Přehled ověřených výroků

Výroční zpráva (.pdf) Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z roku 2013 skutečně upozorňuje na případ, kdy byly před parlamentními volbami 2013 do televizního vysílání zařazeny reklamy na Vodňanské kuře, ve kterých účinkovali Andrej Babiš a hokejista Jaromír Jágr (str. 35). Zpráva upozorňuje, že načasování vysílání této reklamy vzbudilo velkou diváckou odezvu a Rada obdržela několik stížností, upozorňující na možné porušení zákona. Proto vypracovala analýzu, zda uvedená obchodní sdělení nemohla být odvysílána v rozporu s ustanovením § 48 odst. 1 písm. e) zákona o vysílání, které zakazuje, aby provozovatelé vysílání zařazovali do svých programů obchodní sdělení politických stran a hnutí.

Rada po vypracování analýzy rozhodla, že k porušení zákona nedošlo – zásadním argumentem bylo, že opačný postup by znamenal, že „ … podnikatel, který se stal politicky činný a je v pozici kandidáta ve volbách, je ve své podnikatelské roli diskriminován, jelikož nemůže využívat svého práva propagovat prostřednictvím televizní a rozhlasové reklamy produkty či služby, které jsou předmětem jeho podnikání, aby se nedostal do podezření, že ve skutečnosti propaguje sebe jako politického kandidáta“ (str. 38). Množství proměnlivých faktorů (např. obtížnost prokázaní, že cílem obchodních sdělení je co nejlepší volební výsledek, nikoli zvýšení prodeje drůbežářských produktů) však značí, že záležitost nebyla zcela jednoznačná – zmíněn je například i argument, že „propagace nemusí probíhat jen prostřednictvím politických idejí, cílů, volebního programu, ale třeba jen propagací kvalit osobnosti lídra daného politického uskupení – úspěšnost, smysl pro humor apod."(str. 38).

Vít Jedlička odkazuje na dokumentEvropské komise z roku 2007 adresovaný ostatním unijním institucím. Ve zprávě nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ stojí, že administrativní náklady stojí firmy napříč EU zhruba 3,5 % HDP EU (str. 4). Komise konstatuje, že snížením této zátěže, například eliminací zbytečného podávání zpráv, budou zaměstnanci společností věnovat více času na hlavní činnosti podniku, které mohou snížit výrobní náklady a umožnit realizaci dodatečných investic a inovačních činností, což může zase zvýšit produktivitu a celkovou konkurenceschopnost. Jedná se však o administrativní náklady obecně, tyto náklady tedy zahrnují i administrativu vyplývající z národní legislativy nebo reporty v rámci firmy.

Zároveň není přesná Jedličkova interpretace toho, že tyto náklady zpomalují růst. Evropská komise konstatuje, že tyto náklady tvoří 3,5 % HDP, nikoliv tedy, že takto každoročně zpomalují růst HDP.

Sám Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server Idnes uvedl: " Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii. "

Je také pravdou, že Česká republika neuznala tibetskou exilovou vládu.

Z usnesení pátečního jednání předsednictva plyne, že předsednictvo zaprvé doporučuje poslancům ČSSD podpořit při hlasování pozměňující návrh poslance Jana Chvojky k novele zákona o střetu zájmů.

Zadruhé vyjadřuje podporu pokračování koaliční spolupráce s ANO a KDU-ČSL. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že v období migrační krize a celé řady bezpečnostních hrozeb potřebuje Česká republika stabilní většinovou vládu. Současná vláda dva roky důsledně plní svůj program a vrátila lidem naději v to, že politici mohou pracovat v jejich prospěch a řešit reálné problémy země. Současná vláda má možnost dokončit svůj mandát a splnit vše, co slíbila občanům. ČSSD udělá vše pro to, aby tato příležitost nebyla promarněna.

Nakonec pak předsednictvo ČSSD doporučuje poslancům ČSSD podpořit návrh pořadu mimořádné schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR tak, že tato schůze by měla řešit kauzu hnutí ANO ,,Čapí hnízdo,“ neboť poškozuje koaliční vládu a vytváří prostor pro snadné útoky opozice. ČSSD žádá koaličního partnera, hnutí ANO, aby celou záležitost aktivně řešilo a objasnilo směrem k veřejnosti. Je důležité, aby celou věc nestranně prošetřila policie a OLAF.

Šlo tedy o tři otázky, přičemž jednou z nich bylo vyjádření podpory pokračování vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Z tohoto výroku je Sobotkův výrok hodnocen jako pravdivý.

Je pravdou, že v průběhu minulých let využívala Ruská federace ekonomické nástroje jako součást své politiky vůči Ukrajině. Během eskalace konflitku na východní Ukrajině také zavádělo hospodářské sankce a omezení dovozu z Ukrajiny, což je ovšem logické vzhledem ke konfliktu mezi oběma zeměmi. Zda ovšem Rusko během 20 let vědomě a systematicky rozvrací Ukrajinu prostřednictvím ekonomických nástrojů není možné autoritativně potvrdit ani a vyvrátit, a proto je výrok hodnocen jako neověřitelný.

