Demagog.cz

Odpovědi Andreje Babiše

Andrej Babiš se po roce zúčastnil diskuze v Otázkách Václava Moravce. V roli předsedy vlády hodnotil především aktuální otázky - ať již okolnosti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak formování budoucí koalice či dosavadní jednání. Nevyhnul se ani programovým otázkám, které jeho kabinet zamýšlí prosazovat. Řeč přišla jak na výši penzí, tak i na investice nebo na nápad zavádět výrazné slevy na jízdné.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 11. března 2018 (moderátor Václav Moravec, záznam)

7 z celkově 37 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Počítáte s tím, že ministrem vnitra zůstane Lubomír Metnar, který měl podobný v uvozovkách problém, že byl členem Pohotovostního pluku, nebo není Lubomíra Metnara možné srovnávat se Zdeňkem Ondráčkem?

Andrej BABIŠ: Pane redaktore, všichni, kteří byli tehdy v policii, tak tu kariéru museli mít přes ten nějaký pluk pohotovostní, ano. Takže ty, který jsou v policii celý život, tak tam byli. !

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných informací, zejména Nařízení ministra vnitra č. 10 z roku 1970 (.pdf) včetně příloh, není zřejmé, že by příslušník Veřejné bezpečnosti byl nucen sloužit v Pohotovostním pluku VB.

Lubomír Metnar dle informací časopisu Týden z první poloviny prosince 2017 skutečně v Pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti působil, a to od 1. března 1988 do 23. února 1989. Později Metnar svou účast u Pohotovostního pluku nevyvrátil ani Deníku.

Babiš nicméně tvrdí, že pro policistu, tedy příslušníka Veřejné bezpečnosti, bylo nutností sloužit jistou dobu v Pohotovostním pluku. To je však v rozporu s Nařízením ministra vnitra č. 10 (.pdf) ze dne 10. března 1970, které vydává jednotné pokyny pro zřizováni pohotovostních útvarů Veřejné bezpečnosti ve smyslu usneseni vlády ČSSR č. 180 ze dne 23. července 1969.

Výběr branců k Pohotovostnímu pluku je čistě zájmovou záležitostí, což potvrzuje čl. 10 Přílohy č. 1: „K pohotovostním útvarům VB jsou zařazováni jen předem vybraní branci, kteří se dohodou zaváži po ukončeni náhradní vojenské služby vstoupit do služebního poměru příslušníka Veřejné bezpečnosti a vykonávat po dobu 19 měsíců službu u pohotovostního útvaru VB a potom ještě další tři roky u výkonných součásti Veřejnébezpečnosti.

O pohotovostních plucích informoval v souvislosti s diskuzemi okolo Zdeňka Ondráčka také server Lidovky.cz. Ten s poukazem na historiky potvrzuje, že rozhodně ne všichni předrevoluční příslušníci policie (Veřejné bezpečnosti) museli projít Pohotovostním plukem, jak tomu bylo u jmenovaných politiků.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Údajně ty demonstrace byly objednané čtyři dny dopředu, já to nevím, ale samozřejmě demonstrovalo se i proti mně.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).

Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.

V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.

Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):

Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem od prosince žádal pana Ondráčka, aby se omluvil, aby projevil nějakou lítost, ano, ale bohužel jsem nebyl vyslyšen.

Andrej Babiš požádal po Zdeňku Ondráčkovi omluvu až 4. března 2018. V prosinci pouze vyjádřil nesouhlas s jeho nominací na post šéfa komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a prostřednictvím Jaroslava Faltýnka komunistickou stranu „požádal o zvážení jeho nominace“.

V prosinci 2017 apeloval na Babiše Michal Horáček tím, že mu zaslal otevřený dopis kritizující nominaci Zdeňka Ondráčka, a ve kterém ho požádal, aby nedopustil jeho zvolení. Babiš v té souvislosti ČTK napsal:

Dopis pana Horáčka jsem předal panu (šéfovi sněmovního klubu ANO Jaroslavu) Faltýnkovi a požádal jsem ho, aby se sešel s vyjednávači KSČM a požádal je o zvážení nominace jiného jejich zástupce do čela této sněmovní komise.

Ve stejném duchu se Babiš vyjádřil na svém Facebooku. Ve statusu uvedl, že s nominací Ondráčka nesouhlasí a že žádali (hnutí ANO), aby KSČM nominovala někoho jiného. O lítosti nebo omluvě Babiš nepsal.

