Ve sněmovně jsem také spolupracovala se všemi, já jsem tam hledala styčné body, na kterých jsme se mohli domluvit napravo nebo nalevo, já jsem tam měla i některé poslance z ODS, se kterými jsme se shodli třeba na lidských právech a tam jsme spolupracovali.
V rodinné oblasti skutečně proběhla hlasování, ve kterých hlasovala stejně Táňa Fischerová a někteří poslanci za ODS, např. hlasování o novele zákona č. 428/2003 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže nebo také s některými poslanci za ODS a většinou poslanců za KSČM v hlasování o zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství; v obou případech se jednalo o návrhy zákonů/novel zákona, ve kterých Táňa Fischerová vystupovala v pozici předkladatelky.
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
Mně to velmi vadilo a já jsem dokonce v jednom rozhovoru řekla, že Stanislav Gross měl odstoupit, ještě předtím, než to udělal.
Stanislav Gross rezignoval na funkci předsedy vlády 25. dubna 2005. Podle mediálních informací se Táňa Fischerová skutečně vyjádřila ve smyslu, že by Stanislav Gross měl odstoupit. Ve webovém archivu Lidových novin sice už samotný článek není, ale odkazuje se na něj například článek na webu virtually.cz z 21. března 2005. Podobně se navíc vyjádřila již 28. února 2005 pro BBC.
Tam začal ten problém, kterému jsme se věnovala například s doplňovací budovou ND. Tato budova byla odňata, protože v tom zákoně bylo, že to patří Voršilkám a byla tam chyba. Ten pozemek jim totiž nikdy nepatřil. A tak Národní divadlo přišlo o budovu.
Příloha výčtového zákona (viz. výrok 9) konkrétně uvádí ve výčtu, který se vztahuje k Řádu svaté Voršily Římské unie: “čp.1435 budova se stavební plochou 944/2 •pozemky č.k. 944/1 stavební plocha, 944/3 ostatní plocha, 944/4 •stavební plocha •Vlastník: Čs. stát - Národní divadlo •Uživatel: jako vlastník •Zapsáno u SG Praha-město na LV č. 341 pro obec Praha a k.ú. Nové Město” Výčtový zákon (jeho příloha) tedy skutečně zmíněnou nemovitost přisoudil konkrétnímu řádu, nicméně není již zcela jasné, zda zákon obsahoval chyby, respektive jestli řádu budova nikdy nepatřila a Národní divadlo o ni přijít nemělo. Vzhledem k absenci jasného a spolehlivého zdroje (o této problematice na půdě Sněmovny hovořili jednotliví poslanci) je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.