V létě 2014 zavedlo Rusko omezení dovozu ukrajinského zboží, zvláště zemědělského a ocelářského, později omezení ještě stupňovalo, na začátku roku 2016 obě země pozastavily dohodu o volném obchodu. Od roku 2011 do roku 2015 klesl vývoz z Ukrajiny do Ruska čtyřnásobně. Rusko je však i v roce 2016 stále největší partner pro export: jejich ekonomiky jsou silně provázané.

V roce 2014 také Rusko zdražilo zemní plyn dovážený do Ukrajiny. Ukrajina za plyn přestala platit a Gazprom zastavil na několik měsíců dodávky.

Již v lednu 2009 se Rusko s Ukrajinou nedohodlo na cenách zemního plynu a zastavil jí dodávky. Ukrajina údajně pokračovala v neoprávněném odebírání plynu což vyústilo v dvoutýdenní přestávku v dodávání plynu z Ruska do většiny Evropy (do níž jde plyn právě přes Ukrajinu). Tato "plynová válka" však (kromě ruské snahy destabilizovat Ukrajinu) také mohla souviset s ukrajinským vnitropolitickým bojem před prezidentskými volbami: některým ukrajinským politikům se mohly "protiruské nálady" hodit.

Lukáš Tichý z Ústavu mezinárodních vztahů vysvětlujeruskou taktiku obchodování se zemním plynem: „Na jedné straně ty státy, které jsou „loajální“ vůči Rusku (např. Arménie, Bělorusko), mají zemní plyn levnější, na druhou stranu státy, které z pohledu Ruska vůči němu uplatňují negativní politiku, musí za plyn platit vyšší ceny. To je příklad Ukrajiny. Poté, co v roce 2004 došlo na Ukrajině k tzv. oranžové revoluci, Rusko navýšilo cenu zemního plynu a v období prezidentství Viktora Juščenka se cena plynu nadále zvyšovala. Následně po zvolení prezidenta Viktora Janukovyče byly v dubnu 2010 v Charkově podepsány dvě smlouvy. Podle jedné z těchto smluv byl prodloužen termín pobytu ruské černomořské flotily v ukrajinském Sevastopolu o 25 let a Rusko se od roku 2017 zavázalo platit Ukrajině za pronájem vojenské základny 100 milionů USD ročně a v rámci této platby také odečítat 100 USD za každých 1000 metrů krychlových plynu odebraných Ukrajinou. Na konci roku 2013 se pak ruský prezident Vladimir Putin dohodl se svým protějškem Viktorem Janukovyčem na výrazném snížení dovozní ceny ruského plynu, kdy Ukrajina měla za 1000 metrů krychlových plynu platit přibližně 268,5 USD, namísto tehdejších 400 USD. Ovšem poté, co začátkem dubna 2014 zrušilo Rusko předchozí slevy na zemní plyn, které poskytlo režimu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, cena plynu pro Ukrajinu prudce vzrostla z přibližně 268,50 USD na 485,50 USD za 1000 metrů krychlových.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Okamura korektně pojmenovává styčné programové plochy s Milošem Zemanem a stejně tak uvádí správně příklady programových odlišností mezi nimi.

Přijetí eura

Miloš Zeman v červnu 2014 uvedl, že by se eurem mohlo začít platit v roce 2017. Svůj názor na euro prezident drží, v prosinci 2015 pro slovenskou agenturu TASR uvedl, že by přijetí jednotné měny v České republice podmiňoval vystoupením Řecka z eurozóny.

V reakci na tento rozhovor prezidenta Okamura uvedl na svém videoblogu:

" Absolutně nesouhlasím s prezidentem Zemanem, který v rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR uvedl, že závidí Slovensku euro. Já i naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) přijetí eura pro Českou republiku odmítáme, jelikož to nepřinese celkově nic dobrého.
Pan prezident a také vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL jsou přijetí eura dlouhodobě nakloněni a aktivně ho více či méně prosazují. Prezident minulý měsíc alespoň nově dodal, že chce v České republice euro až po odchodu Řecka z eurozóny.

A já znovu opakuji, že s přijetím eura pro naši republiku nesouhlasím ani v případě, že by Řecko vystoupilo. Podobné ekonomické problémy jako Řecko mají totiž i další země Evropské unie, které používají euro. "

Referendum o vystoupení z EU Toto je skutečně jeden ze základních bodů politiky strany Tomia Okamury. Opakovaně se snaží apelovat v Poslanecké sněmovně na vládní většinu, aby připustila jednání o možnosti přípravy zmíněného referenda, což je ovšem odmítáno.

Prezident Zeman se k možnému referendu o vystoupení z EU vyjádřil v rozhovoru pro Parlamentní listy na konci února.

