Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože server ihlas.cz není server zpravodajský – je volnou platformou pro výrobu hlasovacích anket, kde si anketu může založit každý návštěvník. Proto na něm nelze ilustrovat českou žurnalistiku, přestože zde taková anketa vznikla.

Anketa na ihlas.cz nese název Kdy podle Vás zemře Miloš Zeman? Nedovedeme bohužel ověřit, jaký byl stav hlasování v době, kdy ji prezident kontroloval – aktuálně má nejvíce hlasů možnost 2021.

Zatímco zpravodajské portály spravují profesionálové a články procházejí editorskými úpravami, jediným účelem ihlasu.cz je vytváření hlasovacích anket samotnými návštěvníky webu.

Ihlas.cz je propojen také se stejnojmennou facebookovou stránkou, která má pouze 14 lajků. Z webu nelze rozpoznat ani jeho majitel. Podle serveru who.is by jím měl být František Sedláček z Českých Budějovic a firma Dynamic Softworks.

Zeman má pravdu v tom, že jím schválení soudci a jmenovaní členové bankovní rady ČNB jsou přijímáni pozitivně. Senát nicméně odmítl celkem tři prezidentovy návrhy na soudce ÚS, než došlo ke shodě, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Podle čl. 84 Ústavy jmenuje prezident soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu. Nejprve v červnu 2013 neuspěl v hlasování Senátu Miloslav Výborný (nedoporučen výborem), v červenci 2013 Zeman nedokázal prosadit Senátem Jana Sváčka a konečně v dubnu 2014 neprošel horní komorou Jiří Nykodým. Důvody odmítnutí kandidátů nejsou jasné, přesto nelze bez dalšího říci, že by výběr byl bezproblémový.

Jak dokumentuje Aktuálně.cz, kritika vyznamenání není typická jen pro Zemana. U něj vyvstaly pochybnosti o zásluhách např. Františka Čuby (býv. předsedy významného komunistického JZD Slušovice) či Miroslava Tomana (býv. komunistického místopředsedy vlády). Řada z vyznamenaných včetně těchto dvou byla spojena se Zemanovou předvolební kampaní či Stranou práv občanů (dříve Zemanovci). V jistém smyslu směřovala kritika i k odborným kvalitám vyznamenaných umělců.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Je pravdou, že v rámci daňového systému ČR jsou nejvyšším procentem zdaněny hazardní hry. Od 1. ledna 2017 je účinný zákon č. 187/2016, který revidoval právní rámec regulace všech typů hazardních her. Dle § 4 uvedeného zákona se jedná o zdanění ve výši 23 %.

Podle čl. 68 Ústavy České republiky jmenuje prezident předsedu vlády v prvních dvou pokusech bez jakéhokoliv omezení. V případě, že první dva pokusy nejsou úspěšné, jmenuje prezident republiky při třetím pokusu premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Třetí pokus pro jmenování premiéra je tedy na vlastním rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny a prezident do něj nijak nezasahuje.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Už v srpnu 2017, tedy předtím, než byly známy výsledky podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, se Jiří Drahoš k otázce jmenování Andreje Babiše v případě vítězství hnutí ANO vyjádřil pro online rozhovor IHNED.cz.

Uvedl: „Prezident je povinen postupovat podle ústavy a při pověření sestavením vlády musí vycházet z výsledků voleb – vůle voličů. Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost.“

Z tohoto vyjádření vyplývá, že první pokus jmenování vlády by Jiří Drahoš zřejmě ponechal vítězi voleb - tedy hnutí ANO.

Ani v rozhovoru pro Aktuálně.cz v listopadu 2017 Drahoš explicitně neuvedl, že by Babišovi první pokus k sestavení vlády nedal. Požadoval by ale vládu s vyslovením důvěry. „Jsem člověk, který je přesvědčený o tom, že vláda by měla mít důvěru Poslanecké sněmovny. Samozřejmě, není neobvyklým modelem ani menšinová vláda, ale i taková vláda by měla mít důvěru sněmovny. Očekávám, jak se bude situace vyvíjet. Byl bych nerad, kdyby tady také vládla dlouho vláda v demisi, není to dobré ani pro parlamentní demokracii, ani pro tuto zemi. Sám čekám, jak se situace vyvine. Byl bych ale rád, aby vláda, ať by byla jakákoliv, získala většinu ve sněmovně.“

Podletiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení dosahoval starobní důchod v polovině roku 2017 průměrné výše 11 807 Kč. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč a v roce 2015 dosahoval výše 11 316 Kč.

Jiří Drahoš uvedl přesnější výši průměrného starobního důchodu, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Vedení Sněmovny (tedy předseda a místopředsedové) bylo zvoleno 38 dnů po volbách, což není nejrychlejší zvolení vedení Sněmovny (to bylo v roce 1992, kdy bylo zvoleno za 23 dní), avšak můžeme ho považovat za vcelku rychlé. A to zejména z toho pohledu, že ustavující schůze byla svolána prezidentem Zemanem v nejzazším možném termínu, tedy měsíc po volbách.

Pro Návrh státního rozpočtu na rok 2018 hlasovalo 140 poslanců ze 199 přítomných. Ústavní většina je definována jako 3/5 všech poslanců – tedy 120.

Prezident Návrh rozpočtu na rok 2018 podepsal následující den.