Příspěvek uvádí, že „všechny budovy po roce 2033 budou muset být bezemisní a mít energetický štítek maximálně D“. V sekci komentářů autor příspěvku doplňuje další text, ve kterém mluví o tom, že pravidla se zpřísňují kvůli nové unijní směrnici o energetické náročnosti budov.
Směrnice a pravidla pro novostavby
Evropský parlament a Rada EU schválily v roce 2024 revidované znění směrnice o energetické náročnosti budov, které vstoupilo v účinnost na konci května 2024. Cílem revidované směrnice je podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov, aby do roku 2050 EU disponovala „fondem budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Toho chce směrnice dosáhnout několika způsoby.
Členské státy mají například zajistit, aby od roku 2028 byly všechny nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů tzv. budovami s nulovými emisemi (.pdf, str. 23). Od roku 2030 budou muset tuto podmínku splňovat i všechny ostatní novostavby.
Jako budovu s nulovými emisemi směrnice označuje budovu s velmi nízkou energetickou náročností, „která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie, produkuje nulové emise uhlíku z fosilních paliv na místě a produkuje nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů“ (.pdf, str. 15). Přesné hodnoty energetické náročnosti, které budova s nulovými emisemi musí splňovat, si určují jednotlivé členské státy v rámci mantinelů stanovených ve zmiňované směrnici (str. 28–29).
Unijní pravidla pro stávající budovy
U již stojících budov mají členské státy zajistit, aby budovy procházející větší renovací (.pdf, str. 24, 16) splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost. Toto pravidlo není žádnou novinkou a unijní legislativa ho obsahuje nejméně od roku 2010. Minimální požadavky si stanovují jednotlivé státy na základě metodiky dané Evropskou komisí (.pdf, str. 22–23, 63). Budovy je dle směrnice musí dodržet, „pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné“ (str. 24).
Revidovaná směrnice obsahuje také pravidla, která se týkají ostatních existujících budov, jež rekonstrukcí neprochází (.pdf, str. 24–27). Rozdílný postup přitom směrnice stanovuje pro obytné domy a pro jiné než obytné budovy.
V případě jiných než obytných budov (.pdf, str. 24–25) má členská země EU stanovit „minimální normy energetické náročnosti“, které jednotlivé budovy budou muset splňovat. U žádné z těchto budov nemá v roce 2030 energetická náročnost přesáhnout hodnotu spotřeby energie, kterou mělo 16 % energeticky nejnáročnějších budov v roce 2020. Od roku 2033 pak budou muset být normy ještě přísnější a jiné než obytné domy budou muset být méně energeticky náročné než 26 % energeticky nejnáročnějších budov z roku 2020.
.jpg&w=640&q=75)
Unijní pravidla nenutí majitele zrekonstruovat obytné domy do konce roku 2027
U obytných domů směrnice formuluje pravidla obecněji (.pdf, str. 25–27). Říká, že si každý členský stát stanoví vnitrostátní trajektorii pro postupnou renovaci „fondu obytných budov“. Každá země má přitom zajistit, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26). Obecným cílem je, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi. Směrnice ale neukládá členským státům konkrétní postupy, jak takového stavu dosáhnout.
Směrnice počítá s tím, že minimální normy energetické náročnosti mohou členské státy zavést i v případě obytných budov (.pdf, str. 26; .pdf, str. 18). Jejich zavedení ovšem v tomto případě není povinné (.pdf, str. 30; .pdf, str. 26–27) a státy místo nich mohou zvolit jiná opatření, např. poskytovat technickou pomoc nebo finanční podporu.
Situace v Česku
Revidovanou směrnici musí členské státy postupně začlenit (tzv. transponovat) do svých právních předpisů nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). Základním legislativním dokumentem, který se v Česku týká oblasti energetické účinnosti, je zákon o hospodaření energií. Novelu tohoto zákona, která by transponovala zásadní části směrnice do českého práva, mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dle webu současné vlády předložit během března 2026 (.pdf, str. 8, 64). Podle elektronické knihovny, v níž ministerstva návrhy zveřejňují, MPO k 8. dubnu návrh novely ještě nepředstavilo.
