Přehled ověřených výroků

Prezident Petr Pavel vysvětluje, proč odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí v Babišově vládě. Uvádí, že jeho rozhodnutí vychází z dlouhodobého sledování Turkových veřejných vystoupení, výroků a kauz a že jako prezident považuje za svou roli dohlížet na dodržování ústavních principů při obsazování vysokých politických funkcí. Dodává, že zohledňuje i postoj veřejnosti, která si podle něj Turka v ministerské funkci nepřeje.

Povolební vývoj veřejného mínění 

První průzkum veřejného mínění ohledně Turka zveřejnila agentura NMS Market Research už v polovině října 2025 po volbách do Poslanecké sněmovny. Reagoval na kauzu facebookových příspěvků s rasistickým, sexistickým a homofobním obsahem, které podle Deníku N kdysi Turek zveřejňoval a později smazal.

Průzkum se dotazoval, zda by se měl Turek případně stát členem vlády nebo zastávat jinou politickou funkci. Téměř 48 % respondentů uvedlo, že by měl Filip Turek z politiky odejít. Pouze 14 % pak odpovědělo, že by se měl stát ministrem zahraničí, jak naznačovaly tehdejší spekulace.

Ministerská nominace

Filip Turek byl nakonec vládní koalicí představen jako kandidát na post ministra životního prostředí. Po zveřejnění ministerských kandidátů publikovala agentura NMS další průzkum. Podle tohoto šetření 52 % respondentů uvedlo, že si nepřeje, aby Filip Turek funkci ministra životního prostředí zastával. Průzkum zároveň hodnotil spokojenost dotázaných s jednotlivými ministerskými kandidáty, přičemž Turek skončil na posledním místě.

V prosinci byl zveřejněn také průzkum agentury Kantar CZ, v němž respondenti hodnotili, zda jsou kandidáti na určené ministerské posty vhodní. Ze všech nominantů považovala veřejnost Filipa Turka za nejméně přijatelného kandidáta, za nevhodného na post ministra ho označilo 63 % respondentů.

Situace po jmenování vlády

Petr Pavel 15. prosince 2025 jmenoval novou vládu Andreje Babiše, přičemž Filip Turek kvůli zdravotním potížím na seznamu ministrů chyběl. Prezident tak řízením ministerstva životního prostředí pověřil Petra Macinku (Motoristé sobě). Pavel Turka i nadále odmítal jmenovat. Agentura NMS ke konci prosince publikovala další průzkum, podle kterého si 59 % respondentů nepřálo, aby byl Filip Turek dodatečně jmenován ministrem. Od průzkumu ze začátku prosince se tak podíl lidí, kteří si jmenování Turka nepřejí, ještě zvýšil. Na 54 % dotázaných zároveň uvedlo, že souhlasí s postupem prezidenta při jmenování členů vlády.

Závěr

Od voleb do Poslanecké sněmovny proběhlo několik průzkumů veřejného mínění, které se zaměřily na politickou budoucnost Filipa Turka. Zatímco říjnový průzkum se vztahoval k jeho dalšímu působení v politice obecně, pozdější šetření již reagovala na konkrétní ministerskou nominaci. V průzkumech z prosince se opakovaně ukázalo, že nadpoloviční většina respondentů si nepřeje, aby Turek působil v ministerské funkci. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v rozhovoru uvádí, že jedním z důvodů, proč nejmenoval Filipa Turka ministrem, jsou sympatie, které Turek vyjádřil k nacistickému režimu. Moderátor poukazuje na skutečnost, že Pavel byl před rokem 1989 členem Komunistické strany, a ptá se, zda tak jeho situace není podobná. Pavel namítá, že byl sice ve straně kvůli práci v armádě, ale k myšlenkám komunistického režimu se nikdy nepřihlásil. Naopak Turek se podle něj nedávno pochvalně vyjádřil na adresu nacistických Němců.

Výrok Filipa Turka

V rámci živého vysílání pořadu „Po žních k Turkovi“ na YouTube kanálu internetové televize V.O.X. TV z 22. února 2023, jehož hlavním tématem byl zákaz spalovacích motorů, Filip Turek při odpovědi na otázku, které země EU toto téma nejvíce prosazují, uvedl: ,,Němci jsou v tomhle nejdementnější. Tradičně, protože opravdu Německo má ten komplex z druhý světový války. A opravdu jako všichni, nebudu říkat ten vtip, že do května 45 zemřeli všichni Němci, co to mysleli vážně s Německem, ale opravdu Německo prostě je plný komunistickejch a levicovejch a progresivistickejch zelenejch vší. A to jsou prostě ti největší magoři. (…) ale Němci jsou opravdu pošahaní negramoti“ (video, čas: 37:30–38:40).

