Demagog.cz

Miloš Zeman v TV Barrandov

Prezident Zeman má od března na televizi Barrandov každý čtvrtek večer pro svá vystoupení. V aktuálně probíhající předvolební kampani jde o jeden z mála pořadů, které Zeman navštěvuje. Vzhledem k tomu, že v rámci diskuzí se svými protikandidáty současná hlava státu absentuje, rozhodli jsme se ověřit právě jeho vystoupení v pořadu Týden s prezidentem. S blížícími se volbami je z našeho pohledu totiž nezbytné, abychom ověřovali ve srovnatelné míře všechny uchazeče o post prezidenta.

Ověřili jsme
Týden s prezidentem ze dne 21. prosince 2017 (moderátor Jaromír Soukup, záznam)

20 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

No, tak zaprvé já podesáté připomínám, že se nebudu vyjadřovat ke konkrétním osobám protikandidátů, což neznamená, že se bez ohledu na osoby nevyjádřím k nějakému konkrétnímu názoru. !

Miloš Zeman komentuje ostatní prezidentské kandidáty, a to jak osobně, tak prostřednictvím svého mluvčího. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Prezident Miloš Zeman při oznámení úmyslu obhajovat svůj mandát uvedl, že nepovede žádnou kampaň a také nebude útočit na své protikandidáty. Během posledních měsíců však svůj slib porušil hned několikrát. Osobně komentoval např. Jiřího Drahoše, Vratislava Kulhánka nebo Mirka Topolánka.

K Drahošovi se v poslední době Zeman opakovaně vyjádřil zejména v souvislosti s jeho obavami o ovlivnění prezidentských voleb zahraničními tajnými službami.

Zeman na tiskové konferenci v Boskovicích k Drahošovi uvedl, jak dokládá článek i video ČTK:

Zeman novinářům v Boskovicích řekl, že považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do Sněmovny či na Hrad být ovlivněni ‚jakýmisi imaginárními zahraničními službami‘. ‚To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany ze nesvéprávné,‘ uvedl Zeman.“
„Ačkoliv Zeman připomněl svůj slib, že se nebude vyjadřovat k protikandidátům, v závěru odpovědi na novinářský dotaz Drahoše kritizoval. ‚Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií,‘ uvedl. Drahoš se tak podle něj chová podobně jako poražená kandidátka loňských amerických prezidentských voleb Hillary Clintonová.

Jak je patrné, Zeman se k protikandidátům vyjadřuje, a to jak osobně, tak prostřednictvím svého mluvčího. Ten některé protikandidáty (primárně Drahoše) napadá opakovaně. Viz např.:

Popř.:

Miloš Zeman pak osobně napadl také Vratislava Kulhánka. Označil jej za „koupeného“. V rozhovoru s Jaromírem Soukupem Zeman řekl:

Byl tam ještě jeden miliardář, který si koupil pana Kulhánka, tedy s prominutím koupil.“

Ve stejném pořadu (iRozhlas.cz) se pak věnoval Zeman i kandidatuře Mirka Topolánka, k níž uvedl:

Zcela bez souvislosti s touto kandidaturou konstatuji, že před několika málo dny nastoupil do vězení Marek Dalík. "

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vzpomínám si, jak jsem ho do očí (Havla, pozn. Demagog.cz) kritizoval, když napadl Slušovice a slušovické temné žilky, a já mu říkal, Václave, ale vždyť je to jeden z nejúspěšnějších podniků.

Z veřejných zdrojů nelze potvrdit ani vyvrátit, že Zeman z očí do očí Havlovi vytkl jeho hodnocení JZD Slušovice. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Václav Havel ve svém projevu v srpnu 1990 mluvil o „slušovických temných žilkách“. JZD Slušovice bylo v té době úspěšným podnikem. Poukazoval tím na dle jeho názoru kontroverzní praktiky řízení některých podniků a konkrétně i JZD Slušovice. JZD Slušovice je spojeno se jménem Františka Čuby, který podnik řídil od roku 1963. Tomuto družstvu se přezdívalo „slušovický zázrak“, stalo se jakousi výkladní skříní socialismu. Čuba v zemědělském družstvu, jehož předsedou se stal v sedmadvaceti letech, vytvořil samostatné skupiny, které mezi sebou obchodovaly, část zisku odvedly na účet družstva a zbytek si jejich členové ponechali. Tyto postupy v době socialismu rozhodně nebyly běžné.

