Přehled ověřených výroků

Finální čísla o růstu ekonomiky v roce 2015 ještě nejsou k dispozici. Český statistický úřad uvádí výsledek za 3. čtvrtletí roku, kdy ekonomika rostla o 4,7 %, zatím poslední makroekonomická predikce Ministerstva financí z října 2015 počítá s růstem 4,5 % za celý rok. Pro rok 2016 už však očekává růst mírnější, konkrétně 2,7 %. Pohled na vývoj výdajů na obranu a vnitro, o kterých premiér mluví, pak skutečně odpovídá jeho popisu. I přes nominální nárůst výdajů byl poměr k HDP v roce 2015, kdy ekonomika značně rostla, nižší a v roce 2016 má růst jen mírně.

Rok 2010201120122013201420152016HDP (v tisících Kč)3 953 651 0004 022 511 0004 041 610 0004 077 109 0004 260 886 0004 482 000 0004 642 000 000 Ministerstvo obrany (v tisících Kč)48 867 06043 878 41743 474 13142 053 37541 990 49443 783 13747 783 137 Podíl na HDP1,24%1,09%1,08%1,03%0,99%0,98%1,03% Ministerstvo vnitra (v tisících Kč)61 270 57352 877 53952 656 65852 292 11853 684 66155 071 98259 078 280 Podíl na HDP1,55%1,31%1,30%1,28%1,26%1,23%1,27%

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože položka z níž poslanci TOP 09 navrhli vzít peníze meziročně nenarostla o 50 %, jak Kalousek tvrdí. Stejně tak není pravda, že by z této položky získávali prostředky 2 oligarchové. Ve skutečnosti zákony o státním rozpočtu za léta 2014-2016 uvádí konkrétní ukazatel, ze kterého navrhli poslanci peníze vzít, zhruba ve stejné výši. Z těchto rozpočtovaných prostředků pak jde zhruba 90 % peněz do Státního zemědělského intervenčního fondu, ze kterého mohou čerpat různé fyzické a právnické osoby v zemědělství např. prostřednictvím tzv. přímých dotací.

Zmíněný návrh podala (.pdf) poslankyně Věra Kovářová spolu s Markem Ženíškem a Zdeněkem Bezecným z klubu TOP 09 a Starostové. Konkrétně poslanci požadovali: "Navrhujeme v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 (sněmovní tisk č. 617):

• snížit výdaje kapitol 329 Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli „Podpora agropotravinářského komplexu“ o částku 2 280 000 000 Kč.
• v kapitole 307 Ministerstvo obrany navýšit průřezový ukazatel „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS“ o 2 280 000 000 Kč. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016."

V hlasování návrh získal pouhých 45 hlasů, z vládní koalice jej nepodpořil nikdo. Potud je tedy vyjádření předsedy TOP 09 korektní. Problém nastává ovšem v popisu položky, ze které návrh chtěl zmíněné 2 miliardy vzít.

Podpora agropotravinářského komplexu je součástí výdajů ministrestva zemědělství. Pro rok 2014 byla schválena ve výši 40,98 mld. korun (.pdf - str. 22. Ukazatele kapitoly Ministerstva zemědělství), v roce 2015 42,76 mld. korun (tamtéž) a pro letošek platí rozpočtovaná výše 40,56 mld. korun (tamtéž). Na základě schválených zákonů o státním rozpočtu je tedy zjevné, že Kalouskem zmíněný nárůst pro tuto konkrétní položku, kterou chtěli poslanci TOP 09 ponížit, není v souladu se skutečným stavem věci.

Co se týká struktury těchto výdajů, tak většina těchto zdrojů jde do Státního zemědělského intervenčního fondu. Např. pro letošní rok jde o 90 % těchto výdajů přímo do zmíněného fondu. Podle výroční zprávy tohoto fondu za rok 2014 (nejaktuálnější) lze dohledat celou řadu jeho aktivit. Přes fond protékají tzv. přímé platby pro zemědělce či peníze v rámci programu rozvoje venkova. Pokud se podíváme na přímé platby, tak o ty mohou žádat jak fyzické, tak i právnické osoby a to na základě nařízení vlády č. 50/2015. Nejedná se tedy o finanční prostředky pro 2 oligarchy, ale po splnění konkrétních podmínek o ně mohou usilovat různé osoby podnikající v zemědělství.

Pokud vyjdeme z výroční zprávy Agrofertu za rok 2014, tak zjistíme, že jak ovládané společnosti, tak i společnosti, kde má Agrofert minoritní podíl, získaly na dotacích v tomto roce "jen" zhruba miliardu a půl. Kalousek ve svém výroku na Andreje Babiše zjevně naráží, přitom i kdyby všechny tyto prostředky šly přes zmíněnou podporu agropotravinářskému komplexu, není pravda, že tuto částku spolknou 2 subjekty/oligarchové (přihlédeme-li k tomu, že Agrofert je největší a měl by tak být i největším konzumentem těchto dotací).

