Demagog.cz

O Zemanovi, Babišovi a vládě

Hnutí STAN má v Poslanecké sněmovně nejmenší poslanecký klub. Předseda klubu Jan Farský v rozsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz popisoval, co konkrétně jeho hnutí dělá, jak vidí kroky Miloše Zemana v kauze Novičok a nebo také to, jak z jeho pohledu probíhá formování vládní koalice.

Ověřili jsme
Aktuálně.cz ze dne 22. května 2018 (moderátor Kateřina Frouzová, záznam)

20 ověřených výroků

Jan Farský

Jan Farský

Vzhledem k tomu, jak je konstruovaná ústavní žaloba za velezradu, tak je to od roku 2013 neprosaditelné, protože by s tím musel souhlasit Senát i Poslanecká sněmovna.

Předseda Farský má pravdu v konstatování změny Ústavy a ustanovení o žalobě na prezidenta republiky za velezradu. Hodnocení neprosaditelnosti je spíše subjektivním názorem. Přestože v Poslanecké sněmovně zřejmě není vůle žalovat prezidenta, o faktický výrok se nejedná.

Ústavní novela z roku 2012 zavedla kromě přímé volby hlavy státu také změnu v oblasti podání ústavní žaloby na prezidenta republiky. Dosavadní stav, kdy žalobu podávala ústavní většina senátorů (tři pětiny přítomných), byl ztížen (.pdf, str. 12–13) nutnou podporou tří pětin všech poslanců.

Pro úplnost doplňme, že tuto novelu podpořil svými hlasy i poslanecký klub TOP 09 a Starostů včetně Jana Farského.

Jan Farský

Jan Farský

Bezpečnostní a zahraniční výbor Senátu konstatoval, že prezident je nebezpečím pro Českou republiku.

Senátní výbor skutečně vydal usnesení, která prezidentovo jednání označují za bezpečnostní hrozbu. Jan Farský mluví o dvou usneseních týkajících se prezidenta ČR, která letos vydal senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Konkrétně šlo o prezidentovy výroky ohledně výskytu látky novičok na území ČR.

První usnesení bylo přijato 3. dubna 2018 a mimo jiné se v něm uvádí toto: „Výbor shledává, že těmito případy vyvrcholil dlouhodobý trend, kdy prezident České republiky a jeho nejbližší spolupracovníci obhajují ekonomické a mocenské zájmy cizích států, ke kterým Česká republika nemá spojenecké vazby a které jsou v její neprospěch. V upřednostňování této vlastní agendy prezidenta republiky na úkor oficiální zahraniční politiky státu spatřuje výbor bezpečnostní a zahraničněpolitické riziko."

Další usnesení bylo přijato 16. května 2018 a uvádí se v něm:

„Výbor konstatuje, že prezident České republiky zveřejněním dalších dílčích zpravodajských informací v klasifikovaném režimu ohrozil bezpečnostní zájmy státu.“

Jan Farský

Jan Farský

Kancléř Vratislav Mynář roky čeká na bezpečnostní prověrku, kterou po něm prezident původně chtěl jako nepřekročitelnou podmínku jeho setrvání ve funkci. Už na tom netrvá.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident Zeman tvrdí, že pokud soud dopadne pro Mynáře neúspěšně, tak jej odvolá – toto rozhodnutí se ovšem nedá v brzké době očekávat, a prakticky proto prověrka není podmínkou setrvání ve funkci.

O tom, že Vratislav Mynář potřebuje pro setrvání ve funkci kancléře bezpečnostní prověrku, se prezident Zeman vyjádřil v říjnu 2013. Konkrétně v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl následující: „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně udělat prověrku. To je conditio sine qua non. Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, a nebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“(video zde, čas 37.07)

V září 2015 (den předtím, kdy se veřejnost dozvěděla, že Mynář prověrku nezískal), Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že odvolání bude neúspěšné, kancléř skutečně ve své funkci skončí:

„Pokud v té obálce bude rozhodnutí o neudělení prověrky na stupeň přísně tajné, předpokládám, že tak jako jakýkoliv jiný občan České republiky, využije možností, které mu dává proces odvolání. A pokud ani tyto možnosti nedopadnou dobře, pak samozřejmě dodržím slovo, které jsem dal.“