Konkrétně Havel v srpnu 1990 uvedl:

„Nad našimi továrnami, zemědělskými kombináty a nejrůznějšími podniky se vznášejí celá mračna zbytečných ředitelství a neschopných byrokratů. Podniky zahraničního obchodu parazitují na výrobě, prodávajíce zboží, které by si podniky dokázaly lépe a rychleji prodávat samy. Za tím vším se skrývají chapadla neviditelných mafií, které se snaží kšeftovat s majetkem, který jim nepatří, ustavují podezřelé akciové společnosti a hledají cesty, jak bezpečně ulít nelegálně získaný kapitál. Krajně temné slušovické žilky nenápadně prorůstají celým naším potravinářstvím.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nelíbilo se mně, když nadšeně podporoval (Havel, pozn. Demagog.cz) kupónovou privatizaci, proti které jsem vystupoval.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože z dostupných zdrojů je komplikované popsat, zda Havel projekt „nadšeně podporoval“. Lze dohledat, že Havel kuponovou privatizaci spíše „netlačil“ a pak také to, že ji následně poměrně ostře kritizoval. Jeho postoje z počátku 90. let lze ovšem komplikovaně hodnotit z pohledu „nadšené podpory“.

Hlavními strůjci kuponové privatizace byli Václav Klaus, Dušan Tříska a Tomáš Ježek. Cílem projektu bylo převést část státních firem do soukromého vlastnictví. Na základě zakoupení kuponové knížky mohl každý dospělý občan Československa, později České republiky, zakoupit akcie nabízené společnosti. Ona privatizace probíhala ve dvou vlnách od února 1992 do prosince 1994.

Ekonomická transformace spuštěná na začátku 90. let má na jedné straně silné příznivce, na druhé zatvrzelé odpůrce. Tehdejší prezident Václav Havel se k reformě vyjádřil neutrálně, nijak ji neznevažoval a výrazně proti ní nezbrojil. „Prezident kritiku hospodářské reformy v prvních letech každopádně nesdílel. I kdyby se Klausovi v roce 1992 nezavázal, že bude k jeho hospodářské politice loajální, stejně by ji nenapadl, neměl k ní totiž žádné výhrady“ (Kaiser, Daniel. 2014. Prezident: Václav Havel 1990-2003. Praha: Paseka. str. 138.).

Směrem k vládě Václava Klause zaujímal pozici zvědavého laika v otázkách ekonomiky i hospodářství, který přijímá prosazená ustanovení a rozhodování přenechává na povolanějších (Kaiser, 2014). Až později se Václav Havel od privatizace distancoval a začal s horlivou kritikou. V podstatě se přidal do dobového trendu, po pádu Václava Klause se nejvýrazněji odrážela argumentace, že privatizace byla šitá na míru podvodníkům a mafiánům (Kaiser, 2014: s. 139).

Podobně Havlův postoj popsala také Mladá Fronta v únoru 2004 nebo Ladislav Špaček, který popisoval Havlovy možnosti vlivu na danou problematiku jako limitované.

Miloš Zeman proti kuponové privatizaci vystupoval již od začátku. Avšak jeho pozdější vláda si s převáděním majetku do soukromých rukou taky zavdala, např. privatizace bank se nesla na vlně podpory ČSSD (Kaiser, 2014: s. 138-139). Nynější prezident označil „kupónovku“ za podvod století. Jeho krátké vyjádření z dané doby je dostupné i na YouTube.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Zaprvé, že se poměrně snadno a rychle dokázalo navolit vedení Sněmovny. A zadruhé, že obrovskou, více než ústavní většinou byl schválen státní rozpočet, což jsem den poté s potěšením podepsal.

Vedení Sněmovny (tedy předseda a místopředsedové) bylo zvoleno 38 dnů po volbách, což není nejrychlejší zvolení vedení Sněmovny (to bylo v roce 1992, kdy bylo zvoleno za 23 dní), avšak můžeme ho považovat za vcelku rychlé. A to zejména z toho pohledu, že ustavující schůze byla svolána prezidentem Zemanem v nejzazším možném termínu, tedy měsíc po volbách.

Pro Návrh státního rozpočtu na rok 2018 hlasovalo 140 poslanců ze 199 přítomných. Ústavní většina je definována jako 3/5 všech poslanců – tedy 120.

Prezident Návrh rozpočtu na rok 2018 podepsal následující den.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Víte, že jsem měl poznámky o policejních provokacích. Víte, že jsem jako příklad uváděl Kubiceho zprávu, podle níž Jiří Paroubek byl pedofil.

Miloš Zeman o policejních provokacích skutečně mluvil, a to v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Je také pravdou, že jako příklad prezident uváděl Kubiceho zprávu z roku 2006. Ovšem policie netvrdila, že by byl Paroubek pedofil. Ve zprávě se objevila tato informace tak, že při domovní prohlídce u Tomáše Pitra našli policisté informaci, která v jisté formulaci toto tvrzení vůči tehdejšímu premiérovi obsahovala.

