Text facebookového příspěvku tvrdí, že „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině nezahájila ruská invaze, ale útok Ukrajinské armády v květnu 2014. Podle autora příspěvku to byla právě Ukrajinská armáda, kdo jako první zahájil agresi proti ukrajinským občanům ruské národnosti na Donbase. Příspěvek dále uvádí, že následný ruský útok z roku 2022 byl pouze vynucenou reakcí na osmileté „vraždění proruských obyvatel“ v této oblasti. Hlavním sdělením příspěvku, které je v textu zdůrazněno jako nezpochybnitelný fakt, je tedy teze, že iniciátorem agrese byla Ukrajina a Rusko do konfliktu vstoupilo až jako ochránce „svého“ obyvatelstva.
Ruská anexe Krymu
Tvrzení příspěvku, že konflikt začal v květnu 2014 útokem Ukrajiny na Donbas, však opomíjí klíčové události předcházejících měsíců. Zásadním aktem agrese byla ruská okupace Krymu, kdy již na konci února 2014 začala neoznačená ruská vojska obsazovat strategické budovy. Na tyto události v březnu navázalo zmanipulované referendum o připojení k Rusku, které bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou, probíhalo pod vojenským dohledem bez mezinárodních pozorovatelů a vykazovalo jasné známky falšování. Valné shromáždění OSN následně výsledky tohoto hlasování prohlásilo za neplatné. Navzdory mezinárodním sankcím pak Vladimir Putin podpisem příslušného zákona anexi Krymu formálně stvrdil, čímž potvrdil ruskou kontrolu nad tímto územím.
V roce 2015 navíc Vladimir Putin sám potvrdil, že neoznačení vojáci přítomní na Krymu byli skutečně příslušníci ruských ozbrojených sil. Veřejně také přiznal, že o obsazení poloostrova osobně rozhodl, což je skutečnost, kterou Rusko do té doby popíralo.
Ukrajina tedy nemohla vyvolat konflikt v květnu 2014, když Rusko vojensky narušilo její územní celistvost již téměř o tři měsíce dříve okupací Krymu.
Pojem „speciální vojenská operace“ je termín používaný ruskými představiteli pro označení plnohodnotné invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022.
Situace na Donbase
Krátce po anexi Krymu, během dubna 2014, začaly ozbrojené skupiny napojené na ruské bezpečnostní složky systematicky obsazovat vládní budovy a klíčové body v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Teprve v reakci na tyto koordinované ozbrojené akce a ztrátu kontroly nad částí území zahájila ukrajinská vláda „protiteroristickou operaci“ s deklarovaným cílem obnovit pořádek a územní integritu státu. Ukrajinská armáda tedy nezačala konflikt na východě Ukrajiny útokem na civilisty, ale reagovala na předchozí ozbrojené obsazování úřadů ze strany separatistů.
Jak je to s Krymem… ve skutečnosti
Genocida a diskriminace ruskojazyčného obyvatelstva
S tím úzce souvisí i v příspěvku zmíněné osmileté „vraždění“, což je narativ o údajné genocidě ruských občanů, který začal aktivně šířit sám Vladimir Putin pro ospravedlnění ruské invaze. Pro tvrzení o cíleném vyhlazování civilistů však neexistují žádné důkazy. Zprávy OSN i OBSE, které situaci na Ukrajině monitorují, se o žádné genocidě nezmiňují. Tyto zprávy naopak konzistentně uvádějí, že civilní oběti byly až důsledkem ozbrojeného konfliktu.
Kromě nepodložených obvinění z genocidy se objevují i tvrzení o diskriminaci ruskojazyčného obyvatelstva. Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) zahrnující období od listopadu 2019 do října 2021 sice zmiňuje ojedinělé incidenty výhrůžek směřovaných například proti lidem, kteří veřejně kritizovali tzv. jazykový zákon, ale další etnicky motivované útoky již neuvádí.
Jazykový zákon o ukrajinštině jakožto jediném státním jazyce byl přijat ukrajinskou Nejvyšší radou v dubnu 2019. Tato právní norma ukládá každému občanovi země ukrajinský jazyk ovládat a omezuje užívání některých dalších jazyků včetně ruštiny. Jeho cílem je zvýraznit roli ukrajinského jazyka jako úředního jazyka Ukrajiny, a to i v oblastech s ruskojazyčným obyvatelstvem.
K ojedinělým etnicky motivovaným incidentům tedy na Donbase opravdu před rokem 2022 docházelo, ze zpráv OHCHR ani OBSE však nevyplývá, že by tento trend kyjevská vláda nějak systematicky podporovala. Úmrtí civilistů tak nebyla výsledkem plánované likvidace ruskojazyčného obyvatelstva, ale přímým dopadem válečného konfliktu.
Jaký kontext příspěvku chybí?
- Text facebookového příspěvku tvrdí, že válku na Ukrajině zahájila ukrajinská armáda útokem na civilisty v květnu 2014 a že ruská invaze z roku 2022 byla jen vynucenou reakcí na „osmileté vraždění“ na Donbase.
- Rusko ale vojensky narušilo územní celistvost Ukrajiny již v únoru 2014 okupací Krymu, což později veřejně potvrdil i sám Vladimir Putin. Na tyto události navázalo v dubnu koordinované obsazování vládních budov na východě země ozbrojenými skupinami napojenými na ruské bezpečnostní složky.
- Statistiky OSN a pravidelné zprávy pozorovatelské mise OBSE potvrzují, že oběti na životech byly tragickým důsledkem válečného konfliktu, nikoliv cíleného vyhlazování ruskojazyčných civilistů.
- Ukrajina tedy nemohla v květnu 2014 vyvolat konflikt, když k agresi ze strany Ruska došlo už o tři měsíce dříve. Ukrajinská vojenská operace z května 2014 byla navíc reakcí na předchozí násilné přebírání kontroly nad úřady v Doněcké a Luhanské oblasti.
- Facebookový příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce se společností Meta označili pro chybějící kontext a informovali jsme také dotčené uživatele.