Přehled ověřených výroků

Většina restitucí pro Federaci židovských obcí má skutečně podobu finanční náhrady. Zdanění této většiny 19% daní by tedy výši odškodnění židovské komunity výrazně snížilo. Na tuto problematiku poukazuje i Jakub Kříž, právník zabývající se problematikou restitucí.

Zdanění finančních náhrad podle jeho slov zasáhne nekatolické církve, kterých naturální restituce jsou naprosto minimální. Mezi tyto náboženské instituce patří i Federace židovských obcí.

Federace židovských obcí uzavřela smlouvu o vypořádaní s Českou republikou v roce 2013 společně s dalšími církevními a náboženskými uskupeními působícími v České republice. Česká republika se zavázala vydat majetek, resp. zaplatit škody za majetek, který už navrátit nelze. Jedná se o majetek, který se stal předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (.doc, str. 30-31). Federaci židovských obcí má být celkově vyplacená finanční náhrada ve výši 272 064 153 korun z celkového balíku finančních náhrad ve výši 59 miliard korun.

Ve Výroční zprávě Federace židovských obcí za rok 2014 je uvedeno, že nárok na vydání majetku mohl být učiněn do konce roku 2014. V této lhůtě bylo vyhověno v případě jediného pozemkového nároku. Další dva pozemky, jmenovitě pozemek po synagoze v Českých Budějovicích a hřiště Makkabi v Brně, vydány nebyly, naopak o jejich vydání rozhoduje soud (.pdf, str. 8). Naturální restituce tak v případě Federace židovských obcí představuje zanedbatelní podíl v celkovém balíku 75 miliard, který se česká vláda předsevzala vydat náboženským institucím ve formě naturálních restitucí.

Součástí výpočtu kompenzace za pozemky, které nemohou být vydány, jsou kromě zemědělské a lesní půdy i ostatní pozemky a zastavěná plocha. Cena, která je použita ve výpočtu pro zastavěnou plochu je opravdu řádově vyšší, než je tomu u zemědělské a lesní půdy.

Jaroslav Faltýnek zde upřesňuje svůj předchozí zavádějící výrok a doplňuje, že do finanční kompenzace církvím jsou kromě dříve zmíněné zemědělské a lesní půdy zahrnuty i vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy a budovy.

Přesto, že zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi používá termín zemědělské nemovitosti, který kromě půdy zahrnuje i budovy náležící k zemědělské usedlosti či sloužící k zemědělské výrobě, Ministerstvo kultury použilo pro výpočet odhadu hodnoty zabaveného církevního majetku termín zemědělská půda a zemědělské budovy tak vyčlenilo do kategorie budov.

Vzhledem ke správně uvedeným cenám jednotlivých typů pozemků lze předpokládat, že Jaroslav Faltýnek vychází z materiálů Ministerstva kultury. Ministerstvo v tomto případě zemědělskou půdu definuje jako souhrn orné půdy, chmelnice, vinice, trvalého travního porostu, sadu a zahrady, a lze výrok, že zemědělská půda je ta, „na které se pěstují zemědělské plodiny, která se obdělává”, označit jako pravdivý.

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť finanční náhrady se mají vyplácet po dobu 30 let (do roku 2043), zatímco příspěvky na provoz církvím skončí a 13 let dříve (v roce 2030).

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Podle důvodové zprávy(.pdf, str. 48) k zákonu č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi by stát měl první tři roky přispět, i na platy pro duchovní 1, 4 miliardy Kč.

Podle § 15 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, bude finanční náhrada vyplacena ve třiceti bezprostředně po sobě jdoucích ročních splátkách. Celková finanční náhrada by tak měla být vyplacena v průběhu 30 let.

Z toho vyplývá, že stát nebude přispívat církvím a náboženským společnostem až do vyplacení celkové finanční náhrady, ale pouze po dobu přechodného období, které bude trvat 17 let od účinnosti zákona č. 428/2012 Sb.