Na začátku března 2018 pak Babiš na své facebookové stránce vyjádřil nesouhlas se zvolením Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti GIBS, a zde ho již požádal o omluvu.

Rád bych vyzval pana Ondráčka, ať se omluví, nebo ať rezignuje. Bylo by to namístě.”

Babiš ve stejném vyjádření uvedl, že „když jsme to ráno na klubu debatovali, bylo vidět, že zhruba polovina našich pro Ondráčka hlasovat nebude. Polovina znamená 33 poslanců.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A co se týká stávající naší pozice a našeho programu, my neplánujeme žádné ústavní změny, žádné změny v parlamentu nebo v justici nebo státní zastupitelství. (...) Ale vy jdete číst nějakou vizi, která, ano, kde mluvím, že by poslanců mohlo být 101, ale to je nějaká vize, ale my to nemáme v programu. (...) Jediné, co my chceme, je, aby se do Senátu nevolilo dvoukolově, ale jednokolově.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť hnutí ANO ve svém programu prosazuje tzv. klouzavý mandát, což je ústavní změna.

V knize O čem sním, když náhodou spím (což je vize ANO do roku 2035 pro Českou republiku) je navrženo, že zákonodárců by mělo být méně a poslanců jen polovina, a to 101 (.pdf, str. 129).

Už na celostátním sněmu hnutí ANO, který se konal ve dnech 25.–26. února 2017, zazněl od Andreje Babiše návrh na zredukování počtu poslanců. Babiš prohlásil (nehodnotíme uvedenou potřebnost):

Země naší velikosti nepotřebuje 281 poslanců a senátorů. Kdyby jich bylo třeba 101, jako je tomu v řadě dalších zemí, určitě by to stačilo. Poměřuju to k ostatním zemím, poslanců je stále moc.“

Tento návrh byl dále promítnut do výše zmíněné vize 2035 pro Českou republiku, kterou Andrej Babiš představil 22. června 2017 v Praze. V programu hnutí ANO se toto téma nenachází.

Na str. 5 se však nachází zavedení tzv. klouzavého mandátu. Znamená to, že poslanec, který se stane členem vlády, ztrácí svůj poslanecký mandát a na jeho místo přichází náhradník. Poté, co z vlády odejde, se vrací do pozice poslance. Zavedení klouzavého mandátu by ovšem znamenalo změnu Ústavy.

Co se týče justice, hnutí ANO ve svém programu uvádí, že chce vytvořit nový specializovaný elitní útvar pro stíhání korupce a závažné hospodářské kriminality (str. 7 programu).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A já chci říct jenom to, já jsem navrhoval nominační zákon a samozřejmě se nelíbil, protože, co jsem tam napsal? Aby v dozorčích radách neseděli bývalí senátoři a poslanci. To se nelíbilo bývalý Sněmovně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Babišem zmíněná podoba zákona zahrnující zákaz působení bývalých senátorů a poslanců se na plénum Sněmovny nikdy nedostala a byla zastavena již Legislativní radou vlády.

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh skutečně obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8). S tímto návrhem zákona vyjádřila nesouhlas Legislativní rada vlády. Skupina dvaceti pěti poslanců, především z hnutí ANO a dále z KDU-ČSL, STAN a Úsvitu, návrh tohoto zákona předložila rovnou ve Sněmovně, avšak ve verzi, která již odstavec o účasti bývalých zákonodárců v dozorčích radách apod. neobsahovala.

Poslanecký návrh zákona byl předložen v únoru 2017, nicméně dřív, než se o něm hlasovalo, proběhly volby, a projednávání tak bylo ukončeno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože dotyčný odstavec o účasti bývalých poslanců a senátorů byl z návrhu vyjmut ještě dřív, než se dostal do Sněmovny. Navíc v této podobě ho předložila skupina poslanců, kde poslanci hnutí ANO tvořili většinu (konkrétně 15 z 25).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tak já myslím, že je to kompetence pana Pelikána, jeho výsostní kompetence, a on si určitě do těch věcí (vydání ruského hackera do USA nebo Ruska, pozn. Demagog.cz) nenechá mluvit, já mu do toho taky nemluvím. A hlavně není to teďka ani jeho kompetence, ale je to v rukách soudu. Soud rozhodne o tom, co se stane s panem Nikulinem.