Kubiceho zpráva byla materiálem Jana Kubiceho, šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Ta se na veřejnost dostala krátce před volbami, popisovala některé tehdejší kauzy, u kterých měl mít Kubice obavy, že nebudou prošetřovány.

Zpráva (která byla určena poslancům bezpečnostního výboru) obsahovala různé části vyšetřovacích spisů. Celkově se zabývala prorůstáním podsvětí, byznysu a politiky. Vyšetřování se týkalo zejména zavražděného „kontroverzního podnikatele“ Františka Mrázka a kauzy Biolíh. V rámci šetření tedy tým Kubiceho nashromáždil různé informace a před volbami, v obavě, že bude jejich šetření zatrženo, přinesl Kubice svou zprávu členům zmíněného výboru.

Co se týče zmíněné pedofilie, je mezi dokumenty (.pdf, str. 30) zmínka o tom, že při domovní prohlídce u podnikatele Tomáše Pitra se našel dokument, který má toto popisovat.

Nicméně Zemanův popis je zavádějící, policejní zpráva neuvádí, že by snad měl být Jiří Paroubek pedofilem. Zmínka ve zprávě v tomto případě znamená, že měl jeden konkrétní člověk držet o tehdejším premiérovi dokument, který měl toto tvrdit. Nešlo tedy o žádné tvrzení policie nebo přímo Kubiceho.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: Pojďme k dalšímu tématu. Tento týden prošel zákon o státním rozpočtu, jak jste konstatoval. Budeme se mu věnovat později. To znamená jednotlivým kapitolám, změnám, které tam poslanci udělali, ale mě zaujalo to, že tak pěkně zafungovala hlasovací koalice na půdorysu předchozí vlády. Značí to něco, co myslíte?

Miloš ZEMAN: No, jenom na půdorysu předchozí vlády. Pokud vím, tak se k ní přidali snad i komunisté, pokud se nemýlím. Přidali se strana Svoboda a přímá demokracie. Ta samozřejmě taky nebyla na půdorysu předchozí vlády. Takže byla to taková kombinace.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 byl ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou schválen 19. prosince 2017. O den později byl podepsán prezidentem.

Abychom zjistili „půdorys hlasování“, podívejme se na jeho záznam. Kromě stran předchozí vlády (ANO, ČSSD a KDU-ČSL) návrh podpořili právě také poslanci KSČM a SPD. Zdrželi se všichni poslanci STAN a převážná část Pirátů, proti byla TOP 09 a ODS. Miloš Zeman tedy správně vyjasňuje, že návrh nebyl přijat jen na půdorysu předchozí vlády, ale byl schválen za přispění dvou dalších stran.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jinými slovy pokud komunisté říkají, že nemají na tuto specializaci nikoho jiného, a pokud jsem dokonce četl i názory jiných poslaneckých klubů, že se bezesporu pan Ondráček osvědčil jako odborník...

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zástupci třech poslaneckých klubů mimo KSČM nezpochybnili erudici Zdeňka Ondráčka, i když se důrazně vymezili proti jeho volbě z důvodu jeho minulosti.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik skutečně uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce, že KSČM(na pozici předsedy komise pro kontrolu GIBS, pozn. Demagog.cz)nemá nikoho jiného.

Proti volbě Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS se vyjádřili zástupci všech stran v Poslanecké sněmovně kromě KSČM (ČSSD, Piráti, KDU-ČSL, ODS, STAN, TOP09). SPD podle slov svého předsedy považuje jeho nominaci za nešťastnou. Z hnutí ANO se vyjádřil předseda Andrej Babiš, který je proti Ondráčkově nominaci.

Pokud jde o odbornou erudici Zdeňka Ondráčka, tak kromě KSČM se k ní vyjádřili i zástupci ODS, KDU-ČSL a STAN.

Za ODS to byla poslankyně Jana Černochová v ČRo Radiožurnál: „Na druhou stranu musím říct, že z hlediska odbornosti pana Ondráčka, ať už jeho působení na ÚOOZ nebo i co jsem měla s ním zkušenost z minulého volebního období, (…) tak v hodně otázkách jsem se s ním shodovala, co se týče nedostatečného vybavení, co se týče nedostatečného ohodnocení a nějakých návrhů změn. Takže já pana Ondráčka rozhodně nepovažuji za člověka, který by mentálně, vzdělanostně, zkušenostně neměl na to vést takovouto komisi.“

Za KDU-ČSL se vyjádřil Jan Bartošek při jednání ve Sněmovně : „(…)opět nezpochybňuji profesní erudici pana poslance Ondráčka - klub KDU-ČSL nebude volit vašeho nominanta(Z. Ondráčka, pozn. Demagog.cz).