Dodejme, že Jaroslav Faltýnek poté, co byl v pořadu opraven moderátorem, uznal, že tento jeho výrok nemusí zcela odpovídat pravdě.

Církve při restitucích skutečně nemusely požádat o vydání svého bývalého vlastnictví a stejně tak existují konkrétní případy, kdy tomu tak bylo. Výrok předsedy KDU-ČSL tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Takovýto postup se tak odehrává na základě výzvy církve. Pokud církev či jiná oprávněná osoba osobu povinnou k restituci nevyzve, není nikým nucena. V tomto má tedy předseda Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek ve výpovědi zmiňuje farnost v Náchodě, kde se během Událostí, komentářů nacházel, jako případ, kdy k výzvě restituce tří metrů chodníku nedošlo, ačkoli dojít mohlo. Lakonická zpráva Českého rozhlasu informuje o počinu náchodského děkana věnovat tři pozemky městu, místo aby je pro svou církev požadoval zpět. Ze článku Deníku vyplývá, že by se mělo jednat o "cestu vedoucí na zámek hned vedle fary a pozemek u Hotelu u Beránka". Více konkrétních informací však k tomuto případu není k nalezení.

Podobně jako náchodský děkan se podle všeho zachovali premonstráti z Milevska, jenž se vzdali nároků na pozemky, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku, jak referuje server Novinky.cz či generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Ačkoli není možné dohledat žádný seznam věcí movitých a nemovitých, které bylo eventuálně možno restituovat, a z něhož by bylo možno určit, co navráceno bylo a co nikoli, příklady restitucí, o které církve nepožádaly, existují. Poznámku Pavla Bělobrádka "jim to nestálo za to" ponecháváme jako hodnotící soud, nikoli jako faktický výrok.

Miloš Zeman navštívil sjezd ČSSD 18. února 2018 v Hradci Králové, na kterém se mimo jiné volil nový předseda strany. Zeman zde vyzval sociální demokraty ke spolupráci s hnutím ANO. Doporučil jim také, aby neusilovali o ministerské posty ve vládě:

„To je to, co vám doporučuji. Jestli toto doporučení budete, nebo nebudete respektovat, je na vás. Nechcete-li upadnout do zapomnění, pracujte. Pracovat můžete, když budete v jakémkoli složení účastni vládních aktivit. Necpěte se do vlády, nechtějte ministerská křesla, s 15 poslanci by to bylo komické. Chtějte náměstky ministrů, chtějte odborníky, chtějte někoho, kdo chce pro sociální demokracii něco udělat."

Je také pravda, že Zeman doporučil členům ČSSD, aby v referendu podpořili koalici s ANO. Stalo se tak na tiskové konferenci, která uzavírala návštěvu Moravskoslezského kraje:

„A jako bývalý předseda sociální demokracie, který jím byl 8 let, a myslím, že to byla úspěšná léta, si dovoluji doporučit všem členům sociální demokracie, aby v tomto referendu hlasovali pro spolupráci sociální demokracie s hnutím ANO." (Od 8.10)

Prezident Zeman věděl již před hlasováním o důvěře první Babišově vládě, že premiérovi dá druhý pokus na její sestavení. Zeman po Babišovi při sestavování první vlády nepožadoval 101 podpisů poslanců k zaručení důvěry vládě. V lednu 2018 pak obrátil a tvrdil, že při druhém jmenování Babiše premiérem bude vyžadovat oněch 101 podpisů. O pár týdnů později pak zase otočil s tím, že prohraje-li prezidentské volby, podpisy od Babiše vyžadovat nebude. Volby sice vyhrál, podpisy ale od Babiše stále nechce a dokonce mu dal neomezenou dobu na jednání o vládě.

