Budoucnost TOP 09 po volbách

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Moderátorka Veronika Sedláčková měla patrně na mysli rozhovor Karla Schwarzenberga pro Aktuálně.cz. Na otázku, jestli si dovede představit, že by vedl TOP 09 do voleb ještě za čtyři roky, odpověděl:

„Připraven jsem, toho času nemám problémy se zdravím, ale můžu si představit, že už rok předtím bych to předával. Bude mi přes osmdesát - a já se necítím jako Adenauer."

Doplňujeme ještě, že existuje rozhovor, kde exministr Schwarzenberg vyjadřuje předpoklad, že dokončí volební období a do voleb v roce 2014 stranu TOP 09 již vést nebude. Vzhledem k výrazným změnám ve společnosti tento článek ale považujeme za již překonaný, diskutované volby v roce 2014 se (snad) konat nebudou. Pokud tedy moderátorka mluví o "příštích parlamentních volbách," předpokládáme volby 2017. Navíc, se dá říct, že přidání podmínky o zdravotním stavu/věku předchozí "předpoklad" nepotvrzuje, ale doplňuje.

Výrok předsedy TOP 09 je hodnocen na základě srovnání mezi výsledky jeho strany z 2 posledních parl. voleb jako zavádějící.

Zda Karel Schwarzenberg podobný výsledek očekával, nehodnotíme, soustředíme se pouze na reálný zisk jeho strany ve volbách do PSP v roce 2010 a letos.

TOP 09 dopadla v volbách do Poslanecké sněmovny takto:

TOP09počet hlasůpočet procent 2010 873 83316,70% 2013 596 35711,99%

Co se týče procentuálního rozdílu, TOP 09 skutečně ztratila lehce přes čtvrtinu ze své podpory (28 %) oproti minulým volbám - vyjádřeno v procentech. Nicméně pokud jde o absolutní počet hlasů, což je v tomto případě primární, je tento rozdíl vyšší - necelých 32 %. Předseda TOP 09 se tak dopouští zavádění, neboť jeho strana ztratila v absolutním vyjádření více, než co sám popisuje. Rozdíl mezi těmito výsledky je způsoben především rozdílnou volební účastí mezi oběma volbami.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných informací z webu samotného řádu. Celý jeho název je Řád bratří německého Domu panny Marie v Jeruzalémě.

Po obsazení Československa a vytvoření Protektorátu došlo vzápětí i k pozastavení činnosti Řádu německých rytířů. Majetek byl podřízen říšsko – německé správě. Řád přestal za války fakticky existovat (.doc str. 3). Po vypuknutí druhé světové války byl řád pronásledován, řada jeho členů (zejména mužské větve) byla nacisty vězněna, popravena nebo zavražděna.

Po válce byl majetek řádu zabrán dekretem presidenta republiky č. 5, který se týká neplatnosti majetkových převodů na Německou říši a uvalení národní správy na německé a kolaborantské majetky. Ačkoliv nešlo o německou, ale nadnárodní, protinacisticky zaměřenou a nacisty pronásledovanou organizaci, československé (komunisty ovládané) ministerstvo zemědělství v roce 1946 vyhlásilo konfiskaci majetku řádu podle Benešových dekretů a následně ji provedlo.

V roce 1948 Nejvyšší správní soud nálezy ze dne 2. 2. 1948 a ze dne 17. 12. 1948, sp. zn. 690/46, o rozhodl o stížnosti Řádu německých rytířů a národní správy jeho statků v Bruntále na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 19. 8. 1946 a opatření téhož ministerstva ze dne 30. 8. 1946 o převzetí zemědělského majetku.Stížnost národní správy byla odmítnuta a o stížnosti Řádu německých rytířů bylo rozhodnuto tak, že uvedené správní akty (konfiskace) byly zrušeny (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. II.ÚS 2904/08). Konfiskace prohlásil za neodůvodněné a nezákonné a vydal rozhodnutí, podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu. Komunistický převrat ale znemožnil převzetí majetku řádem.

Někteří členové řádu tedy byli za války uvězněni a řádu byla znemožněna činnost. Po válce jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován majetek, roku 1948 však Nejvyšší správní soud rozhodl o neoprávněnosti konfiskace. S jedinou výhradou (soud rozhodl roku 1948, nikoliv 1947) tak hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy stanovuje, že se konfiskuje mimo jiné majetek „osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem“.

Podle historie na webu Řádu německých rytířů byli skutečně někteří členové řádu vězněni v koncentračních táborech a nacistických vězeních, několik členů se pak zúčastnilo atentátu na Hitlera v roce 1944. Zmíněný „šéf řádu“, velmistr Robert Schälzky žil podle tohoto webu „v budově řádové komendy v Opavě, hájenky v Podlesí a často byl vyslýchán gestapem“.

Dá se tedy říct, že tato stručná historie potvrzuje slova Karla Schwarzenberga a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedy TOP 09 je hodnocen na základě veřejně dostupných informací o kauze Juraje Chmiel jako pravdivý.

Bývalý velvyslanec ČR v Austrálii Chmiel byl obviněn z toho, že se v této funkci dopustil při zadávání veřejných zakázek zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Konkrétně jeho kauzu popisuje např. Idnes.

Sám Juraj Chmiel se pro tisk nechal slyšet, že jeden ze svědků byl tím, kdo podal trestní oznámení. Toto potvrdil i Karel Schwarzenberg pro ČTK slovy: „Já ani ministerstvo zahraničí jsme trestní oznámení na pana Chmiela nepodali. Pokud je mi známo, trestní oznámení bylo podáno anonymně."

V souladu s trestním řádem pak policie na vyhodnotila podezření pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele jako důvodné, zahájila trestní stíhání a vzápětí Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podalo žalobu.

O činnosti inspekce ministerstva zahraničí pak informovaly například servery Idnes.cz či Deník.cz. Vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zahraničních věcí Karla Šrola zaznamenal server Deník.cz. Explicitně zde za MZV říká, že „... v celé kauze vystupujeme pouze v pozici poškozené strany," tedy se nepřipojili k žalobě.

Internetový zpravodaj Vz24.cz pak interpretuje zprávu České tiskové kanceláře o odstoupení MZV z pozice poškozeného, a to ke dni 12. 9. 2013, kdy usoudili, že žádná škoda způsobena nebyla a ani být nemohla.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.

Člen Rady hlavního města Prahy, který je zodpovědný za dopravu, je skutečně člen TOP 09, jde o Jiřího Pařízka (.pdf - str. 4).

Rada HMP přijala také rozdělení funkční příslušnosti mezi členy Rady směrem k akciovým společnostem, ve kterých má město nějaký majetkový podíl. V tomto rozdělení má skutečně Pařízek na starost Dopravní podnik hl. m. Prahy (.pdf - posl. strana).

O neutěšeném stavu pražského rozpočtu referuje například server aktuálně.cz, který shrnuje obrovské investiční výdaje, které si Praha v nejbližších letech naplánovala.

Jedná se především o výstavbu tunelu Blanka, který má vyjít na 36 miliard korun, mezi další investice patří dostavba linky A pražského metra do Motola, či objednávka zmíněných 250 kusů tramvají typu 15T, přiměřenost tohoto počtu nebudeme hodnotit.

Zmíněné investice nicméně nepochybně přispívají k neudržitelné finanční situaci Hlavního města Prahy.