Konečně, za STAN Vít Rakušan, opět ve Sněmovně: Já opravdu nezpochybňuji, že je to policista s velkou zkušeností a jistě i profesními výsledky. Ale jsme v roce 2017, jsme tady 28 let po sametové revoluci a myslím si, že stále ještě nenazrála doba na to, aby se předsedou takovéto důležité komise stal člověk, který s obuškem v ruce vystupoval v roce 1989 proti demonstrantům.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mám takový dojem, že už jsem vám minule uváděl, že například vztah k Izraeli a vztah k přesunutí ambasády do Jeruzaléma je jednou z věcí, kde se lišíme (s Andrejem Babišem, pozn. Demagog.cz).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože názory prezidenta Zemana a premiéra Babiše na přesun americké ambasády do Jeruzaléma jsou skutečně rozdílné.

V pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov ze dne 14. prosince se Miloš Zeman vyjádřil takto: „…a krátkodobě jsme se teď rozešli (s Andrejem Babišem, pozn. Demagog.cz) v názoru na to, zda je třeba následovat Trumpova gesta a i naši ambasádu přesunout do Jeruzaléma. (…) A vytknul jsem Andreji Babišovi, že se v životě nezabýval zahraniční politikou.“

V tomtéž pořadu ze dne 7. prosince Miloš Zeman řekl toto : „A teď se stalo v souladu s předvolebními sliby prezidenta Trumpa, že konečně snad k tomuto přesunu dojde. Já mám z toho velkou radost, protože když jsme byli asi před čtyřmi roky na návštěvě v Izraeli, tak jsem říkal, že bych velmi uvítal, kdyby česká ambasáda se přesunula do Jeruzaléma.“ (…) „Každá země má právo rozhodnout, jaké město bud jejím hlavním městem, a každá země má také právo rozhodnout, kam umístí svoji ambasádu. Zpravidla samozřejmě do toho hlavního města.“

Naproti tomu Andrej Babiš uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál ze dne 8. prosince: „My máme se státem Izrael dlouhodobé vztahy, česká vláda měla víckrát společné zasedání. Určitě z dlouhodobého hlediska je to spojenec, nicméně si myslím, že tenhle nápad pana prezidenta Trumpa není dobrý, protože je vidět ty reakce. My jsme malá země, ale ty velké země by měly usilovat o klid a mír, a my musíme bojovat proti situacím, kdy vzniká zase nějaký konflikt. (…) Já si myslím, že bychom neměli to rozhodnutí pana prezidenta Trumpa podpořit.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já si vzpomínám, když byla ustavena moje vláda, tak Lidové noviny napsaly týden po jejím ustavení článek ‚vláda ještě nic nedokázala‘. Týden po ustavení vlády.

Vláda Miloše Zemana byla ustavena 22. července 1998. Prostřednictvím mediálního archivu Newton Media jsme prošli články Lidových novin od tohoto data do konce srpna 1998 (tedy přidali jsme měsíční toleranci). Zemanem uvedený text Lidové noviny v tomto období nevydaly a výrok je tak hodocen jako nepravdivý.

Pro informaci přikládáme několik textů, které Lidové noviny během prvního týdne fungování Zemanova kabinetu vydaly:

  • „Zemanova vláda se včera chopila moci“
  • Jak doopravdy vznikala vláda sociálních demokratů s tolerancí ODS
  • Nová vláda zřejmě odloží vznik vyšších územněsprávních celků
  • Vláda uvolní peníze, Zeman však zvláštní zasedání kabinetu nesvolá
  • Pět hlavních úkolů vlády ČSSD
  • Zemanově vládě nestačí lavice ve sněmovně
  • Vláda bude muset zvýšit daně, ikdyž slibovala, že to neudělá
  • Zemanova vláda shání peníze, kde se dá
  • Vláda sociální demokracie chce posílit naše vztahy s Ruskem
  • Zemanova vláda je zatím partou sólistů
  • Vláda nehodlá zvýšit sociální dávky, jak slibovala
Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: Jiná otázka k domácí politické scéně. V minulém, o minulém víkendu se konalo setkání jaksi stran organizované Tomiem Okamurou a jeho SPD, pro které se vžilo označení v uvozovkách extremistické. Hosty byly i Geert Wilders z Holandska a Marine Le Pen. Jak ho hodnotíte?

