(...) bylo po roce 1989 naším klíčovým cílem návrat na Západ, res. do Evropy, což je cíl, který se naším vstupem do NATO (1999) a EU (2004) naplnil a od té doby se nepodařilo formulovat nové cíle, na kterých by byla mezi naší politickou reprezentací dostatečná shoda.
Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.
Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Čáslavka na svém blogu dne 23. března uveřejnil článek, který se věnoval problematice fiskální smlouvy v kontextu české pozice v rámci Evropské unie. Autor se zamýšlí nad konceptem vícerychlostní Evropy, která je podle něj...