Táňa Fischerová

Táňa Fischerová

Zavádějící

V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.

Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.

Nepravda

Táňa Fischerová hovoří o situaci po volbách v roce 2006. První Topolánkova vláda byla jmenována, začala tedy vládnout, prezidentem Klausem 4. září 2006 a poté, co nezískala důvěru sněmovny, byla pověřena dočasným výkonem funkce - de facto až do jmenování druhé Topolánkovi vlády 9. ledna 2007, respektive vyjádření důvěry této vládě o 10 dní později. Nejde tedy o 7 měsíců, jak tvrdí Fischerová, ale o 4 měsíce a 15 dní. Časový rámec:

Pravda

Čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR vyjmenovává, kdo může předkládat návrhy zákona, prezident uveden není.

Čl. 64 odst. 1 pak zní: "Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá."
Fischerová tedy prezidentovy pravomoci popisuje pravdivě.

Neověřitelné

Souhrnný údaj o počtu členů družstev za První republiky se nám nepodařilo dohledat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pravda

Ústava byla skutečně měněna postupně.

Ústava ČR byla měněna následujícími novelami:

  • zákonem č. 347/1999 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků;
  • zákonem č. 300/2000 Sb., o bezpečnosti České republiky;
  • zákonem č. 395/2001 Sb., který pozměňoval čl. 10, 49, 52 a 95;
  • zákonem č. 448/2001 Sb., který se týkal České národní banky;
  • zákonem č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k Evropské unii;
  • zákonem č. 319/2009 Sb., který se týkal rozpuštění Poslanecké sněmovny;
  • zákonem č. 71/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky.

Dále došlo k přijetí řady ústavních zákonů, jejich soupis nabízí např. Wikipedie.

Ústava se tedy novelizovala skutečně v několika krocích a nikoliv komplexně naráz, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Zavádějící

Je pravdou, že Táňa Fischerová v pozici poslankyně prosazovala přímou volbu prezidenta i to, že některé tehdejší sněmovní strany ji měly ve svém programu. Nicméně již není pravdou, že by "pro to nikdo nebyl". Pro návrh kromě stran Koalice, která měla přímou volbu ve svém programu, hlasovala část klubu ČSSD. Na základě dohledaných programů politických stran a reálné podpory je zřejmé, že ty strany, které měly tento bod ve svém předvolebním programu, to nakonec podpořily.

Táňa Fischerová byla jako poslankyně (volební období 2002-2006) spolupředkladatelkou návrhu přímé volby prezidenta. Tento návrh (.doc) byl do Poslanecké sněmovny předložen 10. ledna 2003, dostal se až do 3. čtení, kde však byl zamítnut (jednalo se o hlasování o zamítnutí návrhu). Je tedy patrné, že zákon podpořili ve 3. čtení poslanci US-DEU, KDU-ČSL a část ČSSD. Naopak proti tomuto zákona hlasovali poslanci ODS, KSČM a část klubu ČSSD.

ČSSD ve svém volebním programu (.pdf) pro toto volební období přímou volbu prezidenta neměla. Ve volebním programu ODS (.pdf) není tento slib také dohledatelný. KSČM ve svém programu (.doc - str. 12) poněkud nejasně píše, že chce " Prosazovat prvky přímé demokracie, zejména zákon o referendu ", z této formulace ovšem jasná podpora přímé volbě prezidenta nevyplývá. KDU-ČSL a US-DEU vytvořili subjekt Koalice, ten ve svém programu přímou volbu měl. Konkrétně: " Zavedeme přímou volbu prezidenta:Přímá volba prezidenta posílí vliv občanů na správu věcí veřejných.
Přímá volba vyloučí možnost, že by prezident mohl být závislý na vládní většině v Parlamentu, nebo že by naopak mohl být zvolen třeba jen 48 hlasy zákonodárců pouze jedné komory. Přímá volba prezidenta je zakotvena v právních řádech poloviny evropských zemí, nepřímá jen ve čtvrtině, ve zbývajících zemích je konstituční monarchie."

Táňa Fischerová

Táňa Fischerová

Neověřitelné

Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pravda

Miloš Zeman tento výrok pronesl v rámci Diskuze (čas 1:07:44) prezidentských kandidátů v Národním muzeu 7.12.2012. Označujeme jej tedy za pravdivý.

Pravda

Táňa Fischerová se dle informací z volebního webu ČSÚ při kandidatuře do Senátu za Stranu zelených na Praze 2 skutečně dostala do druhého kola, když v prvním kole získala 18,97% hlasů a skončila tak druhá za Danielou Filipiovou (59,55% hlasů). Ve druhém kole získala Táňa Fischerová 40,97% hlasů a do Senátu tedy zvolena nebyla. Celkem se o tento mandát ucházelo 12 kandidátu. Výrok tedy s malou výhradou hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Zmíněnou povinnost nařizovala kontroverzní Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin č. 347/2002 Sb v §7 odst 2) b).

2) Prodej nebalených potravin samoobslužným prodejem je možný jen v těchto případech:

(...)

b) při prodeji neděleného chleba a běžného pečiva bez náplně nebo obdobného zdobení, pokud jsou zajištěny podmínky pro výběr a odběr těchto potravin bez přímého dotyku rukou spotřebitele, (...)

Tato vyhláška byla prosazena ministerstvem pod vedení ministryně Součkové a kritizoval ji při interpelacích například tehedjší místopředseda sněmovny Ivan Langer. Uvádí přitom, že ministryně se odvolává na nutnost implementace evropské směrnice 93/43/EHS, o hygieně potravin. Z té však žádná taková povinnost nevyplývá.

Potvrdila to i Beate Gminderové, mluvčí evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů pro server EkoList.cz.

Vyhláška byla v roce 2006 zrušena ministrem Davidem Rathem.

Na základě výše uvedeného je výrok hodnocen jako pravdivý.