Miloš ZEMAN: No, tak já nemám rád tu nálepku extremistická. Jde o dvě strany, které ve svobodných volbách ve svých zemích se tuším umístily na druhém místě. Pokud jde o volby prezidentské ve Francii a pokud jde o volby parlamentní v Holandsku.

První kolo francouzských voleb se konalo letos 23. dubna. Z tohoto kola postoupili kandidáti s nejvyšším počtem hlasů – Emmanuel Macron (En Marche!) s 24 % a Marine Le Pen (Národní fronta) s 21,3 %.

Zdroj

Druhé kolo francouzských voleb se konalo 7. května. V něm zvítězil Emmanuel Macron s 66,1 %.

Parlamentní volby v Nizozemsku se konaly 15. března tohoto roku. V těchto volbách zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho s 26,5 %.

Na druhém místě se umístila Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se ziskem 24,9 %.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Máme ekonomický růst, máme zaplať pánbůh konečně i růst životní úrovně. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Česká republika skutečně v posledních letech zažívá hospodářský růst. Graf zachycuje čtvrtletní změnu HDP oproti stejnému období v předchozím roce. V letech 2016 můžeme pozorovat jistý pokles, změna HDP oproti stejnému období v předchozím roce je ale stále kladná. To znamená, že docházelo k hospodářskému růstu.

Růst životní úrovně můžeme poměřit například růstem příjmů, a to jak nominálních, tak především reálných. Z šetření ČSÚ (.pdf) vyplývá, že reálné příjmy vzrostly mezi lety 2014 a 2015 o 4,2 %. Reálný růst znamená, že si domácnost skutečně může koupit více spotřeby. Tento růst byl zaznamenán u domácností jak s vyšším vzděláním, tak i u domácností s nižším vzděláním.

Náklady na bydlení zůstaly na stejné úrovni, ale podíl příjmů, které domácnosti vynakládaly na bydlení se snížil na 17,1 %.

V ČR je míra ohrožení příjmovou chudobou rovna 9,7 % a zůstává podobná jako dříve.

ČR se také skutečně může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. V říjnu 2017 byla míra nezaměstnanosti v ČR 2,7 %. Nízkou nezaměstnanost můžeme sledovat také v Maltě nebo Německu. Průměr EU se pohyboval ve výši 7,4 %. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla na jihu Evropy – v Řecku, Španělsku nebo Itálii.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jsme šestá nejbezpečnější země na světě.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v tomto roce výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se umístila na 6. příčce ze 163 zemí. Tento index bývá často jak politiky (podobný výrok jsme ověřovali opakovaně), tak médii brán jako žebříček nejbezpečnějších zemí světa. Ve veřejném prostoru je tedy tento výzkum brán právě takto. Nicméně tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný, neexistují prokazatelná data popisující to, jak si země vedou ohledně jejich vnitřní bezpečnosti.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.

Dodejme, že v roce 2016 se Česká republika umístila opět na 6. příčce ze 163 zemí a o rok dříve obsadila Česká republika 12. místo. V roce 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pane Soukupe, jediné řešení, které pokud vím se už několikrát použilo, je nepřijmout zprávu a hospodaření České televize, a to dvakrát. Taková jsou pravidla hry. V okamžiku, kdy zpráva o hospodaření není Poslaneckou sněmovnou dvakrát schválena, všechno padá. A pak se samozřejmě uvidí, jak bude vypadat nové složení České televize

Rada České televize každý rok předkládá Poslanecké sněmovně dvě zprávy: Výroční zprávu o činnosti ČT a Výroční zprávu o hospodaření ČT. V případě, že by jedna z nich nebyla dvakrát za sebou Poslaneckou sněmovnou schválena, může být Rada České televize odvolána, neznamená to ovšem, jak pan prezident Miloš Zeman uvádí, že „všechno padá“. Je pak dále na uvážení Poslanecké sněmovny, zda Radu odvolá, či nikoliv.

Podle Miloše Zemana mělo několikrát v minulosti dojít k dvojímu nepřijetí výročních zpráv Poslaneckou sněmovnou, které by umožnilo odvolání Rady České televize. V minulosti skutečně došlo k nepřijetí, ale pouze v jednom případě, nikoliv tedy k opakovanému nepřijetí, jak uvádí Miloš Zeman. Následující pokus byl o několik měsíců později Poslaneckou sněmovnou přijat. Nelze tak tvrdit, že došlo k naplnění podmínky pro možnost odvolání Rady České televize.

Druhý případ, kdy může být Rada České televize odvolána, je pokud Rada neplní povinnosti zadané zákonem. Neschválení výročních zpráv tak není jediná situace, kdy je možné odvolat Radu České televize.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

On je taky jediný (Topolánek, pozn. Demagog.cz), který prošel politickou praxí, ať si myslíme o té praxi cokoliv, tak faktem zůstává, že on jediný kromě mě, tu politickou praxi má.