V rozhovoru pro Parlamentní listy o den později Zeman uvedl: „Pokud mě sám pan kancléř nebude chtít opustit, vždycky pro něj na Hradě bude důstojné místo.“

V lednu 2016 se ukázalo, že Mynář s odvoláním (tzv. rozkladem) neuspěl. Na to uvedl prezident Zeman: „Jenom bych předeslal, že vy novináři, kteří pořád mluvíte o bezpečnostní prověrce, zapomínáte, že není žádný zákon, podle kterého by kancléř měl mít bezpečnostní prověrku. Čili pan Mynář žádný zákon neporušil.“

Podobnou informaci zopakoval v lednu 2017 v rozhovoru pro Český rozhlas (čas 33.25):

„Žádnou prověrku ze zákona nepotřebuje, a když si o ni z frajeřiny řekl na ten nejvyšší stupeň a když soudní přezkum dopadne v jeho neprospěch, bude za to muset zaplatit.“

V listopadu 2017 už uvedl pouze: „Hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené.“

To, jestli kancléř prezidenta ČR prověrku skutečně nepotřebuje, již Demagog.cz ověřoval.

Jan Farský

Jan Farský

Poradce Martin Nejedlý se zase účastní schůzek na nejvyšší úrovni. Když hrozilo, že na Hradě bude muset kvůli sporu s českým státem skončit, tak za něj ruský Lukoil zaplatil, aby nebyl dlužníkem státu.

Poradce prezidenta Martin Nejedlý se pravidelně účastní setkáníMiloše Zemana s Vladimirem Putinem. Po boku prezidenta se objevil například při schůzce s Vladimirem Putinem v Kremlu 9. května 2015, v Pekingu14. května 2017 nebo v Soči21. listopadu téhož roku.

Společnost Lukoil Aviation Czech, jejímž jednatelem a spolumajitelem byl toho času Martin Nejedlý, se dostala do sporu se Správou státních hmotných rezerv kvůli nevrácení části odebraného paliva. Lukoilu byla vyměřena pokuta ve výši necelých 28 milionů korun. Prezident Zeman dlouhou dobu tvrdil, že v případě, že by soud rozhodnul v neprospěch Nejedlého Lukoilu, zvážil by jeho setrvání na pozici poradce prezidenta. Nakonec se ale Nejedlý s prezidentem dohodli, že když společnost pokutu zaplatí, Nejedlý zůstane.

Po vyměření pokuty prvoinstatnčním soudem a potvrzení jeho rozhodnutí odvolacím soudem zaplatila společnost Lukoil Aviation Czech pokutu i s úroky z prodlení Správě státních hmotných rezerv, a Martin Nejedlý tak zůstal poradcem prezidenta. Podle dostupných informací získala česká pobočka Lukoilu peníze na zaplacení pokuty od ruského Lukoilu.

Jan Farský

Jan Farský

Zprávy BIS opakovaně upozorňují na riziko z Ruska a Číny. Podle zprávy z roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb a ruský diplomatický personál byl nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ve zveřejněných výročních zprávách BIS najdeme informace, o kterých ve svém výroku hovoří Farský:

„Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“ (zpráva z roku 2016)

„Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a dlouhodobě si tak drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR.“ (2016)

„V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti." (2016)

„V roce 2015 v ČR nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace.“ (2015)

„V oblasti státem řízené či podporované kybernetické špionáže představují nejzávažnější hrozby pro ČR Ruská federace a Čínská lidová republika.“ (2015)

Jan Farský

Jan Farský

Přestože na mnoho pozic ve státní správě musíte mít prověrky, na post kancléře ji nepotřebujete. To není reakce jen na pana Mynáře, ale na všechny budoucí kancléře.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zákon nepožaduje pro výkon funkce kancléře mít prověrku. Zároveň je ale také potřeba připomenout, že kancléř bez prověrky je prakticky omezen v možnostech vykonávat svoji funkci z důvodu nemožnosti pracovat s utajovanými materiály a účastnit se některých jednáních, kde se tajné informace prezentují.

Funkce kancléře je především upravena zákonem o Kancléři prezidenta republiky (zákon č.114/1993 sb.), který ale záležitost přístupu k utajovaným informacím neřeší. Přímá povinnost nevyplývá pro pozici kancléře ani ze zákona o ochraně utajovaných informací (zákon č. 412/2005 sb.), který tuto povinnost neurčuje přímo, ale s ohledem na možnost újmy, kterou daný dotyčný ze své funkce může provést.

