Již tehdy (2002, pozn.) podle kalkulací by ten návrh služebního zákona zatížil státní rozpočet ve výši 5,5 miliard a pokud se podíváme na první odložení toho zákona, účinnosti toho služebního zákona, tak to nastalo v roce 2003, tehdy byl premiérem pan doktor Špidla a odůvodnění bylo: Nejsou na něj peníze a proto nemůže být vpuštěn do praxe.
Výrok ministra Mlsny hodnotíme jako pravdivý, neboť popisuje korektně jak finanční zátěž zákona o státní službě v roce 2002, tak i důvody, proč jej tehdejší vláda ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly odložila.
Zákon o státní službě byl skutečně přijat již v roce 2002. Účinnosti měl nabýt 1. 1. 2004. Ještě před tímto datem byl však vládou Vladimíra Špidla odložen na pozdější datum novelou č. 426/2003 Sb. právě kvůli vysokým finančním nákladům.
Z důvodové zprávy (.doc - str. 109) přiložené k vládnímu návrhu služebního zákona vyplývá, že zatížení pro státní rozpočet bylo odvozeno od toho, nakolik se změní výše platů ve státní správě. Výdaje spojené pouze s platy byly skutečně vyčísleny na 5 a půl miliardy korun - při zachování tehdejší výše mezd ve státní správě.
Účinnost tohoto zákona byla, jak uvádí Mlsna, již v roce 2003 odložena a to na rok 2005. Konkrétně se tak stalo novelou tohoto zákona. Toto opatření navrhovala vláda Vladimíra Špidly, v Poslanecké sněmovně jej předkládal tehdejší ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach. Ten odložení účinnosti této legislativy odůvodnil při 1. čtení následovně: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí." Podrobněji viz stenozáznam z 22. července 2003.
Téma nedělní diskuze bylo vzhledem k aktuálnímu dění upraveno a Miroslav Kalousek (TOP 09) a Michal Hašek se snažili především vyjádřit podporu všem občanům zasaženým rozvodněnými řekami. I v této oblasti se objevilo několik fa...