Množství ledu na Antarktidě skutečně narostlo, jako důkaz proti oteplování nicméně neobstojí

Příspěvek sdílí překlad článku webu The People’s Voice, který tvrdí, že podle studie, založené na datech satelitů NASA GRACE a GRACE-FO, získávala Antarktida v letech 2021–2023 asi 108 miliard tun ledu ročně. Text zároveň dodává, že je zmiňovaný přírůstek natolik významný, že dočasně kompenzoval růst hladiny moří o 0,3 mm ročně. Podle autora textu to znamená vyvrácení teorie globálního oteplování, protože dění na nejchladnějším kontinentu údajně popírá dlouhodobý trend tání ledovců.

Zjištění čínských vědců

Studii vycházející z dat zmiňovaných satelitů (.pdf, str. 2–3), na kterou se příspěvek odvolává, publikovali vědci z univerzity Tchung-ťi v Šanghaji v březnu 2025 (.pdf, str. 1). Autoři skutečně zjistili, že v letech 2021–2023 docházelo k přírůstku antarktického ledu o zhruba 108 miliard tun ročně (.pdf, str. 5). Jak vědci sami uvedli v této i v jedné ze svých dřívějších studií, stály za tím mimořádně vysoké sněhové srážky, a to zejména ve východní Antarktidě (.pdf, str. 2,5; .pdf, str. 7).

Díky nárůstu ledu Antarktida v těchto letech nepřispěla ke stoupání hladiny moří, ale naopak ho kompenzovala: zatímco od dubna 2002 do února 2020 podle autorů přispěla k růstu hladiny moří o 5,99 mm, na konci roku 2023 činil příspěvek vody z Antarktidy od počátku měření pouze 5,1 mm (.pdf, str. 1, 5–7).

Studie zároveň říká, že mezi roky 2002 a 2020 Antarktida ztrácela ledovou hmotu v rozsahu asi 120 miliard tun ročně (.pdf, str. 7). Autoři však neuvádějí, že by změna značila trvalý obrat trendu a v textu nenajdeme ani žádné tvrzení, že by vyvracela vliv globálního oteplování na ledovce.

Naopak jeden z autorů (.pdf, str. 1) studie Jün-čung Šen pro AFP uvedl, že se nárůst hmoty mezi lety 2021 a 2023 odehrál v příliš krátkém časovém období na to, aby jej bylo možné chápat jako obrat trendu či důkaz vyvracející vliv klimatické změny na danou oblast. Zároveň také dodal, že se tento přírůstek po roce 2024 pravděpodobně zastavil, byť to dle něj bude nutné ještě ověřit dalšími studiemi.

To, že množství ledu na Antarktidě skutečně přestalo narůstat, naznačují také data NASA, podle kterých se objem antarktického ledu v první polovině roku 2025 vrátil k „předrůstovým” hodnotám z roku 2020.

Tání ledovců a růst hladiny moří

Tání ledu je jedním z projevů globální změny klimatu, jelikož se otepluje ovzduší i oceány. Souvisí zároveň s oběma hlavními faktory, které způsobují zvyšování mořské hladiny: přibývající vodou z tání ledovců a teplotní roztažností mořské vody. Led navíc díky svému světlému povrchu odráží sluneční světlo zpět do atmosféry a jeho úbytek dále zrychluje oteplování planety, protože záření místo toho pohltí pod ním do té doby skrytý tmavý povrch, který se tak ještě více zahřívá.

Podíl tání a teplotní roztažnosti vody na zvyšování mořské hladiny se během posledního půlstoletí měnil. Po vyrovnaném poměru v 70. letech začalo k růstu hladiny významněji přispívat tání, v roce 2024 kvůli vysokým teplotám převládl vliv vodní expanze.

To tehdy vyústilo v nečekaně vysoký nárůst hladiny, která v daném roce stoupla o 5,9 mm místo o očekávaných 4,3 mm. Podle různých pozorování se hladina moří každoročně zvyšuje, a tempo jejího nárůstu přitom stále zrychluje.

Závěr

Příspěvek správně popisuje některé poznatky ze studie vypracované vědci z univerzity Tchung-ťi z března 2025. Vyvozuje z nich ale závěr, který obsahu studie neodpovídá. Příspěvek tvrdí, že nárůst ledu na Antarktidě v letech 2021 až 2023 svědčí o změně dlouhodobého trendu tání antarktických ledovců.

Tuto interpretaci však odmítl mimo jiné i jeden z autorů studie, podle kterého bylo sledované období příliš krátké na to, aby se z něj podobné závěry daly vyvozovat. Data NASA zároveň naznačují, že se množství ledu na Antarktidě v roce 2025 vrátilo na hodnotu z „předrůstového“ období. V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili jako částečně nepravdivý.