Přehled ověřených výroků

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vydalo dne 11. 10. 1993 rozhodnutí č. j. 630/2150/631/93 podle § 10 zákona č. 92/1991 Sb., kterým rozhodlo o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly, a.s. Na základě výše uvedeného rozhodnutí byla část akcií OKD, a.s., privatizována kupónovou metodou (40%), část bezúplatnými převody na 12 obcí v regionu (Havířov, Horní Suchá, Doubrava, Orlová, Stonava, Ostrava, Petřvald, Paskov, Staříč, Albrechtice, Český Těšín - 3%), část byla převedena na RIF (Restituční investiční fond - 3%), přičemž rozhodující podíl si ponechal FNM (cca 52%).

Dne 28. května 1996 MSNMP ČR vydalo pod č.j.: 470/1295/96 na základě žádosti FNM ČR souhlas se snížením základního kapitálu OKD, a. s. z 27,8 miliard Kč o 3,5 miliardy Kč na 24,3 miliard Kč (v důsledku pokračujícího útlumu těžby docházelo k podstatnému snižování majetku společnosti). Snížení základního kapitálu bylo provedeno tak, že společnost stáhla z oběhu 3 500 milionů kusů akcií, které jí odprodal FNM ČR za symbolickou 1,- Kč. Tímto krokem se snížil podíl FNM ČR ve společnosti OKD, a. s. pod 50 % základního kapitálu.

Privatizace části majetkové účasti státu v OKD pomocí kuponové metody a bezúplatným převodem části akcií na obce stát skutečně znamenaly absenci zisku v kontextu změny vlastnických práv ke společnosti. Zisk pro stát přišel až s privatizací 45,88 % jím vlastněných akcií OKD uskutečněnou v roce 2004. Výrok tedy označujeme jako pravdivý.

Privatizace nemocnic a sociálních služeb, respektive snaha zabránit jí, je pro ČSSD velké téma již řadu let a jinak tomu není v letošních krajských volbách. Není však pravdou, že by se ostatní politická uskupení o privatizaci v současnosti snažila a toto měla ve svém předvolebním programu pro nadcházející volby.

ANO 2011 ve svém programu pro krajské volby uvádí, že je proti plošné privatizaci nemocnic, nejsou však proti privátním zdravotnickým zařízením. KSČM je proti privatizaci podle programu absolutně, stejně tak proti privatizaci sociálních služeb.

V programech ostatních parlamentních, a tedy v součanostní nejsilnějších stran - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ÚSVIT se nenachází žádná další zmínka ať už pro, či proti privatizaci. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích a tiskovinách nelze takové informace dohledat. Krajská ODS na Vysočině dokonce takové nařčení ze strany ČSSD odmítla.

Pro úplnost dodejme, že i za vlád ČSSD v Karlovarském a Moravskoslezském kraji v letech 2010 a 2011 došlo k privatizaci zdravotnických zařízení. Konkrétně šlo o nemocnici v Sokolově a v Novém Jičíně.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v roce 2015 do Evropy přišlo 1 046 599 osob z Afriky, Asie a Blízkého východu. Od ledna 2016 doposud imigrovalo do Evropy přibližně 275 000 osob. Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) v roce 2015 imigrovalo do Itálie celkem 153 842 osob, zatímco od ledna 2016 doposud imigrovalo do Itálie 99 545 osob.

Tabulka níže (data UNHCR) znázorňuje počet osob, které přišly do Itálie v roce 2015 a 2016 ve srovnatelném období, za které jsou dostupná kompletní data. Tedy v roce 2015 v období od ledna do července imigrovalo do Itálie 93 540 osob, za rok 2016 jich ve stejném období imigrovalo 93 611. Jde tedy o fakticky stejný počet lidí a není pravdou, jak uvádí poslanec Soukup, že by přílv migrantů do Itálie byl výrazně vyšší, než v loňském roce.

LedenÚnorBřezenDuben

KvětenČervenČervenec20153 528

4 354

2 283

16 063

21 235

22 891

23 186

20165 273

3 828

9 676

9 149

19 925

22 371

23 389

Data: UNHCR (viz Demographics/Download excel data/Monthly Arrivals by Country)

Návrh zákona o sociálním bydlení sice přináší obcím nové povinnosti, zároveň jim ale dává i nové kompetence. Mezi ně patří rozhodování o formě podpory, vazby k obci a také prošetřování splnění stavebně-technických standardů.

Obce mají již dle zákona o obcích obecnou povinnost pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů, mezi něž patří mj. bydlení. Zákon o sociálním bydlení tuto povinnost pouze konkretizuje.

Tento zákon přináší obcím povinnost (.doc, § 15 odst. 1, 2) zřídit sociální bytový fond a vyčlenit odpovídající množství bytů pro osoby v bytové nouzi. Pokud obec nebude mít dostatečný počet bytů, bude je muset zajistit smlouvou o poskytnutí bytu do systému sociálního bydlení s jinými osobami, ať už fyzickými či právnickými, nebo s jinými obcemi.

Zároveň se obcím ukládá povinnost (.doc, § 14 odst. 5) poskytnout ministerstvu pro místní rozvoj údaje do rejstříku sociálního bytového fondu a zpracovat plán sociálního bydlení obce. Obecní úřad v otázce sociálního bydlení poskytuje (.doc, § 14 odst. 6) sociální poradenství a zajišťuje s nájemci sociálních bytů sociální práci. Obecní úřady také musí (.doc, § 14 odst. 6) informovat krajské pobočky úřadu práce a spolupracovat s nimi a ministerstvem práce a sociálních věcí, případně s dalšími organizacemi.

Návrh zákona ale přináší obcím i nové kompetence, mezi které patří rozhodování (.doc, § 36) o formě podpory dané osobě v bytové nouzi. Pro zjištění formy podpory bude obecní úřad prostřednictvím sociálního pracovníka provádět sociální šetření (.doc, § 14 odst. 6). Pokud by šetření obec neprovedla nebo by odmítla žádost o prošetření, rozhodla by o formě podpory krajská pobočka úřadu práce.

Obec bude mít také možnost rozhodovat o vazbě dané osoby k obci (.doc, § 14 odst. 5), která je jednou z podmínek nároku na sociální bydlení pro osoby v bytové nouzi. Obecní úřad bude moci prošetřovat, zdali sociální bydlení splňuje minimální stavebně-technické standardy. V případě jejich nesplnění podá podnět příslušnému úřadu (.doc, § 44).

Obce sice nerozhodují o bytové nouzi osoby ani o příspěvku na bydlení (v obou případech o tom rozhoduje (.doc, § 33, 61) krajská pobočka úřadu práce), určitými kompetencemi ale přece jen disponují.

Výrok hodnotíme na základě aktuálních makroekonomických výsledků a veřejných vyjádření ekonomických expertů jako pravdivý.

Podle zprávy ČSÚ z 3. června 2016 o vývoji HDP v 1. čtvrtletí 2016 ekonomika skutečně meziročně rostla o 3 procenta. Jedná se ale o pomalejší růst oproti minulým čtvrtletím a to i z důvodu nižších veřejných investic. Nejvíc toto zpomalení pocítila oblast stavebnictví. Pokles odborníci vysvětlují právě končícím obdobím spolufinancování projektů z evropských fondů v programovém období 2007-2013.

Pokles byl očekávaný a od roku 2017 se předpokládá opět rychlejší růst.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť jen v EU jsou podle studií ohroženy až jednotky milionů pracovních míst. Globálně pak toto číslo bude nepochybně ještě vyšší.

Pokud vyjdeme ze studie Economic Policy Institute ze září 2015, tak ta odhaduje možnou ztrátu pracovních míst pouze v Evropské unii v souvislosti s udělením statutu tržní ekonomiky Číně na 1,7 - 3,5 milionu.

Pokud jde přímo o ocelářství, studie zmiňuje údaj 350 tisíc ohrožených pracovních míst.

Zdeněk Škromach kandidoval do Poslanecké sněmovny v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. Lídrem kandidátky byl třikrát, v roce 2002 vedl kandidátku v Jihomoravském kraji, v letech 2006 a 2010 byl lídrem ve Zlínském kraji.