„Získal jsem představu pana prezidenta, který mě neomezuje časově z hlediska vyjednávání o druhém pokusu. Za podmínky, že budeme vyjednávat, samozřejmě. Pan prezident netrvá na 101 podpisech, ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak že získáme většinu přítomných ve sněmovně," řekl Babiš po schůzce s prezidentem v Lánech.

Miloš Zeman také prohlásil, že Babiše jmenuje premiérem ještě před koncem referenda o možné koalici s ČSSD, a to konkrétně 6. června. Chce tak urychlit vznik vlády.

Zeman tedy postupem času měnil podmínky pro jmenování, od začátku ale bylo jasné, že na postu premiéra vidí jen Babiše:

„Nemluvil bych o mocenském paktu mezi mnou a Andrejem Babišem, ale také ne o tom, že bych mu házel klacky pod nohy. Naopak se ho budu snažit podporovat. Je to premiér, kterého jsem sám jmenoval, a upřímně nikoho jiného na funkci premiéra nevidím."

Ve Vánočním poselství Zeman zdůrazňoval, že odmítá mmožnost předčasných voleb. Řekl následující:

"Občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanů, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili. Občané rozdali karty a politici musí umět s těmito kartami hrát."

18. dubna 2018 se na tom, že předčasné volby nejsou řešením, shodl prezident Zeman při schůzce s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělodbrádkem s tím, že je potřeba vyjednávat tak, aby vznikla nová vláda. Zeman byl dle Bělobrádkových slov přesvědčen, že ČR bude mít vládu s důvěrou do letních prázdnin.

6. prosince 2017 jmenoval Zeman Andreje Babiše premiérem. Dále byla 13. prosince Zemanem jmenována Babišova menšinová vláda, které však nebyla 16. ledna 2018 Sněmovnou vyslovena důvěra.

24. ledna 2018 Zeman přijal na Hradě demisi Babišovy vlády a zároveň pověřil vládu výkonem funkce do dalšího jmenování. Zeman dále řekl, že pokud nebude znovuzvolen prezidentem, nebude chtít po Babišovi podporu 101 poslanců ve Sněmovně.

28. května 2018 řekl Zeman ČT, že hodlá podruhé jmenovat Babiše premiérem do poloviny června, a to ještě před výsledkem vnitrostranického referenda ČSSD, která se rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.

31. května oznámil Babiš po jednání s prezidentem v Lánech, že ho prezident podruhé jmenuje premiérem 6. června. Jmenování tedy proběhne o týden a více dříve, než budou známy výsledky vnitrostranického referenda ČSSD, ty mají být známy 15. června. Zeman takto údajně chce urychlit sestavení vlády. Znovu Zeman také zdůraznil, že si nepřeje předčasné volby.

Miloš Zeman se dlouhodobě staví proti migraci a kvótám. Například v červnu v roce 2017 se postavil proti kvótám, když řekl:

"Včera jsme byli vystaveni tlaku Evropské komise ve věci migračních kvót. Rozhodl jsem se už před řadou let neustupovat vnějšímu tlaku ohledně migrantů. Povinností jakéhokoliv prezidenta je hájit národní zájmy ČR. Výsostným národním zájmem je právě to, že jako suverénní stát musíme sami rozhodnout, koho umístíme a koho neumístíme na naše území."

Na otázce ohledně migrantů se dále Zeman neshodl například s prezidentem Německa při jeho návštěvě v září 2017, kdy Zeman mj. tvrdil, že má pochybnosti o slučitelnosti kultury muslimských migrantů s evropskou kulturou.

Andrej Babiš se označil za lídra protiimigrační politiky, když při interpelacích ze 24. května 2018 týkajících se Marakéšské deklarace reagoval mj. takto:

"Můžu vám říct, že na Evropských radách já jsem lídr protimigrační rétoriky, proti, nechceme žádné migranty, žádné kvóty, chceme řešit migranty mimo Evropu, hotspoty. A tahle deklarace mluví o tom, co mají dělat africké státy. My jim posíláme peníze."