Otázkou nutnosti prověrky k utajovaným skutečnostém u kancléře jsme se již zabývali v našem předchozím příspěvku zde.

Jan Farský

Jan Farský

Aktuálně.cz: Ale víte, co je na prezidentské standartě?

Farský: Vím. A působí to dost cynicky s prezidentem, který je několikrát pravomocně odsouzený lhář.

Janu Farskému zde dáme za pravdu, neboť existuje několik kauz, ve kterých až soud nařídil Miloši Zemanovi omluvu za řečené nepravdivé informace. Pro ilustraci uvádíme tři příklady, ve kterých figurovala Zemanova omluva. Další případy zmapovaly lidovky.cz.

Jozef Wagner, bývalý sociálnědemokratický poslanec, žaloval Zemana v roce 1997 za nactiutrhání kvůli Zemanovým výrokům o Wagnerově snaze vstoupit do KSČM.

„Z ČSSD jsme vyloučili člověka, o jehož přijetí do poslaneckého klubu KSČM se podle sdělení předsedy klubu hlasovalo a dostal tam pouhé tři hlasy, takže ho nechtějí ani komunisté.“

Wagner dokázal, že Zeman netvrdil pravdu a Městský soud v Praze nařídil Zemanovi omluvu, které se exposlanec Wagner dočkal až v roce 2001.

Další a zřejmě nejznámější případ nařízené omluvy soudem Miloši Zemanovi je kauza novináře Ivana Breziny, o kterém Zeman prohlásil:

„Psal články na podporu dostavby jaderné elektrárny Temelín (...) a měl důvěrnou smlouvu s Českými energetickými závody, to znamená, že psal na objednávku Českých energetických závodů.“

Brezina se začal soudit na podzim 1999 u Městského soudu v Praze, který mu dal za pravdu. Vrchní soud v Praze rozhodnutí nižšího stupně zrušil a nařídil Březinovi zaplacení soudních výloh, dovolání k Nejvyššímu soudu dopadlo obdobně. V roce 2005 zrušil Ústavní soud rozsudky nižších instancí a vrátil věc Vrchnímu soudu. Ten v roce 2007 rozhodl, že Zeman Březinovi vyplatí padesát tisíc korun jako odškodné a veřejně se mu omluví, k čemuž došlo v červnu toho roku v MF Dnes v následujícím znění:

Posledním ilustračním případem je kauza Peroutka, kdy v lednu 2015 Zeman už jako prezident označil zesnulého novináře a autora článku „Hitler je gentleman“ za „fascinovaného nacismem“. Článek stále (k 22. květnu 2018) nebyl nalezen a strany momentálně čekají na zveřejnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je naplánováno do 7. června 2018.

Jan Farský

Jan Farský

Dále zastupuji Česko v parlamentním shromáždění NATO a asi tři čtyři roky zpátky jsem na jednáních USA upozorňoval, že se dezinformace šíří přes americké společnosti Twitter, YouTube či Facebook, takže je v jejich rukou, aby šíření lží limitovali. Ale Američané na to měli vždy jasnou odpověď, že je pro ně svoboda slova nepřekročitelná. Změnilo se to po zvolení Donalda Trumpa, kdy dezinformační kampaně dolehly i na ně a začali uvažovat o úpravě algoritmů.

Jan Farský skutečně zastupuje jako delegát Českou republiku v Parlamentním shromáždění NATO. Z každoročních zasedání pěti výborů se před třemi a čtyřmi roky zúčastnil zasedání výboru pro Obranu a bezpečnost. Parlamentní shromáždění NATO vydává souhrnnou zprávu z každého zasedání těchto výborů. V rámci zasedání, kterých se účastnil přímo Jan Farský, však jeho jméno figurovalo jenom v řádku delegáta za Českou republiku. Úlohy jednoho z mluvčích se tedy oficiálně neujal ani v roce 2014, ani v roce 2015. Neexistuje tedy oficiální záznam zmiňovaného apelu na americké kolegy.