Z devíti prezidentských kandidátů, které na konci listopadu 2017 zaregistrovalo ministerstvo vnitra, vykonávali nejvyšší politické funkce dva kandidáti – Mirek Topolánek a Miloš Zeman.

Někteří další kandidáti se ve veřejném prostoru angažovali rovněž, nicméně o reálné politice lze hovořit především v případě expremiéra Topolánka a současné hlavy státu.

Další kandidáti pak deklarují své politické zkušenosti různě, žádný z nich ovšem nevykonával mandát vzešlý ze všeobecných voleb. Jiří Drahoš pak například své zkušenosti s politikou deklaruje na vyjednávání s politiky v době, kdy zastával post předsedy Akademie věd.

Jisté politické zkušenosti je třeba přiznat i Pavlu Fischerovi, který působil sedm let v diplomacii jako velvyslanec ve Francii a v Monaku, později pracoval na ministerstvu zahraničí jako politický ředitel (do roku 2013) a v 90. letech působil na Pražském hradě mimo jiné také jako ředitel Politického odboru.

Politickou zkušenost deklaruje také Michal Horáček. Ten spolu s Michaelem Kocábem založil v roce 1989 iniciativu Most, která se zaměřovala na zprostředkování dialogu mezi komunisty a disentem a také na odchod sovětských vojsk z Československa. Má tedy unikátní zkušenost, která je ovšem svázána s výjimečnou situací událostí Sametové revoluce.

Petr Hannig kandidoval patnáctkrát v různých typech voleb (sněmovní, senátní, evropské), nikdy však nebyl úspěšný.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Prezident má podle Ústavy právo zvát si na konzultace jednotlivé ministry. No, tak samozřejmě, že se s nimi nebude bavit o tom, co měli včera k obědu, ale jaké jsou problémy v jejich resortu. Prezident má právo vystupovat na zasedání vlády. Prezident má právo vystupovat přednostně na zasedání Parlamentu a tak dál a tak dál.

Miloš Zeman popisuje korektně pravomoce české hlavy státu, které jí v dané věci náleží. Ústava ČR ve čl. 64 uvádí:

„(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: Mimo jiné v Rakousku byly také z formálních důvodů volby zrušeny a musely se opakovat.

Miloš ZEMAN: Dokonce z tak komických důvodů, že prý nelepily obálky, pokud si na to vzpomínáte.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož rakouský Ústavní soud nařídil zrušení voleb nikoli kvůli nelepícím obálkám, ale kvůli nesrovnalostem v korespondenční volbě obecně. Problém s nelepícími obálkami se objevil až několik měsíců poté, co Ústavní soud nařídil opakování voleb.

První kolo rakouských prezidentských voleb z 24. dubna 2016 ovládl kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer s 35,1 % hlasů, do druhého kola s ním postoupil nezávislý Alexander Van der Bellen se ziskem 21,3 %.

Druhé kolo volby proběhlo 22. května 2016, na konci dne měl Hofer před Van der Bellenem náskok přibližně 144 tisíc hlasů (poměr 51,93 % Hofer : 48,07 % Van der Bellen), nicméně do té doby ještě nebyly započítány korespondenční hlasy.

Sečtení všech hlasů včetně korespondenčních ukázalo, že Van der Bellen porazil Hofera o téměř 31 tisíc hlasů a šest desetin procentního bodu.

Svobodná strana Rakouska obratem podala stížnost proti výsledkům voleb. FPÖ se především nelíbí nesrovnalosti v přepočítávání korespondenčních hlasů: „Výpovědi prvních svědků – předsedů volebních komisí okrsků Innsbruck-venkov a Jihovýchodní Štýrsko – potvrdily, že sčítání hlasů z korespondenčního hlasování neproběhlo podle všech pravidel. Obálky s hlasovacími lístky komise otevřely dříve než měly, a druhá z komisí dokonce hlasy dříve i sečetla. Na sčítání se navíc podílely i osoby, které ke komisi nepatřily.“

Rakouský Ústavní soud nařídil na začátku července opakování druhého kola prezidentských voleb. Podle soudu „neexistují žádné indicie o tom, že by členové volebních komisí s odevzdanými hlasy manipulovali, ale pro zpochybnění výsledků voleb je postačující, že k takovým manipulacím kvůli chybám při otvírání obálek vůbec mohlo dojít.“ Možná chybovost se pak týkala přibližně 78 tisíc obálek, což by stačilo na změnu volebního výsledku. Vyjádření soudu k této věci naleznete zde (německy).

