovené Sněmovnou (.pdf, str. 2) nastoupí nová vláda a bude si moct rozpočet upravit podle svých představ. Prezident Petr Pavel jmenoval nový Babišův kabinet 15. prosince 2025.

Babišova vláda tedy odmítla návrh z dílny Fialovy vlády a Česko tak k 1. lednu 2026 vstoupilo do rozpočtového provizoria. Vlastní přepracovaný návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun Babišův kabinet schválil 26. ledna 2026 a 3. února jej předložil Poslanecké sněmovně. Dolní komora návrh ve třetím čtení přijala 11. března. Po podpisu prezidenta vyšel státní rozpočet ve Sbírce zákonů a účinnosti nabyl 21. března. Provizorium tak po necelých třech měsících skončilo.

Rozdíly v návrzích rozpočtu

Přepracovaný návrh státního rozpočtu zvýšil schodek o 24 miliard korun. Celkové příjmy oproti původnímu návrhu klesly o 5,2 miliardy korun a výdaje naopak vzrostly, a to o 18,8 miliardy korun. Změny nastaly i v některých dílčích oblastech. Vláda přidala 17 miliard korun na sociální mandatorní výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí (tj. například na dávky důchodového a nemocenského pojištění) nebo zvýšila výdaje na odvody do EU o 7,7 miliardy korun. Snížila naopak výdaje na obranu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyčleněná částka pro Ministerstvo obrany klesla o 21 miliard korun. O dalších 0,8 miliardy klesly výdaje v jiných kapitolách týkajících se obrany.

Jak jsme výrok ověřili?

Česká republika vstoupila do rozpočtového provizoria 1. ledna 2026 poté, co nová Poslanecká sněmovna neschválila návrh státního rozpočtu připravený vládou Petra Fialy, a poté, co dosluhující Fialův kabinet návrh zároveň odmítl přepracovat. Nová vláda následně vypracovala vlastní návrh rozpočtu, který dolní komora schválila 11. března a který 21. března 2026 nabyl účinnosti. Stát tak v rozpočtovém provizoriu hospodařil necelé tři měsíce. Zůnův výrok proto hodnotíme jako pravdivý.