Pan profesor (Miroslav Plevný, pozn. Demagog.cz) nehlasoval pro valorizaci.

Kandidátka na senátorku za obvod Cheb Sandra Tsoukernik (za ANO) odpovídala na otázku ohledně její podpory pro zákony současně projednávané v Senátu. Své postoje porovnávala s hlasováním obhajujícího senátora Miroslava Plevného (za STAN). Zmínila několik zákonů, pro které by hlasovala jinak. Jednalo se například o hlasování o valorizaci důchodů. Tsoukernik konkrétně řekla, že Plevný v Senátu pro valorizaci nehlasoval.

Hlasování o valorizaci důchodů v Senátu

Poprvé se během senátorského mandátu Miroslava Plevného, který trval od října 2020 do října 2026, o valorizaci důchodů hlasovalo v srpnu 2021. V té době se řešilo dodatečné navýšení penze o 300 korun nad rámec pravidelné valorizace a s tím spojená důchodová novela. Novela, kterou předložila vláda Andreje Babiše, prošla Poslaneckou sněmovnou a Senát rozhodoval o tom, zda se podobou této novely bude zabývat. Plevný hlasoval pro to, aby byla novela doručena prezidentovi republiky k podpisu v nezměněné podobě, k čemuž také došlo. S dodatečnou valorizací penzí tak souhlasil. 

O snížení valorizace důchodů se potom v Senátu hlasovalo za vlády Petra Fialy v březnu 2023. Podle této novely se průměrný důchod měl od června 2023 zvýšit pouze o 760 korun místo předpokládaných 1 770 korun. Tato důchodová novela byla schválena 48 z 72 přítomných senátorů. Senátor Miroslav Plevný byl v době hlasování v Senátu přítomný, ale hlasování o snížení valorizace důchodů se v březnu zdržel.

Znovu se výše důchodů řešila o několik měsíců později v srpnu 2023 (.pdf). Hlasovalo se o zpřísnění pravidel pro odchod do předčasného důchodu a také o změně pravidel pro valorizaci důchodů. Novela zákona počítala např. se změnou výpočtu valorizace důchodů v lednovém termínu a také se změnou mimořádného navyšování penzí v průběhu roku (.pdf, str. 4, 6–7, 14, 35–36 ze 48). Celkově měla tato reforma podpořit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a snížit zadlužení státu. Změny měly zajistit, že se valorizace sníží a důchody tak porostou pomaleji, než měly růst podle dříve platných pravidel (.pdf, str. 14–16, 27 ze 48). Srpnová novela byla schválena 51 z 62 přítomných senátorů. Miroslav Plevný hlasoval pro tuto novelu.

Poslední informace o zvýšení důchodů pochází ze září 2026, kdy se vláda Andreje Babiše dohodla na výši pravidelné valorizace od ledna 2027. Základní výměra důchodu bude zvýšena z 4 900 korun na 5 170 korun. Každý důchodce tak dostane o 270 korun více. K navýšení došlo také u procentuální výměry, a to o 0,2 %. Toto navýšení ale neprocházelo senátním hlasováním, protože pravidelná valorizace je daná zákonem a stačí tak pro ni nařízení vlády. Nadto by měl být důchodcům také vyplacen jednorázový příspěvek ve výši 2 000 korun, u kterého dojde ke standardnímu legislativnímu procesu.

V čem je výrok zavádějící?

Během volebního období Miroslava Plevného došlo ke třem hlasováním, která se týkala valorizace důchodů. První důchodová novela v roce 2021 navyšovala valorizaci penzí nad pravidelný rámec. Plevný hlasoval pouze pro to, aby se Senát novelou nezabýval. V novele zákona se v březnu 2023 jednalo o snížení částky, která měla být přidána do důchodů. Tohoto hlasování se senátor Plevný zdržel. 

V srpnu 2023 se v Senátu hlasovalo o novele zákona, která měla přispět k udržitelnosti důchodového systému a valorizaci důchodů zpomalit. V tomto případě hlasoval Plevný pro přijetí novely, čímž podpořil změnu pravidel valorizace. I tato úprava nicméně zachovala princip postupného zvyšování důchodů, a nešlo tedy o hlasování proti valorizaci jako takové. Výrok Sandry Tsoukernik proto hodnotíme jako zavádějící.