Interview ČT24 - Táňa Fischerová

V rodinné oblasti skutečně proběhla hlasování, ve kterých hlasovala stejně Táňa Fischerová a někteří poslanci za ODS, např. hlasování o novele zákona č. 428/2003 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže nebo také s některými poslanci za ODS a většinou poslanců za KSČM v hlasování o zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství; v obou případech se jednalo o návrhy zákonů/novel zákona, ve kterých Táňa Fischerová vystupovala v pozici předkladatelky.

Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.

Podle oficiálního webu ke kandidatuře Táni Fischerové na prezidentku nasbíral její tým okolo 80 tisíc podpisů. Po vyřazení některých podpisů byla 6. listopadu odevzdána kandidátní listina s více než 72 tisíci hlasy.

Táňa Fischerová kandidovala do Senátu za hnutí Zelení ve volbách v roce 2006, přičemž Klíčové hnutí bylo registrováno až v roce 2008.

Z bývalé Čtyřkoalice, po jejím rozpadu počátkem roku 2002, vstupovaly strany US-DEU a KDU-ČSL společně do nadcházejících voleb konajících se v létě 2002. T. Fischerová v daných volbách kandidovala a získala mandát jako nezávislý kandidát US-DEU. Z dalších občanských kandidátů lze jmenovat např. Svatopluka Karáska.

Podle tiskové zprávy z webu Táni Fischerové podepsalo petice za kandidaturu Táni Fischerové 80 tisíc občanů, z nichž pak byly petičním výborem promazány neúplné či jinak potenciálně neplatné podpisy a na Ministerstvo vnitra tak bylo odesláno přes 72 tisíc podpisů.

Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.

Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.

Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.

Příloha výčtového zákona (viz. výrok 9) konkrétně uvádí ve výčtu, který se vztahuje k Řádu svaté Voršily Římské unie: “čp.1435 budova se stavební plochou 944/2
•pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4
•stavební plocha
•Vlastník: Čs. stát - Národní divadlo
•Uživatel: jako vlastník
•Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město” Výčtový zákon (jeho příloha) tedy skutečně zmíněnou nemovitost přisoudil konkrétnímu řádu, nicméně není již zcela jasné, zda zákon obsahoval chyby, respektive jestli řádu budova nikdy nepatřila a Národní divadlo o ni přijít nemělo. Vzhledem k absenci jasného a spolehlivého zdroje (o této problematice na půdě Sněmovny hovořili jednotliví poslanci) je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.

V roce 2006 byl meziroční nárůst Hrubého domácího produktu 7 %, jedná se tedy jednoznačně o ukazatel ekonomického růstu, zároveň však byl v meziročním srovnání navýšen státní dluh o více než 100 mld. Kč. V březnu téhož roku prošlo tehdejší sněmovnou zvýšení porodného i přijetí tzv. pastelkovného, státního příspěvku na školní pomůcky. V případě porodného byly náklady na rok 2006 podle serveru Penize.cz vyšší než 1,5 mld. Kč a v případě pastelkovného šlo o částku 78 mil. Kč.

Jak se můžeme dočíst ve vyjádření bývalého prezidenta Havla na webu Kanceláře prezidenta republiky, Havel uvádí, že k udělování milosti vždy zná i stanovisko Ministerstva spravedlnosti.

Článek 62 Ústavy ČR, písmeno g, uvádí: “ odpouští (prezident) a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení ”, není tak vázán kontrasignací či doporučeními.

Ústava ČR článek 54 bod 3 doslova uvádí, že “ prezident není z výkonu své funkce odpovědn ý”. Článek 68 bod 1 pak uvádí, že “ vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně ”.