Přehled ověřených výroků

Při projednávání návrhu na přijetí rezoluce o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice promluvilo na plénu celkem 26 poslanců, přičemž nezahrnujeme předsedu Evropského parlamentu. Z těchto 26 poslanců bylo 14 českých, zdaleka se tedy nejedná o "drtivou většinu", jak uvádí Richard Brabec.

Z českých europoslanců vystoupili na plénu Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda (všichni KDU-ČSL), Jan Zahradil (ODS), Jiří Payne (Svobodní), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Olga Sehnalová a Miroslav Poche (oba ČSSD), Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM), Martina Dlabajová a Pavel Telička (oba zvoleni za ANO) a Dita Charzanová (ANO).

Dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.“

Přednesený návrh (.docx) novely říká: „V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb. a zákona č. 367/2017 Sb., se slovo 'předseda' nahrazuje slovem 'člen'.“

Předkládací zpráva novely (.docx) zároveň uvádí, že do doby nabytí platnosti této novely bude dle Statutu Rady jejím předsednictvím pověřen výkonný místopředseda Rady, tedy ministryně pro místní rozvoj.

Současné kompetence Rady vymezuje Statut Rady (.pdf), přijatý vládním usnesením z 27. dubna 2016. Rada je dle tohoto dokumentu poradní orgán vlády ohledně koordinace pomoci poskytované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Dle čl. 2., bodu 2. části c) Rada „projednává věcné rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými ESI fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů“.

Čili slovy ministra Brabce tento orgán opravdu „vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.“

Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.

První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:

1. Jednotná platba na plochu
2. Platba pro mladé zemědělce
3. Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING)
4. Dobrovolná podpora vázaná na produkci
5. Přechodná vnitrostátní podpora

Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.

Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).

Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.

Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.

Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.

O konání auditů hovořil evropský komisař Oettinger na jednání Evropského parlamentu dne 12. prosince 2018, na kterém se Evropský parlament zabýval střetem zájmů Andreje Babiše. Komisař Oettinger konkrétně uvedl (čas 1:16:20), že audit evropského Generálního ředitelství pro zaměstnanost bude probíhat od 8. do 11. ledna, audit DG AGRI (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) bude probíhat od 14. do 18. ledna a audit DG REGIO (Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) od 28. ledna do 1. února a následně od 11. do 15. února.

Dle vyjádření komisaře Oettingera (čas 7:00) by se přitom tyto audity měly týkat i období před 2. srpnem 2018, kdy vstoupila v platnost nová evropská regulace střetu zájmů.

Generální ředitelství jsou pak ty součásti Evropské komise, které mají na starost určitou svěřenou oblast.

Nutnost připravit bavorské lesy na klimatické změny byla vyjádřena v roce 2008 ve společné deklaraci (.pdf), kterou podepsali jak zástupci soukromých vlastníků bavorských lesů, tak například i bavorský ministr zemědělství a lesnictví. Tato deklarace zmiňuje význam lesů pro moderní společnost a zároveň i rizika jako sucho, bouřky či nadměrná tepla, která mohou lesům v budoucnu značně uškodit. Společným cílem deklarace je pak připravit bavorské lesy na nadcházející klimatické změny a zachování produkce dřeva.

Na tuto deklaraci pak navázal Bavorský klimatický program 2020 z května 2009, ve kterém je jeden z cílů i adaptace (.pdf, str. 13) 100 000 ha lesů na nové klima a klimatické změny. Oblastmi, na které je dle tohoto programu třeba se zaměřit, jsou např. nakládání s vodou či předcházení erozi. Zvláště ohrožené (.pdf, str. 16) jsou pak lesy ve vyšších nadmořských výškách. Do roku 2011 pak mělo být na ochranná a další opatření vynaloženo minimálně 22,5 milionu EUR (.pdf, str. 20).

Bavorsko začalo tedy své lesy připravovat na klimatické změny o několik let později, než ministr Brabec tvrdí, rozdíl však není veliký. Ministr navíc sám ve svém výroku uznává, že rok 2005 je pouze přibližný.

Vycházíme z Výroční zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, tabulka 4.3.1 na straně 49). Zde můžeme vidět srovnání mezi rokem 2000 a rokem 2017.

Většinu našich lesů k roku 2017 tvoří jehličnaté stromy, v procentuálním vyjádření 71,9 %. V roce 2000 to bylo 76,5 %.

