Demagog.cz

Miroslav Kalousek kriticky o státních financích

Bývalý ministr financí a současný předseda poslaneckého klubu opoziční TOP 09 nenechal nit suchou na návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 a způsobu, jakým současná vláda spravuje státní finance. Vadí mu například prý nedostatečný pokrok důchodové reformy nebo rozsáhlá sleva na jízdném pro studenty a seniory.

Ověřili jsme
E15 ze dne 21. října 2019 (moderátor Pavel Otto, záznam)

2 z celkově 12 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Přitom sama vláda v materiálu, který posílá do Bruselu, napsala, že pokud se v Česku do deseti let něco nezmění, penzijní systém se dostane do neřešitelné situace. !

Miroslav Kalousek hovoří o Konvergenčním programu z dubna 2019. Ten uvádí, že v roce 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky a postupně významně narostou státní výdaje na důchody. Dokument ovšem nehovoří o tom, že by se situace měla stát neřešitelnou.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek v rozhovoru bohužel blíže nespecifikuje, o jakém materiálu mluví. Předpokládáme, že jde o Konvergenční program (z dubna 2019) České republiky, který každoročně zpracovává Ministerstvo financí. Tento dokument má za úkol informovat Evropskou komisi o záměrech a cílech hospodářské politiky státu.

Kapitola č. 5 Udržitelnost veřejných financí (.pdf, str. 26–28) se mimo jiné zabývá také fiskálními dopady stárnutí populace. Podle populačních projekcí Eurostatu, ale i Českého statistického úřadu můžeme do roku 2060 očekávat pokles počtu osob v produktivním věku a zároveň zvyšování průměrné doby dožití. Zároveň by do roku 2030 měly být výdaje na důchody v poměru k HDP stabilní, pak se ale do důchodového věku dostanou silné ročníky ze 70. let 20. století. To povede k poměrně dramatickému narůstání výdajů až na 11,7 % HDP.

Zdroj: Konvergenční program ČR (.pdf, str. 27)

Velmi podobné informace podává i zpráva o stavu důchodového systému, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Dokument obsahuje analýzu růstu výdajů na důchody v poměru k HDP a předpokládá prudký nárůst (.pdf, str. 72) těchto výdajů právě po roce 2030. O nutnosti důchodové reformy na základě této zprávy hovořila na začátku září 2019 ministryně financí Alena Schillerová v Interview ČT24.

Z výše zmíněných dat můžeme vyčíst, že zhruba za deset let začnou do důchodu odcházet silné ročníky a dramaticky porostou státní výdaje. Takový stav není dlouhodobě udržitelný, na což upozornila i Evropská komise v květnu 2018. Zmíněný dokument neobsahuje žádný konkrétní termín, po kterém by se situace měla stát neřešitelnou, jde tedy o interpretaci Miroslava Kalouska, založenou na zmíněných datech.

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, jelikož ve zprávě zmiňovaný rok 2030 nelze interpretovat jako termín, po kterém by se důchodový systém dostal do neřešitelné situace, ale spíše jako termín, který je pro důchodový systém zlomový, kdy po tomto roce dojde k postupnému významnému navyšování výdajů na důchody. Nejhorší však má být situace až po dalších asi 30 letech, kolem roku 2060.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Když jsem odcházel z ministerstva financí, na Generálním finančním ředitelství pracovalo pět set lidí. A teď jich je tam přes tisíc.

Rozdíl počtu zaměstnanců GFŘ mezi roky 2012 a 2018 činí více než 600 osob. Největší nárůst (přes 400 zaměstnanců) byl ale způsoben reorganizací Finanční správy, na které se tehdejší ministr Kalousek sám přímo podílel.

skrýt celé odůvodnění

Počet zaměstnanců Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) vyčteme z výročních zpráv Finanční správy. Výroční zprávy uvádí počet zaměstnanců vždy k 31. prosinci daného roku. Miroslav Kalousek opustil ministerské křeslo Ministerstva financí 10. července 2013. Počet zaměstnanců GFŘ ke dni 31. prosince 2012 činil 493 (.pdf, str. 69).

Na počátku roku 2013 vešel v účinnost nový zákon o Finanční správě, v jehož důsledku proběhla reorganizace Finanční správy. Osm finančních ředitelství a desítky finančních úřadů se přeměnily na 14 finančních úřadů se sídlem v krajských městech a jejich územní pracoviště. Ve struktuře dále funguje i Specializovaný finanční úřad, Odvolací finanční ředitelství či Generální finanční ředitelství. Restrukturalizace pak měla ušetřit přibližně 150 milionů korun. V rámci této reorganizace byli pod GFŘ přeřazeni někteří zaměstnanci, kteří do té doby působili na Ministerstvu financí. Tato změna se projevila ve velmi skokovém nárůstu zaměstnanců GFŘ na číslo 899 zaměstnanců (.pdf, str. 70). Od té doby roste jejich počet zhruba o 20–70 za rok a aktuálně (ke konci roku 2018) je zaměstnanců GFŘ 1 119 (.pdf, str. 69).

Tvrzení Miroslava Kalouska odpovídá posledním zveřejněným datům před jeho odchodem z Ministerstva financí, tedy údajům z 31. prosince 2012. Počet zaměstnanců byl však následně významně ovlivněn zmíněnou reorganizací účinnou k 1. lednu 2013, která byla předložena vládou Petra Nečase, a při projednávání v Poslanecké sněmovně vládu zastupoval právě Miroslav Kalousek coby ministr financí. Nelze tudíž říci, že by o ní nevěděl nebo se na ní přímo nepodílel.
Oficiální dokumenty uvádí počet zaměstnanců pouze ke konci roku, tudíž nemůžeme přesně určit, kdy k nárůstu v průběhu roku 2013 došlo.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť dle posledních dostupných dat před odchodem Miroslava Kalouska z postu ministra financí byl počet zaměstnanců GFŘ skutečně přibližně 500, avšak největší nárůst nastal v důsledku reorganizace připravené vládou, v níž Miroslav Kalousek působil.