Na video později v prosinci 2025 na svém facebookovém profilu upozornila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Závěr

V živém vysílání internetové televize V.O.X. TV v únoru 2023 Filip Turek v souvislosti se zákazem spalovacích motorů uvedl, že do května roku 1945 zemřeli všichni „dobří“ Němci a že dnešní Německo je plné „komunistických a levicových vší“, které označil za největší magory, a Němce označil za „pošahané negramoty“. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) reaguje na kritiku z úst Patrika Nachera (ANO), podle kterého se bývalá vládní koalice nechová konstruktivně a místo „věcných záležitostí“, jako je podle něj např. program aktuálního kabinetu, řeší Filipa Turka či projev Tomia Okamury. Benda uvádí, že opozice musí reagovat na výroky představitelů vládní koalice, pokud zpochybňují zahraniční a vnitřní politiku České republiky. Jako konkrétní příklad uvádí zmíněného Filipa Turka, který při cestě na Ukrajinu tvrdil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO.

Návštěva a vyjádření Filipa Turka na Ukrajině

Poslanec Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace vedené ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Během návštěvy Turek poskytl vyjádření novinářům a před domem poničeným ruskými drony prohlásil, že příčinou války na Ukrajině je podle něj „špatná zahraniční politika supervelmocí“ a rozšiřování NATO (video, čas: 3:08). Dále uvedl, že konflikt má více příčin, přičemž zmínil také „etnické důvody“.

Turkovy výroky vyvolaly ostrou kritiku u opozičních politiků. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) je označila jako „slova přímo z ruské propagandy“ a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) Turkovy výroky kritizoval jako skandální. Hnutí STAN okamžitě po incidentu vydalo prohlášení, v němž Turka obvinilo z relativizace ruské agrese a požadovalo jeho odvolání z funkcí místopředsedy zahraničního a evropského výboru Poslanecké sněmovny. Expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil se naopak Filipa Turka zastal a označil jeho tvrzení za „konstatování faktu“.

Závěr

Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace Ministerstva zahraničí a při vystoupení u místa zasaženého ruským útokem označil rozšiřování NATO za jednu z příčin války na Ukrajině. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) v rozhovoru vysvětloval, jak se staví k žádosti soudu, aby Sněmovna vydala Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Kritizoval, že kauza Čapí hnízdo a téma vydání Andreje Babiše podle něj už několikrát byly součástí volební kampaně. Právě v této souvislosti zmiňuje, že byl Babiš Sněmovnou k trestnímu stíhání několikrát vydán, a zároveň uvádí, že byl dvakrát osvobozen.

Soudní rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V kauze Čapí hnízdo nejprve došlo v září 2019 k zastavení trestního stíhání rozhodnutím dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Toto usnesení (.pdf) poté v prosinci 2019 zrušil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který zastavení označil za nezákonné a předčasné. Trestní řízení tak pokračovalo dále.

Po podání obžaloby se věcí od roku 2022 zabýval Městský soud v Praze jako soud prvního stupně, který v lednu 2023 vynesl první nepravomocný zprošťující rozsudek. Státní zástupce proti němu ale podal odvolání a Vrchní soud v Praze tento rozsudek ještě v roce 2023 zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Po doplnění dokazování vydal Městský soud v Praze v únoru 2024 další zprošťující rozsudek. Ani ten však nenabyl právní moci, protože se proti němu státní zástupce znovu odvolal. Vrchní soud v Praze následně v červnu 2025 rozsudek opět zrušil a v odůvodnění uvedl, že městský soud pochybil v hodnocení důkazů.

Podle odvolacího soudu z dokazování vyplývá, že jednání Andreje Babiše a spoluobviněné Jany Nagyové naplňuje znaky trestného činu. Dle vrchního soudu totiž v dotačním řízení „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože si byli vědomi, že kritéria malého podniku ve skutečnosti nesplňuje. Protože odvolací soud nemůže (.pdf) dle trestního řádu rozhodnout o vině obžalovaných, bude o ní v dalším řízení znovu rozhodovat Městský soud v Praze. Ten bude tentokrát vázán závěrem odvolacího soudu, ze kterého bude muset vycházet. Odchýlit se od něj bude moci jen v případě, když se najdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22).

V říjnových sněmovních volbách Andrej Babiš obhájil svůj poslanecký mandát, díky čemuž opět získal poslaneckou imunitu (.pdf, str. 2). Pražský městský soud proto na začátku října 2025 Poslanecké sněmovně poslal novou žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání.

Závěr

Patrik Nacher v rozhovoru poukazoval na to, že soudní řízení v kauze Čapí hnízdo stále neskončilo, a uvedl, že byl Andrej Babiš dvakrát osvobozen. Pražský městský soud v případu skutečně už dvakrát vydal zprošťující rozsudek, který byl následně zrušen odvolacím soudem, a nyní se kauzou zabývá potřetí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) se v debatě přel s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), zda má dolní komora vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nacher připomněl, že Andrej Babiš byl v kauze Čapí hnízdo vydán k trestnímu stíhání dvakrát a dvakrát byl soudem osvobozen, a uvedl, že se kauza „vytáhla“ vždy před volbami. Benda na to reagoval upřesněním, že vydání proběhlo vždy po volbách, a zároveň zdůraznil, že o vrácení kauzy k dalšímu projednání rozhodl vrchní soud, nikoli Poslanecká sněmovna.

Co přesně řekl vrchní soud?

Usnesení z června 2025, ve kterém Vrchní soud v Praze vrátil projednávání kauzy Čapí hnízdo zpět pražskému městskému soudu, zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dokument uvádí, že jednání Andreje Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové v této kauze naplňuje znaky trestného činu. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet na základě judikatury ústavního soudu (.pdf, str. 21–22). Zároveň platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Role Poslanecké sněmovny

Po znovuzvolení Andreje Babiše poslancem v říjnu 2025 bylo jeho trestní stíhání přerušeno z důvodu poslanecké imunity (.pdf, str. 2). Městský soud v Praze poté požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovna má právo rozhodnout, zda zbaví Andreje Babiše imunity. Pravomoc rozhodnout o vině a o případném trestu má jen soud.

V době výroku Sněmovna o vydání Babiše k trestnímu stíhání ještě nehlasovala. Strany současné vládní koalice ovšem už dříve avizovaly, že Babišovo vydání nepodpoří. V minulých volebních obdobích dolní komora naopak Babišovo stíhání několikrát umožnila (.pdf, .pdf, .pdf). V žádném ze svých usnesení přitom nedeklarovala, jak mají soudy případ rozhodnout.

Závěr

Vrchní soud v Praze v červnu 2025 skutečně rozhodl o vrácení kauzy Čapí hnízdo zpět k pražskému městskému soudu. Odvolací senát Vrchního soudu tehdy zároveň zavázal městský soud k tomu, aby obžalované včetně Andreje Babiše uznal vinnými, pokud nedojde k předložení nových důkazů. Poslanecká sněmovna může pouze rozhodnout o vydání Babiše k trestnímu stíhání, v žádném ze svých usnesení nedeklarovala, jak má soud v případě kauzy Čapí hnízdo rozhodnout. O vině či nevině rozhodují výhradně soudy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru rozporuje tvrzení poslance Patrika Nachera (ANO), že k odhlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v minulosti došlo pokaždé před volbami do Poslanecké sněmovny.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost o vydání tehdejšího premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, které souviselo s kauzou Čapí hnízdo, odeslala policie Sněmovně poprvé v srpnu 2017. Oba poslanci hnutí ANO byli chráněni poslaneckou imunitou, sněmovní mandátový a imunitní výbor však doporučil poslance vydat. Usnesení, ve kterých vyslovila souhlas s vydáním obou poslanců (.pdf, .pdf), Sněmovna nakonec odhlasovala 6. září 2017. Došlo k tomu během posledního roku vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, složeného z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, ještě před tehdejšími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

Podruhé Sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka na žádost policie 19. ledna 2018 (.pdf), protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Kabinet tvořila menšinová vláda ANO s nestraníky, která ale tři dny předtím nezískala důvěru dolní komory. Pro vydání někdejšího premiéra hlasovali poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Jako jediný z ANO pro sebe samotného hlasoval Andrej Babiš.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš obhájil poslanecký mandát a znovu tak nabyl poslaneckou imunitu. Potřetí Sněmovna odhlasovala jeho vydání 3. března 2022. Pro vydání hlasovali opět poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Shrnutí

