Přehled ověřených výroků

Určité snahy o oslabení či ovlivnění České televize (ČT) lze podle některých komentátorů, novinářů či tehdejších aktérů sledovat v období vlády stran tzv. opoziční smlouvy, tedy menšinové vlády ČSSD podporované ODS. V době této vlády došlo ke krizi v ČT, která měla být podle některých názorů politizována.

Spolupráce stran opoziční smlouvy byla utužena uzavřením dodatků k ní. Václav Havel tyto dodatky nazýval„toleranční patent“. V tomto dokumentu se strany dohodly například na změně volebního systému nebo umožnění schválení státního rozpočtu na rok 2000, v čemž ODS Sociální demokracii do té doby bránila. Tato dohoda vzbudila velkou vlnu kritiku a z funkce místopředsedkyně ČSSD odstoupila na protest Petra Buzková, což byl krok doprovázený značným zájmem médií.

Podle novináře Petra Holuba bylo v této době rozhodnuto o svázání České televize ze strany mocenského kartelu ČSSD - ODS, a to proto, že veřejnoprávní televize informovala o kauzách spojených s oběma velkými stranami (bakalářská práce, F. Zajíček, .pdf, str. 31–32).

Ve veřejných zdrojích nelze dohledat konkrétní důkazy, jak konkrétně jednotliví politici bojovali proti ČT, jak však uvádí Filip Zajíček (.pdf, str. 32), lze vysledovat snahy o politizaci krize v ČT.

Po odstoupení generálního ředitele ČT Jana Puchalského vybrala ČT jako jeho nástupce Dušana Chmelíčka. Po jeho nástupu do funkce však rezignovali tři členové Rady ČT a také její předseda Jan Jirák, který byl nahrazen Vladislavem Kučíkem.

V březnu 2000 pak Poslanecká sněmovna odvolala zbylých šest členů Rady ČT. Poslanecká sněmovna pak dvakrát během jedné schůze konstatovala, že ČT neplní své poslání uložené zákonem. Zajíček ve své bakalářské práci (.pdf, str. 33) odkazuje na kritická slova Jiřího Grygara, předsedy předchozí Rady ČT.

Ten označil výše popsané kroky PS PČR za nelegální, protože správně má ČT dostat po prvním usnesením PS PČR půlroční lhůtu na nápravu situace, a Rada ČT má být odvolána až po dané lhůtě druhým rozhodujícím usnesením. Grygar se domníval, že skutečnou motivací poslanců bylo to, že na post generálního ředitele ČT preferovali jiného kandidáta, než byl Chmelíček.

Dále Grygar píše: „...do III. rady ČT zvolila nejméně 7 osobností dle opoziční smlouvy, tj. byla porušena i litera stávajícího zákona, která zakazuje, aby členové Rady působili během výkonu funkce ve prospěch politické strany či hnutí. To je klíčový problém. Kdyby to byla tehdy veřejnost zaregistrovala, mohly přijít masové protesty právem již o 8 měsíců dříve, neboť to je pravá příčina následných chybných kroku Rady ČT.“

Kriticky se k návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k ČT vyjádřil na 22. schůzi PS PČR dne 10. 3. 2000 tehdejší poslanec Unie svobody VladimírMlynář: „... budu proti němu(pozn. usnesení ) hlasovat, protože odvolávat Radu České televize, resp. spustit mechanismus jejího odvolání znamená do budoucna ohrozit její nezávislost. Znamená to závažný precedens. Znamená to, že příští rada, kterou snad Poslanecká sněmovna zvolí lépe než minulou, se bude ve svém příštím rozhodování ohlížet na aktuální většinový politický názor v této sněmovně“.

Jak konstatuje Zajíček ve své bakalářské práci (.pdf, str. 34), Rada ČT se stala dalším kontrolním orgánem, ve kterém se strany ODS a ČSSD, tedy strany opoziční smlouvy, rozdělily křesla.

Kateřina Valachová hovoří o finančních prostředcích z dotačního Programu II, což je program (.pdf, str. 11) pro podporu talentované mládeže. V rozpočtu MŠMT (.pdf, str. 70) je uvedeno, že je určen na podporu přípravy sportovně talentované mládeže ve sportovních svazech, sportovníchorganizacích (sportovní příprava, soustředění, trenérské, zdravotní, metodické a servisnízabezpečení, vybavení sportovními potřebami neinvestičního charakteru, nájemnéprostor pro sportovní přípravu).