Andrej Babiš má pravdu, že vydání hackera je kompetencí ministra spravedlnosti. Robert Pelikán mohl v době, kdy premiér výrok pronášel, o vydání do USA nebo Ruské federace rozhodnout o své vůli. To se změnilo o dva dny později, kdy Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí do doby, než projedná hackerovu stížnost. Tato informace však nebyla známa a změnila okolnosti případu. Během vysílání OVM byly okolnosti takové, že Robert Pelikán mohl sám o vydání rozhodnout a neohlížet se na další instituce.

Proces tzv. extradice se v České republice řídí zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. § 97 tohoto zákona jasně říká, že vydání do cizího státu povoluje ministr spravedlnosti. Stejně tak rozhoduje v případě, že o vydání nějaké osoby žádá více zemí (§ 102 zákona).

Podle § 95 o přípustnosti vydání rozhoduje krajský soud (což se v tomto případě stalo), do tří měsíců od vydání rozhodnutí pak může ministr spravedlnosti podat návrh na přezkum Nejvyššímu soudu v případě, že toto rozhodnutí zpochybňuje. To Pelikán neučinil.

Ruského občana Jevgenije Nikulina zadrželi v říjnu 2016 kriminalisté v Praze kvůli podezření z hackerství. Ve stejný den, tedy 16. listopadu, požádaly o jeho vydání USA a Rusko. Zatykač na Nikulina vydali Rusové o měsíc později než Američané a v té chvíli se už nacházel v české vazbě. Na konci května roku 2017 rozhodl Městský soud v Praze, že je možné Nikulina vydat jak do USA, tak i do Ruska. Přípustnost vydáni Nikulina potvrdil i pražský vrchní soud.

Rozhodnutí, do které země bude vydán, tedy zůstalo na tehdejším ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi. V lednu 2018 Nikulin neuspěl s ústavní stížností proti vazbě. V únoru podal další ústavní stížnost, podle které bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a obhajobu. Ta ovšem nemá odkladný účinek, a ministr spravedlnosti tak může o vydání Rusa podle zákona rozhodnout již nyní.

Nikulin také neuspěl se žádostí o „humanitární azyl“, proto chtěl podat žalobu na ministerstvo vnitra. Současný ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán ještě nerozhodl, do které země bude nakonec Nikulin vydán.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

... vzpomeňte si, že tady vlastně ta důchodová komise vlastně zasedala 25 let a nic z toho nevypadlo.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, jelikož obě důchodové komise dospěly k návrhům a doporučením, které byly předloženy vládě, navíc několik návrhů Potůčkovy komise se promítlo do zákonů. Následné výsledky komise ovšem závisí na rozhodování politické reprezentace, což ovšem komise ovlivnit nemůže. Dodejme, že nehodnotíme správnost či kvalitu daných návrhů, které komise připravily a které následně jednotlivé politické reprezentace více či méně využily do legislativy.

Potůčkova komise fungovala od roku 2014 do září 2017. Byla odbornou důchodovou komisí, která vznikla na základě koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ČR pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové a ministra financí Andreje Babiše. Měla za úkol připravit návrhy na pokračování důchodové reformy, které stabilizují důchodový systém v dlouhodobé perspektivě a budou přijatelné napříč politickým spektrem a také občany.

Dle výroku Andreje Babiše byla tato komise neúspěšná, avšak několik jejích návrhů se promítlo do přijatých zákonů a jeden návrh byl schválen vládou a předán k projednání v Parlamentu ČR. Jednalo se o návrhy realizované v rámci základního důchodového pojištění (.pdf, str. 4), dále o návrhy realizované v rámci systému důchodového spoření (.pdf, str. 4) a návrhy realizované v rámci doplňkového penzijního spoření (.pdf, str. 4).

Návrh, který byl schválen vládou a předán Parlamentu ČR, byl návrhem v rámci základního důchodového pojištění –diferenciace sazeb pojistných obvodů pro rodiny s dětmi (.pdf, str. 5).

Bezděkova komise fungovala v letech 2004–2005, kdy připravovala podklady pro rozhodování o pokračování důchodové reformy, avšak návrhy komise nebyly k ničemu, jelikož se politici neodhodlali k žádným změnám. Druhá Bezděkova komise fungovala v roce 2010, kdy jejím úkolem bylo aktualizovat výstupy první komise a také příprava odborných doporučení ke změnám v důchodovém systému. Návrhy této komise jsou dostupné v závěrečné zprávě z roku 2010 zde.

ČSSD nesouhlasila s reformou, jelikož chtěla udržet tehdejší financování důchodů, pravice naopak reformu podporovala (ODS, TOP 09, VV). Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV důchodovou reformu prosadila od roku 2013, avšak následující vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL ji zrušila.