" Ale já jsem odpůrcem vystoupení z Evropské unie na jedné straně, ale také odpůrcem toho, aby občané neměli možnost hlasovat o této otázce.
Premiér řekl, že zabrání tomu, aby se o této otázce hlasovalo, a já si myslím, že je to nedemokratické. Nicméně současně jsem řekl, že kdyby bylo vypsáno referendum o vystoupení České republiky z EU, byl bych proti, veřejně bych argumentoval proti, ale že nemám právo bránit kterémukoli občanu České republiky, aby vyjádřil opačný názor. " Přímá demokracie Posílení prvků přímé demokracie Zeman podpořil během jednání Poslanecké sněmovny o vládním návhu obecného referenda.

Prezident před poslanci uvedl:

" Tvrdím však, že zákon o obecném referendu, ať jakkoli důležitý, je pouze součástí přímé demokracie, a i když vám určitě za svého života nevnutím další zákony podporující přímou demokracii, dovolte mi, abych se o nich alespoň velmi stručně zmínil. "

Dále apeloval na přijetí přímé volby starostů a hejtmanů a obecně k inspiraci Švýcarským modelem.

Okamurův postoj k přímé demokracii je nekriticky kladný, postaven na ní byl program jeho kandidatury do Senátu, do Poslanecké sněmovny (název hnutí úsvit přímé demokracie Tomio Okamury) i jeho nové strany.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (sněmovní tisk 651) byl vládou předložen poslanecké sněmovně 10. 11. 2015. Tento návrh zákona implementuje evropskou směrnici Rady 2014/107/EU, která byla zveřejněna dne 9. 12. 2014, takže Ministerstvu financí ČR skutečně trvalo 11 měsíců, než tuto směrnici zapracovalo do příslušného zákona.

Ze strany navrhovatele bylo navrženo projednání zákona tak, aby mohl být schválen již v prvním čtení. Organizační výbor projednání návrhu doporučil 12. 11. 2015. Avšak návrh byl projednán a následně schválen až na 39. schůzi poslanecké sněmovny 10. 2. 2016.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Matěj Stropnický jednak používá neaktuální údaje, jednak tyto údaje dezinterpretuje.

Předseda strany zelených ve svém výroku patrně vycházel z dokumentu ministerstva vnitra Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Zde najdeme Stropnickým zmiňovaný údaj: "K 30. červnu 2015 bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti."

Je však nutné konstatovat, že se jedná pouze o cizince z tzv. třetích zemí, aby byl údaj kompletní, je nutné připočítat i cizince z EU/EHP žijící v České republice.

Kompletní a aktuální data nabízí portál MPSV. Podle jejich údajů bylo v únoru 2016 celkem 1402 uchazečů ze třetích zemí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. K tomu dalších 2091 uchazečů ze zemí EU/EHP s nárokem na podporu.

Přesně vyčíslit, jaké procento cizinců u nás pobírá podporu v nezaměstnanosti, není snadné, protože nemáme k dispozici dostatečně aktuální a podrobné statitstiky o počtu ekonomicky aktivních cizinců. Na tento nedostatek poukázal i server Aktuálně.cz, který se v květnu 2015 pokoušel zjistit počet cizinců, kteří v ČR mohou legálně pracovat. Na základě kusých informací z různých zdrojů se dostali na číslo přibližně 330 tisíc cizinců. Podíl cizinců, pobírajících dávky v nezaměstnanosti, by tedy skutečně pohyboval okolo 1 % ekonomicky aktivních.

Poslankyně Jermanová skutečně přeložila návrh, který by zaváděl takovéto omezení rozpravy. Návrh však nepodpořili ani poslanci zvolení za hnutí ANO a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Skupina koaličních poslanců předložila na začátku volebního období návrh na změnu jednacího řádu sněmovy (sněmovní tisk č. 26). Novela zavádí (.pdf) mimo jiné tzv. garanční výbory či prodlužuje minimální lhůtu mezi 2. a 3. čtením.

Pozměňovací návrhy (.pdf, strana 7) Jaroslavy Jermanové pak skutečně měly omezit možnost rozpravy například tím, že by poslancům byla umožněna jen dvě desetiminunová vystoupení ke každému bodu. Návrh však podpořilo pouze 9 poslanců z 47členného klubu ANO a v dalších klubech nezískal podporu vůbec žádnou.

Premiér Sobotka a ČSSD se pokoušeli prosadit zákon minimálně dvakrát. První pokus o návrh zákona podala ČSSD společně se stranou Zelených na konci roku 2009. Znovu se pak zákon pokusila prosadit ČSSD na schůzi Poslanecké sněmovny 10. prosince 2010, kterou tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka uváděl takto:

“Děkuji, vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, já budu velmi stručný, protože i toto je návrh zákona, který se neobjevuje poprvé v Poslanecké sněmovně. Chtěl bych připomenout, že návrh na zrušení listinných akcií na majitele předkládali poslanci České strany sociálně demokratické již během minulého funkčního období. Tento návrh zákona nebyl přijat v rámci tohoto volebního období a my jsme přesvědčeni, že v rámci boje proti korupci, v rámci boje proti netransparentnosti jsme povinni, abychom s tímto návrhem znovu do Poslanecké sněmovny přišli.”