Parlamentní shromáždění NATO dále vydává oficiální dokument, ve kterém uvádí politická doporučení pro členské a spřátelené krajiny. Již v roce 2014 je zmíněna potřeba zlepšit obranyschopnost vůči propagandě a dezinformacím z Ruska hlavně v souvislosti s děním na Ukrajině.

V roce 2015 byla problematice ruských dezinformací jakožto bezpečnostní hrozbě věnovaná přímo celá kapitola doporučení. Rovněž je zmíněná potřeba států efektivně se vůči tomuto typu hrozeb bránit. Lze tedy usoudit, že všichni účastníci Parlamentního shromáždění NATO, včetně amerických delegátů, se na takto definované hrozbě a potřebě jejího řešení shodli již v roce 2015, kdy prezident Trump svou kandidaturu pouze ohlašoval.

Co se týče výčtu zmiňovaných amerických sociálních médií, jedná se o soukromé společnosti (ne o vládou kontrolované podniky), které skutečně odkazují na právo svobody slova. Avšak v souvislosti se zvyšujícím se počtem provalených dezinformačních skandálů, Facebook i Twitter vydali prohlášení o dezinformacích jako skutečné hrozbě občanské společnosti a nabídli vlastní strategii, jak problém řešit. Co se týče Youtube, ten označil dezinformace na své platformě spojené s volbami v USA a Evropě za málo významné, protože jejich dopad byl podle zástupců společnosti minimální, ačkoliv odborníci poukazují na nesrovnalosti v tomto tvrzení.

Samotné tvrzení o apelu Jana Farského na americké kolegy je samo o sobě neověřitelné. Všechny členské státy NATO, včetně amerických zástupců, však i v rámci Parlamentního shromáždění uznali dezinformace jako základní bezpečnostní hrozbu, kterou bylo potřeba řešit již v roce 2015. U samotných soukromých společností, zejména Facebooku a Twitteru, však můžeme pozorovat výraznější aktivitu skutečně až v roce 2017, resp. 2018, tedy po zvolení Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta.

Jan Farský

Jan Farský

Do března 2017 se podle kodexu hnutí ANO musel trestně stíhaný politik vzdát funkcí a vystoupit z hnutí. Dnes takový člověk, který by před rokem ani nemohl být členem, je jediným kandidátem ANO na premiéra.

Hnutí ANO změnilo morální kodex na svých webových stránkách 3. března 2017. Jedinou změnou, ke které došlo, byla změna X. článku, který mluví o rezignaci člena hnutí v případě trestního stíhání, respektive podání obžaloby proti členovi hnutí ANO.

V původní verzi morálního kodexu měl člen hnutí povinnost rezignovat na volený mandát, na svou funkci ve hnutí a na členství ve hnutí v případě, že proti jeho osobě bylo zahájeno trestní stíhání.

Po změně kodexu musí člen rezignovat až v případě, že je proti němu podána obžaloba.

Zdroj: Aktualne.cz

Kodex byl údajně změněn na podnět z regionů na základě usnesení výboru hnutí. V září téhož roku byl k trestnímu stíhání kvůli podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo vydán Poslaneckou sněmovnou předseda ANO Andrej Babiš a předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek.

Po sněmovních volbách byl Andrej Babiš jmenován premiérem, a i přes neúspěšné pokusy o vytvoření vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny zůstává jediným kandidátem hnutí ANO na pozici premiéra. Sám Babiš v únoru 2018 řekl: „Bude to stále stejné, budu jediný kandidát až do smrti.”

Jan Farský

Jan Farský

Andrej Babiš to dělá dobře. Má výborně zmáknuté PR, vyráží do krajů, s ním jede obrovský tým. Tváří se, že jede autobusem, ale jede s ním kolona limuzín, o kterých už se nemluví.

Vládní autobus při výjezdech do krajů doprovází, kromě policejního doprovodu, také několik černých limuzín. Ukazuje to reportáž Seznam Zpráv (video, čas 1.03–1.09) z výjezdu vlády v demisi do Libereckého kraje. O podobě vládních výjezdů se podrobněji vyjadřuje jeden z autorů reportáže, Václav Dolejší, v rozhovoru se Sabinou Slonkovou. Říká zde, že ministři na místo přijedou autobusem, ale zpět jedou limuzínami.

