Korupční kauzy v nejvyšších kruzích; Bohuslav Sobotka vs. Karolína Peake

V současné době sice Richard Dolejš členem zastupitelstva Středočeského kraje za ČSSD, a tedy ani členem rady není (seznam současných členů je dostupný zde), v seznamech členů zastupitelstva Středočeského kraje za funkční období 2000-2004 a 2004-2008 však jeho jméno figuruje. Richard Dolejš také vykonává funkci předsedy krajského výkoného výboru ČSSD pro Středočeský kraj. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako nepravdivý.

Pro doplnění kontextu výroku pouze doplňujeme, že v současné době je Richard Dolejš členem zastupitelstva ve středočeské obci Zdice, a také poslancem ČSSD Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanecký mandát mu byl svěřen také ve volebním období 2006-2010.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených Bohuslavem Sobotkou na tiskové konferenci uskutečněné po zasedání širšího vedení ČSSD. Totožnou informaci uvedla také Česká tisková kancelář, což reflektovala některá česká media, jako například: TÝDEN.cz, vz24.cz, nebo denik.cz.

Nad rámec vyšetřování vyzvalo vedení sociální demokracie k vystoupení ze strany Miroslava Lepila a Johanu Novotnou.

Výrok předsedy strany Sobotky je nepravdivý, neboť mediálně známé kauzy kolem představitelů ČSSD nevedly vždy k rezignaci na veřejné funkce, resp. k odchodu ze strany.

Jedním z příkladů, kdy ČSSD nepostupovala způsobem, jaký zmiňuje předseda strany Sobotka, je případ hejtmana Palase. Na toho padlo podezření, že z nejasných finančních prostředků si postavil hotel. Palas je však i nadále hejtmanem a senátorem. (Nebude v dresu ČSSD obhajovat pozici hejtmana, ale to je z jiného důvodu - privatizace nemocnice v Moravskoslezském kraji).

Další podezřelým členem ČSSD byl pražský zastupitel Miroslav Poche (v listopadu roku 2010), který i přes odhalený skandál s přečerpáním financí z veřejných zdrojů, jenž následně šly ve formě stranických příspěvků do rozpočtu ČSSD, zůstal členem ČSSD a následně získal funkci v dozorčí radě Pražských služeb.

O této skutečnosti informovaly Hospodářské noviny na svém serveru HN dialog, odkaz na článek naleznete zde.
Paradoxem je, že samotný Poche se ke svému nekalému přečerpávání financí sám přiznal redaktorovi HN. Níže uvádíme úryvek z rozhovoru:

"HN: Berete peníze z Pražské energetiky, kterou město vlastní jen nepřímo. Není to jen klička?
MP: Není. Na to je právní analýza. Po zdanění mi zůstává tak milion a sto tisíc. Já si ty peníze samozřejmě nenechávám, to by bylo trapné. Loni jsem rozdal tak osm set tisíc.
HN: A zbylých tři sta tisíc korun vám připadne jako adekvátní odměna za tu funkci?
MP: Když to tam napíšete, tak mě poškodíte. Já vám řeknu off record, že ten zbytek jsou samozřejmě stranické příspěvky. Chtěl jsem vás poprosit, jestli byste to tam nevynechal."

Poche byl následně opět kandidátem pražské ČSSD na zastupitele a v roce 2010 se jím opět stal, stranu tedy neopustil.

Další kauzou, kterou lze zmínit, a která se vymyká hodnocení B. Sobotky, jsou problémy v Pardubické ČSSD (pod vedením poslance ČSSD Váni) - mediální výstup zde.

Na příkladu těchto několika kauz hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok Karolíny Peake je pravdivý, zákon o veřejných zakázkách platný od 1. dubna 2012 tuto změnu skutečně přináší.

Zákon o veřejných zakázkách vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Jednou z novinek, kterou přináší, je skutečně zrušení tzv. losovaček. V novele zákona (s. 63 - 64) jde o nahrazení §61, který doposud tento výběr umožňoval, úpravou novou, která s losovačkami již nepočítá.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.

Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).

Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.

Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).

Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.

Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.

Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS a v rámci něhož Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Pro orientaci uvádíme rámcové otázky, které byly zaslány řediteli BIS a premiérovi.

Otázky, které byly určeny pro ředitele BIS: Zda-li BIS monitorovala a odposlouchávala politické a lobistické kruhy kolem Janouška a jeho případné propojení s veřejnou správu. Dále se tázali, zda BIS předala zprávy o této kauze premiérovi( Nečasovi i Topolánkovi), prezidentovi a orgánům činném v trestném řízení.

Otázky, které byly určeny pro předsedu vlády: Zda BIS předala členům vlády výsledky svého pozorování z kauzy Janoušek a případně, jak s nimi vláda naložila. Rovněž se tázal, zda byl premiér v přímém kontaktu s Janouškem.

Richard Dolejš také uvádí, že je jeho cílem odtajnit jednak samotné materiály, které BIS v kauze Janoušek získala a jednak také materiály, jenž byly předány předsedovi vlády. V souvislosti s tím potom vyzval předsedu vlády, aby podnikl patřičná opatření a apeloval na ředitele BIS.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

O komisi pro dohled nad BIS a vyzvání Petra Nečase a Mirka Topolánka poslancem ČSSD Dolejšem bylo napsáno mnoho. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kontrola, kterou má na mysli Bohuslav Sobotka, je popsána na stránkách BIS. Jeho výrok také potvrzuje např. Český rozhlas, který informoval o chystaném vystoupení obou zmíněných premiérů před komisí. Týden.cz poté přinesl zprávu o neúčasti Petra Nečase, který se omluvil a neúčasti Mirka Topolánka, který vzkázal, že nepřijde. Podobně informoval server lidovky.cz. O možném opomíjení zpravodajských zpráv oběma premiéry psal server idnes.cz.

Výrok je pravdivý, oba jmenovaní politici z ODS i přes své aféry zůstali v pozici místopředsedů strany, ministr Vondra navíc zůstal členem vlády P. Nečase.

Exministr Drobil byl viněn, že jeho blízký spolupracovník (Knetig) chtěl pomocí manipulací vyvádět peníze ze Státního fondu životního prostředí. Navíc radil řediteli fondu zničit nahrávky s potenciálními důkazy proti Knetigovi. Z postu ministra pro životní prostředí odešel, v součastnosti je stále místopředsedou ODS a volebním manažerem pro podzimní kampaň do krajských a senátních voleb.

Alexander Vondra je i přes kauzu ProMoPro stále ministrem obrany, senátorem a místopředsedou ODS. V kauze ProMoPro šlo o podezření na předražení (hlavně) ozvučení z dob českého předsednictví EU, za které měl odpovědnost tehdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra. Do současné doby byli v kauze obviněni především zaměstnanci státní správy a také tehdejší ministrova náměstkyně Hendrychová.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravdou, že Jan Kalousek nerezignoval na mandát v zastupitelstvu, ani nevystoupil z ODS, nicméně druhá část výroku, konkrétně „... V ODS to nikdo neřeší a žádná reakce z jejich strany není", je přinejmenším nadsazeným tvrzením. Na návrh obžaloby reagoval totiž Jan Kalousek rezignací na funkci předsedy Výboru pro informatiku, evropské fondy ZHMP, a to s okamžitou platností. Dále pak také oznámil, že do rozhodnutí nezávislého soudu nehodlá rezignovat na post zastupitele a že o pozastavení členství v ODS požádá, až mu bude sdělena obžaloba, o čemž informoval na brífinku, kterého se účastnil s Bohuslavem Sobotkou. O situaci informovala mnohá česká média jako: ROZHLAS.cz, eurozpravy.cz, E15.cz, tn.cz, agentura MEDIAFAX.cz, HNED.cz, či aktualně.cz.

