Evropská unie propojí registry skutečných vlastníků, přístup k majetku mít nebude

Autorka sdíleného videa na začátku uvádí, že lídři EU „plánují okrást občany Evropské unie o aktiva a majetky“. Dále tvrdí, že EU plánuje od roku 2026 zavést „rejstřík bohatství“, ve kterém mají být uvedeny podrobné informace o majetku občanů, například vlastnictví automobilů, akcií nebo drahého nářadí v dílně. Lidem, kteří tyto informace neuvedou, má údajně hrozit pokuta ve výši minimálně jednoho milionu eur. Autorka videa tvrdí, že cílem tohoto kroku je řešit zadlužení EU způsobené válkou na Ukrajině. Na závěr videa autorka uvádí, že z veřejných zdrojů vyplývá, že od roku 2026 bude moct EU „vyrabovat a použít náš osobní majetek“.

Centrální registry podle směrnice EU

Část videa pochází z webu švýcarských novin Schweizerzeit a zmiňuje se v ní, že EU údajně plánuje zavést takzvaný rejstřík majetku, do kterého by občané museli uvádět podrobnosti o tom, co vlastní. Spekulace o tomto záměru se objevily už v roce 2024, kdy si Evropská komise nechala zpracovat studii proveditelnosti centrálního registru majetku jako nástroje v boji proti praní peněz. Studie zmiňuje možnost vytvoření Unií spravovaného centrálního registru některých typů majetku (.pdf, str. 6), nicméně ji zároveň označuje za technicky nejsložitější variantu (.pdf, str. 7). Evropská komise se cestou centrálního registru nevydala a místo toho se soustředí na propojování národních evidencí vybraných druhů majetku.

Jedním z prvních kroků je nová směrnice (.pdf) o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházet „využívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování terorismu“, kterou Evropský parlament a Rada EU schválily v květnu 2024. Tato směrnice nařizuje členským státům do roku 2027 (.pdf, str. 86) zřídit centrální registry skutečných majitelů právnických osob (.pdf, str. 35), ve kterých budou uvedeny osobní údaje skutečných majitelů, povaha a rozsah vlastnictví a případně i vlastnická struktura právnické osoby. Členské státy budou mít povinnost tyto informace poskytnout pro zapsání do unijního registru.

Směrnice členským státům rovněž nařizuje zřídit registry bankovních účtů, ve kterých bude možné identifikovat fyzické i právnické osoby ovládající nebo vlastnící bankovní a platební účty (.pdf, str. 43). Tyto registry budou přístupné AMLA a finančním zpravodajským jednotkám, jež budou mít přístup ke jménu majitele účtu, identifikačnímu číslu účtu a k datu otevření a uzavření účtu (.pdf, str. 43–44).

Členské státy musí finančním zpravodajským jednotkám a AMLA rovněž zpřístupnit informace o nemovitostech prostřednictvím jednotného přístupového místa (.pdf, str. 46). Přístupné mají být například údaje z katastru nemovitostí, jako jsou parcelní čísla, adresy, výměry, druh nemovitosti, jména majitelů, ceny a historie vlastnictví (.pdf, str. 46–47). 

Každý členský stát musí také zřídit vlastní finanční zpravodajskou jednotku, která bude analyzovat podezřelé finanční operace (.pdf, str. 48). Tyto jednotky budou mít přístup k vnitrostátním registrům cestovních pasů, vozidel, sociálního zabezpečení, zbraní, celních údajů, hypoték, finančních převodů, cenných papírů a účetních uzávěrek (.pdf, str. 49–50). 

Směrnice tedy nenařizuje evidenci veškerého majetku občanů Evropské unie. Ukládá členským státům pouze povinnost zřídit centrální registry skutečných vlastníků právnických osob, bankovních účtů a nemovitostí. Tyto registry zřizují jednotlivé členské státy, přičemž dohledatelné v nich budou pouze informace týkající se vlastnictví právnických osob a bankovních účtů. Podle směrnice mají mít finanční zpravodajské jednotky v členských státech přístup také k dalším vnitrostátním registrům. V ČR již těmito pravomocemi disponuje Finanční analytický úřad.

Povinnosti finančních institucí a sankce pro ně

Autorka facebookového videa uvádí, že nově budou lidé pokutováni v případech, kdy o svém majetku neuvedou „úplné podrobnosti, do posledního detailu“. Pokuta má dosahovat minimálně jednoho milionu eur. Nová unijní směrnice a související nařízení ukládají některým právnickým a fyzickým osobám, například bankám, finančním poradcům, notářům, právníkům, makléřům, obchodníkům s drahým zbožím či fotbalovým klubům, povinnost identifikovat své klienty, zjistit jejich skutečné vlastníky a ověřit případné sankce vůči nim. Při podezření na nelegální činnost jsou povinni informovat finanční zpravodajskou jednotku a případně neprovést podezřelou transakci.

Za porušení těchto povinností mohou členské státy uložit pokuty až do výše jednoho milionu eur nebo dvojnásobku prospěchu plynoucího z porušení předpisu. U finančních institucí může pokuta dosáhnout až deseti milionů eur nebo 10 % z celkového ročního obratu (.pdf, str. 75). 

Běžní občané nicméně na základě směrnice nepodléhají žádným povinnostem a nehrozí jim žádné pokuty. Povinnost poskytovat údaje se týká pouze uvedených subjektů, ty také mohou být za nesplnění pokutovány. 

Využití majetku občanů EU

Podle facebookového videa také „od roku 2026 může Evropská unie vyrabovat a použít náš osobní majetek, tak jak sama uzná za vhodné“. Směrnice o praní peněz a financování terorismu nicméně nic takového neumožňuje. Dává příslušným orgánům členských států pouze pravomoc pozastavit finanční transakce v případě podezření na trestnou činnost (.pdf, str. 52). 

Opakované smyšlenky o využití soukromého majetku

Příspěvky poukazující na údajný záměr Evropské unie využívat soukromý majetek občanů se na sociálních sítích šířily i v minulosti. V březnu 2025 Komise představila strategii unie úspor a investic, která má motivovat občany k investování úspor na evropských finančních trzích. Toho má být dosaženo například možností investovat do výnosnějších nástrojů na kapitálovém trhu, zlepšením přístupu k financím pro malé a střední podniky a větším propojením finančních trhů v rámci EU. 

Po zveřejnění strategie se na sociálních sítích začaly šířit nepravdivé informace, že má EU prostřednictvím této iniciativy získat přístup k majetku občanů. Ve skutečnosti je strategie zaměřena výhradně na podporu dobrovolného investování úspor, o získání přístupu k majetku lidí tedy nejde.

Závěr

Podle videa má od roku 2026 vzniknout centrální „rejstřík bohatství“, do kterého budou občané EU povinni pod hrozbou pokuty uvádět podrobné informace o svém majetku. EU má údajně také získat možnost využívat tento majetek pro vlastní účely. Ve skutečnosti však nová směrnice o mechanismu předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu ukládá členským státům pouze povinnost zřídit registry skutečných vlastníků právnických osob, bankovních účtů a nemovitostí. 

Tyto registry se zaměřují na vlastnickou strukturu, nikoli na detailní soupis majetku jednotlivců. Povinnost poskytovat údaje do těchto registrů a podniknout konkrétní kroky proti praní peněz se týká pouze vybraných subjektů (např. bank, právníků, notářů atd.), které mohou být za nesplnění povinností sankcionovány. Běžných občanů se tyto povinnosti netýkají. EU navíc nebude mít možnost s majetkem občanů nakládat. V rámci naší spolupráce s Facebookem proto příspěvek hodnotíme jako nepravdivý.