Většinu jehličnatých stromů k roku 2017 tvoří smrk ztepilý, v procentuálním vyjádření 50,3 %. V roce 2000 to bylo 54,1 %. Toto číslo ovšem nevyjadřuje výskyt monokultur smrku (kde je zastoupení smrků 91 % a více) a aktuální údaje o procentech monokultur v rámci jehličnatých lesů bohužel nejsou k dispozici. Zároveň je patrná snaha zvyšovat diverzitu lesů a počty listnatých stromů.

Zároveň nelze přesně určit, jaká skladba lesa tady byla před dvě stě či tři sta lety. Nejlepší srovnání je tedy s tzv. přirozeným stavem, tj. přirozená druhová skladba lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách za současného klimatu vyvinuly bez zásahu člověka. Za přirozených okolností (.pdf, tabulka 4.3.3 na straně 50) by většinu českých lesů tvořily listnaté porosty s 65,3 % oproti 34,7 % jehličnatým. Plocha jehličnatých dřevin se však v současnosti nadále snižuje. Naproti tomu se trvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku.

Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, str. 32) hovoří také o tzv. kůrovcové kalamitě.

„V roce 2017 bylo v Česku evidováno 5,34 mil. m³ smrkového kůrovcového dříví, což představuje další nárůst (o více než 25 %) ve srovnání s rokem 2016, kdy bylo zaznamenáno cca 4,21 mil. m³.“ V roce 2015 bylo zaznamenáno 2,24 mil. m³.

„Nejvážnější situace panuje na území krajů Moravskoslezského (2 083 tis. m³) a Olomouckého (915 tis. m³), které společně vykázaly téměř 3 mil. m³, tj. více jak polovinu objemu celého Česka.“

Dlouhodobý trend, který prokazuje pravdivost Brabcova výroku, sleduje přiložený graf (.pdf, str. 33).

Zjednodušeně řečeno Brabec ve svém výroku říká, že podle odborníků se smrku daří spíše v klimatu vlhčím než sušším a dále, že toto dnes tvrdí všichni odborníci. To odpovídá naší rešerši v odborné literatuře. Prošli jsme několik studií, v nichž se nacházejí například následující formulace:

„Chřadnutím a  odumíráním jsou postiženy smrkové porosty všech věkových stupňů, založené uměle i z přirozené obnovy. Mechanismus poškození není do detailu popsán, ale jeho základní příčinou jsou výkyvy meteorologických podmínek, které můžeme dát do souvislosti s probíhající globální změnou klimatu. Spouštěcím mechanismem kalamitního poškození jsou opakující se periody sucha.“ (V. Šrámek a K. Neudertová Hellebrandová, VULHM, str. 305, zde)

„Jarní a letní epizody sucha jsou přitom prokazatelně nejen faktorem limitujícím růst rostlin, ale také významným predispozičním stresorem. Sucho zvyšuje citlivost k některým biotickým onemocněním (zejména lze očekávat vyšší uplatnění vaskulárních mykóz a chorob asimilačního aparátu) a stejně tak zvyšuje ohrožení hmyzími škůdci.“ (P. Čermák, VULHM, str. 9, zde)

„Nejzranitelnějším místem stability smrkových porostů rostoucích na území České republiky v nižších lesních vegetačních stupních (v 5. až 3. LVS) je narušení jeho vláhové bilance s přímým dopadem na vlhkostní režim půd a na zásoby vody v půdě.“ (P. Hadaš, LDF MZLU, zde).

V dohledaných studiích se neustále opakuje, že sucho je ohrožující faktor pro růst smrků. Není v našich silách zjistit, zda toto tvrdí všichni odborníci, jak říká Brabec. Faktem ovšem je, že se nepodařilo nalézt studii, která by tvrdila opak.

Lesy ČR byly založeny dne 1. ledna 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví státu.

Hlavním předmětem podnikání s. p. Lesy ČR je (.pdf, str.7):

• výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní podnik právo hospodařit,
  s podmínkou souhlasu zakladatele při právních úkonech s určeným majetkem
• výkon práva hospodařit k lesům, které jsou ve vlastnictví státu, k nimž má státní podnik Lesy
  České republiky právo hospodařit
• výkon práva hospodařit k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví
  státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování nepodnikatelské činnosti s majetkem státu
  vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
• výkon práv a povinností vlastníka lesa podle lesního zákona u lesů, které jsou ve vlastnictví státu
  a k nimž má podnik právo hospodařit.