Část výroku o tom, že „v ODS to nikdo neřeší “ nelze považovat za pravdivou, což jasně vyplývá z výše uvedených faktů. Použití tohoto výroku pro získání politických bodů ve prospěch sociální demokracie prostřednictvím tvrzení „kdyby se něco takového stalo kterémukoliv zastupiteli sociální demokracie, tak samozřejmě tuto věc v sociální demokracii řešíme“, které Bohuslav Sobotka pronesl dále v diskuzi, pak proto považujeme za velmi zavádějící, což jen potvrzuje fakt, že například náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) v minulém roce nerezignoval v situaci, kdy jej obvinila protikorupční policie, kvůli jeho minulému působení ve zkrachovalých firmách a následně v dozorčí radě Žižkov Station Development, o čemž informovala například Česká televize.

Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.

Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.

Dle dostupných informacích na portálu EurActiv a na stránkách Českého rozhlasu bylo skutečně čerpání prostředků z evropských fondů na jaře (konkrétně počátkem března) částečně pozastaveno v důsledku nespokojenosti Evropské komise s podmínkami čerpání, mj. s auditním systémem. Dle interního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem, bude za podmínky zavedení nápravných opatření do konce června 2012 Evropská komise znovu refundovat výdaje. Do té doby budou výdaje financovány ze státního rozpočtu (viz zpráva Českého rozhlasu).

Informace o délce trvání varovných signálů z Evropské unie bohužel nejde z dostupných zdrojů dohledat, nějaký čas už ale jistě trvá. Kromě neověřitelného "roku" jsou však ostatní části výroku pravdivé. Celkově tedy hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Výrok poslance Sobotky je pravdivý, neboť ČSSD skutečně tento zákon předkládala v tomto volebním období a K. Peake pro něj nehlasovala.

Majetková přiznání jsou pro ČSSD dlouhodobým cílem, nicméně doposud se jí je nikdy nepodařilo prosadit.

V tomto volebním období předložila ČSSD zákon o majetkových přiznání do Poslanecké sněmovny také. První čtení tohoto zákona ve sněmovně proběhlo 9. prosince 2011, kdy byl však návrh odmítnut, resp. bylo hlasování o jeho zamítnutí již v 1. čtení. Poslanec Sobotka má tedy pravdu v tom, že Karolína Peake mohla pro tento návrh již hlasovat, nicméně ani tohle její hlasování by samotný fakt (absenci této legislativy) nijak nezměnil. Jak vyplývá ze samotného hlasování, tento návrh nepodpořilo (z důvodu absence či pouhého nehlasování) hned 16 zákonodárců ČSSD, takže ani případný hlas Peake na zamítnutí by nic neměnil (pro úplnost, Karolína Peake nebyla na jednání přítomna), nicméně výrok Sobotky je pravdivý, hlasovat pro něj vicepremiérka mohla a neučinila tak.

Výrok poslance Sobotky je tak pravdivý, návrh tohoto zákona Peake skutečně nepodpořila.

Výrok je pravdivý, tzv. finanční policie byla zrušena k 1. lednu 2007.

Finanční policie byla zrušena v době ministra vnitra Ivana Langera, konkrétně k 1. lednu 2007. Toto bylo mediálně velmi sledováno - za všechny lze jmenovat Novinky nebo ČTK (z webu samotného Ivana Langera).

Informace o zadržení Davida Ratha 14. května se do médií dostávala ještě v ten samý den ve večerních hodinách a zejména pak 15. května ráno. Z pozvánky, kterou rozeslal předseda mandátního a imunitního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Bohuslav Sobotka vyplývá, že prvním projednávaným bodem schůze, která se uskuteční 22. května v 9:00 bude stanovisko výboru k přípustnosti trestního stíhání poslance Davida Ratha. Pozvánka je datována 16. května 2012. Proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Výrok předsedy Sobotky je neověřitelný, neboť samotná Poslanecká sněmovna nezveřejňuje výstupy z jednání Mandátového a imunitního výboru v letech 1992-1998, tudíž není možné reálně potvrdit, že se obvinění poslanci vždy daného jednání účastnili. Např. ve volebním období 1996-1998 byla řešena imunita u tří zákonodárců SPR-RSČ, ovšem byli-li přítomni jednání o zbavení své imunity nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.