Jednotlivé aspekty toho, proč se mají volby opakovat, rozebíral v rozhovoru pro Aktuálně.cz také ústavní právník Jan Wintr.

Několik týdnů před opakovaným druhým kolem voleb se začaly objevovat i vadné obálky s nekvalitním lepicím proužkem. Pokud se obálka na cestě rozlepí, musí být hlas prohlášen za neplatný, jelikož není vyloučena manipulace s ním ze strany třetí osoby.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem jmenoval ústavní soudkyní jednu paní, která předtím byla řekněme vášnivou propagátorkou církevních restitucí, a bylo celkem jasné, že dříve nebo později se církevní restituce k Ústavnímu soudu dostanou.

Kateřina Šimáčková sice souhlasí s církevními restitucemi, avšak je zavádějící tvrdit, že byla Milošem Zemanem jmenována soudkyní Ústavního soudu za situace, kdy tento soud bude dříve nebo později o církevních restitucích rozhodovat. O jejich ústavnosti totiž rozhodoval již dva měsíce před jmenováním Šimáčkové.

Prezident tento příklad uvedl v souvislosti s výrokem Pavla Fischera o (ne)jmenování homosexuála soudcem Ústavního soudu, protože by v budoucnu mohl rozhodovat o právech sexuálních menšin. Zeman se tak snažil prezentovat, že on sám v minulosti jmenoval osobu, která měla silný názor na otázku, kterou měl dle něj Ústavní soud v budoucnu řešit.

Miloš Zeman ve výroku podle všeho myslí soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Jak uvádí Česká televize, právě jí měly být při jejím schvalování některými senátory vyčítány její názory na církevní restituce. Tato otázka se podle všeho řešila na základě iniciativy tehdejšího senátora Zdeňka Škromacha, který dle iDnes.cz zadal svému poradci Radovanu Suchánkovi (dnes již také soudci ÚS), aby vyhledal, co si navrhovaní kandidáti myslí o církevních restitucích. O názoru Kateřiny Šimáčkové před jejím jmenováním informovaly také Lidové noviny, když uvedly, že „v levicovém Senátu by její schválení mohlo ohrozit to, že pokud jde o církevní restituce, stojí na opačné straně než ČSSD (jako advokátka zastupovala církve)“. Z veřejných zdrojů je možné dohledat také třeba to, že Šimáčková církevní restituce podpořila při své přednášce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Je tedy možné říct, že názor Šimáčkové na restituce je pozitivní.

O církevních restitucích Ústavní soud rozhodl 3. 6. 2013 (návrh na jejich zrušení podali senátoři 5. 2. 2013). Jako kandidátka na soudkyni ÚS byla Šimáčková představena již 15. 5. 2013 (Lidovky.cz). Její nominaci schválil Senát svým usnesením z 20. 6. 2013. Šimáčková byla soudkyní Ústavního soudu jmenována až 7. 8. 2013, tedy dva měsíce poté, co o církevních restitucích Ústavní soud rozhodoval. Je tedy zavádějící, pokud na tomto případu Zeman prezentuje, že soudkyní jmenoval osobu, která podle něj má silný názor na otázku, kterou by měl ÚS řešit. Posuzování ústavnosti církevních restitucí se totiž dostalo k Ústavnímu soudu ještě před jejím jmenováním.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já chci připomenout, že když končila moje vláda, tak prostředky věnované z privatizace Transgasu, což bylo 130 miliard, jsme Špidlově vládě určili na důchodovou reformu a Špidla to rozfrcal.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože výnosy z privatizace byly rozděleny ještě vládou Miloše Zemana.

Miloš Zeman byl předsedou vlády od roku 1998, kdy ČSSD získala v parlamentních volbách 32 % hlasů. Na pozici premiéra setrval až do roku 2002, kdy jej vystřídal Vladimír Špidla.

V roce 2001 byla dokončena privatizace českého plynárenského monopolu, společnosti Transgas. Firma byla prodána německé společnosti RWE za více než 130 miliard korun. Celkový podíl prodaný RWE činil 97 % Transgasu a dílčích regionálních distributorů, díky kterým získala ČR 4,1 miliard eur, tedy zhruba oněch 130miliard korun.

Ještě před nástupem Špidlovy vlády došlo k rozdělení peněz z privatizace. O zhruba devět miliard korun přišla Česká republika kvůli sílící měně, dalších deset si ponechala ČNB jakožto zprostředkovatel převodu a zbytek kabinet ČSSD po částech přiřkl na výstavbu metra nebo na pražský okruh. Mimo závazek poskytnout dotaci Fondům dopravy a bydlení se počítalo s penězi z privatizace na zaplacení stíhacích letounů pro českou armádu.

