Přehled ověřených výroků

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku ohledně investic do obrany. Uvádí při tom, že chce „úsporné výdaje“. Jako příklad těch neúsporných zmiňuje nákup stíhaček F-35, které jsou podle něj předražené a pro české území nevhodné. Dodává, že Kanada obdobný nákup vypovídá a že by Česká republika podle něj měla udělat to samé a investovat do levnější výzbroje.

Kanadský nákup stíhaček F-35

V lednu 2023 kanadské Ministerstvo obrany potvrdilo, že podepsalo smlouvu o nákupu 88 stíhaček F-35 s americkou společností Lockheed Martin za 19 miliard kanadských dolarů (přibližně 300 miliard korun). Podle tamní vlády mají být dodávány postupně, přičemž první čtyři letouny mají do Kanady dorazit v roce 2026, dalších šest potom vždy v letech 2027 a 2028. Za těchto prvních 16 letounů již Kanada zaplatila.

Krátce po nástupu do funkce v březnu 2025 požádal kanadský premiér Mark Carney tehdejšího ministra obrany Billa Blaira o přezkum toho, zda je nákup pro Kanadu „nejlepší investicí“. Učinil tak nedlouho poté, co americký prezident Donald Trump mluvil v souvislosti s Kanadou o připojení k USA a uvalil 25% clo na dovoz kanadského zboží.

V červnu 2025 kanadská generální auditorka ve své zprávě (.pdf) uvedla, že se náklady na program F-35 zvýšily na 27,7 mld. kanadských dolarů (necelých 440 miliard korun). Jako důvod uvedla, že v roce 2023 Ministerstvo obrany vycházelo ze zastaralých odhadů. Další příčinou je dle ní také rostoucí inflace, kolísání směnných kurzů a zvýšená globální poptávka po munici.

Přezkum pořízení letounů F-35 k datu vysílání námi ověřované debaty nebyl dokončen a Kanada smlouvu nevypověděla. Po odvysílání námi ověřované debaty kanadský předseda vlády Carney pouze oznámil, že přezkum bude hotový do konce léta 2025.

Závěr

Kanada v roce 2023 odsouhlasila nákup 88 stíhaček F-35 za 19 mld. kanadských dolarů, z čehož prvních 16 letounů již zaplatila. V březnu 2025 nařídil kanadský premiér přezkum nákupu, který nicméně v momentě vysílání debaty nebyl finalizován. Kanada tedy smlouvu nevypověděla, a výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček v kontextu výroku mluví o potenciálním zvýšení výdajů na obranu nad 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Poté naznačuje, že vláda v loňském roce zvýšila platby na obranu jen proto, aby splnila závazek NATO dávat na obranu alespoň 2 % HDP. Dodává, že ke konci roku vláda podle něj uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10,5 miliardy korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období let 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně v roce 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o téměř 11 miliard korun více. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr dopravy Martin Kupka reaguje na otázku ohledně možné úpravy současného závazku, podle kterého mají státy NATO každoročně vydávat na obranu 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Kupka v odpovědi uvádí, že v případě navýšení na 5 % HDP by se do obranných výdajů zahrnuly i související záležitosti, jako je například výstavba infrastruktury nebo komunikací. V tomto kontextu zmiňuje, že Česko splnilo stávající alianční závazek.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu odsouhlasili ústně ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma od loňského roku zahrnuje také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že díky tomu celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila nakonec Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Výdaje na obranu pro rok 2025

Pro letošní rok vláda v rozpočtu počítá s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadá přímo na Ministerstvo obrany a zbytek je alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358).

Podle nejnovější makroekonomické predikce z dubna 2025 by dvě procenta HDP v letošním roce odpovídala přibližně 167,82 mld. Kč (.pdf, str. 3), což je zhruba o 7 mld. více, než kolik na obranu vyčlenil státní rozpočet. O tom, že plánované výdaje na splnění aliančního závazku nestačí, informovala už v únoru Česká televize. Petr Fiala pro ni uvedl, že to vláda udělá „tak, abychom ta dvě procenta dodrželi“.

Kabinet ke dni námi ověřované debaty obranný rozpočet na letošní rok neupravil. Na začátku března pouze rozhodl o tom, že se obranné výdaje budou od roku 2026 postupně zvyšovat o 0,2 % ročně tak, aby Česko v roce 2030 na obranu vynakládalo minimálně tři procenta HDP (.pdf).

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 vyhradila pro Ministerstvo obrany 151,2 mld. Kč. Tato částka se nakonec ještě zvýšila na 159,8 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů dalších institucí šlo na obranu celkově 166,8 mld. Kč, což představuje 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i dokumenty Severoatlantické aliance. Výdaje na rok 2025 dle nejnovější makroekonomické predikce na dvouprocentní hranici zatím nedosahují a vláda obranný rozpočet neupravila. Výrok ministra Kupky tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Moderátorka se v diskuzi ptá předsedy hnutí Motoristé sobě Petra Macinky na postoj k požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance navýšily výdaje na obranu na 5 % HDP. Macinka odpovídá, že podle něj Česká republika na takové výdaje nemá finance, a dodává, že ctí současné alianční závazky ve výši 2 % HDP. V této souvislosti kritizuje způsob, jakým ČR v loňském roce poprvé dosáhla 2% hranice výdajů na obranu.

Alianční závazek

Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Ministerstvo obrany dříve pravidelně zveřejňovalo statistiku, která ukazovala dlouhodobý vývoj výdajů tohoto resortu. Podle těchto čísel se Česku od vstupu do NATO podařilo 2% hranici překročit v letech 1999 až 2003 a dosáhlo na ni také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje Ministerstva obrany nižší a těsně ke 2 % HDP se dostaly opět až v roce 2024.

Do výdajů na obranu ovšem stát nově nezapočítává jen rozpočet samotného Ministerstva obrany. Celková suma zahrnuje od loňského roku také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). V roce 2024 tak výdaje Ministerstva obrany dosáhly „jen“ 1,98 % HDP, se započítáním výdajů ostatních institucí ale dle zprávy ministerstva putovala na obranu 2,08 % HDP. Stejnou hodnotu uvádí i přehled NATO z letošního dubna, který na základě předběžného odhadu také vyčíslil české obranné výdaje na 2,08 % HDP (.pdf, str. 18).

Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1).

Výdaje na obranu v roce 2024

V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč. Vláda tehdy uváděla, že tím celkové výdaje dosáhnou hranice 2 % HDP. (Přepočet v té době vycházel z odhadu HDP pro rok 2024, nyní už neaktuálního.)

Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 nakonec Česká republika vynaložila na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 mld. Kč (výše zmíněných 2,08 % HDP), z nichž 159 mld. vynaložilo přímo Ministerstvo obrany (.pdf, str. 10 ze 73).

Rychlé čerpání na konci roku

V prosinci 2024 došlo skutečně k rychlému tempu čerpání obranného rozpočtu. Zatímco ke konci listopadu 2024 vyčerpal resort obrany pouze kolem 109 mld. Kč (asi 72 % svého schváleného rozpočtu a 1,36 % HDP), během prosince musel utratit zbývající desítky miliard, aby rozpočet splnil. V prosinci ministerstvo proplatilo faktury v hodnotě přibližně 50 mld. Kč a na konci měsíce již jeho celkové roční výdaje činily 159 mld. Rychlé čerpání rozpočtu kritizovala opozice, neboť dle ní vláda plní závazek 2 % HDP pouze „na papíře“. Ministryně obrany Jana Černochová se proti tomu ohradila a uvedla, že výdaje byly nejvyšší v posledních měsících roku i u ostatních vlád.

Mezi největší prosincové výdaje patřily zálohy za stíhačky F-35 ve výši 15,5 mld. Kč, zálohy na obrněná vozidla CV90 (3,1 mld. Kč) či tanky Leopard 2A4 (2,8 mld. Kč). Prosincová splátka za letouny F-35 podle původního plánu takto vysoká být neměla (.pdf, str. 129; .pdf, str. 1) a Ministerstvo obrany 15. prosince dodavateli dopředu zaplatilo přibližně 10,5 mld. Kč navíc. Bez této sumy by přitom výdaje na obranu dosáhly jen 1,95 % HDP a 2% hranici by tedy nepřesáhly. Jana Černochová k tomu uvedla, že díky urychleným platbám armáda získá dva letouny F-35 o rok dříve a ušetří na inflaci.

Závěr

Česká republika v roce 2024 vynaložila 2,08 % HDP na obranu. Výdaje na obranu překročily v roce 2024 2% hranici poprvé po zhruba dvaceti letech a zároveň poprvé od doby, kdy se státy NATO k plnění tohoto cíle společně zavázaly. Ministerstvo obrany také v prosinci 2024 navýšilo oproti původnímu plánu splátku za letouny F-35 a dopředu zaplatilo o 10,5 mld. Kč navíc. Bez této částky by přitom výdaje státu na obranu 2 % HDP nepřekročily. Výrok Petra Macinky tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v rozhovoru pro CNN Prima News tvrdí, že Češi nežijí ve „spálené zemi“, ale že ČR naopak vykazuje ekonomické ukazatele, které mohou ostatní evropské státy závidět. Jako příklad uvádí, že „v paritě kupní síly“ je ČR před Japonskem a Jižní Koreou. Tím se zjevně vyjadřuje k hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele vyjádřenému v paritě kupní síly.

