Manipulativní a nepravdivé příspěvky popírají stoupající hladinu moří

Popírání klimatické změny není na dezinformační scéně žádnou novinkou. Podle statistiky evropské databáze Election24Check k 17. červnu 2024 je klima třetím nejčastějším tématem fact-checkingových článků publikovaných v souvislosti s letošními volbami do Evropského parlamentu. Většina ověřovaných tvrzení přitom byla označena jako nepravdivá či zavádějící – v rámci databáze se jednalo skoro o 96 %.

Mezi nejčastější tvrzení související s klimatickou změnou patří příspěvky a výroky, podle nichž se nezvedá hladina moří. Protože se jedná o klíčový důsledek globálních změn klimatu, autoři takových tvrzení dovozují, že jelikož nerostou hladiny moří, nedochází ke klimatickým změnám obecně. Někteří dokonce tvrdí, že vzestup hladiny moří ani není možný. Tato tvrzení však zpravidla vychází z nepřesných dat či špatně interpretovaných experimentů a v každém případě ignorují zásadní vědecké poznatky.

(Ne)zvedající se hladina moří

Podle americké NASA za zvyšující se hladinu moří může voda z tajících ledovců a rozpínavost kapaliny při stoupající teplotě. Oba tyto faktory jsou přitom důsledkem klimatické změny. Graf NASA ukazuje, že celosvětová hladina moří od začátku satelitního měření v roce 1993 stoupla o 103 mm. Podle dat evropského programu Copernicus se v uplynulých třiceti letech zvedla průměrně o 3,4 mm za rok.

I malý nárůst mořské hladiny má dopady na životní prostředí. V pobřežních oblastech může docházet k erozi půdy, záplavám či kontaminaci zemědělské půdy solí. V zastavěných oblastech je stoupající hladina rizikem pro infrastrukturu. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) můžou být ohrožené například silnice, mosty, zásoby vody, ropné a plynové vrty, elektrárny, čističky odpadních vod nebo skládky. Zvyšující se hladina moří v důsledku může způsobit vlnu migrace, pokud sídla blízko pobřeží přestanou být obyvatelná (.pdf).

Změnu hladiny moří bylo již dříve možné pozorovat díky měření rozdílu mezi přílivem a odlivem. V porovnání s rokem 1880 tak NOAA zaznamenal průměrné zvýšení hladiny o 21–24 cm. Podle odhadu Centra pro vědecké vzdělávání se v porovnání s předindustriálním obdobím může hladina do konce století zvýšit i více než o metr, pokud se nesníží koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Fotografie z Ria

Že se hladina moře ve skutečnosti v průběhu let nezvedla se snaží dokázat koláž fotografií z brazilského města Rio de Janeiro, která se se na sociálních sítích objevila koncem května. Příspěvek, který byl sdílen i ověřen v několika jazycích, obsahuje snímky hory známé jako Cukrová homole z let přibližně 1880, 1910 a 2020. Montáž vyvolává dojem, že kromě nové zástavby se brazilské pobřeží za posledních 140 let vůbec nezměnilo a mořská hladina se dnes nachází stále ve stejné výšce, ne-li níže, než tomu bylo v roce 1880.

Snímky ve skutečnosti nevyvrací stoupající hladiny moří z několika důvodů. Ten první se týká metody zobrazení. V průběhu posledních sto let se hladiny moří zvedly v řádech centimetrů a takto malý rozdíl nemůže fotografie z dálky zachytit. Roli navíc hraje příliv a odliv, zpětně tedy nelze určit v jaké fázi se hladina zrovna nacházela, a porovnání tak není přesné. Pro fact-checkingovou agenturu AFP a USA Today to uvedli vědci, kteří se zabývají změnou klimatu.

Druhým důvodem je fakt, že hladina moří nestoupá všude na světě stejným tempem kvůli nerovnoměrnému gravitačnímu poli Země, jelikož ani její hmotnost není všude stejná. Rozdílná je i teplota jednotlivých moří, která má vliv na rozpínavost vody. Roli hrají také oceánské proudy, pohyby větru, eroze půdy nebo silné srážky, které mohou část vody přemístit nad pevninu. Nadměrné množství či naopak nedostatek srážek souvisí i s klimatickými jevy jako El Niño a La Niña, které ovlivňují výšku hladiny moří.

Poloostrov, na kterém se nachází Cukrová homole, byl navíc terčem rozsáhlých půdních reklamací, kdy s pomocí hrází a náspů došlo k rozšíření zastaveného pásu pobřeží v této lukrativní lokalitě. Ve výsledku se tak území poloostrova rozšířilo, což pochopitelně není způsobeno poklesem hladiny moře.

Fotografie z jednoho konkrétního místa tedy není důkazem celosvětového trendu. Přesto se podobné příspěvky objevují opakovaně. Už v roce 2022 se šířil snímek kamenného pomníku z amerického města Plymouth, který údajně zůstal nad hladinou od roku 1620. Neexistuje ale důkaz, že by kámen celou dobu ležel na jednom místě, naopak existují záznamy, že byl několikrát přemístěn. Navíc je možné dohledat fotky, kdy byl kámen kvůli přílivu pod vodou.

