Ve vlastních koncepčních materiálech ministerstva vnitra (k pozitivním příkladům integrace cizinců - pozn. Demagog.cz) se píše, že se taková komunikační strategie připravuje. Mrzí mě, že se připravuje už rok.
29. července 2015 schválila Vláda České republiky na návrh Ministerstva vnitra Strategiimigrační politiky ČR (.pdf) . Tato strategie (str. 3) uvádí, že je připravována komunikační strategie k oblasti migrace.
"Současně je jako průřezový nástroj zpracovávána komunikační strategie pro informování veřejnostii ostatních partnerů. Komunikační strategie se zabývá všemi aspekty problematiky migrace v České republice, úzce navazuje na jednotlivé kapitoly migrační strategie a je předkládána společně s ní." 18. ledna pak vláda schválila aktualizovanou verzi této strategie (.pdf - str. 18-19), která uvádí konkrétní oblasti, které mají být upraveny.
"Bude vytvořena a naplňována nová komunikační strategie zaměřená na odbornou i širšíveřejnost včetně cizinců žijících v České republice, která umožní informování veřejnosti, diskusive veřejném prostoru i získávání zpětné vazby. Základem této strategie bude informační kampaň,která bude formou veřejných debat pokrývat celé území ČR. Komunikační strategie bude provázánase Strategií migrační politiky.Zároveň bude vytvořena a naplňována nová PR integrace, komunikující vůči veřejnosti opatření státu realizovaná na podporu integrace cizinců. Posilována bude i komunikace s konkrétními skupinami aktérů – např. s koordinátory jednotlivých resortů v rámci grémia, při pravidelných diskusních setkáváních s představiteli krajů a obcí, vysokých škol, s nestátními neziskovými organizacemi, s Centry na podporu integrace cizinců, v rámci odborných seminářů pro realizátory projektů.Součástí komunikační strategie bude provozování speciálních webových stránek o migraci a integraci. V rámci mezinárodní spolupráce budou zpracovávány a distribuovány přehledy migračních aktualit, budováno povědomí o situaci a nových trendech v oblasti migrace a integrace v zahraničí, přenos praktických zkušeností, spolupráce a využívání výsledků mezinárodních projektů v oblasti integrace. " Výrok je hodnocen jako pravdivý, Ministerstvo vnitra skutečně ve svých dokumentech počítá s vytvořením komunikační strategie k migraci, což ovšem od července 2015 nebylo prozatím naplněno.
Ta eskalace konfliktu, já teď přesně nevím, z čeho pan kolega čerpá, ale já jsem o tom hovořil v souvislosti se vstupem Ruska do toho konfliktu a musíme si uvědomit, že v té Sýrii pořád přes 6 milionů lidí, kteří jsou mimo domov, a jakákoliv destabilita, jakýkoliv rozhoření se toho vojenského konfliktu může znamenat, že se hnou, a kam by se hnuli jinam než do Turecka a následně do Evropy.
Ministr Chovanec o tomto problému hovořil 24. září 2015, tedy několik dní předtím než oficiálně začala ruská intervence v Sýrii. Ta byla oficiálně zahájena (viz Milníky ruského angažmá v Sýrii) 30. září 2015.
Válka v Sýrii probíhá jíž 5 let a donutila mnoho občanů opustit svou zemi. Jedná se o vnější migraci. Tito syrští migranti se usídlili v okolních státech (je jich bezmála 5 milionů), ale velký počet putuje přes Turecko do Řecka a následně do dalších evropských zemí.
V souvislosti se zapojením Ruska do vojenské operace se zintenzivnilo bombardování teroristických komplexů a jiných nepřátelských cílů. V reakci na tyto události je na místě se obávat, že syrští občané, kteří migrují uvnitř Sýrie, se rozhodnou opustit Sýrii a budou putovat dál do Evropy.
Vyjádření ministra Chovance z 24. září 2015 přinesla řada médií, Matěj Stropnický mluví o Českém rozhlase:
" V samotné Sýrii je podle Chovance 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se tak může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii. "
Výrok ministra vnitra je hodnocen jako pravdivý, 24. září se skutečně vyjádřil k Sýrii tak, vstup Ruska do konfliktu může mít za cíl, že vnitřně vysídlení občané opustí zemi a mohou tak zamířit i do Evropy.
No já to, já to nerad říkám, ale pane Okamuro, vy máte kvetoucí byznys v turistice, v incomingu.
Miroslav Zámečník tento výrok použil v tom smyslu, že poslanec Okamura by byl sám proti svému zájmu, pokud bychom vystoupili z EU, což by komplikovalo turismus ze 3. zemí.
Tomio Okamura je veden v obchodním rejstříku v několika firmách. Z nich MIKI TRAVEL PRAGUE, spol. s.r.o. se zabývá přímo cestovním ruchem. Okamura je zde jednatelem, firmu tedy nevlastní. Účetní uzávěrky za roky 2012, 2013 a 2014 (poslední 3 dostupné) uvádějí následující výsledky hospodaření společnosti; za rok 2012 šlo o ztrátu 600 tisíc, v roce 2013 byl zisk 2,8 milionu a za rok 2014 skočila společnost v zisku cca 1 milion korun. Pro Českou televizi v roce 2012 Okamura uvedl, že jako jednatel získává za svou činnost v této společnosti „100 - 250 tisíc korun podle období.“
Poslanec Okamura osobně vlastní společnost MEBIUS s.r.o, ta se zabývá zajišťováním průvodcovských služeb pro výše uvedený Miki Travel Prague.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z účetních uzávěrek firem, které se zabývají cestovním ruchem a v nichž je Okamura angažován, nelze doložit, nakolik on osobně je finančně ohodnocován. Firma, v níž je jednatelem, v posledních 3 doložitelných letech vykázala zisk cca 3,2 milionu korun.
Obamova administrativa odpískala tu součást té protiraketové obrany, ten radar.
Česká republika v v letech 2007-2009 jednala se Spojenými státy o možnosti zřídit v Brdech radar, který by byl součástí protiraketové architektury USA v Evropě. V sousedním Polsku pak měla být vybudována raketová základna sloužící jako obrana proti raketám dlouhého doletu z Íránu. Tento projekt byl dojednáván během administrativy G.W.Bushe, po nástupu Baracka Obamy skutečně došlo k jeho odvolání.
Obama v září roku 2009 kontaktoval tehdejšího premiéra České republiky Jana Fischera se zprávou, že od projektu radarového systému v České republice USA odstupují. Informovala o tom jak česká, tak zahraniční média.
Doplňme, že vláda Mirka Topolánka smlouvu mezi ČR a USA v květnu 2008 schválila (.pdf), projekt podpořila také horní komora Parlamentu, v Poslanecké sněmovně radar podporu většiny před jeho odvoláním nezískal.
...já dostávám od ministra vnitra každý týden zprávy o migraci, o počtu lidí, kteří překročili hranice. Mohu vás ujistit, že v této chvíli je to kolem deseti lidí týdně, což je směšné číslo. A jestliže to skokem vzroste (...), tak podle mých informací armáda a policie je schopna základní uzavření hranic realizovat do šesti hodin a to úplné uzavření, včetně takzvané zelené hranice, do dvou dnů.
Ministerstvo vnitra zveřejňuje na svém webu aktuální statistiky o počtech migrantů v detenčních zařízeních i o aktuálních počtech zadržených osob. Podleinfografiky Českého rozhlasu, která tato čísla sumarizuje, bylo od začátku roku 2016 zadrženo kvůli nelegální migraci 90 osob. Průměrně je to opravdu pod 10 lidí týdně.
Na interpelacích v Poslanecké sněmovně (dne 28.1.) řekl premiér Sobotka, že v případě uzavření hranic Německem a Rakouskem bude ČR schopna reagovat do několika hodin zesílením ostrahy hranice s Rakouskem. Ministr Chovanec při interpelaci stejný den prohlásil, že policie a armáda by rakouskou hranici měla do 5 hodin pod větší kontrolou, kdyby bylo třeba.
Doba, která by byla potřebná pro úplné uzavření hranice (tzv. zelená hranice) není z veřejných zdrojů dohledatelná. Požádali jsme o vyjádření Ministerstvo vnitra a čekáme na jeho vyjádření.
Já jsem ho teda nazval (předsedu vlády - pozn. Demagog.cz), když jsem viděl tu lavici, tam seděl sám na těch písemných interpelacích, tak jsem použil to okřídlené, že tam sedí jako kůl v plotě. Ale současně jsem ho vyzval, aby autoritou své funkce donutil své ministry, aby chodili na interpelace.
Poslanec Stanjura se ve čtvrtek 21.4.2016 k neúčasti ministrů na interpelacích vyjádřil následovně:
"Hezké dobré ráno, tak nejdřív chci poděkovat panu premiérovi, že je přítomen. A vím i ze statistik projednávání interpelací, ať už písemných nebo ústních na pana premiéra, že on má tu docházku velmi dobrou. Na druhé straně, pane premiére, když se podíváte doprava a doleva, tak se musíte cítit jako ten pověstný kůl v plotě. Máme druhý týden řádné schůze a já nemohu projednávat - a spolu se mnou celá Poslanecká sněmovna - své interpelace, protože ministři se prostě neobtěžují chodit na interpelace. Tak já nevím, kdy to budeme projednávat. Tady vždycky slyším řeči o tom, jak opozice něco zdržuje, ale ministři neplní své základní úkoly a povinnosti, které mají v Poslanecké sněmovně. Možná příště, paní místopředsedkyně, by bylo dobré, kdybyste přečetla seznam přítomných. Ono to bude mnohem rychlejší než seznam omluvených členů vlády(...) A pana premiéra žádám, aby sjednal ve své vládě pořádek.(...)Pane premiére, důrazně vás žádám, abyste sjednal pořádek. A ještě jednou vám osobně děkuji, že tady jste. Ale ten výsledek je tristní.(...)"
Tři hodiny jsme debatovali o dnech v kalendáři. My jsme ten bod nepodporovali, nepodepsali jsme ho na rozdíl od vašich několika kolegů. Takže několik hodin v prvním, druhém, třetím čtení v Senátu a zpátky jsme věnovali úplně nesmyslnému návrhu zákona, ale s vaší podporou, tak je to v pořádku.
Debatou o dnech v kalendáři myslí Zbyněk Stanjura novelu zák. č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech, a o dnech pracovního klidu. Původní návrh (.pdf) navrhuje přidat mezi tzv. významené dny 31. srpen jako den Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie. Zákon byl předložen jako iniciativa skupiny poslanců různých stran, poslanci ODS mezi nimi ale skutečně nebyli. Mezi navrhovateli je řada koaličních poslanců, za hnutí ANO pouze Helena Válková.
K návrhu byla připojena řada pozměňovacích návrhů (.pdf), mezi nimi například i návrh poslankyně z hnutí ANO Heleny válkové na přejmenování 17. listopadu ze "Dne boje za svobodu a demokracii" na "Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii“ (strana 4).
Celý návrh pak skutečně prošel třemi čteními v Poslanecké sněmovně a Senátem - ten ho vrátil zpět k poslancům, kde byl nakonec návrh zamítnut. Sněmovna se jím zabývala v prvním čtení asi 40 minut, v druhém čtení asi 30 minut, stejně jako ve třetím čtení. Návrh podpořila řada koaličních poslanců včetně poslanců hnutí ANO. Další přibližně hodinu se pak sněmovna návrhem zabývala po vrácení Senátem, celkově jsme tedy skutečně téměř na zmíněných třech hodinách jednání.