Parita kupní síly

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly je touto umělou jednotkou obvykle mezinárodní dolar.

Parita kupní síly se využívá primárně při srovnání HDP více států. V takovém případě statistiky vyjadřují hodnotu statků a služeb vytvořených v daném státě, která je přepočtena podle PPP. Výsledná hodnota se také často udává v přepočtu na jednoho obyvatele státu, což zohledňuje rozdíly ve velikosti populace zemí. Právě HDP na obyvatele v paritě kupní síly se při mezinárodních srovnáních považuje za jeden ze základních ukazatelů ekonomické úrovně státu.

Srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Podle dat Světové banky v České republice v roce 2023 odpovídalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 53 217 mezinárodních dolarů. Česko si tak v této statistice vedlo lépe než Jižní Korea a Japonsko, kde hodnota dosáhla 52 204 a 49 794 mezinárodních dolarů. 

ČR zůstávala v žebříčku za Jižní Koreou a Japonskem až do roku 2019, kdy obě země předstihla s HDP na obyvatele v PPP ve výši 45 614 mezinárodních dolarů. Následující dva roky se znovu umístila až za Jižní Koreou, kterou poté opět předstihla v roce 2022 s hodnotou 51 710 mezinárodních dolarů.

Jiné hodnoty než Světová banka ovšem uvádějí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozdílnost dat těchto tří institucí je dána tím, že každá z nich používá mírně odlišnou metodiku, například při sběru dat o cenách zboží a služeb (.pdf, str. 4).

Nejnovější konečné údaje, které OECD ve své statistice uvádí, pochází z roku 2022. Podle nich tehdy v ČR hodnota HDP na obyvatele v PPP dosáhla 51 290 mezinárodních $. Česko se tak umístilo sice před Japonskem (47 463 mezinárodních $), ale až za Jižní Koreou (55 070 mezinárodních $). Pro roky 2023 a 2024 OECD uvádí pouze prozatímní data a odhady, i podle nich ovšem zůstává pořadí zmiňovaných zemí stejné jako v roce 2022.

Přehled Mezinárodní měnový fond (MMF) obsahuje nejnovější konečná data za rok 2024. Tato statistika také říká, že se Česko v žebříčku HDP na obyvatele v PPP dlouhodobě drží před Japonskem, avšak až za Jižní Koreou. Stejné pořadí přitom odhaduje také pro rok 2025.

Závěr

Tvrzení Petra Fialy, že Česká republika předběhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly Japonsko a Jižní Koreu, odpovídá datům Světové banky. OECD a MMF, které používají mírně odlišnou metodiku, naopak uvádí, že Jižní Korea má HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než Česko. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru obhajoval stav české ekonomiky a tvrdil, že mj. rostou reálné mzdy. Moderátorka v reakci namítala, že občané tento růst tolik nepocítí kvůli vysoké kumulativní inflaci za období Fialovy vlády. Premiér pak ve své odpovědi uznává dopady kumulativní inflace a poukazuje na to, že v době nástupu jeho kabinetu byla v Česku rychlost inflačního růstu jednou z nejvyšších v Evropě.

Inflace v době nástupu vlády Petra Fialy

Meziroční míra inflace postupně rostla už od první poloviny roku 2021 a v srpnu tehdy poprvé od roku 2008 překonala hranici 4 %. V listopadu 2021 se inflace vyšplhala na 6 % a v prosinci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, se dostala na 6,6 %. V neobvykle strmém růstu míra meziroční inflace pokračovala i poté a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy činila 18 %. Od roku 2023 pak inflace postupně klesala a od ledna 2024 se pohybuje okolo 3 %. 

Hlavní příčinou růstu inflace v průběhu roku 2021 bylo podle České národní banky (ČNB) „vzedmutí spotřebitelské poptávky“ po uvolnění omezujících opatření, která byla dříve zavedena kvůli covidu-19. Nárůst poptávky dle ČNB vedl k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. Za další výraznou příčinu tehdejšího růstu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích“ a výrazné zdražování surovin a materiálů. Na podzim 2021 inflaci dle ČNB ovlivnilo také zdražování energie na komoditních burzách. V roce 2022 se podle ČNB do růstu inflace promítlo kromě předchozích faktorů i zvyšování cen energií a potravin, na které měla vliv válka na Ukrajině zahájená Ruskem v únoru 2022.