Již za vlády Miloše Zemana a celé ČSSD bylo rozhodnuto o části investic ze zprivatizovaných plynárenských společností. Z dostupných zdrojů nelze určit, zda opravdu byla (byť sebemenší) část peněz z privatizace předem určena na důchodovou reformu, kterou měla dodělat vláda budoucí.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nicméně vyčkejme a zatím tady v podstatě zkolabovala Potůčkova komise, ale i Bezděkova komise před ní. Všechny komise dlouho pracovaly a nakonec nedošly k výsledkům.

Potůčkova komise fungovala od roku 2014 do září tohoto roku. Byla odbornou důchodovou komisí, která vznikla na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ČR pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra financí Andreje Babiše. Měla za úkol připravit návrhy na pokračování důchodové reformy, které stabilizují důchodový systém v dlouhodobé perspektivě a budou přijatelné napříč politickým spektrem a také občany.

Dle výroku Miloše Zemana byla tato komise neúspěšná, avšak několik jejích návrhů se promítlo do přijatých zákonů a jeden návrh byl schválen vládou a předán k projednání v Parlamentu ČR. Jednalo se o návrhy realizované v rámci základního důchodového pojištění (.pdf, str. 4), dále o návrhy realizované v rámci systému důchodového spoření (.pdf, str. 4) a návrhy realizované v rámci doplňkového penzijního spoření (.pdf, str. 4).

Návrh, který byl schválen vládou a předán Parlamentu ČR, byl návrhem v rámci základního důchodového pojištění –diferenciace sazeb pojistných obvodů pro rodiny s dětmi (.pdf, str. 5).

Bezděkova komise fungovala v letech 2004–2005, kdy připravovala podklady pro rozhodování o pokračování důchodové reformy, avšak návrhy komise nebyly k ničemu, jelikož se politici neodhodlali k žádným změnám. Druhá Bezděkova komise fungovala v roce 2010, kdy jejím úkolem bylo aktualizovat výstupy první komise a také příprava odborných doporučení ke změnám v důchodovém systému. Návrhy této komise jsou dostupné v závěrečné zprávě z roku 2010 zde.

ČSSD nesouhlasila s reformou, jelikož chtěla udržet tehdejší financování důchodů, pravice naopak reformu podporovala (ODS, TOP 09, VV). Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV důchodovou reformu prosadila od roku 2013, avšak následující vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji zrušila.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož obě komise dospěly k návrhům a doporučením, které byly předloženy vládě, navíc několik návrhů Potůčkovy komise se promítlo do zákonů. Následné výsledky komise závisí také na rozhodování vlády a schvalování návrhů, což ovšem komise úplně ovlivnit nemůže. Dodejme, že nehodnotíme správnost či kvalitu daných návrhů, které komise připravily a které následně jednotlivé politické reprezentace více či méně využily do legislativy.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

No, samozřejmě, že ano, protože když si přečtete například program Íránu, tak přesto, že tam došlo k určité, no oblevě, tak nejvyšší vůdce Íránu prohlásil, že do 20 let nebude Izrael existovat.

Nejvyšší íránský představitel ajatolláh Alí Chameneí skutečně hovoří o tom, že by měl být Izrael zničen v horizontu 25 let. Výrok tak hodnotíme, i když není zcela přesný, jako pravdivý.

Vysocí představitelé Íránu se opakovaně vyjadřují proti existenci Izraele (např. zde a zde), ajatolláh Chameneí v tom není výjimkou.

V roce 2014 zveřejnil Chamaneí 9 bodů, proč a jak by měl být zničen Izrael. Plán spočívá v uspořádání referenda na území Izraele a palestinských územích. V tomto referendu by však nemohli hlasovat lidé, kteří na tomto území žijí dnes, ale původní obyvatelé. Vyloučena z hlasování by tak byla valná část židovských obyvatel Izraele, která sem přišla až po druhé světové válce. Naopak by se mohli referenda zúčastnit muslimští obyvatelé, kteří z této oblasti uprchli po vyhlášení nezávislosti Izraele. Referendum by rozhodlo o dalším státním uspořádání v oblasti. Chamaneí upozorňuje, že Izrael se bude těmto snahám bránit a proto je potřeba vyzbrojit místní obyvatele Gazy a Západního břehu Jordánu (muslimové).

Samotný plán neobsahuje žádné časové určení, do kdy by měl být naplněn. Ve svých jiných vyjádřeních ale Chameneí hovoří o tom, že do 25 let nebude Izrael existovat.