Během tragického požáru v Oděse se násilí dopouštěly obě strany

Facebookové příspěvky obviňují z požáru ukrajinské ultranacionalisty, kteří údajně „upálili v oděském domě odborů padesát svých spoluobčanů“. Dále obviňují ukrajinské úřady z toho, že událost nevyšetřily a neoznačily viníka.

Události 2. května 2014

Dne 2. května zahynulo v ukrajinské Oděse při potyčkách mezi proukrajinskými a proruskými demonstranty 48 lidí. Pouliční střety skončily požárem, který si vyžádal přes čtyřicet životů.

I přesto, že se o události často mluví jenom jako o požáru, konflikt začal už o několik hodin dříve, kdy se fotbaloví fanoušci a proukrajinští aktivisté spojili v pochodu za jednotnou Ukrajinu. Takové pochody byly před fotbalovými zápasy běžné, reagovaly například na ruskou anexi Krymu, na referenda o vzniku Doněcké a Luhanské lidové republiky nebo na proruské demonstrace na východě a jihu země.

Na průvod za jednotnou Ukrajinu v Oděse zaútočily skupiny proruských separatistů s baseballovými pálkami, plynovými, ale i automatickými zbraněmi, mačetami a zápalnými lahvemi. Zpráva monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině uvádí (.pdf, str. 9, bod 38), že v průvodu byli přítomni například i členové nacionalistické organizace Pravý sektor, kteří byli též ozbrojení.

Většina podporovatelů jednotné Ukrajiny alespoň zpočátku házela dlažební kostky a petardy, poté jeden z aktivistů použil i střelnou zbraň. Do konfliktu se následně zapojilo několik tisíc lidí a potyčky se rozšířily do dalších ulic města. Policie se snažila jednotlivé tábory rozdělit nepropustným kordonem, ten se ale povedlo aktivistům prorazit. Celkově během potyček v centru města zahynulo šest lidí z obou stran, většinou v důsledku zranění způsobených střelbou.

Po konci konfliktu v centru se skupiny lidí neorganizovaně přesunuly na náměstí před Dům odborů, kde se nacházel tábor proruských separatistů. Separatisté vylomili vstupní dveře a stáhli se do budovy. Účastníci z obou stran po sobě házeli mimo jiné Molotovovy koktejly, na náměstí a poté v budově vypukl požár. Uvnitř zůstaly uvězněny desítky lidí. Někteří začali skákat z oken, aby unikli ohni. Záchranáři dorazili až po více než půlhodině.

V Domě odborů zemřelo ten den dalších 42 lidí. Osm z nich zahynulo při pádu, když se snažili uniknout z hořící budovy, 34 osob podlehlo popáleninám nebo otravě oxidem uhelnatým. Přibližně dalších 200 lidí utrpělo zranění. Mezi oběťmi byli demonstranti z obou stran.

Vyšetřování události

Den po požáru bylo (.pdf, str. 14) odvoláno několik místních vysoce postavených úředníků na základě podezření z překročení úředních pravomocí a zanedbání úředních povinností. Vyšetřováním událostí se zabývalo (.pdf, str. 14) ministerstvo vnitra, generální státní zastupitelství, Služba bezpečnosti Ukrajiny, ombudsman, speciální parlamentní komise a také skupina novinářů a expertů. Posudek (.pdf) o událostech vydal také mezinárodní poradní orgán Rady Evropy.

Speciální komise ukrajinského parlamentu dospěla k závěru (.rtf, str. 21), že konflikt vyvolali proruští jedinci, kteří se účastnili shromáždění za sjednocení s Ruskem a podporovali federalizaci Ukrajiny. Někteří z nich začali házet kameny do davu fotbalových ultras a příznivců kurzu evropské integrace státu. Poté, co se konflikt začal rozvíjet, zazněly podle komise výstřely z davu proruských aktivistů, což vyprovokovalo účastníky proukrajinského shromáždění.

V březnu 2025 shledal Evropský soud pro lidská práva (ESLP) Ukrajinu vinnou z porušení práva na život a účinné vyšetřování, dále nařídil vyplatit pozůstalým a přeživším odškodnění. Shledal, že ze strany státu nedošlo k žádnému pokusu zabránit výbuchu násilí mezi příznivci jednotné Ukrajiny a proruskými separatisty.

ESLP také zmiňuje, že ukrajinská vyšetřování provázely průtahy, a celkovou délku řízení označuje za nepřiměřenou. Mnoho podezřelých uprchlo, další byli trestní odpovědnosti zproštěni uplynutím desetileté promlčecí lhůty. Jediný případ ukončený pravomocným soudním rozhodnutím byl případ zástupce šéfa regionální policie, který mezitím utekl do Ruska, a proto byl za spoluúčast na organizování masových nepokojů odsouzen v nepřítomnosti.

Ukrajinská parlamentní komise tedy došla k závěru, že konflikt vyvolali proruští demonstranti, když zaútočili na pochod za jednotnou Ukrajinu. Posudek (.pdf) poradního orgánu Rady Evropy ani rozhodnutí ESLP (.pdf) se označením konkrétního viníka nezabývaly, shodně však poukazují na to, že obě strany byly ozbrojené a násilí se dopouštěli jak proruští, tak proukrajinští aktivisté. Požár v Domě odborů byl výsledkem použití zápalných lahví z obou táborů.

Závěr

Příspěvky o požáru v Oděse obviňují „ukrajinské ultranacionalisty“. Tvrdí, že příznivci jednotné Ukrajiny cíleně útočili na proruské aktivisty a nechali je v hořící budově. Dodává, že ukrajinské úřady událost nevyšetřily.

Přestože oficiální vyšetřování provázely průtahy a nedostatky, všechny závěry nezávislých mezinárodních vyšetřování včetně ESLP se shodují na tom, že jak proruští, tak proukrajinští aktivisté byli ozbrojení a obě strany se dopouštěly násilí. Poznamenávají také, že konflikt vyvolali proruští aktivisté, když zaútočili na pochod za jednotnou Ukrajinu, nikoliv ukrajinští nacionalisté. Oběťmi požáru se stali příznivci obou stran. Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili pro chybějící kontext.