Interview ČT24 - Jana Bobošíková

Ve funkčním období dvou uvedených prezidentů byli jako předsedové vlády s minulostí v KSČ jmenováni Marián Čalfa (členem KSČ v letech 1964-1990), Jan Stráský (1964-1969), Petr Pithart (1960-1968), Josef Tošovský (1976-1989), Miloš Zeman (v období “Pražského jara”) a Jan Fischer (1980-1989). Celkem tedy 6 předsedů vlád. Na základě informací na serveru www.vlada.cz nebo na oficiálních stránkách těchto politiků tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”

Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové

Pod pojmem přepadovky zde má Bobošíkova na mysli využívání pravomoci prezidenta, která je zaručena čl. 64 Ústavy ČR, kde je uvedeno, že prezident má právo účasnit se schůzí obou komor a vlády, může mu být uděleno slovo kdykoliv o to požádá, a stejně tak má právo vyžadovat od členů vlády zprávy a projednávat s nimi otázky, které patří do jejich působnosti. Jasně se vyjádřila, avšak méně expresivně, že by v tomto ohledu na jednání vlády a obou komor parlamentu často chodila, což prohlásila v srpnu tohoto roku v Pardubicích při příležitosti představení kandidátů strany Suverenita do krajských voleb, viz. například článek na prvnizpravy.cz, nebo také rozhovor pro aktualne.cz.

Podle průzkumu (.pdf) veřejného mínění, vypracovaným agenturou CVVM z dubna 2012, jen pětina lidí souhlasí s příjetím EURA.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k existenci různých právních intepretací.

Zákon č. 275/2012 Sb. O volbě prezidenta republiky v paragrafu 26, odstavci 6 sice uvádí, že: “(6) Opravu zřejmých písařských nesprávností nebo zjevných chyb v počítání v rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny provede Ministerstvo vnitra na požádání zmocněnce navrhujících poslanců, zmocněnce navrhujících senátorů nebo zmocněnce navrhujícího občana, a pokud ten nemá zmocněnce, pak přímo navrhujícího občana nebo kandidáta uvedeného na kandidátní listině nebo z moci úřední. Písemnou opravu doručí všem osobám, kterým bylo podle odstavce 3 doručováno rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny, jehož se písemná oprava týká, a vyvěsí ji na úřední desce Ministerstva vnitra v sídle Státní volební komise a zveřejní na svých internetových stránkách určených pro volby.” Právě tímto ustanovením Jana Bobošíková argumentuje. Avšak zodpovědný úředník Ministerstva vnitra Václav Hanych právě tuto interpretaci odmítá a tvrdí, že podle zákona nemůžeme “dělat vůbec nic.” Dodává: “ministerstvo musí vyčkat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a ten buď potvrdí stanovisko naše nebo opačné.”

V dnešní (26.11.2012) mediální přestřelce Jany Bobošíkové a ministerstva vnitra padlo, že ministerstvo se na výzvu Jany Bobošíkové nechystá opravit vlastní rozhodnutí a počká si na rozhodnutí soudu, viz například zde.

Na základě zpravodajských článků (např. Týden, Česká televize, iDnes) se ministr Kubice vyjádřil k výsledkům kontroly dnes (tj. 26. listopadu 2012) poprvé. Postup kontroly hájí. Mimo jiné například sdělil, že použitá varianta výpočtu byla deklarována již od samého počátku přípravy zákona nebo že nesouhlasí s nahodilými změnami způsobu výpočtu. Ministerstvo prý již metodiku měnit nemůže, stejně tak opět hlasy přepočítávat. Nechal nyní konečné rozhodnutí ohledně výkladů na Nejvyšším správním soudu a uvedl, že ministerstvo vnitra se bude rozhodnutím řídit.

V usnesení ustavujícího sjezdu strany SUVERENITA - Blok Jany Bobošíkové je v části IV. nazvané “sjezd ukládá Republikové radě” uvedeno: “v případě přímé volby prezidenta republiky kandidovat do této funkce předsedkyně SBB Jana Bobošíková; pokud bude volba prezidenta České republiky nepřímá Parlamentem České republiky, hledat napříč politickým spektrem podporu pro její volbu”.

Jana Bobošíková působí ve firmě BCM, a.s., v části Artdeco na pozici vedoucí marketingu. Tato sekce firmy BCM, a.s. se zabývá distribucí luxusní kosmetiky.

Jak Pavel Rychetský, v té době předseda Ústavního soudu, tak Otakar Motejl, tehdy ombudsman, odmítli v roce 2008 kandidaturu na prezidenta republiky. Rychetský navíc odmítl kandidovat již ve volbě v roce 2003 a jeho názor se nezměnil, jak sám prohlásil. Motejl se také odmítl stát kandidátem; řekl však, že by svou kandidaturu ještě zvážil, pokud by odstoupil Jan Švejnar, jemuž vyjádřil podporu.

Výrok je pravdivý na základě jmenných seznamů členů vlád a jejich veřejně dostupných životopisů zmiňujících členství v KSČ.

Např. ve vládě Miloše Zemana (jmenované 22. července 1998) působili Václav Grulich (člen KSČ v letech 1954-1970), Eduard Zeman (1966-1970), Pavel Rychetský (1966-1970) a další. Ve vládě Jiřího Paroubka (jmenované Václavem Klausem 25. dubna 2005) figurovali Zdeněk Škromach (člen KSČ v letech 1982-1989), Milan Urban (1985-1989), Pavel Dostál (1962-1969) a další.

Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.

Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.

Video, ve kterém Jana Bobošíková předává kytici růží G. Husákovi bylo odvysíláno v pořadu Před 25 lety, 25.6.2010, dostupné je stále ve videoarchivu ČT. Jana Bobošíková tedy správně uvádí i časové období - zhruba 2 a půl roku, i fakt, že video bylo odvysíláno v České televizi, odkud se předunulo například na server Youtube.

Výrok je pravdivý, neboť tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek složil svoji funkci ještě dříve, než mohl být o sestavení vlády oficiálně požádán - ještě dříve než byli oficiálně vyhlášeny výsledky voleb.

Moderátorka se jasné ptá na fázi navrhování ústavních soudců. Jak je uvedeno v článku 84 Ústavy ČR: “ Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.” Hlavní úlohu při výběru kandidátů na post soudce Ústavního soudu tak zastává prezident ČR. Je zcela na jeho uvážení, koho na tuto funkci navrhne. Na samotném výběru kandidáta se Senát ČR nikterak nepodílí. Má pouze možnost prezidentem navrženého kandidáta neschválit.

Výrok hodnotíme jako závádějící, protože ve fázi navrhování může hrát maximálně roli výhružnou - může signalizovat, jaké kandidáty nepřijme. Nicméně to rozhodně nebrání v nominaci podle vůle prezidenta, resp. prezidentky.

Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.

§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”

“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)