Podle portálu Ministerstva životního prostředí eAGRI.cz zabírají na území ČR lesní porosty 2 666 376 ha, což je 33,9 % státního území. Ve vlastnictví státu je přitom přitom 1 551,4 tis. ha lesů, což dle eAGRI činí 59,62 % lesů v ČR.

Podle aAGRI.cz z lesů patřících státu největší podíl spravují Lesy ČR, a to 1 305,3 tis. ha, což by bylo cca 48,9 % z celkové výměry lesního porostu v ČR. Nicméně dle výroční zprávy pro rok 2017 (.pdf, str. 17) Státní podnik Lesy ČR spravují 1 192 tis. ha lesů, což je přibližně 44,7 % z celkové výměry lesního porostu na území ČR. Dalšími správci státních lesů jsou Vojenské lesy a statky ČR (123,9 tis. ha) a Správy národních parků (95 tis. ha).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý jednak kvůli nepřesnému vyjádření ohledně vlastnictví lesů podnikem Lesy ČR a hlavně kvůli nepřesnému údaji o spravované rozloze.

Ve výroku uvedený Marek Turčáni je na České zemědělské univerzitě děkanem Fakulty lesnické a dřevařské. Výrok, ve kterém by Turčáni uváděl to, co mu ministr Brabec přisuzuje, z veřejně dostupných zdrojů dohledat nelze. Nicméně Turčáni se dlouhodobě věnuje problematice českých lesů a tomu, jaké dopady budou mít klimatické změny na tyto lesy a v nich žijícího kůrovce (viz publikační činnost Turčániho).

V pořadu České televize 90' (vysíláno 23. 5. 2018), který se věnoval probíhající kůrovcové kalamitě, Turčáni uvádí: „My jsme na Fakultě lesnické a dřevařské začali v roce 2007 až 2008 řešit projekty financované Ministerstvem zemědělství, kde vlastně jsme řešili nějaký pravděpodobný vývoj toho, jak vlastně tady kůrovec nějakým způsobem zareaguje na klimatickou změnu. Publikovali jsme ty výsledky v roce 2011, kde bylo jasné, že kůrovec zvýší počet generací, které v průběhu roku vyprodukuje, ze dvou na tři. A to je zásadní věc pro negativní vývoj.“ (video od 21:47) Dále na otázku, kdo nese vinu, kdo zaspal a správně nezareagoval na zveřejněná upozornění, Turčáni odpovídá: „Já myslím, že v tom čase to nebyla priorita, protože všem se to zdálo strašně nepravděpodobné. (...) Tyhle výsledky byly placeny Ministerstvem zemědělství a samozřejmě všechny jsme je poskytli Ministerstvu zemědělství v plné míře. Já jsem osobně informoval o tomhle potenciálním nebezpečí pana generálního ředitele Szoráda (tehdejší ředitel Lesů ČR, poznámka Demagog.cz). Navrhnul jsem mu, aby jsme zřídili společné komise na řešení takovýchhle problémů. A pan generální ředitel Szorád mi na to řekl, že on ví, co má dělat, že nepotřebuje žádnou radu.“ (video od 23:26) Turčáni tak mluví o společné odpovědnosti Ministerstva zemědělství i Lesů ČR.

V jiném vyjádření pro Českou televizi (15. 5. 2018) uvedl: „To, že se nekonalo, tak to můžu potvrdit, protože na jaře 2016 jsem osobně mluvil s panem ministrem Jurečkou, kterému jsem zdůrazňoval, že hrozí obrovský, obrovský problém s kůrovcem, a vyzýval jsem ho, aby tu situaci začal řešit.“ (video od 33:40) Tuto schůzku následně ve videu potvrdil sám exministr Jurečka.

Dodejme, že Turčáni ve svých studiích upozorňuje na nebezpečné faktory, které mohou vést k eskalaci kůrovcové kalamity. Upozorňuje například na nevhodnou skladbu lesa v ČR (str. 25) a na potřebu připravit se na zvyšující se teploty a sucha (str. 13, 14). Mluví také o nevhodnosti platné legislativy a o nedostatečných kapacitách Lesů ČR, které se nedokážou vypořádat s probíhající kůrovcovou kalamitou (video od 7:45).

Turčáni tedy skutečně dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí gradace kůrovcové krize. Mluví opakovaně o sdílené odpovědnosti jak Ministerstva zemědělství, tak Lesů ČR.