Přehled ověřených výroků

Z výroku poslankyně Aleny Schillerové není zřejmé, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh během Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč.

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 procentního bodu v porovnání s rokem 2021. Podotkněme, že během předchozí Babišovy vlády dluh rostl rychleji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b. (.pdf, str. 12).

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP, tedy o 3,5 p. b. (.pdf, str. 11).

Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Závěr

Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. 

Podle schváleného rozpočtu na rok 2025 mají být výdaje Ministerstva zdravotnictví 17,6 miliardy korun. Podle návrhu rozpočtu na rok 2026 se jedná pouze zhruba o 12,9 miliardy (.pdf, str. 36). Oproti předešlému roku se tak výdaje na zdravotnictví sníží o 4,7 miliardy korun. 

Rozpočet na rok 2025 dále počítá s výdaji na Ministerstvo školství ve výši 290,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2026 pak uvádí výdaje ve výši 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32). Plánované výdaje na další rok jsou tak přibližně o 14,4 miliardy korun nižší. Čísla, která Alena Schillerová uvedla, se vejdou do naší 10% tolerance, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Z kontextu výroku není zřejmé, jestli místopředsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová mluví o rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nebo o změnách v prvním roce Fialovy vlády, které podle ní zdravotnictví připravily o 14,5 miliardy korun. V našem odůvodnění se tak zaměříme na obě možnosti.

Platby za státní pojištence

Jedna ze změn ve zdravotnictví se týkala plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Její výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Tento pokles zdůvodňoval Fialův kabinet snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun. Ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 rostou.

Celkové platby za státní pojištěnce podle státních závěrečných účtů dlouhodobě nominálně rostou. Výjimkou není ani období Fialovy vlády. Pokud ale při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši plateb na reálné hodnoty, v některých letech působení Fialova kabinetu se meziročně snižovaly. V porovnání s rokem 2021, tedy s posledním rokem vlády Andreje Babiše, byly platby za státní pojištěnce v roce 2022 nižší o 18,6 miliardy korun.

Rozpočet Ministerstva zdravotnictví

Pokud poslankyně Schillerová naráží na rozpočet Ministerstva zdravotnictví, tak v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, činily konečné výdaje 31,69 miliard korun (.pdf, str. 108 z 245). Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila ještě předchozí vláda premiéra Babiše v listopadu 2021, počítal s výdaji ve výši 23,78 miliard korun (.pdf, str. 8 z 530).

Fialova vláda ale připravila nový rozpočet, ve kterém schválené výdaje na resort zdravotnictví původně činily necelých 18 miliard korun (.pdf, str. 8 z 534) a po změnách se dostaly na 20,65 miliard korun (.pdf, str. 33 z 60). Oproti částce z roku 2021 tak byly plánované výdaje nižší přibližně o 11 miliard korun, nakonec ale vzrostly a byly dokonce o necelou miliardu vyšší (str. 33 z 60).

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. Celkové platby za státní pojištěnce se v reálném srovnání v roce 2021 meziročně snížily dokonce o 18,6 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářští a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard korun. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard korun a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard korun (.pdf, str. 38).

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. Valorizace důchodů se tím zpomaluje, byť se do ní i nadále započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí. Konsolidační balíček podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu zhruba 75 miliard korun.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku mluví o škrtech v různých oblastech, čímž zjevně naráží na meziroční srovnání.

Výstavba, modernizace nebo údržba silnic, dálnic, železnic a vodních cest se financuje skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 dotace pro SFDI odpovídala 119,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30 z 358). V rozpočtu pro rok 2026 Ministerstvo financí navrhlo dotace ve výši 87,6 mld. Kč (.pdf, str. 28), jde tedy o pokles o 31,6 miliardy. Částka, kterou uvádí Alena Schillerová, spadá do naší 10% tolerance, a její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Josef Flek (STAN) v kontextu debaty reaguje na návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vysvětluje, že finální verze rozpočtu se může od první představené podstatně lišit, neboť návrh bude podle jeho slov teprve schvalovat vláda a následně i Poslanecká sněmovna.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před před začátkem kalendářního roku.

