U nás je zcela jasné, že do koalic s komunisty prostě nechodíme, zejména na, na, na, v té vrcholné politice, na krajské úrovni a v dalších, jako i ne s jakoukoliv další extremistickou, extremistickou stranou.
Ačkoli stanovy STAN spolupráci s KSČM či extremistickými stranami nezapovídají, Petru Gazdíkovi uznáváme pravdivý výrok, protože dle posbíraných důkazů se jmenovanými stranami na krajské či celostátní úrovni skutečně nespolupracují.
Co se týká koalic na krajské úrovni, Starostové a nezávislí v jakýchkoli formách (např. PRO JIŽNÍ ČECHY) nespolupracují s KSČM nebo se stranami krajně pravicovými. Starostové účinkují v koalicích celkem osmi krajů, jediným hejtmanem STAN je liberecký Martin Půta. Z velkých stran spolupracují nejčastěji se sociálními demokraty (v sedmi případech) a s hnutím ANO (šestkrát).
Na celostátní úrovni je tomu podobně. Vzhledem k liberální pravicové orientaci mají ve svých hlasováních v Poslanecké sněmovně nejdále od SPD, KSČM a ANO. Ve dvou předchozích volebních obdobích (od roku 2010 a 2013) Starostové a nezávislí koexistovali v jednom poslaneckém klubu s TOP 09 a jejich směřování bylo stejně jako dnes diametrálně odlišné od KSČM.
A tak my jsme se poctivě snažili jako Starostové tomu zabránit, my jsme zcela jasně řekli, ale to ne za každou cenu, ta cena je v demokratické společnosti jasná, není možné, abyste překročili podmínku, jako je, že ve vládě bude trestně stíhaná osoba, není možné, abysme překročili některé, některé programové podmínky a není možné překročit tu podmínku, že se nebude spolupracovat s extremistickými stranami. A to se bohužel vyjednat nepodařilo, hnutí ANO zcela jasně řeklo, že prostě Andrej Babiš prostě bude premiérem, i když čelí problému, kterému, kterému čelí.
Už v červnu minulého roku Petr Gazdík uvedl, že spolupráci vylučuje s extremisty, za které považuje KSČM a SPD, a zároveň doplnil, že jako problematickou by viděl i hypotetickou spolupráci s hnutím ANO. Jan Farský několik dnů před volbami uvedl, že vylučuje spolupráci s nedemokratickými stranami, mezi které řadí právě i hnutí ANO. Původně pár dnů po volbách spolupráci vyloučil i sám Andrej Babiš, když označil chování TOP 09 a STAN za „nepřátelské“ .
Nicméně v únoru letošního roku hnutí STAN přišlo s podmínkami, za kterých by se účastnilo vlády. Podmínkami bylo: prozápadní směřování země, neúčast trestně stíhané osoby ve vládě a programová shoda. Po společném jednání obě strany uvedly, že se zčásti shodly na programu. Hnutí ANO však neodstoupilo od podmínky Andreje Babiše na postu předsedy vlády, a jednání tak nikam nevedla.
Paní redaktorko, já jsem místopředsedou mandátového a imunitního výboru, který má 19 členů. Z těch 19 členů má dohromady hnutí ANO, SPD a KSČM 11.
Jak ukazuje web Poslanecké sněmovny, Petr Gazdík je skutečně místopředsedou mandátového a imunitního výboru, který má 19 členů. Mezi nimi mají ANO (Malá, Berkovec, Feranec, Hájek, Oborná, Oklešťek, Petrtýl, Válková), SPD (Rozvoral, Rozner) a KSČM (Grospič) dohromady 11 zástupců.
Jestli bych za něco Andreje Babiše pochválil, tak za to, že nás předsedy politických stran pozval k jednání o evropské politice.
Andrej Babiš se na návrh ODS rozhodl uspořádat schůzku předsedů sněmovních stran, která se uskutečnila 15. března 2018. Jednání se zúčastnili všichni předsedové stran s výjimkou Vojtěcha Filipa (KSČM), který za sebe poslal zástupce.
Pan premiér je jmenovaný v druhém pokusu a dle Ústavy prezident prostě na návrh premiéra jmenuje a tečka. On nevybírá žádné kandidáty. Prostě pokud si pan premiér dupne, tak prezident je povinen z Ústavy jmenovat toho, koho premiér navrhne.
Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.
Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.
Pokud se budeme bavit o České republice, tak Česká republika to v minulosti určitě dostatečně vážně nebrala (závazek na 2 % HDP na obranu, pozn. Demagog.cz).
Členské země NATO se v minulosti dohodly, že do roku 2024 navýší výdaje na obranu až na úroveň 2 % ze svého HDP.
