Přehled ověřených výroků

Pravda
K 1. září 2025 neproběhla schůze vlády, na které by její členové projednávali navržený rozpočet na rok 2026. Do Poslanecké sněmovny se tak návrh k datu uskutečnění debaty opravdu nedostal. Vláda jej musí předložit Sněmovně nejpozději do konce září 2025.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí letos vládě odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025, kdy se uskutečnila předvolební debata CNN Prima News, zatím neproběhla schůze vlády, kde by její členové projednávali navržený rozpočet. Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, předložit Sněmovně jej musí do konce září 2025.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před začátkem kalendářního roku. 

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta ale může prezidenta následně přehlasovat.

Závěr

Ministerstvo financí odeslalo vládě návrh zákona o státním rozpočtu 31. srpna 2025. K 1. září 2025, kdy proběhla předvolební debata s kandidáty z Jihomoravského kraje, se nekonala schůze vlády ohledně navrženého rozpočtu. Vláda musí návrh projednat a předložit Sněmovně do konce září 2025. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Pravda
Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí vzroste nominální státní dluh během vlády Petra Fialy o 1,148 bilionu Kč.

Z výroku poslankyně Aleny Schillerové není zřejmé, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Státní dluh během Fialovy vlády

Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Nejnovější makroekonomická predikce vyšla v srpnu 2025, pojednává ovšem pouze o dluhu sektoru vládních institucí, nikoli státním dluhu (.pdf).

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 procentního bodu v porovnání s rokem 2021. Podotkněme, že během předchozí Babišovy vlády dluh rostl rychleji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b. (.pdf, str. 12).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP, tedy o 3,5 p. b. (.pdf, str. 11).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Závěr

Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Pravda
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 mají výdaje na zdravotnictví klesnout o 4,7 miliardy korun a výdaje na školství o 14,4 miliardy korun.

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. 

Podle schváleného rozpočtu na rok 2025 mají být výdaje Ministerstva zdravotnictví 17,6 miliardy korun. Podle návrhu rozpočtu na rok 2026 se jedná pouze zhruba o 12,9 miliardy (.pdf, str. 36). Oproti předešlému roku se tak výdaje na zdravotnictví sníží o 4,7 miliardy korun. 

Rozpočet na rok 2025 dále počítá s výdaji na Ministerstvo školství ve výši 290,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2026 pak uvádí výdaje ve výši 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32). Plánované výdaje na další rok jsou tak přibližně o 14,4 miliardy korun nižší. Čísla, která Alena Schillerová uvedla, se vejdou do naší 10% tolerance, a její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Tato vláda začala tím, že (...) vzala zdravotnictví 14,5 miliardy.
Předvolební debata, 1. září 2025
Zdravotnictví
Sněmovní volby 2025
Pravda
Fialův kabinet od září 2022 do konce roku prosadil snížení plateb za státní pojištěnce, které zdravotní pojišťovny připravilo o 14 miliard korun.

Z kontextu výroku není zřejmé, jestli místopředsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová mluví o rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nebo o změnách v prvním roce Fialovy vlády, které podle ní zdravotnictví připravily o 14,5 miliardy korun. V našem odůvodnění se tak zaměříme na obě možnosti.

Platby za státní pojištence

Jedna ze změn ve zdravotnictví se týkala plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Její výše činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Tento pokles zdůvodňoval Fialův kabinet snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun. Ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 rostou.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Celkové platby za státní pojištěnce podle státních závěrečných účtů dlouhodobě nominálně rostou. Výjimkou není ani období Fialovy vlády. Pokud ale při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši plateb na reálné hodnoty, v některých letech působení Fialova kabinetu se meziročně snižovaly. V porovnání s rokem 2021, tedy s posledním rokem vlády Andreje Babiše, byly platby za státní pojištěnce v roce 2022 nižší o 18,6 miliardy korun.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Rozpočet Ministerstva zdravotnictví

Pokud poslankyně Schillerová naráží na rozpočet Ministerstva zdravotnictví, tak v roce 2021, tedy v posledním roce Babišovy vlády, činily konečné výdaje 31,69 miliard korun (.pdf, str. 108 z 245). Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který předložila ještě předchozí vláda premiéra Babiše v listopadu 2021, počítal s výdaji ve výši 23,78 miliard korun (.pdf, str. 8 z 530).