Práce PR týmu je vidět na pravidelném informování o výjezdech na Babišově osobním facebookovém profilu. Z výjezdů vlády do krajů se zde objevují videa moderovaná Karolínou Slavíčkovou z PR týmu Andreje Babiše a sady fotografií.

Jan Farský

Jan Farský

Starostové prosadili na školky navíc 300 milionů korun, ale proti vůli Andreje Babiše, který hlasoval proti. Když ale vyrazí do krajů, slibuje peníze na školky a tvrdí, jak jsme se nestarali a že on to musí zachraňovat.

Starostové při hlasování 19. prosince 2017 prosadili vlastní pozměňovací návrh státního rozpočtu B/44/2 (.pdf, str. 24). Obsahem návrhu bylo navýšení výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací o částku 300 000 000 Kč. Dle návrhu má být částka použita výhradně k rozvoji výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky.

Pro přijetí pozměňovacího návrhu hlasovalo 103 ze 199 přítomných. Proti hlasovalo 79 poslanců. Andrej Babiš v tomto případě hlasoval proti návrhu.

Na tiskové konferenci po návštěvě Libereckého kraje Babiš slíbil (video, čas 0.56–1.40) investice do mateřské školky v Semilech, Šimonovicích a Hejnicích.

V souvislosti s investicemi do školek Babiš kritizoval Farského za stav mateřské školy v Semilech, kde Farský působí jako radní. Při interpelacích 12. dubna 2018 na otázku poslankyně Langšádlové ohledně slibů investic Babiš mj. uvedl: „Škoda, že tu není pan kolega Farský. Slíbil jsem tu školku v Semilech jeho starostce. Kam děti chodí, to jsou boudy. To není mateřská školka. Ona(starostka, pozn. Demagog.cz)má krásný projekt za 90 mil., tak jsem jí slíbil schůzku. Šla za paní ministryní Schillerovou a řekla: ‚no, my tu máme program, ale tady dostanete jenom 30 procent.‘ Ale od září paní Dostálová, kde potom šla na druhou schůzku, kterou jsem organizoval, otvírá program pro školky, kde může dostat až 80 procent. A já si myslím, že děti v těch Semilech si tu školku zaslouží, když už tedy pan Farský mi to neříká. To je škoda.“

Jan Farský

Jan Farský

Dva měsíce po volbách se vyhýbal vydání k trestnímu stíhání (myšlen je Andrej Babiš - pozn. Demagog.cz). Zkoušel prosadit, aby ho sněmovna přikryla imunitou. Když to nevyšlo, navrhovali podjatost různých lidí v trestním řízení a zase se to v podstatě na dva měsíce zastavilo.

Předseda Farský hovoří o kauze Čapí hnízdo Andreje Babiše a my jeho výroky hodnotíme jako neověřitelné. Ačkoli se Babiš s Farským neshodnou na „prosazování přikrytí imunitou“, faktem zůstává, že kuloární jednání nejsme schopni hodnotit, jelikož se jich neúčastníme.

Nejprve však k vydání Andreje Babiše Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání – stalo se tak již dvakrát. Poprvé Sněmovna rozhodla 6. září 2017, necelý měsíc po zaslání žádosti Policie ČR na vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka do Parlamentu.

Po sněmovních volbách v druhé půlce října 2017 nabyli oba staronoví poslanci nové procesněprávní imunity, a tak Policie ČR požádala o jejich vydání podruhé, konkrétně 21. listopadu 2017. Vyjednávání o vydání se tentokrát protáhlo na téměř dva měsíce, například kvůli výslechu detektiva Nevtípila mandátovým a imunitním výborem Sněmovny nebo vyčkáváním na zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o kauze Čapí hnízdo.

Právě kvůli dvojnásobnému časovému rozpětí mezi žádostí Policie ČR o vydání Babiše a jeho skutečným vydáním Sněmovnou při porovnání dvou Babišových vydání může vznikat podezření z manipulace mínění členů Sněmovny podobně jako u Jana Farského. Mandátovému a imunitnímu výboru Sněmovny trvalo takřka dvakrát tak dlouho, než rozhodl o doporučení vydat oba poslance. Jednání tohoto výboru jsou ze zákona neveřejná a jiným způsobem než oficiálním nejsme schopni zjistit, zda se Andrej Babiš kuloárně snažil o obstrukce při jednání výboru či změnu názorů členů Poslanecké sněmovny.

