Demagog.cz

Debata v Českém rozhlase: Jiří Drahoš

Jiří Drahoš byl jako další prezidentský kandidát hostem Radiožurnálu. Moderátor Jan Pokorný s ním probral širokou paletu témata, ať už jde o euro a některá zahreničně-politická téma nebo dezinformační kampaně. Řeč samozřejmě přišla i na Akademii věd. A jak si Jiří Drahoš vedl v pravdivosti výroků? 

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 4. ledna 2018 (moderátor Jan Pokorný, záznam)

13 ověřených výroků

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

V českém exportu hraje Rusko asi dvouprocentní roli a Čína ještě méně. !

Jiří Drahoš mluví pravdu, když říká, že Rusko tvoří asi 2 % z celkového exportu České republiky a Čína dokonce méně. Toto tvrzení lze doložit na níže uvedených datech.

Podíváme-li se na měsíční údaje obchodní bilance ČR vůči Ruské federaci a Číně (srpen, září a listopad 2017) a na souhrnná data za rok 2016, zjistíme následující:

Data zachycená v tabulce ukazují, že Česká republika měla v prezentovaných měsících i za celý rok 2016 jak s Ruskem, tak s Čínou negativní obchodní bilanci.

S pomocí zachycených dat a souhrnných údajů za jednotlivá období (srpen, září, říjen; rok 2016 [.pdf]) jsme následně vypočítali podíly vývozů do obou zemí na celkovém exportu České republiky. Souhrnné objemy jsme nejprve převedli na miliardy korun a poté zaokrouhlili procentuální výsledky na dvě desetinná místa.

Z výpočtů vyplynulo, že export do Ruska skutečně dosahuje zhruba dvou procent celkového vývozu České republiky, zatímco export do Číny se pohybuje mírně nad jedním procentem.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Přece jenom jsem člověk, který na venkově vyrostl.

Jiří Drahoš se narodil v Jablunkově, nedaleko polských a slovenských hranic. Vychodil zde základní školu, stejně jako lidovou školu umění. Z domovského Slezska odešel z důvodu studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, se zaměřením na fyzikální chemii. Všechny informace dokládá web Jiřího Drahoše.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Mám tam v Brazílii, v Argentině, v Chile řadu přátel a ti se mě ptali už mnohokrát, proč český prezident v posledních čtyřech letech tohle teritorium zanedbává.

Miloš Zeman během výkonu funkce prezidenta směřoval své zahraniční cesty spíše do zemí Visegrádské čtyřky, Evropské unie a NATO. Nejčastěji navštěvovanou zemí bylo Polsko, hlavně kvůli zde se konajícím summitům Visegrádské čtyřky a NATO. Dále několikrát navštívil Asii, kam většinou cestoval za účelem státních návštěv. Latinskou Ameriku navštívil jen jednou, a to při příležitosti konání Letních olympijských her v Riu de Janeiru (OH 2016), kde se zúčastnil slavnostního zahájení.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

V životě jsem se s Andrejem Babišem v roli kandidáta nesetkal. Setkal jsem se s ním naposledy jako předseda Akademie věd, když byl ministr financí.

Neexistují informace o žádném oficiálním setkání Andreje Babiše s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem. Podobná událost však mohla proběhnout soukromě bez zmínek v médiích, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hnutí ANO kandidáta na prezidenta nepostavilo a Andrej Babiš oznámil, že svou podporu kandidáta na Hrad oznámí až 11. ledna, tedy den před volbami.

Jiří Drahoš se s Andrejem Babišem v minulosti opravdu mohl setkat, když ještě na prezidenta nekandidoval, a to pravděpodobně i během více příležitostí v rámci výkonu jejich funkcí. To se stalo například v roce 2015 (.pdf) na návštěvě ministra financí Babiše v laserových centrech, nebo v lednu roku 2017, kdy oba navštívili operu Carmen, kterou Drahoš jako šéf Akademie věd uváděl.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já mám zkušenosti s celou řadou premiérů. Jednal jsem s nimi jako předseda Akademie věd, válčil jsem s nimi kvůli rozpočtu.

Tomuto výroku jsme se již věnovali v jednom z našich předchozích ověřování.

Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd České republiky (AV ČR) osm let, tedy dle zákona dvě funkční období – od 25. března 2009 do 24. března 2013 a následně od 25. března 2013 do 24. března 2017. Během této doby zastávalo funkci pět premiérů v pěti vládách.

