Martin Šebestyán
Ministr zemědělství
Všechna soudní rozhodnutí (o dotacích pro Agrofert, pozn. Demagog.cz) se týkají investičních dotací.
Soudní spory Agrofertu se týkaly investičních (nenárokových) dotací, jejichž vyplácení stát pozastavil kvůli auditu Evropské komise. Nárokové dotace SZIF holdingu nadále vyplácel a jejich vrácení nevymáhal. Nevznikl tak důvod, aby se společnosti v této věci obracely na soud.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán mluví o střetu zájmů Andreje Babiše a jeho holdingu Agrofert, který podle soudů neoprávněně čerpal řadu dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Šebestyán odpovídá, že rozsudky se nevztahují k nárokovým dotacím, a odmítá argumentaci, že soud typ dotací nerozlišuje. Dodává, že rozhodnutí se týkají investičních dotací, které SZIF pod jeho vedením pozastavil.
Nenárokové a nárokové dotace
Zemědělské firmy mohou čerpat více druhů dotací (.pdf). V případě, že chce podnik získat nenárokovou dotaci, musí nejprve zpracovat vlastní projekt. Popis projektu pak musí přiložit k žádosti o dotaci, která následně prochází hodnocením úředníků (.pdf, str. 3). SZIF tento typ dotací označuje také jako projektové nebo investiční dotace (.pdf, str. 4).
Naproti tomu na nárokovou dotaci má právo každý vlastník či uživatel zemědělské půdy a chovatel konkrétního druhu hospodářských zvířat. Vlastní projekt přitom zpracovávat nemusí (.pdf, str. 1). Výše těchto dotací se odvíjí od výměry půdy, na které podnik hospodaří. Součástí nárokových dotací jsou tzv. přímé platby, které jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU, jejíž cílem je zabezpečení evropských zemědělců mj. skrze stabilní příjem.
Spory o nenárokové dotace
Evropská komise v dubnu 2021 zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu, který prověřoval střet zájmů Andreje Babiše v období 2014–2020. Audit potvrdil, že Babiš měl jako předseda vlády vliv na přidělování dotací jeho holdingu Agrofert (.pdf, str. 51 z 242). Podle zprávy jsou tak dotace, které holding čerpal od února 2017, neoprávněné.
SZIF kvůli probíhajícímu auditu už v roce 2019 preventivně pozastavil společnostem z holdingu Agrofert vyplácení nenárokových dotací, protože se obával, že Evropská komise odmítne tyto dotace proplatit. Některé firmy z holdingu se proti pozastavení a nevyplacení nenárokových dotací soudně bránily. Soudy ale později opakovaně rozhodly, že na tento druh dotací společnosti nemají právo. Podle argumentace soudů totiž Andrej Babiš Agrofert i po vložení jeho akcií do svěřenských fondů dále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy byl ve střetu zájmů.
Zpočátku se společnosti z holdingu obracely na Městský soud v Praze (MSPH) s žalobami z důvodu nečinnosti při rozhodování o jejich žádostech o dotaci a v několika případech byly úspěšné. Nejvyšší správní soud (NSS) však tyto rozsudky později zrušil a vrátil k přezkoumání, zároveň zamítl další stížnosti firem, které u MSPH neuspěly. NSS tak postupně judikaturu sjednotil ve prospěch postupu SZIF. V některých případech toto stanovisko potvrdil také Ústavní soud.
V tabulce níže je přehled rozsudků podle finálního soudu, který o oprávněnosti dotací rozhodoval, a projektů, na které byly žádosti podány. Jednalo se především o dotace z operačních programů Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a Programu rozvoje venkova (PRV).
Nárokové dotace
Nárokové dotace SZIF holdingu vyplácet nepřestal s odůvodněním, že se audit Evropské komise týkal pouze investičních dotací (.pdf). Soudní spory s firmami holdingu Agrofert se tak týkaly pouze dotací nenárokových – tedy těch, které stát firmám vyplatit odmítal. Fond zároveň zastával stanovisko, že se na jím vyplácené dotace zákon o střetu zájmů vůbec nevztahuje, protože dotace vyplácí podle zákona o SZIF, a ne podle zákona o rozpočtových pravidlech (.pdf, str. 2). Rozsudky českých soudů nicméně toto stanovisko vyvrátily a potvrdily, že se zákon na investiční dotace od SZIF, kterých se rozsudky týkaly, vztahuje.
Vymáhání přímých plateb
Zákon o střetu zájmů nerozlišuje mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi, pouze stanovuje, že firma, v níž má člen vlády minimálně 25% podíl, nesmí získat veřejné zakázky ani dotace podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla. Z tohoto výkladu vycházel i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný, který v srpnu 2025 uvedl, že ministerstvo bude po Agrofertu vymáhat i přímé platby. V únoru 2026 pak dozorčí rada SZIF vyzvala ředitele fondu k zahájení vymáhání dotací.
SZIF si však následně zpracoval vlastní právní analýzu, podle které existují relevantní argumenty pro závěr, že zákon o střetu zájmů nedopadá na nárokové dotace (.pdf, str. 26). Fond se na základě této analýzy rozhodl přímé platby po Agrofertu nevymáhat.
Jak jsme výrok ověřili?
Firmy z holdingu Agrofert v minulosti iniciovaly řadu soudních sporů o nenárokové (investiční) dotace, které jim stát pozastavil v reakci na audit Evropské komise ke střetu zájmů Andreje Babiše v době, kdy byl premiérem. V případě nárokových dotací (přímých plateb) však SZIF peníze holdingu poskytoval dál a nezačal vymáhat jejich vrácení. Nevznikl tak důvod pro to, aby se společnosti kvůli těmto dotacím obracely na soud. Výrok Martina Šebestyána proto hodnotíme jako pravdivý.