Na začátek pro kontext uveďme, že poslanec Jaroslav Bžoch (ANO) svým výrokem reaguje na slova Jiřího Kobzy (SPD), podle něhož Česko kvůli dohodě o obranné spolupráci ČR se Spojenými státy (DCA) nebude vědět, kolik amerických vojáků se na českém území pohybuje.

Pokud se jedná souhrnně o pobyt ozbrojených sil cizích států na území České republiky, je tato oblast ošetřena Ústavou České republiky, konkrétně článkem 43. 

Ten říká, že o pobytu ozbrojených sil cizích států na našem území rozhoduje Parlament nebo ve vymezených případech samotná vláda. Té rozhodovací pravomoc přísluší v případě, že se jedná o pobyt, jehož délka nepřesahuje 60 dnů, a který probíhá v rámci „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“. Vláda také dále rozhoduje „o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky“, tedy o pobytu cizích vojáků na cvičeních v ČR (.pdf, str. 27).

Dle Ústavy musí vláda o takových rozhodnutích neprodleně informovat obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna či Senát poté tyto informace nezávisle na sobě projednají (.pdf, str. 33–34) a případně mohou rozhodnutí vlády zrušit.

Ani Ústava, ani např. zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, výslovně neupřesňují, že usnesení, které Parlament či vláda schvalují, musí obsahovat přesný počet příslušníků armády cizího státu či přesný počet dnů jejich pobytu.

Doplňme, že stejně tak tyto parametry přesně nestanovuje ani zmíněná na jaře podepsaná smlouva (.pdf) o obranné spolupráci ČR a Spojených států (DCA), jejíž ratifikaci v červnu 2023 začal projednávat Parlament. Dle vyjádření Ministerstva obrany je účelem DCA pouze „nastavit obecné podmínky pro případné působení amerických vojáků v ČR“, pokud by jejich pobyt dle Ústavy předtím schválila vláda či Parlament. 

Počty vojáků a termín jejich pobytu v ČR nicméně obsahují v minulosti přijatá usnesení Poslanecké sněmovny, která se schvalování pobytu týkala. Dle záznamů dostupných na webu Sněmovny se přesný počet vojáků vyskytuje například v usnesení z listopadu 2002 (.pdf), ve kterém dolní komora Parlamentu vyslovila „souhlas s pobytem ozbrojených sil Spojených států amerických na území České republiky za účelem posílení ochrany vzdušného prostoru“. V tomto případě byla délka pobytu limitována na období od 15. do 30. listopadu 2002 a počet příslušníků amerických ozbrojených sil byl stanoven na maximálně 250 osob. Upřesněme, že v té době již byl v platnosti ústavní článek 43 ve svém nynějším znění.

Jako další příklad je možné uvést usnesení z listopadu 2022 (.pdf, str. 1), v němž Sněmovna vyslovila souhlas „s pobytem příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie“ na našem území „za účelem výcviku“. Doba jejich pobytu byla určená od data schválení usnesení do 31. prosince 2023. Maximální počet cizích příslušníků byl v tomto případě stanoven na 800 osob.

Podobná upřesnění obsahuje i řada dalších usnesení, např. z roku 2003, 2005, 2007, 2010, 2015 či 2020 (vše .pdf). Uváděno je v nich obvykle zaokrouhlené číslo, které počet příslušníků cizích ozbrojených sil nesmí překročit.

Na závěr tedy shrňme, že pobyt příslušníků cizích ozbrojených sil na území České republiky schvaluje Parlament, případně vláda. Ta o svém rozhodnutí informuje Parlament, který jej následně také projednává. Ústava ani další zákony výslovně nestanovují, že v usnesení Parlamentu či vlády musí být přesně uveden počet cizích vojáků a počet dnů jejich pobytu. Jak však ukazují výše uvedené příklady, Poslanecká sněmovna dle zavedené praxe (.pdf, str. 26) při projednávání pobytu cizích vojáků v ČR skutečně hlasuje o usneseních, která počty vojáků a dobu jejich pobytu uvádějí. Z těchto důvodů tak hodnotíme výrok jako pravdivý.