Coby předseda AV ČR se Jiří Drahoš skutečně stýkal s politiky. V roce 2009 jednal s tehdejším premiérem Janem Fischerem o navýšení rozpočtu pro Akademii o půl miliardy korun. Tomuto jednání předcházela rozhodnutí vlády naopak snížit rozpočet AV ČR o více než miliardu korun pro rok 2010 a do roku 2012 přibližně na polovinu. Tématem financování AV ČR jsme se více zabývali v listopadu roku 2017, konkrétně v této analýze.

Další jednání s politiky dokládá například pozvání premiéra Petra Nečase na sněm AV ČR v roce 2010, na kterém se měl mimo jiné řešit rozpočet na následující rok, nebo výstup (.pdf) ministra školství Petra Fialy na obdobném zasedání v roce 2012.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Připomínám, že v roce 2009 jsem řešil pokus o likvidaci mé mateřské instituce, nepokrytý pokus o likvidaci.

Tomuto výroku jsme se již věnovali v jednom z našich předchozích ověřování. Jiří Drahoš mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV ČR) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Po řadě protestů, mediálních vyjádření i jednání k nim nedošlo, přičemž Drahoš byl přímým účastníkem těchto jednání.

Oznámení o umenšení škrtů veřejně zaznělo po jeho schůzce s tehdejším předsedou vlády Fischerem. Nehodnotíme však, zda škrty byly snahou o likvidaci Akademie – byly důsledkem ekonomické krize a reformy financování vědy. Vědci o likvidaci mluvili, avšak tuto část nelze posoudit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, neboť zda měla být Akademie věd zlikvidována, nejsme schopni doložit. Jde spíše o Drahošův subjektivní dojem.

V dané věci šlo o situaci ohledně rozpočtu pro vědu na rok 2010 (s výhledem na 2011 a 2012), za Fischerovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády z 29. července 2009. Příprava reformy ale začala již s Topolánkovou vládou: v průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Na to pak navazovala první Metodika hodnocení výsledků výzkumu, která byla v souladu s touto reformou. Vláda Mirka Topolánka padla v březnu 2009 a nahradila ji Fischerova vláda.Tato reforma provádí hodnocení výsledků (například publikací, patentů, článků, softwaru atd.) konkrétní instituce převodem na jednotnou numerickou škálu (jde tedy o kvantifikaci vědeckých výstupů). Reforma též zavedla Technologickou agenturu a část peněz měla být alokována do výzkumu pod ministerstvy, hlavně ministerstva průmyslu. Tuto metodiku považovali vědci za nesprávně postavenou, navíc zvýhodňující aplikovaný výzkum.

Akademie protestovala a tehdejší předseda Drahoš je označoval za likvidační. Proti návrhu rozpočtu se stavěly také další výzkumné organizace, jako Rada veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu nebo Učená společnost České republiky. Proti škrtům na vědu také probíhaly demonstrace. Vědci považovali reformu za likvidační pro základní výzkum, hlavně pro Akademii věd. Jiří Drahoš mluvil o krizi ve financování vědy například ve svém projevu na zasedání Akademického sněmu AV v roce 2010, z čehož je patrné, že situace trvala delší dobu a spíše eskalovala.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV ČR. Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV ČR měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se nakonec nestalo.

Předseda Drahoš vedl jednání s premiérem Fischerem a dosáhl výrazně menšího snížení rozpočtu, než bylo v plánu, a vláda též upustila od návrhu snižovat rozpočet v dalších letech. Toto jednání se uskutečnilo 30. července 2009 a premiér Fischer po něm uvedl, že vláda škrt vůči AV sníží o půl miliardy korun oproti své původní představě.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Ale za Mirka Topolánka, za jeho formálního vedení Rady pro výzkum, on tam nechodil na tu radu, bylo upečeno to likvidační tažení proti Akademii věd.

Jiří Drahoš zde s největší pravděpodobností mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV ČR) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Jeho poněkud silné tvrzení, že šlo o cílené likvidační tažení proti AV ČR, nelze z veřejných zdrojů nikterak objektivně doložit. Nicméně je pravdou, že zmíněné rozpočtové škrty se v rámci reformy začaly připravovat za Topolánkovy vlády.

Jednalo se o rozpočet pro vědu na rok 2010 (s výhledem na roky 2011 a 2012), za Fisherovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády 29. července 2009. S přípravou reformy však začala již Topolánkova vláda. V průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV ČR . Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV ČR měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se však nakonec nestalo.

