Bohumil KLEPETKO: Tak na facebooku Jaroslava Šárová: "Rusnokovi ministři schválili zakázky bez soutěže za téměř 3 miliardy. To lze beztrestně?" Ptá se paní Šárová.
Jiří RUSNOK: No, to je další mýtus, to je další mýtus, protože pokud se schválily nějaké zakázky na takzvané Jednotné řízení bez uveřejnění, se to přesně jmenuje, čili to je podle zákona o veřejných zakázkách, a schválili se v případech, kdy, kdy situace vytvořená v minulosti byla v takovém stavu, kdy už nebyl čas vyhlásit nové veřejné výběrové řízení, které by mohlo trvat měsíce, někdy trvají roky bohužel, kdy prostě nutnost zajištění chodu těch agend a bylo to v různých resortech, zaprvé ty tři miliardy někdo někde vycucal z prstu, nevím, kde se vzaly, ale jak říkám, pokud se takováto, ta řízení bez uveřejnění, schválila, tak to bylo čistě vynuceno těmi provozními důvody, důvody státu, včetně čerpání evropských fondů v některých případech.
Celkově je výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť částka téměř 3 mld. korun (hodnocen je primárně tento fakt z celého prohlášení) je zcela jasně a konkrétně popsána na webu sdružení Oživení. Není tedy pravdou, že by si ji někdo "vycucal z prstu", jak tvrdí předseda vlády. K hodnocení ostatních faktických výroků v Rusnokově prohlášení viz níže.
První výrok o možnosti zadávat zakázky mimo soutěž popisuje premiér korektně (viz dále). Poslední výrok: "ta řízení bez uveřejnění schválila, tak to bylo čistě vynuceno těmi provozními důvody, důvody státu, včetně čerpání evropských fondů v některých případech,“ vyplývá logicky z typu užitého zadávacího řízení sledovaných veřejných zakázek (viz první výrok). Zhodnotit, zdali v tomto případě skutečně šlo dle zákona o stav: " b) veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení" samozřejmě nemůžeme a neumíme.
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách uvádí několik druhů zadávacích řízení – jedním z nich je i jednací řízení bez uveřejnění (tedy ne jednotné, jak je nazývá Jiří Rusnok). Hlavní podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou podle § 23 následující:a) v předchozím řízení s uveřejněním (a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu) nebyly podány žádné nabídky
b) byly podány pouze nevhodné nabídky, nebo
c) nebyly podány žádné žádosti.
Při splnění výše uvedených podmínek může být zadáno jednací řízení bez uveřejnění i v dalších případech. Jedním z nich je i ten, o kterém mluvil Jiří Rusnok. V zákoně je tato podmínka uvedena takto (§ 23, 4. odst., písm. b):
4) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže
b) veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.
Problematickou částí výroku je ta, kdy premiér odmítá celkovou částku téměř tří miliard za zmíněné zakázky. S informací, že Rusnokova vláda stačila zadat zakázky bez soutěže ve výši téměř tři miliardy korun, přišlo poprvé sdružení Oživení v prosinci minulého roku. Oživení ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Otevřená společnost monitorovalo jednání vlády od září do prosince 2013. Dle jejich zjištění ministři úřednické vlády zadali nebo hodlali zadat celkem 78 zakázek v hodnotě 2,854 miliard korun. Seznam všech řízení je dostupný na stránkách Oživení zde (.xls).
V prvním ponovoročním Hyde Park ČT24 vystoupil prozatím stále úřadující předseda vlády Jiří Rusnok. Jednalo se například o odkupu nepoužívaných stíhacích letounů za vskutku výraznou slevu či kontroverze ohledně neveřejných veře...