Fialova vláda ale připravila nový rozpočet, ve kterém schválené výdaje na resort zdravotnictví původně činily necelých 18 miliard korun (.pdf, str. 8 z 534) a po změnách se dostaly na 20,65 miliard korun (.pdf, str. 33 z 60). Oproti částce z roku 2021 tak byly plánované výdaje nižší přibližně o 11 miliard korun, nakonec ale vzrostly a byly dokonce o necelou miliardu vyšší (str. 33 z 60).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. Celkové platby za státní pojištěnce se v reálném srovnání v roce 2021 meziročně snížily dokonce o 18,6 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Zvedli všem daně o 73 miliard, zpomalili valorizace (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata, 1. září 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Vláda Petra Fialy zvýšila daně zaměstnancům i podnikatelům, daně z příjmů právnických osob a z nemovitostí a navýšila DPH u určitých komodit. Tato opatření dle dostupných odhadů zvýšila daňové příjmy o 75 mld. Kč. Vláda rovněž zpomalila růst důchodů změnami pravidel valorizace.

Zvyšování daní

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. V roce 2023 (.pdf, str. 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně.

V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářští a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo kohoutkové vody. 

V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýší minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, která začnou platit od roku 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.

Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard korun. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard korun a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard korun (.pdf, str. 38).

Valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Předtím než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Úpravy valorizace

Vláda během svého působení opětovně upravila pravidla pro valorizace důchodů. V lednu 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to o více než 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 korun.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 korun a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 korun méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí. Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. 

Stejná novela upravila i výpočet pravidelné valorizace (.pdf, str. 10, 14–15 z 48), kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv jeho polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo před přijetím novely. Valorizace důchodů se tím zpomaluje, byť se do ní i nadále započítává celá inflace.

Závěr

Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí. Konsolidační balíček podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu zhruba 75 miliard korun.

Vláda Petra Fialy vedle toho skutečně změnila pravidla valorizace důchodů tak, že jejich růst zpomalil, ať už omezením mimořádné valorizace, nebo snížením vlivu růstu mezd u valorizace řádné. Výrok Aleny Schillerové tak z uvedených důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Poslední rozpočet, který připravila naše vláda na rok 2022, byl se schodkem (...) 376,6 miliardy.
Předvolební debata, 1. září 2025
Sněmovní volby 2025
Rozpočet 2026
Pravda
Rozpočet pro rok 2022, který byl posledním z dílny vlády Andreje Babiše, opravdu navrhoval schodek ve výši 376,6 miliardy korun.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová srovnává návrh státního rozpočtu na rok 2026, který počítá se schodkem ve výši 286 mld. Kč, s návrhem rozpočtu na rok 2022 – tedy posledním, který představila vláda Andreje Babiše.

Poslední návrh rozpočtu připravený kabinetem Andreje Babiše skutečně počítal se schodkem 376,6 mld. Kč. Vláda Petra Fialy poté na začátku roku 2022 rozpočet přepracovalasnížila plánovaný schodek na 280 mld. Kč. Nakonec rozpočet skončil v deficitu 360,4 mld. Kč (.pdf, str. 3 z 52).

Alena Schillerová

Tato vláda se označovala jako vláda rozpočtové odpovědnosti.
Předvolební debata, 1. září 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Rozpočet 2026
Pravda
Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zdůrazňovala nutnost odpovědné rozpočtové politiky a mezi své cíle zařadila i zakotvení pravidel rozpočtové odpovědnosti do Ústavy. Premiér Fiala přitom opakovaně označoval odpovědné hospodaření za prioritu kabinetu.

Alena Schillerová (ANO) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku kritizuje vládu Petra Fialy za to, že navržený schodek rozpočtu je příliš vysoký, přestože vláda v určitých kapitolách udělala výrazné škrty. Připomíná, že Fialova vláda voličům slibovala rozpočtovou odpovědnost.

Vláda a téma rozpočtové odpovědnosti

V koaliční smlouvě i programovém prohlášení (.pdf, str. 3) stanovila současná vláda jako jednu z priorit stabilizaci veřejných financí. V obou dokumentech zdůrazňuje, že Česká republika „potřebuje odpovědnou rozpočtovou politiku“. K ozdravení veřejných financí měl sloužit tzv. konsolidační balíček, který zahrnoval např. omezení slev na dani z příjmů fyzických osob, zvýšení povinných odvodů živnostníkům nebo zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob. Premiér Fiala rovněž prezentoval odpovědný rozpočet jako prioritu vlády.

Součástí programového prohlášení vlády byl i závazek usilovat o zahrnutí pravidla rozpočtové odpovědnosti do Ústavy (.pdf, str. 5) a tento bod zůstal součástí aktualizované verze prohlášení z března 2023. V červenci 2025 vláda schválila návrh na ústavní zakotvení těchto pravidel (.pdf). Nově by tak v Ústavě přibyla pasáž, podle které „stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance“ (.docx). Zástupci koaličních stran však připustili, že se změna nestihne projednat.

Závěr

Vláda Petra Fialy si stanovila odpovědnou rozpočtovou politiku jako jednu z priorit a rovněž předložila návrh na zakotvení zásad rozpočtové odpovědnosti v Ústavy. Premiér Petr Fiala také opakovaně prezentoval rozpočtovou odpovědnost jako prioritu vlády. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

33 miliard se bere dopravní infrastruktuře (v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata, 1. září 2025
Doprava
Sněmovní volby 2025
Rozpočet 2026
Pravda
Státní fond dopravní infrastruktury podle návrhu dostane v roce 2026 ze státního rozpočtu o 31,6 miliardy korun méně než v roce 2025.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. V kontextu výroku mluví o škrtech v různých oblastech, čímž zjevně naráží na meziroční srovnání.

Výstavba, modernizace nebo údržba silnic, dálnic, železnic a vodních cest se financuje skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 dotace pro SFDI odpovídala 119,2 miliardy Kč (.pdf, str. 30 z 358). V rozpočtu pro rok 2026 Ministerstvo financí navrhlo dotace ve výši 87,6 mld. Kč (.pdf, str. 28), jde tedy o pokles o 31,6 miliardy. Částka, kterou uvádí Alena Schillerová, spadá do naší 10% tolerance, a její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Ševčík

Pravda
Podle nejnovějších dat ČSÚ narostlo české HDP ve druhém čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,6 %, v roce 2024 to bylo o 1,2 %. Během roku 2023 podle aktuálních dat stagnovalo.

Kandidát za SPD Miroslav Ševčík kritizuje výši růstu HDP za vlády Petra Fialy. Uvádí přitom statistiky ekonomického vývoje za tento, loňský a předloňský rok. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z července 2025 vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, která udává Ševčík. Podle zpřesněného odhadu ze srpna byl růst HDP nakonec ještě o další 0,2 procentního bodu vyšší.

Podle starších údajů ČSÚ kleslo české HDP v roce 2023 meziročně o 0,4 %, důvodem přitom byla především nižší spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Dle aktualizovaných výpočtů z letošního roku nicméně HDP v roce 2023 neklesalo, ale pouze stagnovalo s 0% nárůstem. V roce 2024 se pak HDP meziročně zvedlo o 1,2 %. Hlavním pohonem nárůstu byl dle ČSÚ nárůst reálných výdělků domácností a s tím spojený nárůst domácí spotřeby. 

Miroslav Ševčík popisuje vývoj růstu HDP správně, nepřesnosti se dopouští pouze v případě hodnoty za rok 2023, kdy se jím uváděné číslo blíží nyní již zastaralé hodnotě z března 2024. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Josef Flek

My jsme se zavázali k určitým platovým podmínkám učitelů.
Předvolební debata, 1. září 2025
Školství, věda, kultura
Sněmovní volby 2025
Pravda
Fialova vláda v původním programovém prohlášení slíbila, že se platy pedagogických pracovníků budou pohybovat na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Své prohlášení později upravila a tento závazek vztáhla pouze na učitele. Ani upravený závazek však vláda nesplnila.

Vláda Petra Fialy schválila své původní programové prohlášení v lednu 2022 a v březnu 2023 jej pak aktualizovala. V prvním prohlášení slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy (.pdf, str. 18). V upraveném dokumentu tento závazek zúžila pouze na učitele.