Ve všech případech dovedl Zdeněk Škromach sociální demokracii k vítězství.

Na podzim roku 2010 se Škromach stal senátorem ve volebním obvodu Hodonín.

2002 - Jihomoravský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD29,902. ODS20,95

2006 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD33,282. ODS31,68

2010 - Zlínský kraj

StranaZisk (v %)1. ČSSD21,932. ODS20,81 data pocházejí z webu Volby.cz.

Nedostatek míst se dotýká např. města Brna. Ministryně školství Kateřina Valachová přiznává, že nedostatek míst ve školkách je v Jihomoravském kraji a několika dalších lokalitách.

Jihomoravský kraj ve svém Dlouhodobém záměru vzdělávání 2016–2020 upozorňuje na to, že se nedostatek (.pdf, bod A.4.1, str. 15) míst v MŠ projevuje nerovnoměrně v závislosti na lokalitách s velkým výskytem domů, v místech s dobrou dopravní obslužností a pracovní příležitostí. Podle této analýzy se počet dětí předškolního věku zvýšil o 11 200 od roku 2005. Zároveň však došlo k navýšení kapacit o 7000 míst.

V současné době je v JMK 657 předškolních zařízení a 41 519 dětí. Ve školním roce 2015/2016 nebylo vyhověno 9007 žádostem o přijetí (tab. x B1.14.1) a tento stav je dlouhodobý. V některých oblastech kraje byla v roce 2015 kapacita překročena.

Od oznámení výsledků 1. kola senátních voleb přišla na transparentní účet Ladislava Kose částka 100 tis. Kč od Strany zelených. Příspěvek Pirátů, který by strana poslala po skončení 1. kola voleb není k 10. říjnu na účtu dohledatelný.

První částka byla transparentní na účet Ladislava Kose připsána v květnu, od té doby byly na účet poslány částky dohromady přesahující 550 tis. Kč.

Strana zelených podpořila Kosovu kampaň částkou přesahující 200 tis. Kč. a je tak doposud největším dárcem.

Od prvního volebního období, na které Petr Braný odkazuje, se sice výdaje na komunikace zvýšily takřka dvakrát, zároveň se však výrazně zvýšil i rozpočet kraje. Podíl vydávaný na silnice II. a III. třídy je tak v celkovém objemu peněz výrazně nižší. Navíc Braný nekorektně popisuje výchozí stav, kterým byly výdaje na dopravu v roce 2002. Ty totiž přesáhly výši 1,3 miliardy.

První rada kraje vzešla po krajských volbách na podzim 2000 a hejtmanem se stal Jan Zahradník. Krajům přešly komunikace do vlastnictví na základě zákona 132/2000 Sb. (k 1. 10. 2001), který upravoval kromě dalšího také zákon o pozemních komunikacích. Konkrétně vymezil vlastnictví v § 9 zákona.

„(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.“

Srovnáváme tedy rok 2002, kdy silnice byly poprvé celý rok ve vlastnictví krajů, s loňským rokem. V roce 2002 vydal kraj na položku silnic ze svého rozpočtu 1,336 mld. Kč (.pdf, str. 6), což však byla podstatná část, protože kraj hospodařil s částkou 3,165 mld. Kč. (.pdf, str. 4).

Závěrečný účet o plnění a čerpání kraje za rok 2015 říká, že na rozpočtovou položku „silnice“ bylo vyčleněno 2,511 mld. Kč (.pdf, str. 4). Během roku 2015 došlo k výraznému navýšení investic do pozemních komunikací, protože původně schválený rozpočet počítal s částkou 1,837 mld. Kč.

Konečný rozpočet kraje dosáhl na částku 20,426 mld. Kč (.pdf, str. 16), i když se původně počítalo s částkou skoro o 6 mld. Kč nižší.

RokRozpočet (v mld. Kč)Výdaje na silnice II. a III. tříd (v mld. Kč)Podíl na rozpočtu (v %) 20023,1651,33642,211201520,4262,51112,290