
Martin Komárek
Mnichovská smlouva je takzvaná nulitní, pokud vím dobře, to znamená, je to takovej diplomatickej výraz, že ona sice existovala, ale nemá žádnou účinnost, když se bavíme o tý platnosti a účinnosti.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože samotná mnichovská dohoda otázku platnosti či účinnosti neřeší a odborníci na mezinárodní právo se v otázce její platnosti neshodují dodnes.
Za nulitní však byla mnichovská dohoda jednoznačně označena ve Vyhlášce ministra zahraničních věcí z roku 1974 o Smlouvě o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa. Z právního hlediska to označuje naprostou neplatnost smlouvy od samotného počátku (například v důsledku nedostatečných kompetencí či neexistenci vůle).
Již za války pak zpochybnili Britové závaznost dohody pro Velkou Británii, její závaznost podle nich zanikla jejím závažným porušením Hitlerem, když v březnu 1939 převzal vládu nad zbylým územím Československa.
K pochybnostem o neplatnosti smlouvy vedou i další důvody, především to, že byla tehdejšímu Československu „vnucena pod hrozbou síly“.