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta jej ale následně může přehlasovat.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) letos odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 vládě 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025 večer, kdy proběhla předvolební debata CNN Prima News s lídry Jihomoravského kraje, se k návrhu vyjádřila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, schválit ho a předložit jej Sněmovně musí do konce září 2025.

Závěr

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 připravovalo Ministerstvo financí, které vede Zbyněk Stanjura. Ministerstvo odeslalo vládě návrh 31. srpna 2025, tedy den před konáním předvolební debaty s lídry Jihomoravského kraje. Vláda má podle zákona čas upravit návrh a předložit jej Sněmovně do konce září 2025. Výrok Josefa Fleka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Macinka (Motoristé sobě) kritizuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, a to především pro plánovaný schodek ve výši 286 mld. Kč. Tvrdí, že deficit neodpovídá ekonomické situaci země, a podotýká, že Ministerstvo financí podle něj v dubnu zveřejnilo dokument, ve kterém uvádělo plánovaný schodek ve výši „pouhých“ 225 mld. Kč.

Střednědobý rozpočtový výhled 2026–2027

V srpnu 2024 zveřejnilo Ministerstvo financí návrh státního rozpočtu na rok 2025, který předložilo vládě spolu se střednědobým rozpočtovým výhledem na roky 2026 a 2027. Návrh předpokládal schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč a na rok 2027 ve výši 180 mld. Kč (.zip, dokument „K_02 SDV 2026-2027 Tabulky č. 1 až 9.xlsx“, list „T-2 výdaje“). Vláda tento návrh schválila v září 2024 (.pdf).

Plánovaná výše schodku 225 mld. Kč pro rok 2026 zůstala zachována i během projednávání návrhu Poslaneckou sněmovnou (.pdf, str. 3 z 10). Ta střednědobý rozpočtový výhled na roky 2026–2027 schválila spolu se státním rozpočtem na rok 2025 v prosinci 2024. Na začátku roku 2025 Ministerstvo financí predikci prezentovalo znovu, tentokrát v exekutivním shrnutí státního rozpočtu (.pdf, str. 1).

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí

V dubnu pak Ministerstvo financí zveřejnilo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“ na roky 2026–2028 (.pdf). V dokumentu potvrdilo plánovaný schodek 225 mld. Kč na rok 2026 podle dříve schváleného střednědobého výhledu (.pdf, str. 2).

Očekávaný schodek 225 mld. Kč na konci dubna zpochybnil web ČT24. Odhadl, že na základě údajů makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 (.pdf) by schodek mohl dosáhnout na 251 mld. Kč, pokud by se výdaje na obranu navýšily na plánovaná 2,3 % HDP. Zástupci vládní koalice případné navýšení schodku nepopřeli. V srpnu pak předložilo Ministerstvo financí vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026. Hodnota schodku se oproti střednědobým rozpočtovým výhledům nakonec zvýšila až na 286 mld. Kč (.xlsx).

Shrnutí

Petr Macinka v předvolební debatě zmiňuje zprávu Ministerstva financí, která podle něj uvádí plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2026 ve výši 225 mld. Kč. Tato částka je součástí střednědobých výhledů rozpočtu už od srpna loňského roku. Ministerstvo o tomto údaji psalo naposledy v dubnu letošního roku, když vydalo „Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí“. V návrhu rozpočtu na rok 2026 je pak schodek nastavený na 286 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Kauzy Margity Balaštíkové 

Server Seznam Zprávy v úterý 12. srpna v 5:00 zveřejnil článek, ve kterém napsal, že se poslankyně Margita Balaštíková prostřednictvím svého vlivu a kontaktů snažila poškodit a zničit firmu svého bývalého manžela, když na ni nechala od roku 2023 poslat několik hygienických kontrol. Členové hnutí ANO Andrej Babiš, Karel Havlíček nebo Alena Schillerová se ve stejný den vyjádřili v tom duchu, že si počkají na vysvětlení situace přímo od Balaštíkové.