Takže v případě, že ve Velké Británii vždycky se jedná o vystoupení o Evropské unii, politici vedou závažná jednání, tak burzovní trhy nikdy nezačly panikařit, libra neoslabuje, britské akcie se nepropadají, ale přesně naopak. Vystoupení Británie z EU je finančními trhy chápáno jako snížení ekonomické zátěže.
Nedá se říci, že by každé jednání o vystoupení Velké Británie z EU (Evropské Unie) vedlo k posílení libry, ani k růstu cen akcií britských firem, ani snížení výnosů britských dluhopisů.
Kupříkladu dne 18.12.2015 premiér Velké Británie David Cameron naznačil (Euractiv), že příští rok se bude konat referendum o setrvání/vystoupení v Evropské Unii. Ten den skončil Index Londýnské burzy FTSE100 se ztrátou. Na průběh obchodování Indexu FTSE100 se můžete podívat na stránkách londýnské burzy.
(zdroj: interaktivní grafy The Financial Times)
Dalším příkladem je třeba posílení libry vůči americkému dolaru ze dne 3.2.2015, kdy premiér Velké Británie David Cameron v dolní sněmovně parlamentu obhajoval (The Guardian) svůj plán na změnu postavení VB v EU a zastával se udržení Británie v unijním svazku.
Tyto příklady ukazují, že možnost vystoupení Velké Británie z EU není vždy spojena se snížením ekonomické zátěže.
V minulosti jsme vždy dosáhli koaličního kompromisu a platby za státní pojištěnce se zvýšily. Nedošlo k jejich zmražení, jak usilovalo hnutí ANO. Každý rok se platby za státní pojištěnce zvýšily (za dobu vlády BS - poznámka Demagog.cz).
Platby za státní pojištěnce jsou počítány jako 13,5 % z vyměřovacího základu stanoveného v § 3c zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a jeho výši upravuje vláda pomocí nařízení vlády. Vývoj výše těchto plateb přehledně mapuje web VZP. Vláda zvýšila tento základ od 1. ledna 2016 na 6444 Kč (viz nařízení vlády). Platba za jednoho státního pojištěnce a kalendářní měsíc tak činí v roce 2016 870 korun. Předtím byla od 1. července 2014 tato platba na 845 korunách. Vláda tedy zvýšila platby za státní pojištěnce dvakrát za své zatím dvouleté působení.
Navýšení vládou prošlo i přesto, že ministr financí Babiš dříve jakékoliv navyšování odmítal.
A pak je zde ještě jedna věc, jmenuje se Ken, ale není to partner panenky Barbie, je to koeficient ekonomické náročnosti. A jak jsem se dozvěděl od předsedy hospodářské rady Plzeňského kraje, tak například humanitní obory mají daleko vyšší koeficient ekonomické náročnosti a tedy vyšší dotace než obory technické.
Prezident Zeman má pravdu, že pro financování studijních programů vysokých škol existuje KEN - koeficient ekonomické náročnosti. Neexistuje ovšem souhrnný údaj pro obory "technické" a "humanitní". Pokud se ovšem podíváme na data MŠMT (.xls), tak ty uvádějí např. u oborů filozofických fakult výrazně nižší koeficient než jaký je udáván např. pro obory vyučované na ČVUT. Vysoký koeficient mají např. umělecké školy - důvodem je mimo jiné to, že se v rámci učebních programů vzdělává menší počet studentů.
Obecně data naznačují, že se prezident mýlí, ovšem nejsou k dispozici souhrnná čísla pro dané skupiny oborů, navíc nelze zcela jednoduše ani vyselektovat přesně obory, které zahrnovat pod nálepku humanitní, náročnost by navíc mohla být dále komparována i podle počtu studentů a tedy reálných nákladů. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