Andrej Babiš před inkriminovaným jednáním Sněmovny o svém vydání 16. ledna 2018 veřejně prohlásil, že se nechá vydat, což je tím pádem v rozporu s tvrzením Jana Farského. Sám Babiš následně hlasoval, stejně jako všechny další strany, pro své vydání, zbytek ANO byl proti. Nicméně i bez vlastního hlasu by byl vydán.

Podíváme-li se na případ z čistě právního hlediska, Ústava ČR ohledně vydání poslance k trestnímu stíhání hovoří jasně v článku 27 odst. 4: „Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. (...)“

To znamená, že pouze Poslanecká sněmovna rozhodne o vydání poslance, její člen se sám od sebe vzdát pouze imunity nemůže (podle článku 24 Ústavy).

Další zdržení zapříčinila nařčení z podjatosti, případ vyšetřujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Postupně obvinění brali zpět i stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, se kterými se žalobce vypořádal na začátku května a ukončil trestní stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří obviněných. Andrej Babiš a členové jeho rodiny k 23. květnu 2018 zůstávají stíháni .

Jan Farský

Jan Farský

Jeho rodina je celá nemocná (Babišova - pozn. Demagog.cz), aby se vyhýbala jakýmkoliv výslechům a podobným věcem.

V kauze Čapí hnízdo byli kromě Andreje Babiše obviněnitaké Babišova nynější manželka Monika Babišová, Babišovy děti Adriana Bobeková a Andrej Babiš a švagr premiéra v demisi Martin Herodes. Všichni z nich převzali oznámení o zahájení trestního stíhání a podali proti němu stížnost.

Obě děti Andreje Babiše se ještě před zahájením trestního stíhání omluvily z výslechu na policii kvůli vážným osobním důvodům, Monika Babišová se nemohla dostavit vzhledem k tomu, že měla dva dny před svatbou s Andrejem Babišem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již v červnu 2017 vyjádřila ke kauze Čapí hnízdo: „(…)Lze zaznamenat procesní neochotu k součinnosti ze stran některých privátních subjektů, která zpomaluje postup řízení.“

V lednu 2018 byla Monika Babišová podle svého manžela dva týdny v nemocnici se zánětem slinivky, a tak nemohla jít volit v prvním kole prezidentských voleb. Druhého kola se ale již zúčastnila. Ve stejné době předložily Babišovy děti lékařské posudky, podle nichž nejsou schopny se ze zdravotních důvodů účastnit trestního řízení.

Byť se obvinění příbuzní Babiše omlouvají z výslechů a z účasti na trestním řízení ze zdravotních důvodů, nelze s určitostí říci, že se jedná z jejich strany o úmyslnou obstrukci trestního řízení.

Jan Farský

Jan Farský

Předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek v lednu za přítomnosti Pirátů řekl, že Nevtípila dostane do tepláků.

Pavel Nevtípil je detektiv, který má na starosti vyšetřování kauzy Čepí hnízdo, v rámci které je trestně stíhaný aktuální premiér České republiky za ANO Andrej Babiš, zatímco u jeho spolustraníka Jaroslava Faltýnka došlo v této souvislosti k zastavení trestného stíhaní. Jaroslava Faltýnka z výše zmiňovaného výroku obvinili jak členové Pirátské strany, tak komentátor pro Aktuálně.cz Martin Fendrych. V obou případech však šlo o neveřejnou diskuzi, ze které neexistuje oficiálně dostupný záznam.

Předseda Pirátské strany Bartoš již několikrát daný výrok zmiňoval. Na vyjednávání mezi ANO a Pirátskou stranou prý měly padnout zmíněné vyhrůžky na osobu Pavla Nevtípila, které Ivan Bartoš spojoval právě s výše zmiňovanou kauzou. Bartoš přímo prohlásil, že „…tlak na jeho konec vidím v optice kauzy Čapí hnízdo, kdy pan Faltýnek několikrát řekl, že detektiva Nevtípila dostane do tepláků.“

Ivan Bartoš společně s dalším členem Pirátské strany Jakubem Michálkem měli podle vlastních slov udělat zápis o daných vyhrůžkách a předat jej státnímu zástupci. Tento zápis však nikde dohledatelný není, více o tomto tvrzení si můžete přečíst v našem již ověřeném výroku od Ivana Bartoše tady.

Podobné tvrzení pochází i od Martina Fendrycha, který měl podle vlastních slov „nezávaznou konverzaci“ s Jaroslavem Faltýnkem a Ivanem Bartošem před vysíláním relace Události, komentáře v České televizi. Fatýnek podle jeho slov mimo kamery prohlásil: „Nevtípil bude trestně stíhaný.“

V obou případech však daný výrok padnul v rámci neveřejného prostředí a nebyl nikde oficiálně zaznamenán. Výrok tedy nelze objektivně hodnotit, jelikož máme v tuto chvíli k dispozici jenom tvrzení jednotlivých aktérů.

Jan Farský

Jan Farský

Andrej Babiš si pozval šéfa GIBS Michala Murína, aby mu řekl: ‚Skončete dobrovolně, nebo skončíte s ostudou.‘

Farský ve svém tvrzení vychází zřejmě ze slov bývalého šéfa GIBS Murína, který komentoval snahy o své odvolání.

„V únoru jsem byl dvakrát pozván na Úřad vlády, kde mě premiér vyzval k rezignaci,“ prohlásil Murín. Od premiéra měl dostat na vybranou: „Když se dohodneme, tak to prý bude bez skandálu.“

Babiš však popřel, že by Murínovi jakkoli vyhrožoval. Vzhledem k tomu, že není k dispozici žádné další svědectví popisující jednání Babiše a Murína, nelze ověřit, zda tato slova opravdu zazněla.

Jan Farský

Jan Farský

Podle Reportérů bez hranic jsme se propadli z 23. na 34. místo, to je nebezpečné.

Farský hovoří o indexu svobody tisku, který každoročně vydává organizace Reportéři bez hranic. Index z roku 2018 uvádí Českou republiku na 34. místě. V roce 2017 byla Česká republika na 23. místě.

Reportéři bez hranic v případě České republiky upozorňují zejména na postoj prezidenta Miloše Zemana k novinářům. Zmiňují tiskovou konferenci, kde byl prezident viděn s dřevěnou atrapou samopalu s nápisem: „Na novináře“. Dále upozorňují na alarmující koncentraci vlastnictví médií oligarchy, která započala v roce 2008. Reportéři bez hranic také dodávají, že jedním z těchto oligarchů je současný premiér Andrej Babiš.

Z hlediska míry zhoršení indexu svobody tisku oproti roku 2017 je Česká republika na 3. místě s propadem o 11 příček. Nejvyšší propad, o 18 příček, zaznamenala Malta. Na druhém místě se umístila Mauritánie s propadem o 17 příček.

Jan Farský

Jan Farský

Koalice ANO, SPD a komunistů ve sněmovně však zatím funguje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.

Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).

Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.

Jan Farský

Jan Farský

Místo toho, aby zastropovali evropské dotace do zemědělství, zmenšovali výměru polí a šli cestou jiného hospodaření, tak Faltýnek bojuje proti zastropování dotací. A to úplně bez skrupulí, a přestože k tomu vybízí Evropská komise.

Na základě návrhu dlouhodobého rozpočtu EU (.pdf, str. 53) pro období 2021–2027 má Evropská komise v plánu mírně omezit dotace pro zemědělce a zároveň má za cíl je rozdělovat rovnoměrněji. Doposud dostávalo 80 % dotací pouze 20 % zemědělců.

Nový návrh počítá mj. se změnou, aby byly dotace zaměřeny především na podporu středních a malých zemědělců. Toho chce Evropská komise docílit zastropováním dotací odvíjejících se od velikosti farem nebo prostřednictvím degresivní výše plateb dotací v souvislosti s velikostí jednotlivých farem.

Podle zjištění serveru Neovlivni.cz došlo ke schůzce 2 senátorů a 2 poslanců (Jaroslav Faltýnek, Marian Jurečka) s generálním ředitelem pro zemědělskou politiku Jerzy Bogdanem Plewou.

Na této schůzce mělo být řešeno zastropování dotací pro velké farmy. Poslanci a senátoři, kteří byli přítomni na této schůzce, obhajovali stanovisko, že navrhované zastropování dotací by mělo negativní dopady pro české zemědělce. Senátor Orel, který byl na schůzce také přítomen, toto stanovisko odůvodňuje tím, že je to zejména z důvodu specifické situace v ČR, kde se průměrná výměra farem pohybuje okolo 133 hektarů. Vyjádření Jaroslava Faltýnka pak bylo takové, že Česká republika je ochotna jednat o navýšení plateb do rozpočtu EU za předpokladu, že k navrhovanému zastropování nedojde.

Jan Farský

Jan Farský

Kdo vypráví, že si tu lze koupit trestní stíhání, mluví o Rittigových policistech a státních zástupcích, kdo napadá základy právního státu, kdo útočí na GIBS? (myšlen je Andrej Babiš - pozn. Demagog.cz)

Současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš se k možnosti objednání trestního stíhání doopravdy vyjádřil, a to na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 19. ledna 2018:„My žijeme v zemi, kde si můžete stíhání objednat a pravděpodobně dostat někoho do vězení.“

V minulosti podobnou možnost naznačil v diskusi v otázkách Václava Moravce ze dne 19. června 2016 (čas od 49.52): „My jsme se samozřejmě báli, protože tady vás zavřou na objednávku pomalu.“

Ve stejné diskusi zmínil i možné napojení Ivo Rittiga na složky Policie (čas od 47.35):

„Mě zase zneklidňuje, že Čapí hnízdo vyšetřují policajti Rittiga.“

Co se týče Babiše a jeho vztahu s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem, tak ten se již od února 2018 začal zhoršovat. Babiš vytvářel tlak na Murínovo odvolání z funkce a podal podnět na kontrolu hospodaření GIBS. Babišova kritika nakonec Murína v dubnu 2018 dovedla k rezignaci na funkci ředitele GIBS. Tím nicméně Babišova kritika GIBS neskončila. Uvolněné místo ředitele GIBS se bude doplňovat na základě výběrového řízení v červnu 2018.

To, jestli Babiš napadá základy právního státu, ve smyslu rovnosti před zákonem (čl. 1 Listiny základních práv a svobod), je na pováženou. Znamenalo by to, že Babiš podporuje, či přímo používá dvojí metr v přístupu k právu, ať pro sebe či pro své kolegy. Podobně by se dalo hodnotit i veřejné pošpiňování systému a podrývání důvěry společnosti v justici. Všechny výše uvedené výroky mohou vytvářet dojem, že Andrej Babiš principy právního státu napadá. Proto je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Jan Farský

Jan Farský

Když vidím billboard s nápisem ,makáme, snížili jsme o 75 procent důchodcům a studentům jízdné' - co je to za makání? To je přece jedno rozhodnutí, které napíšu na papír.

Na billboardu hnutí ANO, který je ve výroku zmíněn stojí: „Makáme. 75% sleva jízdného pro důchodce a studenty.“

O tomto kroku bylo rozhodnuto dne 27. března 2018 na jednání vlády. Na tomto jednání bylo schváleno usnesení Vlády ČR č. 206, které zavádí nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Toto usnesení bylo vládou přijato jednomyslně (.doc, str. 5).

Dle § 21 zákona č. 2/1969 Sb. kompetenčního zákona řídí ministerstva veškerou svou činnost ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Schválené usnesení vychází z materiálu (.zip, Materiál.pdf) připraveného Ministerstvem dopravy. Tento dokument se odvolává na programové prohlášení vlády a navrhuje zavést 75% slevu z jízdného pro děti, žáky a studenty od 6 do 26 let a pro seniory od 65 let.

Usnesení mj. ukládá ministryni financí vydat novelu Výměru Ministerstva financí v souladu s materiálem připraveným Ministerstvem dopravy. Dále pak ukládá dalším dotčeným ministrům a vedoucím ústředních orgánu předložit žádosti o rozpočtová opatření Ministerstvu financí podle schváleného usnesení. Na závěr pak ukládá ministrovi dopravy, aby zajistil kompenzování ztrát, které tímto rozhodnutím vzniknou dopravcům.

Pro úplnost je také nutné podotknout, že ačkoliv byly vládou podniknuty kroky pro zmíněnou slevu na jízdném pro důchodce a studenty, její zavedení bylo odsunuto a dosud ke snížení, které je uvedeno na billboardech, nedošlo. Podle vyjádření Andreje Babiše byl termín posunut na základě požadavků hejtmanů na 1. září 2018.