Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na poznámku moderátorky, která mluví o závazku států Severoatlantické aliance vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Moderátorka dále uvádí, že podle šéfa Vojenského výboru NATO Roba Bauera bude uskutečnění nových plánů vyžadovat výdaje spíše až ve výši tří procent a ptá se, jestli je Česko v oblasti obrany dostatečně aktivní. Na to Lipavský reaguje slovy, že vláda plní svůj závazek z programového prohlášení ohledně 2 %, a pokud by částka měla být vyšší, vyžádala by si tato změna celospolečenskou debatu o tom, odkud by na ni měly být čerpány zdroje.

Programové prohlášení vlády

Vláda Petra Fialy se v programovém prohlášení zavázala, že zvýší výdaje na obranu tak, aby Česká republika plnila své závazky vůči NATO (.pdf, str. 29). Podle původního prohlášení mělo Česko vydávat 2 % HDP na obranu až od roku 2025 (.pdf, str. 29). Aktualizované prohlášení vlády z března 2023 však počítalo s tímto zvýšením obranných výdajů už v rozpočtu na rok 2024 (.pdf, str. 29). Fialův kabinet v obou prohlášeních zároveň slíbil, že prosadí legislativní zakotvení této úrovně výdajů.

Legislativní ukotvení

Vláda na začátku roku 2023 schválila návrh (.pdf) zákona o financování obrany, který dle tiskové zprávy Ministerstva financí „garantuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP“, přičemž této hranice se mělo dosáhnout od roku 2024 (.pdf, str. 24 z 68). Návrh v průběhu roku 2023 prošel celým legislativním procesem a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2023.

V praxi toto legislativní ukotvení 2% závazku má fungovat tak, že vláda při přípravě rozpočtu na obranu musí vyčlenit částku odpovídající minimálně 2 % HDP. Podle vyjádření Ministerstva obrany poté poslanci při projednávání a schvalování rozpočtu ve Sněmovně nebudou moct výdaje pod tato 2 % snížit.

Toto pravidlo, které by se vztahovalo přímo na Sněmovnu, však vládní návrh do zákona výslovně nevložil (.pdf). To dříve kritizoval např. Nejvyšší kontrolní úřad (.docx, str. 1), který uvedl, že „návrh zákona představuje pouze nevymahatelný politický závazek“, protože nezaručuje, že obranný rozpočet bude skutečně nakonec dosahovat 2 % HDP. Podle úřadu totiž bude záležet na dolní komoře, zda rozpočet schválí ve verzi navržené vládou. Ústavní právník Jan Kudrna k tomu v odborném časopise Vojenské rozhledy, který vydává Ministerstvo obrany, naopak napsal, že porušení tohoto pravidla ze strany Sněmovny by znamenalo porušení ústavnosti.

Výdaje na obranu

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správě státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč.

Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, ke které se Česká republika zavázala, avšak právě kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu. Zda tento postup stačí vyhodnotí NATO až v první polovině roku 2025. Navíc nelze určit, jaké nakonec budou skutečné celkové výdaje rozpočtu.

Co se týče státního rozpočtu na rok 2025, i v něm Fialova vláda počítá s výdaji na obranu ve výši 2 % HDP. Konkrétně jde o necelých 161 miliard korun, avšak stejně jako v roce 2024 jsou do nich zahrnuté výdaje v rámci jiných rozpočtových kapitol, jako je Správa státních hmotných rezerv, Ministerstvo zahraničí nebo Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. V době vysílání rozhovoru již návrh rozpočtu prošel druhým čtením. Sněmovna ho následně schválila na začátku prosince (.pdf).

Závěr

Vláda Petra Fialy v rámci rozpočtů na roky 2024 a 2025 na obranné výdaje vyčlenila částky ve výši 2 % HDP, čímž by splnila závazek vůči NATO. Není však zřejmé, jestli Severoatlantická aliance veškeré plánované výdaje na obranu uzná, protože část z nich půjde kromě Ministerstva obrany i jiným resortům. Skutečné plnění rozpočtu na rok 2024 bude navíc dostupné až v roce 2025. Od července 2023 nicméně nabyl účinnosti zákon, na základě kterého má vláda povinnost v návrhu státního rozpočtu na obranu alokovat nejméně 2 % HDP. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý.