Přehled ověřených výroků

Služební zákon byl v souladu s požadavky Evropské unie přijat v dubnu 2002. Dle původního záměru měl účinnosti nabýt dne 1. ledna 2004 (s výjimkou některých okamžitě účinných ustanovení.) K tomu však nikdy nedošlo. Jeho účinnost byla několikrát posunuta:

zákonem č. 281/2003 Sb. na rok 2005, zákonem č. 626/2004 Sb. na rok 2007, zákonem č. 531/2006 Sb. na rok 2009, zákonem č. 381/2008 Sb. na rok 2012 a zákonem č. 445/2011 Sb. na rok 2015.

Dne 6. listopadu 2014 byl nakonec nahrazen novým zákonem o státní službě.

Ve dvanáctiletém mezidobí se pak služební zákon skloňoval hned několikrát.

Vláda Jiřího Paroubka v roce 2006 navrhla odložení účinnosti zákona jako své úplně poslední rozhodnutí. Stalo se tak z důvodů finanční nákladnosti takového kroku, s čímž se ztotožnil i nově nastupující kabinet slovy ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Z programového prohlášení Paroubkovy vlády ani jiných zdrojů však nevyplývá, že by se na toto téma vedla intenzivní politická diskuze.

Druhá vláda Mirka Topolánka k diskuzi o služebním zákonu vytvořila v roce 2007 analýzu, z níž vyplývá, že prioritou vlády není rušit již vytvořené dílčí zákony. Zaměstnanecké vztahy měl nadále řešit zákoník práce, nový zákon bude řešit jen potřebné veřejnoprávníprvky. Dále budou jednotlivé části zákona obsahovat oblasti společné a diferencované pro jednotlivé typy úředníků. Původní úmysl vytvořit nový zákon do r. 2009 se však nenaplnil a v roce 2008 byla znovu posunuta účinnost stávajícího služebního zákona.

Vláda Petra Nečase ve svém programovém prohlášení z roku 2010 deklaruje úmysl vytvořit návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy. Z usnesení č. 647 z 31. srpna 2011 pak plyne, že vláda schvaluje věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě. Zároveň zadává ministru vnitra vypracovat návrh zákona. O půl roku později schvaluje vláda teze zákona. Tento univerzální kodex byl však nakonec vyhodnocen jako nevyhovující. Účinnost zákona je naposledy odsunuta.

Výrok Jaroslava Faltýnka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V letech bezprostředně následujících po vstupu dosavadního služebního zákona v platnost nebyla diskuze nad novým služebním zákonem nikterak intenzivní, což je ovšem pochopitelné, neboť zákon v tu dobu stále nevstoupil v účinnost. V dalších letech však byla účinnost dále odsouvána nejen z důvodů finanční náročnosti provedení zákona, ale právě i kvůli diskuzi nad změnou jeho obsahu, respektive jeho nahrazením novým, rozdílně koncipovaným zákonem.

Petr Fiala měl skutečně zhruba před rokem během třetího čtení školského zákona na plénu Poslanecké sněmovny k zákonu dvě věcné připomínky. V rámci 1. čtení, které proběhlo v září roku 2014, ovšem předseda ODS k zákonu představil věcných výhrad více, a proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Novela školského zákona, která obsahuje i změny v inkluzivním vzdělávání, byla v Poslanecké sněmovně projednávána jako sněmovní tisk 288. Petr Fiala vystoupil k zákonu opakovaně v 1. a 3. čtení.

V závěrečné fázi projednávání ve 3. čtení Fiala na plénu vystoupil opakovaně. 13. února 2015 doslova v Poslanecké sněmovně Fiala uvedl: „registr pedagogických pracovníků, je předmětem diskuse, stejně jako to, co jsem tam měl a co vypadlo, a to je domácí vzdělávání.“ Fiala tedy ve třetím čtení artikuloval výhrady zejména k registru pedagogických pracovníků a k především k domácímu vzdělávání.

Potud je Zlatuškovo vyjádření korektní, Fiala vyjádřil 2 věcné výtky: k registru pedagogických pracovníků a k domácímu vzdělávání. Při svém projevu ovšem předseda ODS odkazuje na to, že se k zákonu vyjadřoval obsáhle již v 1. čtení. Skutečně 19. září během 1. čtení návrhu zákona Fiala představil pozici ODS k danému zákonu. K zákonu uvedl následující výtky:

