Návštěva Ukrajiny v předvečer tří let ruské agrese
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se v listopadu vydal na Ukrajinu a svou cestu v Interview ČT24 popsal jako návštěvu v předvečer tří let ruské agrese. Poznamenal, že Ukrajina se i po tak dlouhé době podle něj zvládá bránit. My jsme se ale zaměřili na jeho faktické výroky, jejichž ověření si jako již tradičně můžete přečíst v následující analýze.
OVĚŘENO
Interview ČT24, 26. listopadu 2024
Jan Lipavský
Poslanec
12
0
1
0
Pravda
Summitu iniciativy Obilí z Ukrajiny se skutečně zúčastnil tehdejší eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Řada evropských státníků, např. švýcarská prezidentka nebo ministr zahraničí Rumunska, na summitu vystoupila alespoň skrze videohovor.
Jan Lipavský
Pravda
Ministerstvo zahraničí vydalo publikaci „Prokremelské pohádky“, ve které se snaží vyvracet nepravdivá ruská tvrzení. Resort také pořádal debaty „Pojďme se pobavit o Rusku“, kde vystupovali zaměstnanci ministerstva nebo bývalý velvyslanec Vítězslav Pivoňka.
Jan Lipavský
Interview ČT24, 26. listopadu 2024To, co říká Ursula von der Leyen (...), že Unie musí být více geopolitická a musí se umět zasadit o bezpečnost.
Pravda
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen opakovaně mluvila o tom, že EU podle ní musí hrát aktivní roli ve světě. Také podle ní EU musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost a vytvořit skutečnou „evropskou obrannou unii“.
Jan Lipavský
Pravda
Maďarsko od začátku konfliktu v roce 2022 opakovaně blokovalo společnou vojenskou a finanční pomoc Ukrajině ze strany EU. Odmítalo také posílat vlastní zbraně a nedovolilo členským státům EU dovážet zbraně na Ukrajinu přes své území.
Jan Lipavský
Pravda
Česko skutečně v listopadu 2023 předložilo návrh na zákaz volného cestování ruským diplomatům v Schengenu. Ti by tak mohli pobývat jen v zemi, do které byli vysláni. Členské státy návrh dosud neschválily – jeho přijetí brání Německo, které se obává ztráty komunikace s Moskvou.
Jan Lipavský
Interview ČT24, 26. listopadu 2024My už jsme několik zasedání mezi českou a ukrajinskou vládou měli.
Pravda
Během vlády Petra Fialy se opravdu uskutečnila mezivládní jednání mezi českou a ukrajinskou vládou. První zasedání proběhlo v říjnu 2022 v Kyjevě, na které navázalo druhé a doposud poslední jednání v červenci 2024 v Praze.
Nepravda
Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti, kterou v červenci uzavřely česká a ukrajinská vláda, schválil týden před vysíláním rozhovoru pouze Senát. Stále ji musí přijmout i Poslanecká sněmovna, kde ještě neprošla druhým čtením.
Jan Lipavský
Interview ČT24, 26. listopadu 2024(…) co říkají v Moskvě, zničíme vás jadernými zbraněmi, budeme dál útočit.
Pravda
Rusko dlouhodobě vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Medveděv uvedl, že pokud by uspěla ukrajinská protiofenziva, bude Rusko muset tyto zbraně využít. Rusko také deklarovalo, že boje nepřestanou, dokud se Ukrajina nevzdá východu a jihu země.
Jan Lipavský
Pravda
Tomáš Pojar ve svých minulých vyjádřeních opravdu tvrdil, že řešení rusko-ukrajinského konfliktu musí být v souladu s vůlí Ukrajiny.
Jan Lipavský
Interview ČT24, 26. listopadu 2024(Rusko nebere Ukrajince, pozn. Demagog) ani jako samostatný národ a Zelenského neuznávají jako prezidenta té země.
Pravda
Rusko porušilo Budapešťské memorandum, ve kterém souhlasilo se suverenitou Ukrajiny. Vladimir Putin opakovaně řekl, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ a podobná slova zazněla od poslankyně Státní dumy Mariny Kimové. Putin také nepovažuje Zelenského za legitimního prezidenta.
Jan Lipavský
Pravda
Administrativa Donalda Trumpa v roce 2018 jako první schválila poskytnutí amerických smrtících zbraní Ukrajině, mezi kterými bylo i 210 protitankových střel Javelin. Předchozí Obamova administrativa dodat zbraně na Ukrajinu odmítala.
Jan Lipavský
Pravda
Marco Rubio inicioval rezoluci amerického Senátu v prosinci 2011, krátce po smrti Václava Havla. Cílem přijaté rezoluce bylo připomenout Havlův přínos k rozvoji demokracie, obhajobě svobody a podpoře lidských práv.
Jan Lipavský
Pravda
Fialova vláda v roce 2023 prosadila zákon, na základě kterého musí v návrhu státního rozpočtu na obranu vyčlenit nejméně 2 % HDP. Státní rozpočty pro rok 2024 a 2025 s těmito výdaji počítají, jsou ale rozdělené mezi více resortů a nepřipadají jen na Ministerstvo obrany.