Smlouva o obranné spolupráci s USA

illustration
Poslanecká sněmovna stále projednává obrannou smlouvu s USA, a tak je ideální čas na naši další analýzu. Tentokrát jsme se zaměřili na výroky trojice poslanců, kteří v Událostech, komentářích diskutovali o tom, zda v Česku můžou vzniknout americké vojenské základny nebo zda lze dohodu s USA přirovnat ke smlouvě o "dočasném" pobytu vojsk SSSR.

OVĚŘENO

Události, komentáře, 27. června 2023

Jaroslav Bžoch

Europoslanec

0
0
Jiří Kobza
BEZPP

Jiří Kobza

Michal Zuna

Poslanec

0
Pravda
Dohoda NATO SOFA z roku 1951 umožňuje jednotlivým členům NATO podrobnější úpravu podmínek pobytu ozbrojených sil v rámci bilaterálních smluv. Česká republika je součástí této dohody od roku 1999, řídí se jí dokonce již od roku 1996.
Pravda
Někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek postupně přehodnotil svůj původně kladný postoj k výstavbě protiraketového radaru v Brdech. Opakovaně tvrdil, že hrozba, proti které měl radar vzniknout, neexistuje.
Zavádějící
Debata o radaru v Brdech opravdu probíhala i v roce 2007 a v roce 2008 propukla válka v Gruzii. Stavba radaru ale nebyla odůvodňována hrozbou ze strany Ruska, ale hrozbou z Íránu a KLDR. ČSSD a KSČM argumentovaly proti radaru především právě „neexistující“ hrozbou z Íránu a KLDR.
Zavádějící
Americké ozbrojené složky sice mohou využívat státní či veřejné pozemky a zařízení, ovšem za předem stanovených podmínek a jen po předchozí dohodě mezi českou a americkou stranou. Využívání těchto zařízení má navíc být dočasné, a není tedy neomezené, jak naznačuje poslanec Kobza.

Jiří Kobza

Zavádějící
Jiří Kobza poukazuje na to, že Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) neobsahuje příslib bránit ČR, ten je již obsažen ve smlouvě s NATO. DCA se nicméně obraně Česka věnuje a má mj. za cíl napomoci naplňování závazku obrany v rámci NATO.
Pravda
Pobyt amerických vojáků bude muset i nadále schválit Parlament, případně vláda, pokud bude kratší než 60 dní. Vojáci USA pak budou k využívání prostoru na území ČR (včetně státních či soukromých pozemků) vždy potřebovat schválení příslušného orgánu.
Pravda
ČR na základě DCA povoluje Spojeným státům využívání 11 vojenských zařízení a prostor na svém území. Tyto prostory nicméně i nadále zůstávají ve vlastnictví České republiky, nejedná se tedy o odevzdání českého území či základen.
Nepravda
SPD ve své kritice vychází z informací, které v dohodě obsaženy jsou, byť k nim přistupuje selektivně nebo jim dává vlastní názvy jako v případě finančního příspěvku, které pojmenovává „výpalné“ nebo „pokuta“.
Nepravda
Podle článku 4 Smlouvy o obranné spolupráci ČR s USA budou muset americké ozbrojené síly českým orgánům vždy předem oznámit „typy, počty a rozvrhy dodávek“ veškerého obranného materiálu, který na území ČR budou chtít umístit.
Neověřitelné
DCA stanovuje, že na příslušníky armády USA, jejich rodiny a dodavatele se nebude vztahovat povinnost registrovat se na policii. Parlament sice schvaluje počet vojáků, kteří do ČR mohou přijet, způsob evidence dalších osob se nám ale nepodařilo z dostupných zdrojů objasnit.
Pravda
Dle Ústavy rozhoduje o pobytu cizích vojsk v ČR Parlament či ve vymezených případech vláda, jejíž rozhodnutí Parlament následně také projednává. Dle zavedené praxe Parlament v těchto situacích hlasuje o usneseních, která jasně uvádějí dobu pobytu i maximální počet vojáků.
Pravda
Citace poslance Kobzy odpovídá znění článku 7 odstavce 3 dojednané smlouvy o obranné spolupráci mezi Českem a Spojenými státy (DCA), jejíž schválení začal v červnu 2023 projednávat Parlament.
Pravda
Kapitán křižníku Vincennes, jenž velel v roce 1988 při sestřelení íránského airbusu s civilisty na palubě, byl vyznamenán za „záslužnou službu“ v Perském zálivu v letech 1987–1988. Pilot, který vlastní chybou strhl lanovku v Itálii, byl potrestán pouze za maření vyšetřování.
Pravda
Podle článku 43 Ústavy České republiky musí pobyt ozbrojených sil jiných států na českém území schválit Parlament. K přijetí usnesení o pobytu ozbrojených sil na území ČR je pak třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.
Pravda
Česká dohoda o obranné spolupráci (DCA) s USA na rozdíl od slovenské verze skutečně nemá interpretační doložku. Slovenská doložka nicméně není právně závazná a již samotná DCA neumožňuje vznik cizích vojenských základen ani umístění obranného vybavení bez českého souhlasu. 

Jiří Kobza

Na Slovensku mají Malacky, a to druhý od m, mně to vypadlo to jméno, tak ale ti američtí vojáci už tam jsou.
Události, komentáře, 27. června 2023
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Američtí vojáci na Slovensku působí v rámci Mnohonárodního bojového uskupení NATO, jehož součástí jsou i vojáci z dalších 4 členských zemí. Na letišti Malacky v současnosti přítomni nejsou. Žádnou vlastní základnu na Slovensku nemají a podle Obranné dohody ani mít nemohou.
Zavádějící
Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) skutečně pochází z roku 1970 a vznikla po kubánské krizi. Ustanovení smlouvy o zákazu předávání jaderných zbraní je ale v praxi interpretováno dvěma způsoby, a samotná NPT tak nezaručuje, že by v ČR nesměly být umístěny jaderné zbraně.
Pravda
Smlouva DCA neopravňuje USA postavit na českém území vojenskou základnu. Ve spojitosti s výstavbou DCA mluví jen o možnosti postavit objekt v některém z určených vojenských areálů, i v takovém případě ale musí USA záležitost nejdříve konzultovat s ČR a získat potřebná povolení.
Nepravda
Smlouva se SSSR o podmínkách „dočasného pobytu“ sovětských vojsk žádné prostory nespecifikovala. Tajný protokol ke smlouvě nicméně počítal s umístěním 75 tisíc vojáků v 70 objektech. Obranná smlouva s USA proti tomu vyjmenovává pouze 11 objektů, které USA mohou využít.

Jaroslav Bžoch

Pravda
ČR s USA Dohodu o spolupráci v oblasti obrany (DCA) uzavřela na 10 let. DCA skutečně nedává USA automatické právo na umístění amerických vojáků v ČR ani např. neurčuje počet vojáků, jež by zde měli působit. O pobytu cizích vojsk v ČR i nadále rozhoduje Parlament, případně vláda.