Příspěvek sdílený na facebooku obsahuje fotografii poškozené budovy luhanské oblastní správy (.pdf, str. 8–10) s textem „Takhle začala válka: 2. června 2014 zahájili banderovci letecký úder na civilní centrum Luhanska“. Pojem „banderovci“, odkazující na následovníky ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery, přitom ruská propaganda dlouhodobě používá jako pejorativní označení pro Ukrajince a ukrajinskou armádu.
V následujících odstavcích se zaměříme na to, co se 2. června 2014 v Luhansku skutečně stalo a zda to lze označit za začátek války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Válka na východě Ukrajiny na jaře 2014
Po ruské únorové okupaci a následné anexi Krymu v březnu 2014 začaly na Donbase nepokoje, které ale rychle přerostly v ozbrojené přebírání moci ze strany proruských separatistů. 7. dubna např. obsadil dav v Doněcku sídla policie, tajné služby i oblastní správy a vyhlásil „Doněckou lidovou republiku“. 12. dubna pak ozbrojená jednotka vedená ruským občanem a bývalým důstojníkem FSB Igorem Girkinem obsadila strategické pozice ve Slovjansku. Ukrajinská vláda na to reagovala zahájením tzv. „protiteroristické operace“.
Boje pak pokračovaly po celé jaro. 11. května 2014 uspořádali separatisté na Donbase mezinárodně neuznané referendum o nezávislosti. Letecký úder na Luhansk z 2. června tedy nebyl začátkem války, ale jednou z mnoha epizod ozbrojeného konfliktu, který už řadu týdnů probíhal.
Zasažená budova byla obsazená separatisty
Budovu luhanské oblastní správy, která byla terčem leteckého útoku, proruští ozbrojenci obsadili už na konci dubna 2014. Stala se jedním ze sídel samozvané „Luhanské lidové republiky“ a v den úderu v ní sídlilo její vedení.
I samotná fotografie v příspěvku ukazuje budovu s vyvěšenými ruskými vlajkami obklopenou barikádami a ostnatým drátem. Zjevně tehdy šlo o sídlo separatistů, ne o civilní budovu.
Jak je to s Krymem… ve skutečnosti
Letecký útok na Luhansk
Ráno 2. června 2014 proruští ozbrojenci zaútočili na základnu ukrajinské pohraniční stráže poblíž Luhansku. Ukrajinská armáda v reakci na to nasadila do bojů letectvo. Krátce poté zasáhly budovu luhanské oblastní správy rakety. Při explozi zahynulo nejméně sedm lidí, desítky dalších utrpěly zranění.
Bezprostředně po události se objevily dvě protichůdné verze toho, k čemu v Luhansku došlo. Proruská strana mluvila o ukrajinském leteckém úderu a tvrdila, že budovu zasáhla letecká puma. Ukrajinská strana naopak odpovědnost odmítla s tím, že šlo o protiletadlovou raketu, kterou na vlastní pozice omylem vypálili samotní separatisté z nedaleké, rovněž obsazené budovy tajné služby.
Nezávislí pozorovatelé se nicméně přiklánějí k verzi, která mluví o leteckém úderu. Mise OBSE už druhý den uvedla, že podle jejího (byť omezeného) pozorování zasáhly obsazenou budovu oblastní správy nevedené rakety vypálené z letadla. Na ukrajinský útok ukazují i další zjištění, včetně investigace CNN. Na místě se totiž našly zbytky munice, jakou v konfliktu používaly pouze ukrajinské stíhačky.
Ukrajinský letecký úder na Luhansk z 2. června 2014 tedy podle dostupných důkazů skutečně proběhl a vyžádal si lidské životy. Příspěvek ale vynechává dvě zásadní okolnosti: že v zasažené budově sídlili ozbrojení separatisté, a že k zásahu došlo měsíce poté, co válku na Donbase rozpoutaly proruské síly.
Ruská agrese na Krymu předcházela ukrajinské protiteroristické operaci na Donbase o několik měsíců
Za povstáním stálo Rusko
Klíčový kontext, který příspěvek vynechává, je role Ruska. Igor Girkin, jenž stál u zrodu proruského povstání na východě Ukrajiny, je ruský občan a bývalý důstojník ruské tajné služby FSB, který se předtím podílel i na anexi Krymu. V rozhovoru pro ruský nacionalistický list Zavtra se na konci roku 2014 sám pochlubil, že právě jeho jednotka rozpoutala válku: „Spoušť války jsem zmáčkl já.“ Kdyby podle něj ukrajinskou hranici nepřekročili, konflikt by na Donbase vyhasl.
Evropský soud pro lidská práva později ve sporu Ukrajiny a Nizozemska proti Rusku konstatoval, že Rusko mělo nad oblastmi východní Ukrajiny ovládanými separatisty faktickou kontrolu (.pdf, str. 1) a celou separatistickou operaci řídilo a koordinovalo. Územní celistvost Ukrajiny přitom Rusko vojensky narušilo už v únoru 2014, kdy neoznačené ruské jednotky začaly obsazovat Krym, tedy téměř čtyři měsíce před úderem na Luhansk.
Jaký kontext příspěvku chybí?
- Příspěvek šířený na facebooku tvrdí, že válka na Ukrajině začala 2. června 2014 ukrajinským leteckým úderem na civilní centrum Luhansku.
- Útok na budovu luhanské oblastní správy, při kterém zahynulo sedm lidí, byl podle nezávislých pozorovatelů OBSE skutečně vedený ze vzduchu. I další investigace ukazují na to, že šlo o útok ukrajinské armády, na místě se totiž našly zbytky munice, kterou v konfliktu používaly pouze ukrajinské stíhačky.
- Útokem na Luhansk nicméně válka mezi Ruskem a Ukrajinou nezačala. Ozbrojené skupiny napojené na ruské bezpečnostní složky obsazovaly vládní budovy na Donbase už od dubna 2014 a ruská agrese započala ještě dříve únorovou okupací Krymu.
- Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce se společností Meta označili pro chybějící kontext a informovali jsme také dotčené uživatele.