Pozměňovací návrh poslanců TOP 09 směřoval k výdajům na obranu. Pokud se zaměříme na ně, tak zjistíme, že Česká republika se stejně s dalšími členskými státy NATO zavázala k tomu, že bude vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Toho dlouhodobě nedosahujeme (.pdf - tab.3). Jsme na zhruba poloviční výši a také tomu tak bylo za pravicových vlád.

Co se týká tlaku ze strany NATO na navyšování peněz, v minulém roce veřejně generální tajemník Stoltenberg vyzval členské země, aby své výdaje navyšovali (Natoaktual pro Idnes.cz). Nakolik však mohou takové výzvy mít dopad a vytvářet na členské země takový tlak, aby skutečně významně navýšily své rozpočty, je přinejmenším diskutabilní.

Tab.: Výdaje na obranu členských zemí NATO. Zdroj NATO (tab. 3).

Meziročně vláda přidala v rozpočtu na obranu 4 miliardy korun. Jde o 3. nejvyšší procentuální nárůst mezi všemi resorty, jak dokládáme v následujícím výroku. Předseda TOP 09 má pravdu v tom, že díky velkému růstu české ekonomiky ani tento absolutní nárůst neznamená, že by se v hodnotě % k HDP naše výdaje na obranu nějak závratně zvýšily.

Ministerstva obrany a vnitra zvýšila své rozpočty v roce 2016 o 4 miliardy korun (obě) oproti loňskému rozpočtu. Co se týče procentuálního poměru nárůstu výdajů mezi všemi ministerstvy, šlo v případě obrany o 3. nejvyšší nárůst a v případě vnitra o 5. místo.

Data k souhrnným grafům nabízí vychází ze schválených zákonů o státním rozpočtu za roky 2015 a 2016 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol).

První graf znázorňuje změny výdajů jednotlivých ministerstvech v absolutním vyjádření, druhý graf pak uvádí procentuální rozdíly v meziročních výdajích.

Vláda ČR schválila na svém jednání 21. prosince 2015 Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2025. Tato koncepce (.pdf) popisuje cílový stav AČR v roce 2025, nutné personální, finanční, technické posílení a také modernizaci jednotlivých útvarů.

Finanční náročnost koncepce počítá (str. 24-25) s každoročním nárůstem výdajů do armády, na straně 22 pak koncepce uvádí, že v porovnání roku 2014 chybí do finálního stavu v armádě 6400 vojáků z povolání.

Sobotka má tedy pravdu, že vláda schválila koncepci, podle níž se má posilovat personální i finanční stránka české armády. Vláda také počítá s náborem nových vojáků, tím se zabýváme v předchozích výrocích. Co se týká nominálních nárůstů výdajů na obranu, je faktem, že od roku 2013 se zvýšily k letošnímu roku výdaje v rámci resortu obrany o zhruba 5,7 miliard korun. Nakolik bude tento růst pokračovat v dalších letech není jasné, půjde o politickou dohodu a rozpočtové priority.

RokVýdaje na obranu (v mld. korun) 2011 43,88 2012 43,47 2013 42,05 2014 41,99 2015 43,78 2016 47,78

Podle materiálů Ministerstva vnitra k migraci (.pdf, str. 5) požádalo minulý rok o mezinárodní ochranu v ČR 1 525 osob. Statistické zprávy o mezinárodní ochraně za jednotlivé měsíce roku 2015 pak uvádí, že azyl nebo mezinárodní ochrana byla poskytnuta celkem 470 lidem.

Mezi hlavní migrační trasy patří balkánská cesta. Ćeská republika je pouze tranzitní zemí. Mezi hlavní cílové země migrantů patří hlavně Německo nebo Velká Británie. Podle podkladů Ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) v Německu v minulém roce požádalo o mezinárodní ochranu 57 816 osob. Většina z těchto žadatelů byli občané Sýrie.

Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.Kapacita center je tedy dostatečná.

Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.

Zdroj: NYT

Zdroj: České noviny

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.

David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.

Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.

Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)

V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.

Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.

Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.

Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "

Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "

Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).

Ploty na svých hranicích začalo kvůli migrační krizi stavět Maďarsko, Rakousko a Slovinsko. Tyto státy jsou přitom členy schengenského prostoru. Další ploty vyrostly i na hranicích jiných evropských států, což přehledně zpracovává následující mapa:

Zdroj: The Economist

Jak dlouho ploty budou na hranicích evropských států nelze ověřit. Ve výjimečných situacích je povoluje schengenská dohoda, a to až na dva roky.

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.