Demagog.cz

Jednání o vládě pohledem ČSSD

Předseda sociálních demokratů v rozhovoru pro deník Právo popisoval zejména aktuální otázky kolem skládání případné vlády ANO-ČSSD s podporou komunistů. Mluvil o programových prioritách, důležitých resortech pro svou stranu i o spolupráci na úrovni Poslanecké sněmovny.

Ověřili jsme
Právo ze dne 21. dubna 2018 (moderátor Jiné, záznam)

7 ověřených výroků

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Sociální demokracie zásadně odmítá jakoukoliv spolupráci s SPD. My jsme dokonce nikdy nehlasovali pro žádného kandidáta SPD.

V rámci výroku se zaměřujeme výhradně na to, zda ČSSD v personálních otázkách podpořila některé nominanty SPD v Poslanecké sněmovně, neboť „jakákoliv spolupráce“ reálně probíhá mezi všemi stranami na úrovni hlasování o jednotlivých zákonech. Dva poslanci (Foldyna a Zaorálek) ČSSD prokazatelně podpořili v hlasování do čela hospodářského výboru prvního místopředsedu hnutí SPD Radima Fialu. Všechny ostatní volby jsou tajné, a nelze tak doložit, zda a pro koho sociální demokraté hlasovali.

Vedení Sněmovny

Hnutí SPD v současné době v Poslanecké sněmovně zastává několik postů. Jde např. o pozici místopředsedy Sněmovny, kterou vykonává předseda SPD Tomio Okamura.

Ten získal při volbě místopředsedy 102 hlasů, přičemž kvórum pro jeho zvolení činilo 98 hlasů. Volba byla ovšem tajná a nelze tak zjistit, kdo konkrétně pro Okamuru hlasoval a zda mezi těmito hlasy byli i někteří zástupci z klubu ČSSD.

Vedení výborů

Dále má SPD své dva předsedy výborů v Poslanecké sněmovně. Konkrétně jde o prvního místopředsedu Radima Fialu, který vede hospodářský výbor, a pak také Radka Kotena, jenž byl zvolen do čela výboru bezpečnostního.

Pokud se podíváme na volbu Radima Fialy, ten byl v rámci hospodářského výboru zvolen předsedou jednomyslně - získal 22 hlasů z 24 možných (proti nebyl nikdo). Volba byla tajná. ČSSD má ve výboru dva své poslance, jeden z nich byl podle zápisu z jednání omluven. Je tedy možné, že ani druhý pro Fialu nehlasoval.

Tuto volbu muselo následně potvrdit plénum Poslanecké sněmovny. V hlasování o Fialovi byli pro 2 poslanci ČSSD (Foldyna a Zaorálek), 6 se zdrželo a zbytek nebyl přítomen.

Poslanec Koten získal v bezpečnostním výboru v hlasování o předsedovi 10 hlasů ze 17 možných. Zbývajících 7 získal kandidát KDU-ČSL. Volba byla tajná, upozorňujeme, že 10 hlasy v příslušném výboru disponují hnutí ANO, SPD a KSČM. Na plénu pak při potvrzení této volby nepodpořil Kotena ani jeden z poslanců ČSSD.

Vedení komisí

V neposlední řadě pak SPD obsadila svými nominanty také čelo dvou kontrolních komisí Sněmovny. Předsedou komise pro dohled nad NBÚ je poslanec Miloslav Rozner a v čele Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost stanul další poslanec SPD, a to konkrétně Pavel Jelínek.

Co se týče volby těchto osob, jde o volbu tajnou. Oba pánové byli zvoleni 15. prosince 2017. V rámci voleb bylo odevzdáno 186 hlasovacích lístků. Miloslav Rozner za SPD získal 134 hlasů a Pavel Jelínek dokonce 167 hlasů. Zejména v jeho případě je nepravděpodobné, že by neobdržel žádný hlas od poslance ČSSD, nicméně toto nelze s přihlédnutím k tajnosti voleb potvrdit.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jasně jsme řekli, že chceme, aby zastoupení ČSSD bylo důstojné. Od začátku jsem říkal, že za to pokládám pět rezortů. (...) Také jsem říkal, že chceme rezorty, kde budeme moci naplňovat náš program. To je hlavně MPSV, je to ale i rezort zemědělství, to je venkov.

Jednání mezi ANO a ČSSD začalo na konci února 2018 po sjezdu ČSSD, na kterém byl zvolen nový předseda Jan Hamáček. Ten byl rovněž pověřen, aby začal jednat s hnutím ANO. Nejdříve ohlásil, že bude prosazovat klíčové programové body sociální demokracie. O rozdělení ministerstev zpočátku nebyla řeč. ČSSD poté požadovala ministerstva klíčová pro svůj program - požadavkem bylo pět rezortů, konkrétní ministerstva však upřesněna nebyla, k tomu došlo až později během jednání.