MPO na svém webu zmínilo, že při přípravě transpozice směrnice spolupracovalo s aliancí odborových asociací Šance pro budovy. Zástupci tohoto sdružení pro Demagog.cz uvedli, že k zavedení některých bodů revidované směrnice do české legislativy už došlo. Jde např. o bod, podle něhož musí některé budovy připravit podmínky pro instalaci dobíjecích bodů pro elektromobily (.docx, str. 361–363; .pdf, str. 32–34), nebo o bod týkající se povinnosti provádět kontroly systémů větrání, vytápění a klimatizace (.docx, str. 171–175; .pdf, str. 42–44). Tyto části se do českých zákonů dostaly ještě během působení Fialovy vlády v roce 2025 (.docx) díky poslaneckým pozměňovacím návrhům. Na novelu od MPO, která by do české legislativy zavedla hlavní body směrnice, se stále čeká (.pdf, str. 8).
Na webu vlády, ministerstev ani ve zveřejněných vládních dokumentech se neobjevují informace, že by Česko plánovalo zavést minimální normy energetické účinnosti pro stávající obytné budovy neprocházející rekonstrukcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu už v roce 2024 uvedlo, že „povinností České republiky nebude zrenovovat všechny budovy, ale vytvořit takové podmínky, které k tomu budou majitele budov motivovat a umožní tak tento cíl splnit“. Resort i později zmiňoval, že hlavním nástrojem pro úspory energií budou podpůrné programy, mezi které patří Nová zelená úsporám, a poradenství. V Česku funguje např. bezplatné odborné poradenství sítě EKIS (.pdf, str. 18).
Protože návrh novely stále není zveřejněn, nejsou známy přesné hodnoty minimálních norem energetické náročnosti, které musí Česko podle směrnice zavést pro již stojící jiné než obytné budovy (.pdf, str. 24–25). V současnosti tak ani nebylo stanoveno, že by energetická náročnost tohoto typu budov musela odpovídat hodnotám energetického štítku D, jak zmiňuje facebookový příspěvek.
Energetické štítky a původní návrh směrnice
Jako energetické štítky se běžně označují certifikáty energetické náročnosti budov, jinak známé také jako průkazy energetické náročnosti budov. V EU fungují už více než dvacet let (.pdf, str. 11) a od roku 2009 se používají i v Česku (.pdf, str. 6). Certifikát je dokument, jenž popisuje, do které ze sedmi kategorií energetické náročnosti budova spadá. Do kategorie A spadají budovy s nejnižší spotřebou energie, do kategorie G naopak patří energeticky nejnáročnější budovy. Certifikát zároveň obsahuje doporučení, jak energetickou náročnost domu snížit.
Původní návrh směrnice o energetické náročnosti budov z prosince 2021 obsahoval požadavky na to, které budovy by měly do určitého data dosáhnout které třídy energetické náročnosti (.pdf, str. 53). Podle tohoto návrhu měly například jiné než obytné budovy dosáhnout od roku 2027 alespoň třídy energetické náročnosti F a od roku 2030 alespoň třídy E. Obytné budovy měly splnit požadavek na třídu F od roku 2030 a třídu E od roku 2033. Po dohodě s Radou EU (.pdf, str. 4) byly však tyto požadavky z návrhu směrnice vypuštěny. Schválená verze nyní obsahuje pouze obecnější požadavky, které nezmiňují konkrétní třídy energetické náročnosti (.pdf, str. 23–27).
Původ informace v příspěvku
Autor facebookového příspěvku zjevně čerpal z článku, který dříve vyšel na webu PoznatSvět. Jeho titulek se totiž přesně shoduje s textem v příspěvku. Komentář, který autor připsal pod příspěvek, navíc kopíruje první tři odstavce tohoto článku.
V dalších částech textu uveřejněného na webu PoznatSvět je mimo jiné uvedeno tvrzení, kterému jsme se v minulosti už věnovali. Web konkrétně říká, že od roku 2030 nebude možné prodávat domy, které mají horší energetickou třídu než třídu E. Zavedení takového pravidla o prodeji unijní legislativa nevyžaduje a nezavedla jej ani ČR.
Proč je příspěvek nepravdivý?
- Facebookový příspěvek tvrdí, že po roce 2033 budou muset být „všechny budovy“ bezemisní a mít energetický štítek minimálně třídy D. Takovou povinnost pro všechny stavby ale nestanovuje nová unijní směrnice ani česká legislativa.
- Požadavek směrnice na bezemisnost se po roce 2030 týká pouze novostaveb.
- Země EU budou podle směrnice muset zavést minimální normy energetické náročnosti pro stávající jiné než obytné budovy. U obytných budov, které už stojí, zavedení minimálních norem není povinné, ale dobrovolné.
- Česko zatím minimální normy energetické náročnosti pro stávající obytné budovy nezavedlo. Vláda ani neoznámila, že by je zavést plánovala. Majitelé obytných budov tak nemají povinnost své domy rekonstruovat.
- V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý.