Já myslím, že jsem v tom byl zcela zřetelný, že do konce toho našeho funkčního období, víme, kdy budou předčasné volby, dovedeme si představit, jak dlouho bude trvat sestavení vlády, tak budu předkládat návrhy na velvyslance jenom v případech, kde to bude bezprostředně a opravdu hořet, a to vidím, tak maximálně jeden, dva případy.
1.července uvedl Jan Kohout (ve funkci ministra zahraničních věcí ČR od 10.července) v rozhovoru pro Deník.cz, že odblokování střídání velvyslanců bude jeho prioritou. Jmenování velvyslanců brzdil do té doby spor prezidenta Miloše Zemana a nynějšího exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg nesouhlasil se jmenováním bývalé první dámy Livie Klausové na Slovensko a někdejšího kosmonauta a současného europoslance Vladimíra Remka do Ruska.
25.července se prezident setkal s Janem Kohoutem a podepsal 15 pověřovacích dekretů. Do zahraničí se tak dostalo 13 nových velvyslanců, z nichž dva budou působit i v další zemi.
Ve středu 7.srpna nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně a podala demisi. 9.srpna premiér Jiří Rusnok uvedl, že nynější vláda (od 13.srpna v demisi) již nebude rozhodovat o jmenování nových velvyslanců, pokud to nebude někde vynuceno situací.
15.srpna již ale potvrdil kancléř Miloše Zemana Vratislav Mynář, že dojde ke jmenování dalších velvyslanců, mezi nimiž bude již zmiňovaná Livie Klausová a Vladimír Remek. Termín, kdy budou jmenováni ale neprozradil.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že se nám podařilo dohledat prohlášení Jiřího Rusnoka o nejmenování dalších velvyslanců z 9.srpna, nikoliv samotného Jana Kohouta.
Otázky Václava Moravce se ještě nezapojily do předvolební horečky a hlavní témata byla z větší části nepolitická. Hosty-politiky byli tuto neděli ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout a jeho předchůdce ve funkci a předs...