Tehdejší vládní koalice nicméně v roce 2014 schválila dohodu s názvem Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky, kde se zavázala postupně do roku 2020 navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 dosáhl výše 1,4 % HDP (. pdf, str. 2, bod IV).
Naposledy dávala Česká republika ze svého rozpočtu na obranu 2 % HDP v roce 2005. Teprve od roku 2015 se výdaje pomalu zvyšují, pro rok 2018 mají dosáhnout výše 1,11 % HDP. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický je přesvědčen, že dosáhnout výše 2 % do roku 2024 je reálné.
Vzhledem k tomu, že Česká republika dává na obranu výrazně méně, než jsou zmiňovaná 2 %, a v současnosti není jasné, jestli se do roku 2024 skutečně podaří výdaje takto navýšit, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ: Země G7 zatím nechtějí, aby se Rusku zrušilo pozastavené členství ve skupině předešlé G8. Mělo by se zrušit to pozastavení, anebo ne? Je už na to správný čas? Petr GAZDÍK: Rozhodně na to správný čas není, protože to členství bylo zrušeno pro bezprecedentní porušení mezinárodního práva anexí Krymu.
Původní skupina G8 (nyní G7), která sdružuje ekonomicky nejvyspělejší státy světa, vyloučila Rusko v roce 2014, a to právě v reakci na anexi Krymu.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius tehdy prohlásil: „Co se týče skupiny G8… rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska.“
Dostáváme se do takových konců, jaké vidíme dnes v Německu, že 17 zcela jasných teroristů, kteří byli vyhoštěni z Německa, se dnes pohybují bůhvíkde a nikdo je neumí najít. Zejména ne německá policie.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Dle německých médií prokuratura hledala na konci května 17 osob, které jsou podle německé justice podezřelé z přečinu členství v teroristické organizaci. Nejedná se však o odsouzené osoby, jež by měly být vyhoštěny z Německa.
Dle zprávy na portálu Novinky.cz ze dne 29. května 2018 německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko hledá na základě zatykače 17 lidí podezřelých z terorismu. Zpráva byla přejata z německého online magazínu Focus, který se odvolává na informace z ministerstva spravedlnosti spolkové země Porýní-Vestfálsko. Ve zprávě se nemluví o odsouzených teroristech ani o tom, že by mělo jít o osoby vyhoštěné z Německa, ba právě naopak se řeší jejich nástup do vazby v Německu.
... je to první vláda od revoluce, která bude nějakým způsobem podporována komunisty, a to zcela otevřeně.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když je pravdou, že poprvé od revoluce má vzniknout vláda s podporou KSČM, tak již v roce 2005 se vláda Stanislava Grosse opřela při hlasování o nedůvěře o komunisty, což jí umožnilo (na necelý měsíc) přežít.
V roce 2005 nebyla díky komunistické straně vyslovena nedůvěra vládě Stanislava Grosse. Šlo o případ, kdy po táhnoucím se skandálu tehdejšího premiéra, jenž nebyl schopen věrohodně vysvětlit, kde získal prostředky na nákup svého bytu, bylo vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě.
Hlasování proběhlo 1. dubna 2005 a proti vládě se postavila opoziční ODS, do té doby stále formálně koaliční KDU-ČSL (její ministři podali demise, v době hlasování je však prezident nepřijal) a jeden nezařazený poslanec. Proti vyslovení nedůvěry hlasovala ČSSD a část koaliční US-DEU. Rozhodující byl postoj komunistů, kteří se zdrželi hlasování, a tím pádem nebyla naplněna ústavní podmínka, že pro vyslovení podpory je třeba alespoň 101 hlasů.
Fakticky šlo o první případ, kdy se vláda opřela o podporu KSČM. Grossovi to ovšem pomohlo k udržení se v křesle předsedy vlády na necelý měsíc - 25. dubna 2005 podal demisi, a s ním tedy skončila celá vláda. Byla podepsána nová koaliční smlouva mezi ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, premiérem se stal Jiří Paroubek.
Byť šlo o jedno konkrétní hlasování v turbulentní situaci a vláda nepřežila ani další měsíc, fakticky jí komunistická strana umožnila fungování a striktně vzato šlo o podporu vládě.
I v době mimořádného růstu plánuje (vláda) deficity nejen na příští rok, ale i na další dva roky.
Návrh státního rozpočtu na rok 2019 počítá se schodkem 50 miliard Kč. Se stejným deficitem se počítá výhledově také v letech 2020 a 2021.
Co se týče růstu, tak je pravdou, že od roku 2014 se ekonomice daří. Zaznamenala každoroční významné přírůstky.