Další příspěvek z roku 2022 porovnává dvě fotografie z přístavu v australském Sydney, podobně jako zmíněný příspěvek s Cukrovou homolí. Obdobně byl použit i snímek Sochy svobody v New Yorku, který hladinu moře kolem památky srovnával s rokem 1898. Ani tyto fotografie ale neprokazují, že by hladina moří po celou dobu zůstala stejná a opět z nich nelze poznat, jestli byly pořízeny během přílivu nebo odlivu.

Led v odměrce

Další pokusy, snažící se prokázat, že hladina moří nestoupá, na to jdou z jiného konce, a to s pomocí fyzikálního experimentu. Na sociálních sítích se například šířila fotografie odměrky s vodou, která je na jednom snímku plná ledu, kdežto na druhém je led rozpuštěný. Hladina vody přitom zůstává ve stejné výšce. Na podobný „důkaz“, že tání ledovců nezvyšuje hladinu moří, se při volbách do evropského parlamentu odvolával i neúspěšný kandidát Petr Mach.

Tento pokus opravdu funguje tak, jak příspěvky popisují. Pochopitelně ale nedokazuje nic o změnách mořské hladiny také proto, že tající ledovec, i ten plovoucí, ve skutečnosti hladinu vody zvýší. Tento jev je způsoben rozdílem mezi sladkou a slanou vodou, kdy sladká voda sníží hustotu vody, čímž zvětší její objem.

Za zvedáním světových vod navíc nestojí primárně tání ledovců v mořích, nýbrž tání ledovců na pevnině, kvůli kterým se množství vody v oceánech zvyšuje.

Paralelně také působí proces, kdy se voda ve světových oceánech rozpíná vlivem narůstajících globálních teplot. Podle NASA je více než třetina celkového růstu hladiny způsobena právě termální expanzí vody, zatímco zbytek je způsoben táním ledovců, zejména tedy nárůstem množství vody v oceánech.

Více ledu na pólech?

Další příspěvky, které kolovaly především v polštině, se ani nesnažily o manipulaci pomocí fotografií nebo vědeckých pokusů. Místo toho stavěly na zcela smyšlených tvrzeních jako například: „Na Antarktidě se ledová plocha zvětšila o více než půl milionu kilometrů čtverečních“, nebo „mořský led v Arktidě dosáhl 8. ledna 2024 nejvyšší úrovně za 21 let“. Z dat amerického Národního datového centra pro sníh a led (NSIDC) a satelitních snímků NASA ale vyplývá, že ledu v Arktidě i Antarktidě ve skutečnosti dlouhodobě ubývá. Neexistuje žádný dohledatelný zdroj, ze kterého by šlo dovodit, že ledová pokrývka roste.

Další příspěvek, který tvrdí, že arktický led „zaznamenal třetí nejvyšší měsíční přírůstek za posledních 45 let,“ se odkazuje na článek konspiračního serveru The Daily Sceptic. V něm se píše, že ledu v Arktidě přibývá, a že jeho množství převyšuje průměry za posledních dvacet let. Článek také zpochybňuje, že byl rok 2023 nejteplejší v historii měření, ačkoli tuto informaci potvrdila například NASA nebo NOAA. Článek se dále odvolává na dánského vědce Allana Astrupa Jensena, dle jehož výzkumu, sice dochází k významnému úbytku zalednění v Antarktidě, ale naopak plocha arktického ledu je údajně v posledních letech poměrně stabilní a není důvod se domnívat, že by měla zmizet úplně (.pdf). Ani tento výzkum tedy netvrdí, že ledové plochy globálně rostou. Portál Science Feedback, který ověřuje důvěryhodnost vědeckých publikací, navíc závěr výzkumu označil za nesprávný.

Samotný Daily Sceptic byl databází Media Bias/Fact Check vyhodnocen jako krajně pravicový pseudovědecký web, který v minulosti publikoval nepravdivé informace např. o covidu-19. Daily Sceptic ve zmíněném článku přebírá data z webu No Tricks Zone, který databáze také považuje za nedůvěryhodný zdroj. Publikuje totiž informace, které odporují vědeckému konsensu a šíří dezinformace o klimatické změně.

Závěr

Tání mořských i pevninských ledovců a růst hladiny světových moří a oceánů patří mezi nejvýznamnější důsledky globálních změn klimatu. Přímým dopadem růstu hladiny může být narušení pobřežních biotopů, kontaminace půdy, ohrožení infrastruktury, ničivé záplavy, a nakonec i vylidnění některých pobřežních oblastí. Pokles plochy ledovců, které efektivně odrážejí sluneční paprsky, navíc vede k dalšímu růstu teplot a přispívá tak k začarovanému kruhu klimatických změn.

Varovné predikce ze strany Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu a dalších organizací jsou však často popírány klimatickými „skeptiky“, kteří v rámci popírání změn klimatu odmítají i pozorovatelný a dobře popsaný fakt poklesu ledové plochy a nárůstu hladin moří. Zdroji pro taková tvrzení jsou však jen zavádějící fotografie, špatně interpretované výzkumy a experimenty a v některých případech žádný zdroj ani neexistuje. Jedinou pozitivní zprávou je, že ta stejná tvrzení kolují v online prostoru již delší dobu a téměř každé z nich už bylo vyvráceno některou z fact-checkingových organizací včetně těch zapojených do databáze Election24Check.

Tento článek je součástí společného projektu více než 40 organizací, který vede European Fact-Checking Standards Network (EFSCN), a jehož cílem je bojovat proti dezinformacím o volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Více informací se dozvíte na elections24.efcsn.com.