Nekoncepčnost a zbytečná regulace: „Tak si uvědomme, že školský zákon je příklad zákona, jaký nemá být. To je příklad špatné legislativní normy. Školský zákon má více než 100 stran, má 190 paragrafů a k němu se váže obrovská spousta různých nepřehledných doprovodných vyhlášek. Školský zákon upravuje věci, které upravovat nemusí a nemá, které se nemají upravovat takovouto zákonnou normou (...) Abych vám na příkladu dokázal, co je zbytečná regulace a co je nekoncepční návrh ze strany Ministerstva školství, tak uvedu jeden příklad. Příkladem může být zkouška z grafických disciplín, zkouška z těsnopisu, kterou novela v § 171 vyhrazuje ministerstvu nebo jím pověřené právnické osobě.“

Financování inkluze: „Abych nebyl nespravedlivý, jedna koncepční věc tam je a tato koncepční věc je rozvíjena správným směrem, a to je ten § 16, tedy systém podpory žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (...) Ten směr je správný, ale zrovna tato část vyvolává, a to si tady ve Sněmovně taky musíme říct, největší nedůvěru nebo obavy odborné veřejnosti a učitelů, jak to vlastně bude realizováno. Jednak tu hrozí určitá možnost zneužití při tom individuálním posuzování, ale to jde třeba odstranit nějakým dalším vylepšením. Ale to, co tu opravdu hrozí, je, že systém nebude použitelný, protože nebude financovatelný. A tady by nám mělo být panem ministrem školství jasně řečeno, z jakých zdrojů a jak bude ten změněný systém podpory žáků se specifickými potřebami financován.“

Registr pedagogických pracovníků: „Takže tento registr zavedeme, vložíme do něj peníze, učitelům to nezajistí rovné zacházení v rámci celé ČR, je to další papírování, další zátěž na školy, na ministerstvo, je to další gesto nedůvěry našeho státu vůči školám a učitelům.“

Konkurzy na ředitele škol: „To, co je rozhodně pozitivní, je úprava týkající se konkurzu na ředitele škol – § 166 odst. 3. To je posun k lepšímu a nepochybně bylo potřeba tuto věc ve školském zákoně řešit (...) ale myslím i po těch zkušenostech, které máme s pozicemi ředitelů škol, že bychom měli jít ještě dál, že bychom měli ještě zabránit určité politizaci, která tady může v některých případech nastat, a že vyhlášení konkurzu na obsazené místo ředitele školy by mělo být podmíněno pouze návrhem školní inspekce nebo školské rady.“

Domácí vzdělávání: „A jedna věc v návrhu Ministerstva opravdu chybí. Není dobře, že návrh zákona zachovává pouze současný stav domácího vzdělávání, tedy to, že domácí vzdělávání je přípustné pouze pro první stupeň základní školy, a nerozšiřuje možnost domácího vzdělávání na druhý stupeň základní školy, tedy až do 9. tříd.“

ČSSD se ve svém dlouhodobém programu " staví za takovou úpravu všeobecného celostátního referenda., která by nezatěžovala občany častým rozhodováním o méně závažných věcech, umožnila by jim však vyjádřit právně závazný názor k zásadním otázkám vnitřní nebo zahraniční politiky státu. " (.pdf, str. 28).

Sociální demokraté navrhovali zákon o obecném referendu již v minulých volebních obdobích. V březnu 2005 předložila vláda (tvořena ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Poslaneckou sněmovnou prošel, byl ovšem zamítnut v senátu, kde měla v té době většinu ODS.

V následujícím volebním období předložila ČSSD další takový návrh. Tentokrát bylo rozložení sil v Poslanecké sněmovně takové, že daný zákon neprošel ani 3. čtením.

Ve volebním období 2010-2013 pak ČSSD předložila návrh o celostátním referendu hned dvakrát. První předložila ihned po volbách v červnu 2010, druhý návrh poté na podzim 2011. Ani jeden z těchto návrhů neprošel prvním čtením, pravicová koalice jej zamítla.

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ve svém programovém prohlášení uvádí: " Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu."

Vláda v usnesení ze dne 13. července 2015 (.pdf) schvaluje návrh ústavního zákona o celostátním referendu a ukládá vypracovat konečné znění vládního návrhu. Následně byl tento návrh předložen sněmovně 28. července 2015 jako tisk 559/00. Projednávání tohoto tisku bylo zařazeno na pořad 39. schůze (od 19. ledna 2016).

Vláda v minulosti vyčleňovala na integraci v oblasti migrace 25 miliónů korun. "V roce 2014 byla na integraci cizinců určena vládou České republiky částka 25 000 000,- Kč (což představuje stejnou částku jako v roce 2013)..." (.pdf str. 74 Zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014)

V Usnesení vlády (.pdf) České republiky ze dne 18. ledna 2016 č. 26 o aktualizované Koncepci integrace cizinců se píše:

"4. použití finančních prostředků ve výši 40.610.290 Kč Ministerstvem vnitra i finančních prostředků převedených podle bodu I/3 tohoto usnesení na realizaci opatření podporujících integraci cizinců v České republice;"

"Vláda
I. schvaluje(...) 3. převedení finančních prostředků ve výši 13.680 tis. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra do rozpočtových kapitol a jejich rozdělení..."
Tyto 2 částky (40 610 290 13 680 000) dohromady zhruba odpovídají zmiňovaným 55 miliónům.

Novela školského zákona vyhlášená 17. 4. 2015 ve Sbírce zákonů pod číslem 82/2015 Sb. se ve svém § 16 odst. 2 písm. a) až i) zabývá stanovením předmětných podpůrných opatření. Ve zvláštní části návrhu novely zákona (.pdf) je pak k § 16 odst. 2 uvedeno následující: “ Odstavec 2 vypočítává druhy podpůrných opatření s tím, že jejich konkrétní výčet bude upraven vyhláškou. Jeho účelem je druhově vymezit podpůrná opatření poskytovaná ve školách a školských zařízeních, která následně konkretizuje prováděcí právní předpis. ”

Členění konkrétních podpůrných opatření do stupňů, pravidla jejich použití a normovaná finanční náročnost podpůrných opatření druhého až pátého stupně jsou dle § 2 odst. 5 Vyhlášky stanoveny v její Příloze č. 1. Celkových pět stupňů podpůrných opatření se dle Přílohy 1 liší např. v různých metodách výuky, úpravy obsahu a výstupů vzdělávání, organizace výuky, obsahu individuálního vzdělávacího plánu, metodách hodnocení, nástrojů intervence , úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, možnostech prodloužení délky vzdělávání či užitých pomůcek atd.

Příkladem různých metod výuky budiž následující úprava podpůrných opatření třetího stupně v oblasti metod výuky: “ Uplatňují se všechny vhodné metody výuky uváděné v předchozích stupních podpůrných opatření. Cílené zaměření na podporu dovedností a kompetencí žáka, které umožňují překonání bariér v jeho vzdělávání a jeho zapojení do práce ve školní třídě. Zahrnují intervence na podporu oslabených či nefunkčních dovedností a kompetencí žáka, rozvoj řečových a poznávacích funkcí, nácvik sebeobslužných dovedností a sociálních kompetencí. Podporují sociální začlenění a vytváření pozitivních postojů kooperativního učení i akceptace těchto žáků jejich spolužáky. Metody výuky respektují specifika žáků, využívají kooperativní formy výuky, otevřené učení a individualizovaný přístup. Podporují motivaci žáka a jeho zařazení do školní třídy. Pracují i s prvky rozvinutých schopností a kreativity a směřují k jejich dalšímu rozvíjení u žáků. Využívá se didaktických her, tvořivé psaní v mateřském i cizím jazyce. ”)

Ačkoliv to v samotném zákoně či vyhlášce není explicitně řečeno, lze z účelů výše popsaných podpůrných opatření dovodit fakt, že jejich cílem je zajištění organizační, personální a materiální pomoci průběhu samotného vzdělávání (viz odst. 3 § 16 školského zákona: “ Podpůrná opatření podle odstavce 2 písm. a) až h) se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, pouze pokud k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání nepostačují podpůrná opatření nižšího stupně. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis. ”)

Na základě výše uvedeného obsahu a cílů zákona a taktéž specifikace podpůrných opatření v samotné prováděcí vyhlášce k zákonu výrok označujeme jako pravdivý.

Hlasování Senátu o návrhu usnesení k jednání a výrokům prezidenta se zúčastnilo 35 senátorů, z toho 18 z nich hlasovalo pro. Vzhledem k tomu, že Senát ČR se skládá z 81 členů, jedná se o necelou čtvrtinu Senátu.

K přijetí návrhu je třeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných senátorů, v tomto případě tedy 18. O přijetí návrhu tedy skutečně rozhodl jeden hlas.

V návrhu usnesení s pozměňovacími úpravami senátorky Wagnerové Senát:

"I. Připomíná, že prezident republiky není podle ústavního článku 54 odst. 3 z výkonu své funkce odpovědný, avšak jeho činy a výroky jsou ve smyslu mezinárodního práva ČR přičitatelné přesto, že ústavně vrcholným orgánem výkonné moci je vláda. Prezident republiky by měl být ve svých vyjádřeních natolik zdrženlivý, aby nemohla vzniknout žádná pochybnost ohledně ohrožení spojeneckých závazků ČR a její ústavně deklarované hodnotové orientace.
b) Princip vzájemné loajality ústavních orgánů podle kterého při výkonu svých kompetencí jsou ústavní orgány povinny harmonicky spolupůsobit a zdržet se všeho, co poškozuje vážnost funkce a oprávněné zájmy jiných ústavních orgánů, či je dokonce ohrožuje.

II. Konstatuje, že prezident republiky jako hlava státu má být garantem řádu s posláním společnost sjednocovat a zmírňovat v ní konflikty. A proto by neměl z této své ústavní funkce vystupovat a svými projevy a činy společnost rozdělovat.

Česká republika výzvu přijala a 5. ledna vyslala do Řecka humanitární pomoc. České velvyslanectví v Aténách uvádí, že šlo o deky, spací pytle, lehátka, pláštěnky a kamna v hodnotě cca 4 a půl milionu korun.

Řecký ministr pro migraci Yannis Mouzalas pak skutečně přístup V4 kritizoval. Informovala o tom například agentura Reuters. V rozhovoru pro řeckou televizní stanici prohlásil: "Země Visegradu nejenže nepřijaly jediného uprchlíka, ale dokonce neposlaly ani deku či stan."

V důvodové zprávě sněmovního tisku č. 291 novely zákona o dani z přidané hodnoty se na straně 42 skutečně uvádí následující: „Při současném zastoupení plátců DPH v těchto dvou sektorech a při aplikaci průměrné sazby DPH za rok 2013 lze očekávat, že dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod, kromě motorových vozidel (NACE 47) by mohl činit cca 4,9 mld. Kč a za sektor stravování a pohostinství (NACE 56) by dodatečný příjem na DPH mohl činit 0,8 mld. Kč. Celkový dodatečný příjem pouze za dva výše uvedené sektory by tak mohl být cca 5,7 mld. Kč.

Na základě výše uvedeného, kdy byl odhadován dopad zavedení elektronické evidence tržeb pouze za dva vybrané sektory, lze očekávat, že zavedení kontrolního výkazu by mohlo snížit daňové úniky u DPH měřené pomocí tzv. VAT gapu neboli daňové mezery u DPH o 5–10 %. VAT gap se v České republice pohybuje kolem 100 mld. Kč, dodatečný výběr DPH by tak mohl zpočátku činit 5–10 mld. Kč. Po rozvinutí odstrašujícího efektu pak i více. Na rozdíl od nákladů není však tento přínos jednorázový, nýbrž k vyššímu výběru bude, oproti stávajícímu stavu, docházet každý rok. "

Výrok je hodnocen s ohledem na stav písemných interpelacích Zbyňka Stanjury ze 44. schůze Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu ODS podal své interpelace na začátku března tohoto roku, konkrétně 1. a 3. března. Interpeloval ministry zemědělství a financí. Dotaz vůči Marianu Jurečkovi směřoval k personálnímu obsazení dozorčích rad státních podniků. Na ministru financí pak zajímala poslance věc daňového výběru.

Pokud se podíváme na jednací dny, kdy byly interpelace projednávány, tak šlo o 14. a 21. dubna. 14. dubna nebyl přítomen ani jeden z ministrů, jak dokládá seznam omluvených členů vlády, který načetl předseda Poslanecké sněmovny Hamáček.

Stanjurova interpelace tedy projednána nebyla, v obou případech poslanci schválili, že se bude o odpovědích Babiše a Jurečky jednat až v době, kdy budou přítomni. O týden později se situace opakovala, ani zde nebyli ministři přítomni. To dokládá záznam z jednání. Konkrétně místopředsedkyně sněmovny Jermanová uvedla:

" Pak je zde interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci personálního obsazení dozorčích rad státních podniků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 766 a i ta byla přerušena do přítomnosti ministra zemědělství Mariana Jurečky. Ten zde není.
Tudíž i tuto interpelaci odkládáma přistoupíme k další interpelaci a to je interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci daňového výběru. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 775 a i zde dle zápisu bylo přerušeno toto projednávání do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra financíAndreje Babiše, který je z dnešního jednání taktéž omluven. Tudíž i tuto interpelaci odkládám do přítomnosti pana ministra. "

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (sněmovní tisk 651) byl vládou předložen poslanecké sněmovně 10. 11. 2015. Tento návrh zákona implementuje evropskou směrnici Rady 2014/107/EU, která byla zveřejněna dne 9. 12. 2014, takže Ministerstvu financí ČR skutečně trvalo 11 měsíců, než tuto směrnici zapracovalo do příslušného zákona.

Ze strany navrhovatele bylo navrženo projednání zákona tak, aby mohl být schválen již v prvním čtení. Organizační výbor projednání návrhu doporučil 12. 11. 2015. Avšak návrh byl projednán a následně schválen až na 39. schůzi poslanecké sněmovny 10. 2. 2016.