Web CNN Prima News 12. srpna ve 12:57 publikoval článek, ve kterém s odvoláním na blíže nespecifikovaný zdroj informoval, že hnutí ANO řeší odvolání Balaštíkové z kandidátní listiny. K tomuto kroku se ale podle zdroje muselo sejít předsednictvo.

Seznam Zprávy následující den, tedy 13. srpna, opět v 5:00, vydaly další informaci týkající se Margity Balaštíkové. Poslankyně si podle serveru na skrytě pořízených nahrávkách snažila vícekrát objednat zabití psa, který patřil partnerce jejího bývalého manžela. Server iDNES.cz 13. srpna v 9:11 publikoval článek týkající se této kauzy, který byl aktualizován ve 13:14. V něm stojí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš potvrdil, že Balaštíková na kandidátce nebude. Stejnou informaci v podobné časy přinesly např. také Novinky.cz. V podvečer potom mluvčí ANO Martin Vodička řekl, že hnutí již rozhodnutí o stažení Balaštíkové rozeslalo úřadům.

Co se týče postu stínové ministryně zemědělství, o konci Margity Balaštíkové v této roli mluvil např. Karel Havlíček. Ten 13. srpna uvedl, že „s ní dále nepočítá jako se stínovou ministryní zemědělství“. S dotazem ohledně konce Balaštíkové na této pozici jsme se obrátili na tiskového mluvčího hnutí ANO, ten pro Demagog.cz uvedl, že informaci o jejím odvolání dostal okolo 12:30 a ve 12:54 bylo její jméno smazáno z přehledu členů stínové vlády.

Při vyhledávání členů stínové vlády hnutí ANO jsme narazili také na seznam, na kterém Margita Balaštíková ke dni vysílání námi ověřované debaty stále figurovala jako stínová ministryně zemědělství. K tomu mluvčí Martin Vodička uvedl, že se jedná o chybu, která bude dle jeho slov napravena. V jiném seznamu ministrů stínové vlády na webových stránkách ANO se Balaštíková nenachází.

Závěr

Seznam Zprávy 12. srpna publikovaly článek o tom, že se Margita Balaštíkové pokoušela poškodit firmu svého bývalého manžela. Následující den přinesly informaci, že se snažila objednat usmrcení psa, který patřil exmanželově partnerce. Balaštíková na kandidátní listině hnutí ANO pro nadcházející sněmovní volby skončila do 24 hodin od té doby, co vyšel článek o pokusech objednat si zabití zvířete. Tiskový mluvčí hnutí nám potvrdil, že Balaštíková do této doby skončila také na postu stínové ministryně zemědělství. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Mimořádná schůze kvůli bitcoinové kauze

30. května 2025 poslanecký klub ANO požádal o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny kvůli bitcoinové kauze. Předsedkyně klubu Alena Schillerová ten den doručila předsedkyni dolní komory žádost, pod kterou podle České televize bylo 53 podpisů (video, čas 1:53), což převyšovalo počet potřebný ke svolání. Na základě zákona tak předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová musela mimořádnou schůzi svolat do deseti dnů od podání žádosti.

Mimořádná schůze se konala 5. června a měla na programu okolnosti přijetí bitcoinového daru a politickou odpovědnost někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Schůze však byla nakonec přerušena bez konkrétních závěrů, protože vypršel čas vymezený k jednání. Nebylo přijato žádné usnesení a termín pokračování určen nebyl.

Vedle toho 17. a 18. června proběhla další mimořádná schůze na žádost hnutí ANO, tentokrát s cílem vyslovit nedůvěru vládě Petra Fialy. Po dvoudenní rozpravě však vláda hlasování ustála – pro její pád hlasovalo jen 94 poslanců, k odvolání by jich přitom bylo potřeba 101.

Závěr

Hnutí ANO skutečně iniciovalo svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Tato schůze se konala 5. června 2025. Skončila ovšem bez konkrétních závěrů a nebylo během ní přijato žádné usnesení. Vedle toho ANO svolalo ještě schůzi s cílem vyslovit nedůvěru vládě. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.