Příspěvek tvrdí, že ESLP uznal Ukrajinu vinnou z tragédie v Domě odborů v Oděse, kde v květnu 2014 došlo k požáru během střetů mezi proukrajinskými a proruskými demonstranty. Příspěvek dále zmiňuje, že ministr vnitra Vít Rakušan údajně popíral, že se událost vůbec stala.
Události 2. května 2014
Dne 2. května 2014 zahynulo v ukrajinské Oděse při potyčkách mezi proukrajinskými a proruskými demonstranty 48 lidí. Pouliční střety skončily požárem, který si vyžádal přes čtyřicet životů.
I přesto, že se o události často mluví jenom jako o požáru, konflikt začal už o několik hodin dříve, kdy se fotbaloví fanoušci a proukrajinští aktivisté spojili v pochodu za jednotnou Ukrajinu. Takové pochody byly před fotbalovými zápasy běžné, reagovaly například na ruskou anexi Krymu, na separatistická a protiústavní referenda o vzniku Doněcké a Luhanské lidové republiky nebo na proruské demonstrace na východě a jihu země.
Na průvod za jednotnou Ukrajinu v Oděse zaútočily skupiny proruských separatistů s baseballovými pálkami, plynovými i automatickými zbraněmi, mačetami a zápalnými lahvemi. Zpráva monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině uvádí (.pdf, str. 9, bod 38), že v průvodu byli přítomni například i členové nacionalistické organizace Pravý sektor, kteří byli též ozbrojení.
Většina podporovatelů jednotné Ukrajiny alespoň zpočátku házela dlažební kostky a petardy, poté jeden z aktivistů použil i střelnou zbraň. Do konfliktu se následně zapojilo několik tisíc lidí a potyčky se rozšířily do dalších ulic města. Policie se snažila jednotlivé tábory rozdělit nepropustným kordonem, ten se ale povedlo aktivistům prorazit. Celkově během potyček v centru města zahynulo šest lidí z obou stran, většinou v důsledku zranění způsobených střelbou.
Po konci konfliktu v centru se skupiny lidí neorganizovaně přesunuly na náměstí před Dům odborů, kde se nacházel tábor proruských separatistů. Separatisté vylomili vstupní dveře a stáhli se do budovy. Účastníci z obou stran po sobě házeli mimo jiné Molotovovy koktejly, na náměstí a poté v budově vypukl požár. Uvnitř zůstaly uvězněny desítky lidí. Někteří začali skákat z oken, aby unikli ohni. Záchranáři dorazili až po více než půlhodině.
V Domě odborů zemřelo ten den dalších 42 lidí. Osm z nich zahynulo při pádu, když se snažili uniknout z hořící budovy, 34 osob podlehlo popáleninám nebo otravě oxidem uhelnatým. Přibližně dalších 200 lidí utrpělo zranění. Mezi oběťmi byli demonstranti z obou stran.
Během tragického požáru v Oděse se násilí dopouštěly obě strany
Rozhodnutí evropského soudu
V březnu 2025 shledal ESLP Ukrajinu vinnou z porušení práva na život a účinné vyšetřování a dále nařídil vyplatit pozůstalým a přeživším odškodnění. Shledal, že ze strany státu nedošlo k žádnému pokusu zabránit výbuchu násilí mezi příznivci jednotné Ukrajiny a proruskými separatisty.
Podle soudního rozhodnutí policie nezasáhla proti útoku proruských aktivistů na průvod za jednotnou Ukrajinu, což vedlo k eskalaci násilí. Policie se dle soudu nepřipravila dostatečně na možné násilí, přestože měla informace o plánu proruských aktivistů narušit pochod, a z počátku nereagovala ani na střelbu ze strany proruských aktivistů.
Soud také zmiňuje, že ukrajinská vyšetřování provázely průtahy, a celkovou délku řízení označuje za nepřiměřenou. Mnoho podezřelých uprchlo, další byli trestní odpovědnosti zproštěni uplynutím desetileté promlčecí lhůty. Jediný případ ukončený pravomocným soudním rozhodnutím byl případ zástupce šéfa regionální policie, který mezitím utekl do Ruska, a proto byl za spoluúčast na organizování masových nepokojů odsouzen v nepřítomnosti.
Anatomie hoaxu: Černobílá interpretace tragického požáru v Oděse
Rozhodnutí ESLP dále poukazuje na roli ruské propagandy a dezinformací, které přispěly k vypuknutí násilí (.pdf, str. 4). Podle soudu vlně násilí předcházelo šíření dezinformací o nové ukrajinské vládě a podporovatelích Majdanu. Potyčky začaly útokem na účastníky pochodu za jednotnou Ukrajinu pod záminkou, že plánují zničit stanové město proruských separatistů. Účastníci se ale od své trasy neodchýlili, dokud nebyli napadeni (.pdf, str. 4).
Soud se tedy nezabýval určením viníka samotného požáru. Ukrajině nicméně částečnou vinu na konfliktu mezi podporovateli jednotné Ukrajiny a proruskými separatisty přiznal, jelikož stát nepodnikl kroky, které by násilí zabránily. Podle soudního rozhodnutí k tragédii přispěla také nečinnost ukrajinské policie a ruské dezinformace. Násilí se dle soudu dopouštěli jak proruští, tak proukrajinští aktivisté.
Reakce Víta Rakušana
Na sociálních sítích ministra vnitra Víta Rakušana, ve veřejně dostupných zdrojích, v mediální databázi Newton ani ve stenozáznamech Poslanecké sněmovny jsme nedohledali žádné vyjádření, které by se týkalo požáru v oděském Domě odborů. V roce 2023 byl Vít Rakušan s otázkou ohledně požáru konfrontován během pietní akce na Národní třídě k výročí 17. listopadu (video, čas 4:00), na dotaz však nereagoval.
Vít Rakušan dlouhodobě podporuje Ukrajinu a Vladimira Putina označuje za hlavního viníka války. Zároveň opakovaně varoval před hybridními hrozbami a šířením dezinformací ze strany Ruska.
Závěr
Podle příspěvku na facebooku označil Evropský soud pro lidská práva Ukrajinu za viníka masakru v Domě odborů v Oděse. Příspěvek dále uvádí, že ministr vnitra Vít Rakušan tuto událost popíral. Ve skutečnosti se soud nezabýval určením viníka požáru, ale rozhodl, že ze strany státu nedošlo k pokusu zabránit násilí, že ukrajinské bezpečnostní složky nevyvinuly dostatečnou snahu zabránit násilným střetům a také že ukrajinské úřady selhaly při vyšetřování události. Soud zároveň zdůraznil, že k násilí přispěly obě strany.
Vít Rakušan se k události podle dostupných zdrojů veřejně nevyjádřil. Z těchto důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili jako částečně nepravdivý.