Nepodařilo se nám dohledat celkový alokovaný objem na jednotlivé sportovní svazy a ani to, zda již jednotlivé balíky peněz ze strany státu na účty těchto svazů odešly.

Valachová ve svém výroku také uvádí, že veřejnosti byla sdělena informace o ohrožení prostředků pro trenéry pro talentovanou mládež. V prohlášení hejtmanů a primátorů za hnutí ANO z 18. května, na které naráží, se uvádí:

„Čelíme ve svých regionech četným dotazům poškozených sportovních klubů a sportující veřejnosti, kteří vyjadřují obavy, jak to bude s další existencí sportovních spolků sdružujících z velké části děti a mládež. Pro ilustraci: tato situace se v celé České republice týká odhadem 150 000 dětí a přibližně stejného množství dospělých organizovaných v 5000 sportovních klubech. Je ohrožen provoz sportovních zařízení, jejich opravy a byly zastaveny též investice do nových veřejných sportovišť. Nemluvíme tady o profesionálních sportovcích, ale o lidech, kteří si jdou po škole nebo po práci zahrát třeba fotbal nebo tenis. Především u mládeže reálně hrozí, že odradíme stovky nadšených trenérů, kteří svůj volný čas věnují právě dětem.“

Nejde tedy přímo o ohrožení onoho dotačního programu, ale o peníze pro sport obecně. Valachová se zde vymezuje vůči znění prohlášení, které je ovšem koncipováno jinak a ne tak úzce, jak tvrdí. Ve stejný den (před publikováním prohlášení) již Valachová veřejně uvedla, že svazy dostanou zálohy v měsíci červnu (o týden později oznámila, že dostanou celou částku do konce června) a navíc se navýší podpora na sportující dítě.

Jelikož nejsme schopni potvrdit, zda již prostředky odešly na jednotlivé svazy, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Ministr financí předložil vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 s výhledem na roky 2019 až 2020, ve kterém výdaje na vysoké školy činily 22,3 mld. Kč. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydalo nesouhlasné stanovisko, protože nebyly splněny požadavky na navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 mld. Kč a investicí o 800 mil. Kč.

Vláda začala jednat o návrhu zákona státního rozpočtu na rok 2018 s výhledem na roky 2019 až 2020 dne 14. června 2017. Během jednání byl schválen předběžný návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol státního rozpočtu a státního fondu na rok 2018. Premiér Bohuslav Sobotka následně uvedl, že stále zůstávají určité problémy nevyřešené, např. jak dosáhnout navýšení finančních prostředků pro vysoké školy. Vláda kvůli tomu měla opětovně zasedat po skončení letních prázdnin. Zasedání vlády se konalo 11. září, přičemž jednání bylo přerušeno do 25. září.

Výrok označujeme za pravdivý. Výdaje na vysoké školy ze státního rozpočtu v posledních letech stagnují a nedosahují hodnot z krizových let. Do tabulky nebyl zahrnut rok 2018 kvůli aktuálnímu jednání o konečné podobě rozpočtu.

V květnu 2013 Jan Husák (TOP 09) předložil Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích (Zk. 258/2014 Sb.), kde v § 63 písm. p (.pdf, str.6) upravuje podmínky pro spotřebitele při ukončení smlouvy s operátorem. Tím skutečně došlo k posílení pozice spotřebitelů.

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

Tento pozměňovací návrh podpořilo 114 ze 155 přítomných poslanců a byl tedy přijat.

Nově se tak skutečně snížila hrazená částka za předčasné ukončení smlouvy, a to na 1/5, tedy 20 % z celé zbývající částky. Tehdy platný zákon obsahoval § 63, odst. 1 písm. p) (.pdf, str. 10) v následujícím znění: „... výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.“

V tomto volebním období došlo ovšem k velké změně. Prošla novela stejného zákona, která postavení spotřebitele vrátila do bodu před schválením výše popsaného návrhu. Ve zkratce - návrh ztížil přenos čísla mezi operátory a zkomplikoval rovněž odstoupení od smlouvy. Nicméně v hlasování Petr Gazdík osobně podpořil jak pozměňovací návrhy (hlasování o kritizovaném pozměňováku), které v Otázkách Václava Moravce kritizoval, tak i celý zákon. To dokládá záznam z hlasování (pro celý návrh). Pro návrh hlasovali všichni napříč politickým spektrem, vina tedy neleží pouze na koalici, jak místopředseda sněmovny uvádí.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Česká republika měla sice od svého vzniku roku 1993 13 vlád, jejich funkční období ale opravdu činí v průměru přibližně dva roky.

