Česko-ukrajinská dohoda je ve fázi příprav, spekulace o jejím obsahu odporují oficiálním vyjádřením i Ústavě

Na Facebooku se šíří příspěvek, podle kterého Česká republika dojednala a brzy uzavře bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Jeho autor jmenuje několik bodů, ke kterým se Česko údajně v rámci dohody s Ukrajinou zavázalo – od dodávek nevojenského materiálu a technologií, přes výcvik ukrajinských vojáků na českém území a vysílání vojenských pozorovatelů a poradců na Ukrajinu až po posilování vládních pravomocí při vyhlašování válečného stavu. Žádné zdroje pro svá tvrzení ale autor příspěvku neuvádí.

Příspěvek zjevně reaguje na zprávy o chystané dohodě, které se v českých médiích objevily po setkání Petra Pavla se svým ukrajinským protějškem 11. dubna 2024 v litevském Vilniusu. V následujících odstavcích se zaměříme na to, jaký je avizovaný obsah chystané bezpečnostní dohody a k čemu se Česko skutečně zavazuje.

Předpokládaný obsah dohody

Připravovaná česko-ukrajinská bezpečnostní dohoda je podle dostupných informací teprve ve fázi příprav, které má na starost české ministerstvo zahraničí, a jeho přesný obsah tak není znám. Mluvčí vlády Lucie Ješátková pro Deník N uvedla, že dohoda nebude právně závazná a nebude obsahovat možnost vyslání českých vojáků na Ukrajinu. To stejné potvrdil i mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Podle ministra zahraničí Jana Lipavského bude dohoda vycházet z rámce podepsaného na loňském summitu G7, kde se představitelé sedmi ekonomicky nejvyspělejších států světa shodli na podpoře napadeného státu formou dvoustranných dohod. Jednotlivé smlouvy ostatních států, které ze setkání vyplynuly, se mezi sebou však liší. Například Dánsko se zavázalo Ukrajině poskytovat vojenskou podporu po dobu dalších deseti let.

Česko-ukrajinská bilaterální dohoda podle dostupných informací podobný závazek obsahovat nebude. Prezident Pavel popsal, že dohoda bude „možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci, která je nemateriální, jako je třeba podpora zpravodajskými informacemi či technologiemi,“ a dodal, že by mohla vést ke spolupráci obranných průmyslů obou zemí, případně k přenosu některé výroby na ukrajinské území.Ministr zahraničí Lipavský pak pro Deník N uvedl, že dokument bude obsahovat „podporu ekonomické spolupráce a obnovy země, politické spolupráce a podporu ukrajinských reforem“.

Podle dostupných informací tak bilaterální dohoda mezi Českou republikou a Ukrajinou není zatím zdaleka hotová. Vyjádření českých představitelů však naznačují, že nebude obsahovat to, co facebookový příspěvek zmiňuje – Česko se podle dostupných prohlášení nebude zavazovat k vysílání vojenského personálu na Ukrajinu. Namísto toho má dohoda obsahovat podmínky ekonomické spolupráce a podpory ukrajinské obnovy a reforem, podle prezidenta Pavla také prvky materiální i nemateriální pomoci.

Podobnou smlouvu s Ukrajinou podepsalo již osm států – jako první v lednu letošního roku Velká Británie, kterou následovalo Německo, Francie, Dánsko, Itálie, Lotyšsko, a další. Podle prezidenta Petra Pavla by vlastní dvoustrannou dohodu s Ukrajinou mohla Česká republika podepsat v květnu nebo červnu letošního roku.

Vládní pravomoci vyplývají z ústavy

Příspěvek také uvádí, že „další výhodou“ dohody je posílení pravomocí vlády, které by jí umožnily „kdykoliv bez souhlasu PS (Poslanecké sněmovny, pozn. Demagog.cz) vyhlásit nouzový, nebo válečný stav, či mobilizaci“. Vedle toho, že dohoda se stále připravuje a její výsledná podoba není známá, by bylo podobné ustanovení dohody v rozporu s ústavním pořádkem ČR a s pravidly pro vyhlašování nouzového stavu, válečného stavu či mobilizace.

Podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky může vláda vyhlásit nouzový stav na dobu 30 dnů i bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Zákon Sněmovně přiznává jen právo vyhlášení nouzového stavu zrušit nebo po 30 dnech neprodloužit. Příspěvek tedy varuje před něčím, co již v ústavě zakotveno je – vláda nouzový stav může vyhlásit bez souhlasu Poslanecké sněmovny.

Stav ohrožení státu podle stejného zákona vyhlašuje Parlament na návrh vlády, a to, pokud nastane situace, kdy je „bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy“. K vyhlášení stavu ohrožení státu je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a senátorů – vláda ho tak nemůže vyhlásit sama.

Válečný stav je pak upravený přímo v Ústavě České republiky. O jeho vyhlášení rozhoduje Parlament nadpoloviční většinou všech poslanců a nadpoloviční většinou senátorů, je-li Česko napadeno, „nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení“. Mobilizaci, kterou rozumíme hromadné povolání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby, lze pak podle branného zákona vyhlásit pouze za válečného stavu. Nařizuje ji prezident republiky na návrh vlády.

Český ústavní pořádek tedy vyhlášení válečného stavu nebo mobilizace vládou bez souhlasu Parlamentu, respektive Poslanecké sněmovny, neumožňuje. Aby vláda získala takové pravomoci, muselo by dojít ke změně Ústavy, což se opět neobejde bez souhlasu Parlamentu, pro takovou změnu by museli hlasovat tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.

Závěr

Facebookový příspěvek spekuluje o obsahu připravované česko-ukrajinské bezpečnostní dohody a uvádí body, ke kterým se Česko údajně zavázalo. Podle vyjádření české diplomacie se ale o znění dohody stále jedná a k podpisu by mělo dojít až v květnu nebo červnu. Některé z údajných závazků vyplývajících z dohody navíc přímo odporují vyjádření mluvčích vlády a Ministerstva zahraničí. Ti mj. uvedli, že dohoda nebude obsahovat možnost vyslání českých vojáků na Ukrajinu, navíc by měla být právně nezávazná.

Autor příspěvku také mylně uvádí, že česká vláda získá díky dohodě s Ukrajinou možnost bez souhlasu Poslanecké sněmovny vyhlašovat nouzový stav, válečný stav či mobilizaci. Vláda však již nyní může bez předchozího souhlasu nouzový stav vyhlásit. Vyhlášení válečného stavu, kterým je podmíněna možnost mobilizace, pak vládě podle Ústavy vůbec nepřísluší a rozhoduje o něm Parlament. Z těchto důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili jako nepravdivý.

Pro úplnost je ještě vhodné doplnit, že autorem příspěvku je Aleš Svoboda, který příspěvky plné smyšlených citací a nepravdivých informací šíří opakovaně.