Poslanecká sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v září 2017, lednu 2018 a březnu 2022. V září 2017 k tomu došlo před sněmovními volbami. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na slova Patrika Nachera (ANO), podle něhož byl Andrej Babiš vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání dvakrát, a pokaždé před volbami. O první vydání policie Sněmovnu požádala měsíc před volbami a podle Nachera to vypadalo, že toto načasování bylo záměrné. Benda podotýká, že v současné fázi je už záležitost v rukou soudu, a nemá proto smysl na jeho rozhodnutí čekat další čtyři roky, až skončí funkční období současné vlády.

Kauza Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu pokračovalo.

První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.

Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Podle vrchního soudu předložené důkazy svědčí o Babišově vině, a pokud se neobjeví nové důkazy, musí městský soud tento závazný právní názor soudu vyšší instance přijmout. Babiš nicméně svým znovuzvolením v říjnových volbách opět získal poslaneckou imunitu, a jeho stíhání tak bylo pozastaveno. Městský soud proto v listopadu 2025 znovu poslal Sněmovně spis k Babišovu vydání. 

Role policie a státního zastupitelství

V rámci průběhu trestního řízení má policie na starosti tzv. přípravné řízení, jehož součástí je prověřování a případně i vyšetřování. Policie během tohoto stadia shromažďuje důkazy a navrhuje obžalobu. Poté případ přebírá státní zástupce a soud. V kauze Čapí hnízdo policie definitivně uzavřela vyšetřování v roce 2021, kdy také po obnovení trestního stíhání podruhé navrhla obžalobu. Soud případ převzal v roce 2022.

Státní zástupce v trestním řízení plní funkci veřejné žaloby. V přípravném řízení vykonává dozor nad policií. Podle trestního řádu pak musí být státní zástupce přítomen po celou dobu hlavního líčení, které zahajuje podáním obžaloby. Státní zástupce může také proti nepravomocnému rozhodnutí soudu podat odvolání. Proti pravomocnému rozsudku je pak možné podat dovolání, které má na starosti nejvyšší státní zástupce. Dalším mimořádným opravným prostředkem v pravomoci státního zástupce je obnova řízení, která je možná, pokud se objeví nové důkazy. Státní zastupitelství tedy zůstává aktivním účastníkem po celou dobu trestního řízení.

Závěr

Kauzou Čapí hnízdo se má po zrušení předchozího osvobozujícího rozsudku znovu zabývat pražský městský soud. Trestní řízení však bylo přerušeno kvůli znovuzvolení Andreje Babiše poslancem a může pokračovat až po jeho vydání Sněmovnou. Role policie v trestním řízení skončila dokončením vyšetřování v roce 2021. Státní zastupitelství je však nadále účastníkem řízení, může se odvolat proti nepravomocnému rozsudku a i po vydání pravomocného rozsudku může využít mimořádné opravné prostředky jako je dovolání nebo obnova řízení. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) se v debatě neshoduje s Patrikem Nacherem (ANO) na tom, kdy Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera k vydání došlo vždy před volbami, zatímco Marek Benda namítá, že se tak stalo až po volbách. Benda také zmiňuje, že do Poslanecké sněmovny byla žádost o vydání doručena před osmi lety, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně později Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době doručení žádosti a hlasování vládl kabinet Bohuslava Sobotky, jehož součástí bylo hnutí ANO a v němž Andrej Babiš do května 2017 působil jako ministr financí.

Policie do Sněmovny znovu doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. V té době ještě vládl dosluhující Sobotkův kabinet, který o pár dní později podal demisi. Poslanci o vydání Andreje Babiše podruhé hlasovali 19. ledna 2018, kdy jej odsouhlasili (.pdf). V té době už byla u moci vláda hnutí ANO, kterou prezident jmenoval v prosinci 2017.

Shrnutí

Policie poprvé zaslala Poslanecké sněmovně žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v srpnu 2017, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky. Podruhé dorazila policejní žádost do Sněmovny v listopadu 2017, kdy vládl ještě Sobotkův kabinet. Výrok Marka Bendy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na Patrika Nachera (ANO), který vysvětluje, proč vláda Andreje Babiše požádala Sněmovnu o důvěru, ačkoliv Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil. Podle Nachera musí vyslovení důvěry proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. Benda sice pochybuje o důvodech průtahů řešení Babišova střetu zájmů, ale podotýká, že lhůta pro předstoupení vlády před Poslaneckou sněmovnu vyplývá z Ústavy, zatímco střet zájmů upravuje zákon nižší právní síly.

Žádost o vyslovení důvěry

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“

Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny pak její předseda žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby byla naplněna Ústavou stanovená lhůta. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Vláda je podle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může kdykoli vyslovit nedůvěru a ukončit tím její působení.

Závěr

Ústava ukládá vládě povinnost do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Toto pravidlo vychází z ústavního principu, podle kterého je vláda odpovědná Sněmovně a potřebuje její podporu k výkonu své funkce. Výrok Marka Bendy hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) srovnává žádost o vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo s nepravomocným odsouzením libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) v korupční kauze. Podle Nachera se Půty politici minulé vládní koalice zastávali a říkali, že takto dlouhé trestní řízení není spravedlivé.

Soud s Martinem Půtou

Martin Půta byl v roce 2014 obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Krajský soud v Liberci se případem začal zabývat v prosinci 2018 a v květnu 2020 Půtu kvůli chybějícím důkazům zprostil obžaloby. Žalobce se však odvolal a vrchní soud původní osvobozující rozsudek v listopadu 2020 zrušil.

Krajský soud se kauzou následně zabýval znovu a v únoru 2025 Martina Půtu uznal částečně vinným, přičemž mu uložil roční podmínku a peněžitý trest 50 tisíc korun. Soud ale Půtu zprostil obžaloby v části, kdy mu dva pracovníci Metrostavu měli slíbit úplatek ve výši 800 000 Kč a z toho půl milionu vyplatit. Rozsudek ke dni námi ověřovaného výroku nebyl pravomocný a Půta uvedl, že se proti němu odvolá. K lednu 2026 ale soudce nevyhotovil písemné odůvodnění rozsudku, což znamená, že Půta stále nemohl podat odvolání, protože odvolání lze podat až po doručení opisu rozsudku.

Policie v říjnu 2025 Půtu obvinila znovu, tentokrát z neoznámení trestného činu. Údajně odmítl nabídku úplatku, ale policii to neoznámil. Půta takové obvinění odmítl, označil ho za politicky motivované a proti zahájení stíhání podal stížnost.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Hejtmana Půty se zastali zejména členové hnutí STAN. Předseda hnutí Vít Rakušan oznámil, že ho nebude po rozsudku vyzývat k rezignaci. Půtu podpořila i poslankyně STAN Michaela Šebelová, která na sociální síti X uvedla, že věří, že Půta svou nevinu definitivně prokáže. Starostové vydali k této věci i tiskovou zprávu, ve které napsali, že „věří, že v kauze, která se táhne už přes deset let, Martin Půta nakonec prokáže úplnou nevinu“.

Někdejší koaliční partneři z uskupení SPOLU byli ve vyjádřeních zdrženlivější. Edvard Kožušník (ODS) bezprostředně po rozsudku oznámil svolání zastupitelského klubu s tím, že se k věci vyjádří až následně. Později zmínil, že SPOLU bere na vědomí vyjádření podpory Půtovi od SLK, zároveň ale dodal, že další obvinění hejtmana považuje za závažné a ohrožující stabilitu Libereckého kraje.

Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) společně s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS) se vyjádřili v tom smyslu, že Martin Půta není členem vlády, a rozsudek tak nebude mít na kabinet vliv. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný řekl, že se jedná o záležitosti hejtmana a hnutí STAN. Kriticky se vyjádřil bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle kterého by v případě podobné situace u lidovců bylo namístě zvážit odstoupení z funkce.

Závěr

Martin Půta byl obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele v roce 2014 a v únoru 2025 ho krajský soud uznal částečně vinným. Rozsudek byl ke dni Nacherova výroku nepravomocný. Hnutí STAN sice výslovně délku soudního řízení nekritizovalo, ve svém vyjádření ale podotklo, že se kauza „táhne“ přes deset let. Také uvedlo, že věří, že Půta svou nevinu prokáže, a předseda hnutí Vít Rakušan jej odmítl vyzvat k rezignaci. Výrok Patrika Nachera hodnotíme jako pravdivý.