Vlády, které dokončily své funkční období v řádné době, byly dvě. Jednalo se o první vládu Václava Klause v letech 1992–1996 a vládu Miloše Zemana v letech 1998–2002.

KDU-ČSL předložila při projednávání zákona o evidenci tržeb poslancem Klaškou pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna podle schváleného návrhu má proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému.

Pravdou tedy je, že došlo k rozložení zavádění části EET - třetí a čtvrtá vlna naběhne až po volbách. Motivaci a záměry KDU-ČSL přitom nehodnotíme. Je ovšem třeba podotknout, že EET se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen. Tedy podle platného zákona, pro nějž KDU-ČSL hlasovala (výsledné hlasování).

Plat ministrů upravuje zákon 236/1995 Sb. Podle § 11 odst. a) náleží ministru plat určený příslušným koeficientem z platové základny. Výše platové základny byla podle § 3a pro rok 2016 rovna 2,35násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Pro rok 2017 se platová základna zvyšuje na 2,45násobek. Do celkových příjmů člena vlády patří podle § 12 ještě náhrady výdajů.

Pro rok 2017 se počítá s platovou základnou 65 733,50 Kč, vynásobením příslušným koeficientem tak získáme plat přibližně 161 tisíc Kč. Např. náměstci na ministerstvu financí si přijdou na měsíční plat kolem 100 tisíc Kč a na odměnách 392 tisíc Kč.

Platy náměstků podléhají zákoníku práce a vedle toho i nařízení 564/2006 Sb. Státní zaměstnanec je zařazen do určité platové třídy a platového tarifu a zvažuje se i délka jeho pracovní praxe (platový stupeň). Součástí příjmu jsou ale i odměny. Výše odměn se u jednotlivých náměstků liší a může se tak stát, že celkové příjmy náměstků jsou vyšší než celkové příjmy ministrů.

Přehled Českého rozhlasu ukazuje, že nejštědřejší odměny vyplácí ministerstvo dopravy, naopak nejnižší odměny mají úředníci ministerstva obrany.

Nelze obecně říci, že náměstci mají vyšší příjmy než ministři, protože tyto příjmy nejsou závislé pouze na platu, ale i na velikosti odměn a náhrad, které se liší dle konkrétního pracovníka.

Veškerou odpovědnost za fungování ministerstva a jeho rozhodnutí nese příslušný ministr.

Mapa globálních oborových příležitostíje nástrojem české ekonomické diplomacie a její první knižní vydání vzniklo v roce 2015. V úvodu této publikace je seznam prioritních zemí daných Exportní strategií 2012 – 2020 označen za překonaný, protože určuje pouze exportní destinaci.

Českým exportérům má Mapa nově pomáhat s hledáním perspektivních oborů, v nichž má ČR konkurenční výhodu. Ve stejném roce vyšlo také tzv. sektorové vydání, které bylo na rozdíl od prvního teritoriálně členěného vydání děleno oborově. Následovalo vydání z roku 2016, jež navíc informuje i o příležitostech rozvojové spolupráce v jednotlivých zemích. Nejaktuálnější verze je z června 2017.

Mapu globálních oborových příležitostí připravuje MZV ve spolupráci s MPO a CzechTrade. Využívá přitom informace získané ekonomickými diplomaty v zahraničí a zapojen je i soukromý sektor. Publikace jsou k dispozici v knižní i elektronické podobě a na portálu BusinessInfo.cz se nachází jejich interaktivní verze.

V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.

Vliv registru smluv na Budvar je v tomto ohledu spíše spekulativní. Konkrétní dopady na podnik ve smyslu jeho zániku není možné korektně posoudit, jde spíše o hodnocení ministra zemědělství. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.