Tomuto výroku jsme se již dříve při ověřování věnovali detailněji zde.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já jsem neříkal zahraniční agenti. Mluvil jsem o dezinformačních zdrojích a mluvil jsem o celkem logickém záměru, třeba možném záměru ruských tajných služeb.

Jiří Drahoš se obával ovlivnění prezidentských voleb zahraničními (konkrétně ruskými) tajnými službami šířením dezinformací. Zároveň také zveřejnil na svých stránkách seznam dezinformačních webů.

Jiří Drahoš se kvůli těmto obavám setkal 1. prosince 2017 s tehdejším premiérem Bohuslavem Sobotkou. Premiér Sobotka na setkání Jiřího Drahoše ubezpečil, že odpovědné instituce i vláda věnují případnému narušení průběhu voleb pozornost.

Ředitel Bezpečnostní informační služby k dané věci vydal prohlášení:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.


Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.


BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat,“
uvedl ředitel BIS plk. Ing. Michal Koudelka

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Pro Rusko z hlediska ruské vojenské doktríny je největším nepřítelem NATO.

Z textu nové bezpečnostní doktríny podepsané Vladimirem Putinem v prosinci 2015 vyplývá, že hlavní hrozbu pro Rusko představují USA a NATO (originální text v ruštině a angličtině [.pdf]). Protiruská politika USA a NATO je v tomto dokumentu popsána především v článcích 12, 15 a 106.

Zmiňuje se zde, že provádění nezávislé zahraniční a domácí politiky Ruskou federací (RF) vyvolává opozici Spojených států a jejích spojenců, kteří usilují o zachování své nadvlády ve světových záležitostech. Dále pak RF popisuje posílení vojenských schopností Severoatlantické aliance (NATO) a její aktivity prováděné v rozporu s mezinárodním právem, zintenzivnění vojenských aktivit zemí NATO, další rozšiřování aliance a přístup její vojenské infrastruktury k hranicím Ruska jako hrozbu pro národní bezpečnost. Nepřijatelné je podle dokumentu také budování systému protiraketové obrany ze strany NATO.

Stejný přístup Ruské federace k NATO je patrný i v článku 61 Konceptu zahraniční politiky Ruské federace, kde se zmiňuje geopolitická expanze, kterou prosazuje Severoatlantická aliance a Evropská unie a také omezující politické, ekonomické, informační a další tlaky namířené proti Ruské federaci.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Tak když si vezmu klasický případ lithia před parlamentní volbou, to byl úplně brilantní příklad dezinformace.Najednou se objevila, kde se vzala, tu se vzala kauza lithium, dotáhla to ta kauza až do Poslanecké sněmovny, po volbách to vyšumělo. (...) Bylo to publikováno, myslím, prvně na serveru Aeronet.

Dle odborníků na bezpečnost – například analytiků z Pražského institutu bezpečnostních studií v Praze – nese kauza lithium zřejmé znaky dezinformační kampaně. Dle informací z Aktuálně.cz měl v této kauze také vliv podnikatel Zdeněk Zbytek, který má výborné vazby na Rusko a jenž se v kauze angažoval prostřednictvím zasílání e-mailů několika poslancům před volbami, mezi nimiž byli i Andrej Babiš a Vojtěch Filip. Zbytek pro Aktuálně.cz reagoval následovně:

„Informace, které jsem o lithiu obdržel, jsem mailem přeposlal na soukromé maily – tak jako to dělám při zajímavých informacích běžně – desítce svých kamarádů a známých. Mezi nimi i řadě poslanců bývalé Poslanecké sněmovny a i některým bývalým i současným senátorům. S tím, že jsem ale upozornil, že nemám možnost ony informace prověřit, zda jsou důvěryhodné či nikoliv.“

Po volbách toto téma opravdu utichlo a dále se už příliš neprojednávalo. S prvotní informací o lithiu přišel 4. října, tedy pouhých 16 dnů před volbami, proruský dezinformační server Aeronet. Dle informací z Aeronetu ČSSD chystá tunel, který by Česko připravil o peníze z lithia. Tuto zprávu zveřejnil server poté, co ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jiří Havlíček podepsal memorandum s australskou firmou European Metal Holdings o těžbě lithia.

O kauze se dále jednalo na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 16. října, kde vláda byla požádána, aby zrušila platnost memoranda o lithiu. Argumentovalo se především tím, že by lithium měl těžit český státní podnik. Na schůzi bylo také viditelné napětí mezi ČSSD a ANO, kdy Babiš označil kauzu lithium za kšeft ČSSD. Sociální demokracie naopak považuje kauzu za umělou a označuje ji jako útok ze strany ANO a KSČM.