Plnění slibu

Vláda Petra Fialy v srpnu 2022 schválila návrh novelizace školského zákona. Dokument obsahoval ustanovení (.pdf, str. 17–18), podle kterého by se stanovovaly celkové prostředky určené na platy pedagogických pracovníků pro danou školu. Jejich výše přitom měla být taková, aby plat jednoho pedagogického pracovníka v průměru odpovídal „nejméně 1,404násobku“ průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství „za předminulý kalendářní rok“.

To podle důvodové zprávy k návrhu (.pdf, str. 44–45) mělo odpovídat 130 % předpokládané průměrné mzdy v roce, kdy se platy aktuálně vyplácejí. Výpočet vycházel z toho, že v letech 2010–2022 rostla průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v průměru o 4 % ročně. Český statistický úřad přitom údaje o průměrných mzdách zveřejňuje se zpožděním, na začátku roku jsou tak obvykle k dispozici právě jen data za předminulý rok.

Není 130 % jako 130 %

Uvedený vládní návrh prošel legislativním procesem a jeho součástí se stal i pozměňovací návrh (.pdf, str. 6) Marka Výborného, kterým došlo ke dvěma změnám.

Zaprvé se ukotvení platu nově začalo vztahovat jen na učitele, nikoli na všechny pedagogické pracovníky. Zadruhé se změnila věta, podle níž původně měl plat jednoho učitele odpovídat v průměru 1,404násobku průměrné mzdy za předminulý rok (.pdf, str. 17–18, 44). Místo toho návrh přikázal ministerstvu nastavit koeficienty tak, aby plat učitelů vyšel na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6) – bez určení roku, ze kterého má údaj o průměrné mzdě vycházet.

Jak v této souvislosti později upozornila Pedagogická komora, tato formulace dovoluje ministerstvu použít průměrnou mzdu z jakéhokoliv roku, například z roku předminulého. V takovém případě by už nemusel plat učitele v průměru odpovídat 130 % průměrné mzdy v daném roce, protože ta se zpravidla zvyšuje.

Platy v roce 2024

Obavy Pedagogické komory, že stát bude chtít při výpočtu použít starší, a tím pádem nižší hodnotu průměrné mzdy, se později naplnily. Už v září a v říjnu 2023 totiž ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uváděl, že se platy učitelů pro rok 2024 budou odvozovat z průměrné mzdy roku 2022. To později potvrdil i návrh státního rozpočtu na rok 2024, ve kterém stojí, že se výpočet platu učitelů bude odvozovat od údajů ČSÚ právě za předminulý kalendářní rok (.pdf, str. 133 z 358). Průměrná mzda za rok 2022 dle tehdy dostupných dat ČSÚ (.pdf, str. 6) dosáhla 40 317 Kč (ČSÚ později údaje dále aktualizoval). Na základě zmíněné částky Ministerstvo školství uvádělo, že by se dle jeho propočtů měl průměrný učitelský plat v roce 2024 dostat na 52 412 Kč (.pdf, str. 2).

Ministerstvo financí přitom ve své makroekonomické predikci z dubna 2024 předpokládalo, že průměrná mzda bude v roce 2024 odpovídat 46 106 Kč (.pdf, str. 37). Zmíněných 52 412 Kč by tak představovalo jen 114 % z této predikované průměrné mzdy. Podle Ministerstva školství byl však průměrný učitelský plat pro rok 2024 nakonec nižší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ konkrétně 50 485 Kč (.xslx, list 3.2c). Průměrná mzda za celý rok přitom podle ČSÚ činila 45 899 Kč. Platy učitelů tak odpovídaly pouze 110 % průměrné mzdy.

Závěr

Fialův kabinet slíbil, že platy učitelů budou na úrovni 130 % průměrné hrubé mzdy. Výrok Josefa Fleka tak hodnotíme jako pravdivý. Je ovšem nutné podotknout, že vláda svůj závazek nesplnila, jelikož při ukotvení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy nestanovila rok, ze kterého se má uváděných 130 % odvozovat. Vláda k výpočtu pro rok 2024 nakonec použila průměrnou mzdu z roku 2022, a průměrný plat učitelů tak dosáhl pouze 110 % průměrné mzdy.