Tento výrok byl ověřen jako

Není úplně jasné, k čemu degresivitu či progresivitu Vojtěch Filip vztahuje. V ekonomické teorii se hovoří o progresivním, resp. degresivním státním rozpočtu, pokud struktura státního rozpočtu (tedy nastavení příjmů a výdajů) příspívá k redistribuci prostředků od nižších příjmových kategorií k těm vyšším, resp. od vyšších k nižším. V případě progresivního státního rozpočtu se tedy míra nerovností ve společnosti snižuje, v případě degresivního je tomu naopak (viz. první dva odstavce úvodu dostupné odborné publikace Klazara a Slintákové (.pdf)).

Informaci, zda je současný státní rozpočet progresivní a degresivní nelze ve veřejném prostoru dohledat. Pro zajímavost lze pouze odkázat na část výborně hodnocené kvalifikační práce Jany Látalové z VŠE z roku 2012, která obdržela druhé místo ve finále soutěže děkana Národohospodářské fakulty VŠE o nejlepší magisterskou práci roku 2011 a analyzovala dopady zdanění a veřejných výdajů (obou stran státního rozpočtu, každé zvlášť) na rozdělení příjmů jedinců (domácností). V závěru Látalová konstatovala, že současné nastavení daňových úlev je degresivní, tzn., že vysokopříjmové skupiny mají větší možnost více snížit základ daně nežli středněpříjmové skupiny a nastavení sociálního systému je spíše progresivní, jelikož sociální transfery jsou zaměřeny zejména na 20 % nejchudších domácností.

Otázkou je však dopad celkové struktury státního rozpočtu na rozdělení příjmů ve společnosti. Nelze dohledat aktuální analýzu na toto téma, proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.