Po začátku vyjednávání o sestavování vlády mezi ČSSD a ANO v březnu 2018 Jan Hamáček prohlásil, že by považoval za důstojné, aby sociální demokracie získala pět ministerstev. Strana chtěla získat rezorty, v nichž by mohla prosazovat svůj program. Klíčová ministerstva pro sociální demokracii jsou např. MPSV nebo zdravotnictví.

Sociální demokracie by měla také získat z hlediska vlastního programu zásadní ministerstvo práce a sociálních věcí, dále resort zemědělství, kultury a zahraničí, nebo obrany,“ specifikuje ČSSD.

„Současně jsou to resorty, které souvisí s tím střetem zájmů, který je na straně hnutí ANO. Je to o kombinaci těchto faktorů, konkrétní resorty jsme ale neprobírali,“ dodal podle iRozhlas.cz. V případě, že by neodstoupil a trval na svém setrvání ve vládě, by ČSSD chtěla získat ministerstvo vnitra nebo ministerstvo financí.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Sociální demokracie nebyla ta, která říkala, že chce od začátku ministerstvo vnitra. To, že jsme k tomu dospěli, to bylo dáno neústupností Andreje Babiše. My mu dávali několik alternativ, jak tu situaci vyřešit – buď vláda bez předsedů, nebo nějaké garance. Nic nebylo na stole. Proto jsme řekli dobrá, ale chceme garanci, že budeme mít kontrolu na jednom ze dvou klíčových rezortů, kde je problém střetu zájmů Andreje Babiše nejviditelnější – tedy ministerstvo financí popřípadě vnitra. Rezort vnitra nebyla iniciativa sociální demokracie, se kterou bychom do toho šli od začátku.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože jednotlivé postoje jsou veřejně dostupné pouze od jedné ze stran stran. Ze samotných jednání neexistují záznamy, který by tvrzení předsedy ČSSD Hamáčka mohly potvrdit, či vyvrátit,

Do vyjednávání o vládě šla ČSSD s podmínkou, že Andrej Babiš nebude premiérem a zároveň že hnutí ANO nebude spravovat oba rezorty, které se podle nich týkají vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, tj. ministerstva vnitra a financí. Po jednáních tyto podmínky nazvali jako „nepřekročitelné“.

ČSSD dále jako kompromis navrhovala, aby se koaliční vlády neúčastnil ani jeden z předsedů, hnutí ANO tuto nabídku podle Jana Hamáčka odmítlo. Zároveň zopakovali, že vláda bez Andreje Babiše nepřichází v úvahu (video, cca 33:00). V průběhu jednání sociální demokraté ze svých podmínek ustoupili a požadovali pouze ministerstvo vnitra nebo financí.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Já jsem oslovil předsedu KSČM Vojtěcha Filipa s tím, že je asi deset programových věcí, které pokládám za průsečíky programu ČSSD a KSČM, jako je např. progresivní zdanění nebo sektorová daň. Reakce byla nulová.

Tento výrok předsedy Hamáčka hodnotíme jako neověřitelný. Ke schůzi s Vojtěchem Filipem došlo a jeho reakce a hodnocení nejsou k nalezení. Což ovšem neznamená, že předseda komunistů vůbec, ani mimo média, nereagoval.

Ke schůzce lídrů komunistů a sociálních demokratů došlo 27. března a na setkání předložil Jan Hamáček předsedovi Filipovi zmíněných deset oblastí (video), na kterých se ČSSD ve vyjednávání s ANO neshodne. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl Hamáček.

Z veřejného prostoru není patrný komentář předsedy komunistů, který by bilancoval návrh deseti bodů předložených sociální demokracií. Pouze 27. března večer srovnával v České televizi 10 bodů ČSSD (video) se sedmi programovými prioritami KSČM.

Zároveň však předseda Filip hovoří o tom, že probírali program jak ČSSD, tak KSČM: "A potom bylo těch sedm bodů, které se týkaly těch hlavních programových priorit KSČM, sociální demokracie představuje deset, přitom minimálně v té sociální oblasti jsou body, které my jsme zahrnuli pod jeden bod vyjednávání." (čas 0:52)

Jan Hamáček přitom tvrdí v části tohoto rozhovoru, která bezprostředně předchází tomuto výroku, že netuší, jaké má KSČM priority: "Očekávám, s čím přijde KSČM. My jsme od ní ještě neslyšeli, jaké mají priority." Z naší pozice nejsme bohužel schopni objektivně zhodnotit pravdivost obou informací plynoucí ze schůzky, protože jsme se jí neúčastnili. Co se týče nulové reakce, ani zde není našich silách zhodnotit pravdivost či nepravdivost výroku, neboť předseda Filip nemusel své hodnocení nutně nemusel posílat přes námi kontrolované kanály.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jsme jediná strana, která k tomu přistoupila státotvorně a je ochotna jednat. (...) Ale nejsme jako jiné politické strany, které řekly, že o budoucnosti této země jednat nechtějí, a doufají, že to za ně někdo vyřeší.

Vyjádření předsedy ČSSD Hamáčka hodnotíme jako zavádějící. V první části výroku tvrdí faktickou nepravdu, protože již z rýsující se vládní spolupráce ANO a sociálních demokratů s podporou komunistů je jasné, že i KSČM je ochotna s hnutím ANO jednat. Zároveň ale manipuluje argumentem „kdo nechce vyjednávat o vládě za stejných podmínek jako my, nechce jednat o budoucnosti země vůbec“. Jedná se o zavádění, protože další strany se podle veřejných vyjádření jednání nebrání, kladou si ovšem podmínky, které jsou v souladu s jejich předvolebními sliby.

Před volbami zveřejnila ODS svou Vyšehradskou deklaraci, což byl seznam podmínek pro vstup do budoucí vlády. Stejně tak Piráti vytvořili před volbami svou povolební strategii, která jim spolupráci s SPD nebo přímou účast ve vládě ANO zapovídá. TOP 09 s Babišem seriózně o vládě skutečně nevyjednávala. Nabídka spolupracovat s hnutím ANO bez trestně stíhaných osob ve vládě pak v únoru 2018 zazněla od Starostů a nezávislých.

Podobně se ke spolupráci s trestně stíhaným Andrejem Babišem vyjádřil v září 2017 i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Místopředseda Marian Jurečka pak v únoru 2018 uvedl: „Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

Pro technickou úplnost dodejme, že se předseda Hamáček dopouští argumentačního faulu, který nese název falešné dilema (.pdf, str. 5). To spočívá ve vytvoření zdání pouze dvou možností, ačkoli jich je ve skutečnosti více.

Je však zjevné, že podmínka neúčasti trestně stíhaného Babiše ve vládě ze strany ANO naplněna nebude. Další strany (SPD, KSČM a ČSSD) jsou přesto ochotny o vznikajícím kabinetu jednat.

Například 15. března 2018 jednalo ANO jak s komunisty, tak SPD. Tomio Okamura po schůzce ohlásil, že by mohla vzniknout „rychlá a efektivní dohoda o podpoře vlády odborníků“. Andrej Babiš však zvolil za koaličního partnera sociální demokraty, jejichž vládu by měli podporovat komunisté. Aktuální konstelace (23. dubna 2018) se nese v duchu jednání o koaliční smlouvě.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme hnutí ANO dali seznam okruhů, jsou tam pojistky proti přehlasování ve Sněmovně, je tam pojistka, aby odsouzený nemohl sedět ve vládě, a tak dále.

Předsednictvo ČSSD rozhodlo v pátek 20. dubna v Lidovém domě v Praze o znovuotevření vyjednávání o vládě po krachu předešlého jednání na začátku dubna.

Součástí případné koaliční smlouvy mezi ČSSD a hnutím ANO mají být pojistky, díky nimž by nedošlo k přehlasování od ANO, SPD a KSČM. Hamáček na tiskové konferenci mj. uvedl:

Chceme trvat na tom, aby v případné koaliční smlouvě bylo ošetřeno, že pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, koaliční smlouva přestává platit.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka k tomu dále uvedl:

Pokud neodstoupí, platnost koaliční spolupráce skončí.

Bývalá ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová odpověděla v rozhovoru na otázku týkající se možného výsledku vnitrostranického referenda o účasti ČSSD takto:

Výsledek je předčasné odhadovat. Na stole musí být hotová koaliční smlouva a programové prohlášení vlády, pojistky nepřehlasování ve vládě a Sněmovně.

Seznam okruhů a pojistek není veřejně dostupný, výrok je však hodnocen jako pravdivý vzhledem k veřejným prohlášením členů ČSSD ohledně plánovaných pojistek a konkretizací některých zamýšlených kroků.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud má získat důvěru voličů, tak je musí přesvědčit konkrétními kroky. Nemocenská v prvních třech dnech nemoci je konkrétní příklad. Otevřeli jsme téma, které trápí několik miliónů zaměstnanců.

Nemocenská v prvních třech dnech v současnosti není vyplácena, jedná se o tzv. karenční dobu. ČSSD však toto téma spíše znovuotevřela. Již v minulém volebním období podali návrh na zrušení karenční doby poslanci z KSČM. Tento návrh byl ale zamítnut, přestože v minulém volebním období bylo obnovení prvních tří dnů nemocenské zaneseno v programovém prohlášení vlády ANO, ČSSD a lidovců.

V březnu 2018 bylo zrušení karenční doby jedním z požadavků ČSSD pro sestavení vlády s hnutím ANO. ČSSD požadovala proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci. ČSSD navrhuje, aby bylo propláceno 60 % platu i v prvních třech dnech.

Pokud se ČSSD podaří tento návrh prosadit, pak se opatření dotkne přibližně čtyř milionů zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců byl podle ČSÚ za rok 2017 roven 3 997 800.