Celým tématem se podrobně zabýval prosincový text Aktuálně.cz, který sledoval také počty zmínek o kauze. Ten jasně dokládá, že kauza lithium s volbami český veřejný prostor opustila.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Určitě je, jsou lidé, kteří tohle to dělají (vytvářejí hoaxy a dezinformace - pozn. Demagog.cz), mají to profesionálně v popisu práce.

Informace o podobných případech se za poslední dva roky objevily několikrát, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Světem minulý rok proběhla informace amerického listu The New York Times, jehož redaktor objevil tzv. továrnu trollů. Tato instituce by měla sídlit v Rusku, konkrétně v Petrohradu, a její oficiální název by měl být Centrum pro internetový výzkum. Dle zpráv, které v Česku přinesly Lidovky.cz nebo Česká televize, působí v této organizaci několik desítek lidí, jejichž pracovní náplní je zastávání ruských pozic ve fórech nebo šíření dezinformací.

Druhým typem lidí, kteří si jako obživu zvolili obor fake news, jsou zakladatelé vlastních webů, které by tento typ zpráv šířily na vlastní pěst. Jejich příjem pak tvoří prodej reklamních ploch na svých internetových stránkách, jak např. zaznělo v dokumentu ČT „Co dokáže lež“ (video, cca 21:00), nebo v článku na webu Aktuálně.cz o Nikolasu Pravdovi, jenž žije v Německu a založil si svůj dezinformační portál, který mu, dle jeho slov, pomohl vydělat si na koupi bytu.

Souhrn celé problematiky dezinformací přinesl před nedávnem web Aktuálně.cz, který také obsahuje část o hlavních tvůrcích dezinformací v České republice.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

POKORNÝ: Líbí se vám jeho (Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz) nápad přemístit velvyslanectví České republiky z Tel Avivu do Jeruzaléma?

DRAHOŠ: Tak jednak byla to reakce na prezidenta Trumpa a na jeho rozhodnutí jaksi naplnit usnesení Kongresu.

Jiří Drahoš oceňuje na stávajícím prezidentovi Miloši Zemanovi jeho kladný vztah k Izraeli. K nápadu na přesun velvyslanectví do Jeruzaléma se však staví lehce skepticky. Jako zavádějící jsme výrok označili z toho důvodu, že Miloš Zeman se sice na začátku prosince k nápadu Donalda Trumpa přesunout americkou ambasádu do Jeruzaléma připojil, avšak sám tuto alternativu navrhoval již v roce 2013.

Miloš Zeman skutečně nerozvířil debatu o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma poprvé. Stejný nápad už vznesl při zahajovacím ceremoniálu Dnů pro Izrael v Hradci Králové v roce 2013.

Z hlavního města se stáhly ambasády všech států po zahájení okupace východního Jeruzaléma Izraelci v roce 1967. Dokonce i USA vyslovily nesouhlas s tímto aktem – přesunem vlastních úředníků do Tel Avivu.

V pokusu o přesun českého velvyslanectví vidí Palestina pokus o narušení mírových jednání. Liga arabských států rovněž konstatovala vypovězení vzájemných vztahů se zeměmi, které svou ambasádu umístí do Jeruzaléma nebo toto město uznají za hlavní a nedělitelné.

Nejožehavějším tématem byl přesun v době Rusnokovy dočasné vlády. Zeman spoléhal, že při delším funkčním období právě tato vláda podpoří jeho návrh na přesun do Jeruzaléma. Jiří Rusnok se však od Zemanova přání distancoval a potvrdil, že ani jeho kabinet nepočítá s projednáváním této alternativy.

Na začátku prosince loňského roku přišel Donald Trump se stejným nápadem, totiž přesunout americkou ambasádu do Jeruzaléma jakožto hlavního města. Zeman jej podpořil se slovy, že Česká republika i Evropská unie by měly sjednotit krok s USA. Lubomír Zaorálek, tehdejší ministr zahraničí, však žádné vyjednávání mezi Českou republikou a Izraelem nepotvrdil.

Tímto návrhem jsme se již zabývali. Miloš Zeman už při návštěvě samotného Izraele v roce 2013 svůj výrok zmírnil. Jako podmínku přeložení ambasády ustanovil dokončení mírového jednání mezi Izraelem a Palestinou.