V grafu lze vidět propad inflace v posledních měsících roku 2022. Tento výkyv byl způsoben především tím, že ČSÚ při výpočtu inflace započítal vliv tzv. úsporného tarifu, tedy příspěvku na energie pro domácnosti. Po jeho ukončení v lednu 2023 inflace opět vzrostla.

Inflace v EU

Srovnání vývoje inflace v Česku a ve státech Evropské unie lze najít na webu evropského statistického úřadu Eurostat. Podle jeho dat dosáhla v prosinci 2021 meziroční inflace v Česku 5,3 % a byla až 13. nejvyšší v EU. Za leden 2022 dosáhla meziroční inflace v Česku 8,8 %, a ČR se tak dostala na třetí příčku. Na ní se držela až do dubna 2022, na desátém a nižším místě se Česko začalo umisťovat až v průběhu roku 2024.

Statistika Eurostatu popisuje vývoj tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Ve srovnání s Českým statistickým úřadem Eurostat používá odlišnou metodiku, jeho data se tak od dat ČSÚ mírně liší.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy, která byla jmenována v polovině prosince 2021, rychle rostla inflace. Podle statistiky ČSÚ byla inflace v srpnu 2021 nejvyšší od roku 2008 a následně dále rostla. Zvyšování míry inflace pokračovalo i v prosinci 2021 a dalších měsících až do září 2022, kdy dosáhla 18 %.

Podle dat Eurostatu o meziroční inflaci bylo Česko v prosinci 2021 mezi zeměmi EU na 13. místě, hned v lednu 2022 se ale skutečně umístilo na jednom z předních míst, konkrétně na třetí příčce. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o tom, že vláda musela zvýšit některé daně v rámci konsolidace veřejných financí. Moderátorka namítá, že vláda zvýšila všechny přímé daně. Fiala se brání tím, že daň z příjmu fyzických osob se podle něj nezvedla s výjimkou nejvyššího pásma. 

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, které vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Zvýšení daně z příjmu

Při koaličních jednáních o podobě konsolidačního balíčku hnutí STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09 navrhovaly, aby se zpřísnila pravidla zdanění příjmů vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Podle původního znění zákona o daních z příjmů platily dvě sazby – na část příjmů do čtyřnásobku průměrné mzdy se vztahovala daň 15 %, na zbývající část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy pak sazba 23 %.

Hnutí STAN konkrétně navrhovalo zavést tři daňové sazby – základní 17% daň, 21% daň pro část příjmů přesahující dvojnásobek průměrné mzdy a 31% daň nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Tyto úpravy ale odmítala ODS. Nakonec se vláda dohodla na kompromisu, kdy došlo k zachování dvou pásem zdanění ve výši 15 % a 23 %, ale u vyšší sazby došlo ke snížení prahu ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Od ledna 2024 se tak vyšší 23% daň vztahuje na větší část příjmů vysokopříjmových osob, než tomu bylo dříve.

Další změny

Konsolidační balíček přinesl i další změny v oblasti daní. Například daň z příjmů právnických osob se zvýšila z 19 % na 21 %, sazba daně z nemovitosti se pak průměrně zvýšila o 80 %. Dále došlo mj. ke zrušení slevy na dani pro studenty, omezení slevy na manžela či manželku nebo navýšení odvodů na sociální pojištění pro OSVČ. Balíček také sjednotil původní dvě snížené sazby DPH (10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %.

Závěr

U daně z příjmů fyzických osob se uplatňuje základní 15% a zvýšená 23% sazba. Konsolidační balíček rozšířil okruh lidí, kterých se týká zvýšená sazba daně. Nově platí pro lidi, jejichž příjem přesáhne trojnásobek průměrné mzdy místo předchozího čtyřnásobku. Zvýšená sazba tak zůstala procentuálně stejná, od roku 2024 se ale vztahuje na více plátců. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reagoval na poznámku, že jeho vláda zvýšila většinu přímých daní, včetně daně z příjmů pro nejvyšší příjmové skupiny. Uvedl, že kabinet nejprve daňové zatížení snížil o 30 miliard korun, a teprve následně jej „o něco více než 30 miliard“ opět navýšil.

Snížení daňového zatížení

O snížení daňové zátěže o 30 miliard korun mluvil Petr Fiala v minulosti opakovaně, například v dubnu 2023 v rozhovoru pro deník Právo. V té době zmiňoval, že k tomuto snížení došlo už v roce 2022, tedy v prvním roce jeho vlády.

Ministr financí Stanjura v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od června do konce září 2022, snížení u nafty vláda prodloužila až do začátku srpna 2023. Ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za rok 2022 uvedlo, že snížení spotřební daně z benzinu a nafty v roce 2022 připravilo rozpočty o částku 6,7 miliardy Kč (.pdf, str. 11). V případě nafty resort financí odhadoval, že za každý měsíc kvůli snížené dani stát přijde o 800 milionů Kč, za období od ledna do začátku srpna tedy o 5,6 miliardy Kč.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž v roce 2022 snížila, bylo zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů mělo zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124), což potvrdil státní závěrečný účet za rok 2022 (.pdf, str. 11). Tato úprava silniční daně nabyla účinnosti už v červenci 2022 a platí i dnes.

Fialova vláda v roce 2022 také prosadila definitivní zrušení elektronické evidence tržeb (EET), která nabyla účinnosti v lednu 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony. Tyto změny, které Parlament odsouhlasil v rámci daňového balíčku v roce 2022, začaly platit v lednu 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo na cca 10 miliard Kč za rok. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023. Důvodová zpráva k daňovému balíčku (.pdf, str. 41 ze 186) odhadovala, že to podnikatelům v roce 2023 přinese 6,3 miliard Kč a v roce 2024 dokonce 9 miliard Kč.

V průběhu roku 2022 tedy vláda Petra Fialy prosadila několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí, došlo za rok 2023 ke snížení daňové zátěže o zhruba 30 miliard Kč, které se týkalo především občanů a malých a středních podniků. Některé popisované změny ovšem po roce 2023 přestaly platit. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Zvyšování daní

V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) došlo k několika daňovým změnám ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo zvýšení sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

Od roku 2023 kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň Fialova vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti od prosince 2022 do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Podle resortu financí byly v roce 2023 příjmy z těchto mimořádných daní přibližně 58 miliard Kč, v roce 2024 necelých 37 miliard Kč (.pdf, str. 13). Pro rok 2025 resort financí příjmy odhaduje na téměř 34 miliard Kč.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla prostřednictvím konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard Kč. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard Kč a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard Kč (.pdf, str. 38). Pokud bychom k dopadům konsolidačního balíčku pro rok 2025 přičetli i odhadované dopady windfall tax v tomto roce, dosahuje zvýšení daňové zátěže zavedené Fialovou vládou cca 110 miliard Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy v prvním roce své vlády prosadil několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí či uváděné ve státních závěrečných účtech, došlo v roce 2023 ke snížení daňové zátěže pro občany a menší a střední podniky o přibližně 30 miliard korun. Některé tyto daňové změny byly schváleny jako dočasné a přestaly platit po roce 2023. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Fialova vláda kromě toho daně také zvyšovala. Daň z neočekávaných zisků podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu 34 miliard Kč, konsolidační balíček dalších zhruba 75 miliard Kč. Zvýšení daňové zátěže je tedy dle dostupných odhadů násobně vyšší než vládou prosazené snížení. Výrok premiéra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Moderátorka se premiéra Petra Fialy ptá, jestli chápe občany, kteří kvůli bitcoinové kauze ztratili důvěru ve stát. Fiala odpovídá, že má, ale dodává, že bitcoinová kauza podle něj „nežije“ tak intenzivně, jak by se mohlo zdát. Na debatách s voliči se totiž dle jeho slov lidé ptají převážně na jiné věci.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. První článek o tomto tématu publikoval Deník N 28. května 2025.

Debaty PF 2025

Občanská iniciativa PF 2025, za kterou stojí především představitelé brněnské umělecké scény, si klade za cíl pomoci premiéru Petru Fialovi uspět v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Tato iniciativa pořádá v různých menších městech po republice setkání, kde mohou občané s Fialou diskutovat.

V rámci této spolupráce navštívil Fiala například 2. června 2025 obec Dolní Bojanovice v Jihomoravském kraji, kde proběhla debata s voliči. 5. června pak debatoval také s lidmi v Praze a 10. června mezi uvedením nové ministryně spravedlnosti do funkce a večerním jednáním s koaličními partnery navštívil Lanškrounsko. Tam zavítal do Žichlínka a následně diskutoval s občany v Lanškrouně.

Fialova kampaň

Dalším formátem, v rámci kterého premiér Fiala debatoval s voliči, byla jeho předvolební kampaň s názvem „Teď jde o všechno!“, kterou zahájil 15. května 2025 návštěvou Jihlavy. Spolu s ním se tour účastnila herečka Iva Pazderková, která debaty moderovala.

Ke dni odvysílání námi ověřovaného rozhovoru proběhlo osm těchto akcí, z nichž tři se uskutečnily po zveřejnění informací o bitcoinové kauze. V den vypuknutí kauzy Fiala navštívil Liberec, kde debata začala v 17:30. Deník N první článek o kauze zveřejnil až v 19:34, a účastníci tak během debaty ještě nebyli s tématem obeznámeni.

3. června 2025 se Pardubicích konala další debata, během které už předseda vlády na bitcoinovou kauzu dostal jeden dotaz, když se ho jeden z účastníků zeptal, jestli se nebojí, že kauza koalici SPOLU poškodí ve volbách, a zda mu Pavel Blažek poslal nějaké bitcoiny (video, čas 22:23–25:50). Další zastávkou byla 9. června Ostrava, kde Fiala na kauzu dostal několik dotazů. Následující debata proběhla 12. června v Praze, tam se již nikdo z účastníků na kauzu neptal.

Závěr

Petr Fiala skutečně po vypuknutí bitcoinové kauzy absolvoval několik debat s občany. V rámci setkání pořádaných občanskou iniciativou PF 2025 navštívil například Dolní Bojanovice, Prahu nebo Lanškroun. Další debaty se odehrály v rámci Fialovy předvolební kampaně v Pardubicích, Ostravě a Praze. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o tom, že tzv. bitcoinová kauza není ve společnosti tak živá, jak by se mohlo zdát, protože se ho lidé na debatách ptají převážně na jiné věci. Uvádí nicméně pár příkladů, kdy dotazy podle jeho slov dostal.

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského.

Jiřikovský v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Dotazy na bitcoinovou kauzu

Petr Fiala v rámci předvolební kampaně s názvem „Teď jde o všechno!“ během května a června navštívil krajská města. Spolu s Fialou se tour účastnila herečka Iva Pazderková, která debaty s ním moderovala. Ke dni odvysílání námi ověřovaného rozhovoru proběhlo osm těchto akcí – v Jihlavě, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Ostravě a v Praze.

První zmínky o bitcoinové kauze přinesl článek Deníku N z 28. května zveřejněný v 19:34. Debata s Fialou v Liberci, která proběhla ve stejný den, začala v 17:30. Téma bitcoinové aféry se v ní tak nemohlo promítnout. Na kauzu Ministerstva spravedlnosti se lidé měli šanci zeptat až v následujících debatách v Pardubicích, Ostravě a Praze.

Na debatě v Pardubicích, která se uskutečnila 3. června, dostal Fiala na bitcoinovou kauzu jeden dotaz, když se ho účastník debaty zeptal, jestli se nebojí, že kauza koalici SPOLU poškodí ve volbách, a zdali mu Pavel Blažek poslal nějaké bitcoiny. Fiala odpověděl, že žádné peníze nedostal. Dodal, že kauzu je potřeba objasnit, ale tvrdil, že na rozdíl od jiných afér se žádné peníze neztratily (video, čas 22:23–25:50).

9. června v Ostravě dostal Fiala otázku, kdy se dozvěděl o původu peněz, které stát dostal od Tomáše Jiřikovského. Fiala odpověděl, že o záležitosti ví z médií stejně jako všichni ostatní (video, čas 31:09–31:52). Kauzu komentoval i účastník, který dostal mikrofon jako další v pořadí (čas 35:45–36:48). Ke konci debaty přišel ještě další dotaz, zda se bitcoinová kauza bude řešit stejně jako kauza Dozimetr nebo kampelička, kde měl Fiala uložený přibližně milion korun (video, čas 1:13:19).

Během poslední debaty před námi ověřovaným rozhovorem, která proběhla 12. června v Praze, se podle dostupného záznamu na bitcoinovou kauzu nikdo nezeptal. Účastníky zajímala témata týkající se například izraelsko-palestinského konfliktu, přijetí eura, nebo ruského vlivu v Česku.

Závěr

Petr Fiala skutečně dostal otázky ohledně bitcoinové kauzy v rámci své předvolební kampaně v Pardubicích a Ostravě. Během pražské zastávky se na tuto kauzu nikdo nezeptal. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.